Přeskočit na obsah

Tim Merlier

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - cyklista

Tim Merlier (* 30. října 1992, Wortegem-Petegem) je belgický profesionální silniční cyklista a bývalý cyklokrosař, jezdící za UCI WorldTeam Soudal–Quick-Step[1]. Je považován za jednoho z nejlepších světových sprinterů, což dokazuje vítězstvími v etapách na všech třech Grand Tours (Giro d'Italia, Tour de France a Vuelta a España)[2]. Je také dvojnásobným mistrem Belgie v silničním závodě a mistrem Evropy z roku 2022[3].

💼 Kariéra

🚴‍♂️ Počátky v cyklokrosu a přechod na silnici

Merlier začal svou kariéru jako cyklokrosař a v této disciplíně dosáhl několika úspěchů, včetně titulu mistra Belgie v roce 2016[4]. Postupně se však stále více zaměřoval na silniční cyklistiku, kde mohl lépe uplatnit svou výbušnost a vysokou rychlost v závěrečných spurtech.

Průlom na silnici přišel v roce 2019, kdy jezdil za kontinentální tým Corendon-Circus. V tomto roce nečekaně zvítězil na mistrovství Belgie, když v hromadném dojezdu porazil favorizované sprintery z World Tour týmů, jako byli Timothy Dupont a Wout van Aert[5]. Tento výsledek mu definitivně otevřel dveře do nejvyšší cyklistické ligy.

🚀 Vstup mezi světovou elitu (2020–2022)

V dresu týmu Alpecin-Fenix se Merlier rychle etabloval jako jeden z nejrychlejších mužů v pelotonu. V roce 2020 vyhrál etapu na Tirreno–Adriatico a prestižní klasiku Brussels Cycling Classic[6].

Sezóna 2021 byla jeho dosud nejúspěšnější. Vyhrál několik belgických klasik, včetně Nokere Koerse a Bredene Koksijde Classic, a především debutoval na Grand Tours. Hned ve druhé etapě svého prvního Giro d'Italia si připsal vítězství, když ovládl hromadný spurt v Novaře[7]. O dva měsíce později přidal další fenomenální úspěch, když zvítězil ve 3. etapě Tour de France 2021 s cílem v Pontivy[8].

V roce 2022 podruhé v kariéře ovládl belgický šampionát a přidal další významný titul, když se v Mnichově stal mistrem Evropy v silničním závodě[9].

👑 Sprinterský lídr v Soudal Quick-Step (2023–současnost)

Na sezónu 2023 se Merlier přesunul do belgického velkotýmu Soudal–Quick-Step, který je proslulý svou dominancí ve sprintech a na klasikách[10]. Ve svém novém působišti okamžitě potvrdil svou pozici, když si připsal vítězství na UAE Tour (kde porazil i Dylana Groenewegena) a na prestižním závodě Paříž–Nice[11]. Přidal také další etapový triumf na Giro d'Italia.

V roce 2024 se stal hlavním sprinterem týmu pro Giro d'Italia, kde dominoval v hromadných dojezdech a vyhrál tři etapy[12]. V srpnu téhož roku se poprvé v kariéře postavil na start Vuelta a España. Hned ve 4. etapě se mu podařilo zvítězit v chaotickém spurtu poznamenaném pádem lídra závodu Wouta van Aerta. Tímto vítězstvím zkompletoval prestižní "hattrick", když si připsal etapové vítězství na každé ze tří Grand Tours[13].

✨ Pro laiky

Představit si Tima Merliera je jako představit si specialistu na posledních 200 metrů pětihodinového závodu. Po drtivou většinu etapy je jeho hlavním úkolem šetřit energii, držet se v bezpečí pelotonu a nechat své týmové kolegy, aby ho chránili před větrem a nebezpečnými situacemi. Je to v podstatě pasažér, kterého tým doručuje na místo určení.

Tím místem je cílová rovinka. V posledních kilometrech se kolem něj zformuje tzv. sprinterský vlak – řada jeho týmových kolegů, kteří ho rozjíždějí do maximální rychlosti a čistí mu cestu. Jeho práce začíná až v okamžiku, kdy ho poslední člen "vlaku" opustí, typicky 200–300 metrů před cílem.

V tu chvíli se Merlier mění v "dragstera". Jeho úkolem je v co nejkratším čase vyvinout maximální možný výkon a udržet ho po několik sekund. Jde o surovou sílu, výbušnost a schopnost protlačit se v rychlosti přes 70 km/h tou nejmenší mezerou. Jeho vítězství nejsou o taktice během etapy, ale o dokonalém načasování, pozici a brutální síle v posledních vteřinách závodu.

Reference