Spolek Šalamoun

Spolek Šalamoun
Typ	zapsaný spolek (nestátní nezisková organizace)
Založení	11. listopadu 1994
Zakladatel	John Bok a další
Sídlo	U mlýna 2232/23, Záběhlice, 141 00 Praha 4
Zaměření	náprava justičních omylů, lidská práva v trestním řízení, kontrola justice
	[spoleksalamoun.com Oficiální web]

Spolek Šalamoun (do 1. ledna 2014 oficiálně vedený pod názvem Spolek na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun) je česká nevládní nezisková organizace, která se systematicky zabývá odhalováním justičních omylů, obranou nespravedlivě stíhaných osob a kritikou systémových pochybení orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy). Spolek poskytuje bezplatnou právní a analytickou pomoc v případech, kdy existuje důvodné podezření na porušení práva na spravedlivý proces.

Organizace funguje přes 30 let a za dobu své existence se angažovala v desítkách mediálně i právně nejsložitějších trestních kauz v novodobé historii České republiky. Kromě individuální pomoci vyvíjí spolek také legislativní a osvětovou činnost, pořádá odborné semináře a upozorňuje na mezinárodní srovnávací statistiky týkající se vězeňství a trestní politiky.

⏳ Historie a vznik

Spolek byl formálně zaregistrován 11. listopadu 1994. Jeho vznik bezprostředně navazoval na činnost a myšlenkové podhoubí Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který operoval v dobách komunistické totality. Mezi klíčové postavy a zakladatele patřil politický aktivista a signatář Charty 77 John Bok, který se stal dlouholetým předsedou (a později čestným předsedou) organizace. Na myšlenkovém formování se podíleli i další disidenti a kritici soudobé justice, například básník a kritik Andrej Stankovič.

Zakladatelé spolku již v první polovině 90. let (například v roce 1994 ve výzvách tehdejšímu ministrovi spravedlnosti Jiřímu Novákovi) poukazovali na to, že po Sametové revoluci nedošlo k dostatečné personální očistě soudnictví a že na soudech nadále působí soudci kompromitovaní politickými procesy z doby normalizace. Od svého založení spolek funguje výhradně z dobrovolných příspěvků a darů, přičemž jeho členové pracují bez nároku na honorář.

⚖️ Analýza důkazních metod a systémová kritika

Spolek Šalamoun se dlouhodobě zaměřuje na kritiku konkrétních forenzních metod, které česká policie a soudy využívají k usvědčování pachatelů, a na strukturální problémy vězeňského systému.

Metoda pachové identifikace

Zásadním tématem organizace je boj proti používání takzvaných pachových stop (metoda pachové identifikace) jakožto stěžejního nebo dokonce jediného důkazu v trestním řízení. Spolek argumentuje výzkumy (mimo jiné z Polské akademie věd) i zahraniční judikaturou, které prokazují vysokou chybovost této metody. Organizace upozornila na praxi, kdy si policisté (psovodi) mohli vzájemně sdělovat, která pachová konzerva patří podezřelému, což vedlo k nevědomému nebo vědomému ovlivnění služebního psa. Spolek historicky dovozuje metodiku odebírání pachu do skleněných konzerv od východoněmecké tajné služby Stasi, od které ji následně převzala československá StB.

Statistiky vězeňství (Data 2024)

V prosinci 2024 vydal spolek rozsáhlou analýzu varující před neudržitelností české trestní politiky. Zatímco zbytek Evropy počty vězňů snižuje, Česká republika si drží jeden z nejvyšších indexů v Evropské unii.

Stav v ČR (září 2024): 19 649 vězňů, což představuje 181 vězňů na 100 000 obyvatel.
Mezinárodní srovnání: Německo (48 na 100 000), Finsko (56 na 100 000), Rakousko (107 na 100 000). Litva během dvou let snížila počet vězňů o 27 % na 161 na 100 000.
Ekonomické dopady: Spolek vyčíslil denní náklady státu na jednoho vězně na 2 000 Kč. Celkový roční náklad tak činí přes 14 miliard Kč, přičemž spolek kritizuje minimální využívání alternativních trestů (elektronické náramky, obecně prospěšné práce).

Vztah s Kanceláří prezidenta republiky

Během roku 2024 se spolek dostal do otevřeného sporu s Kanceláří prezidenta republiky (KPR) za úřadování Petra Pavla. Ačkoliv spolek původně vítal, že se agenda prezidentských milostí přesunula z Ministerstva spravedlnosti zpět na Pražský hrad, ostře zkritizoval následnou praxi. V otevřeném dopise spolek napadl fakt, že KPR na detailní právní podněty k milostem odpovídá unifikovaným formulářovým sdělením, v němž se pouze mění jména, čímž podle spolku prezident rezignoval na předvolební slib o napravování justičních omylů.

📂 Angažovanost v kontroverzních kauzách

Spolek Šalamoun zkoumal stovky případů. Mezi ty nejznámější, které vyvolaly mimořádný celospolečenský ohlas a v nichž se organizace aktivně (často v přímém rozporu s pravomocným rozsudkem) angažovala, patří:

Kauza Petr Kramný

Případ muže odsouzeného na 28 let za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě v roce 2013 představuje jednu z nejmasivnějších kampaní spolku. Zatímco české soudy konstatovaly vraždu zásahem elektrického proudu, Spolek Šalamoun inicioval a financoval vznik nových revizních znaleckých posudků (vypracovali je například Radek Matlach a Igor Farkaš). Tyto posudky absenci stop po elektrickém proudu na srdečním svalu obětí potvrdily. Zástupci spolku (včetně Johna Boka) opakovaně poukazovali na to, že prvotní pitva v Egyptě odhalila v žaludcích obětí rozleptanou tmavou hmotu, a označili český verdikt za vykonstruovaný. Policie následně znalce obhajoby stíhala za nepravdivý znalecký posudek, případ se řešil až do roku 2026 (včetně zapojení amerického soudního lékaře Dr. Jamese Filkinse).

Kauza Lukáš Nečesaný

Případ pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích, za který byl Lukáš Nečesaný původně opakovaně odsouzen a posléze definitivně zproštěn viny. Spolek Šalamoun v tomto případu masivně napadal právě použití pachových stop jako hlavního důkazu, což nakonec přispělo k zásadnímu obratu v celém procesu a osvobození obžalovaného.

Kauza Irena Pravdová (2025)

V lednu 2025 podal spolek oficiální žádost o prezidentskou milost pro osmašedesátiletou Irenu Pravdovou. Ta byla v roce 2016 odsouzena na 16 let odnětí svobody za údajné úmyslné založení požáru a trest si odpykávala ve věznici Světlá nad Sázavou. Spolek předložil nový posudek (JUDr. Václav Šubrt), který úmyslné založení požáru vyloučil a poukázal na technickou závadu. Žádost byla opřena i o zdravotní stav a příkladné chování odsouzené (29 kázeňských odměn bez jediného trestu).

Kauza Jiří Kajínek

V kauze nejznámějšího českého vězně odsouzeného za dvojnásobnou nájemnou vraždu spolek dlouhodobě deklaroval pochybnosti o jeho vině. John Bok opakovaně v médiích prohlašoval, že Kajínek skutek nespáchal a stal se obětí policejního spiknutí a manipulace s důkazy. Kajínek byl později propuštěn na základě milosti prezidenta Miloše Zemana.

🏛️ Parlamentní seminář (Květen 2026)

Vrcholem legislativního tlaku spolku se stal odborný seminář s názvem "Spravedlnost? Česká justice a její kontroverzní případy", který se uskutečnil 27. května 2026 v sále č. 205 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Akce se konala pod záštitou Ústavně-právního výboru PSP ČR a organizoval ji místopředseda spolku Václav Peričevič.

O seminář byl natolik extrémní zájem, že registrace musela být z kapacitních a bezpečnostních důvodů uzavřena již 13 dní před konáním akce. Na půdě parlamentu vystoupili významní politici, právníci i zahraniční hosté. Program zahrnoval projevy politiků (Radek Vondráček, Tomio Okamura, Libor Vondráček), bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, zástupců mezinárodní organizace Innocence Project a představitelů spolku (John Bok, Miroslav Špadrna). Detailně se zde rozebírala metodika znaleckých posudků i nová zjištění v kauze Petra Kramného. V červnu 2026 spolek zveřejnil plné nezkrácené videozáznamy všech příspěvků na svém kanálu YouTube.

💡 Pro laiky

Představte si, že vás policie obviní z těžkého zločinu, který jste nespáchali. Pokud nemáte peníze na drahé a špičkové advokáty nebo na zaplacení vlastních forenzních vědců a znalců, státní mašinerie vás může snadno semlít a poslat na desítky let do vězení, například jen na základě toho, že policejní pes štěkl u sklenice s vaším pachem.

Přesně pro tyto případy existuje Spolek Šalamoun. Funguje jako nezávislý detektivní a právní úřad poslední záchrany. Lidé v tomto spolku (od právníků až po laické aktivisty) studují tisíce stránek soudních spisů a hledají chyby, které udělal vyšetřovatel nebo soudce. Pokud najdou důkaz o tom, že člověk byl odsouzen neprávem (tzv. justiční omyl), začnou bít na poplach – platí vlastní znalce, oslovují poslance, píšou prezidentovi žádosti o milost a tlačí na obnovu soudního procesu. Spolek nežije z peněz státu, aby zůstal naprosto nezávislý a mohl státní úředníky a soudce bez obav kritizovat.

Zdroje