Severská mytologie

Rozbalit box

Obsah boxu

Severská mytologie (také známá jako germánská mytologie nebo norská mytologie) je soubor náboženských představ, mýtů a legend severogermánských kmenů, zejména obyvatel Skandinávie v období před přijetím křesťanství, tedy zhruba do 11. století. Je nejlépe dochovanou větví starší germánské mytologie a je úzce spjata s kulturou vikingů.

Tento mytologický systém je charakteristický svým komplexním panteonem bohů v čele s Ódinem, vírou v existenci devíti světů propojených stromem života Yggdrasilem a cyklickým pojetím času, které vrcholí apokalyptickou bitvou zvanou Ragnarök, po níž následuje znovuzrození světa. Hlavními prameny pro poznání severské mytologie jsou sbírky básní a textů známé jako Poetická Edda a Prozaická Edda, které byly sepsány ve 13. století na Islandu.

📚 Prameny a zdroje

Naše znalosti o severské mytologii pocházejí především z textů sepsaných po christianizaci Skandinávie, což znamená, že byly často ovlivněny křesťanským pohledem autorů. Přesto představují neocenitelný zdroj informací.

Poetická Edda (též Starší Edda): Anonymní sbírka mytologických a hrdinských písní, která byla zapsána ve 13. století na Islandu. Její nejvýznamnější rukopis je Codex Regius. Obsahuje klíčové mýty o stvoření světa, osudech bohů a Ragnaröku.
Prozaická Edda (též Mladší Edda nebo Snorriho Edda): Dílo islandského historika a básníka Snorriho Sturlusona z počátku 13. století. Bylo zamýšleno jako učebnice pro skaldy (dvorské básníky) a systematicky vysvětluje mytologické příběhy, postavy a básnické prostředky (jako jsou kenning a heiti).
Ságy: Rozsáhlé prozaické příběhy, které popisují životy historických i legendárních postav, králů a rodů. Ačkoliv se primárně zaměřují na lidské osudy, často obsahují odkazy na bohy, rituály a pohanské zvyky.
Skaldská poezie: Složitá dvorská poezie skládaná skaldy na počest panovníků a hrdinů. Je plná mytologických narážek a metafor, které potvrzují znalost mýtů v tehdejší společnosti.
Runové kameny: Kamenné monumenty s runovými nápisy, které často zobrazují scény z mytologických příběhů, například Thórovu výpravu za hadem Jörmungandrem nebo scény s Ódinem.
Zahraniční zdroje: Zprávy od autorů z jiných kultur, například římského historika Tacita v jeho díle Germania nebo arabského cestovatele Ahmada ibn Fadlána.

🌌 Kosmologie a geografie

Představa světa v severské mytologii je mimořádně propracovaná. Celý vesmír je strukturován kolem obrovského jasanu Yggdrasil, který propojuje všech devět světů.

Yggdrasil, strom světa

Yggdrasil je centrálním prvkem celé kosmologie. Jeho větve sahají až do nebes a jeho tři hlavní kořeny vedou do tří různých světů:

První kořen sahá k prameni Mímiho studny v Jötunheimu, kde sídlí moudrost.
Druhý kořen vede ke studni Urdarbrunnr v Ásgardu, kde sídlí Norny (sudičky).
Třetí kořen směřuje k prameni Hvergelmir v Niflheimu, kde ho ohlodává drak Níðhöggr.

Na vrcholu stromu sedí obrovský orel a mezi jeho očima jestřáb Veðrfölnir. Po kmeni pobíhá veverka Ratatoskr, která nosí urážky mezi orlem a drakem Níðhöggem, čímž udržuje neustálé nepřátelství.

Devět světů

Devět světů je rozděleno do tří úrovní. Jsou to:

Horní světy:

   *   **Ásgard**: Svět bohů z rodu Ásů, obehnaný nedobytnou zdí. Zde se nachází Valhalla, síň padlých válečníků.
   *   **Vanaheim**: Svět bohů z rodu Vanů, spojených s plodností a přírodou.
   *   **Álfheim** (Lichtalfheim): Svět světlých álfů (elfů).

Střední svět:

   *   **Midgard**: "Středozem", svět lidí, obklopený oceánem, v němž žije obrovský had Jörmungandr. Je spojen s Ásgardem duhovým mostem Bifröstem.

Dolní světy:

   *   **Jötunheim**: Svět obrů (jötunů), neustálých protivníků bohů.
   *   **Svartálfaheim** (také Niðavellir): Podzemní svět temných álfů a trpaslíků (Dvergar), mistrovských kovářů.
   *   **Niflheim**: Prvotní svět chladu, mlhy a ledu.
   *   **Múspellheim**: Prvotní svět ohně, kterému vládne obr Surt.
   *   **Helheim**: Říše mrtvých, které vládne bohyně Hel, dcera Lokiho. Sem odcházejí ti, kdo nezemřeli hrdinskou smrtí v boji.

👤 Božstva a bytosti

Severský panteon se dělí na dvě hlavní skupiny bohů, Ásy a Vany, kteří po dávné válce uzavřeli mír a žili společně. Kromě bohů svět obývají i další mocné bytosti.

Ásové (Æsir)

Ásové jsou hlavní skupinou bohů spojenou s vládou, válkou, právem a moudrostí. Sídlí v Ásgardu.

Ódin: Nejvyšší bůh, "Otec všech". Bůh moudrosti, války, magie, poezie a smrti. Obětoval své oko za doušek z Mímiho studny moudrosti a visel devět dní na Yggdrasilu, aby získal znalost run. Jeho atributy jsou oštěp Gungnir, prsten Draupnir, osminohý kůň Sleipnir a havrani Hugin (Myšlenka) a Munin (Paměť).
Thór: Bůh hromu, bouře a síly, ochránce Midgardu a bohů před obry. Je synem Ódina a Jörð (Země). Jeho zbraní je mocné kladivo Mjöllni, které se vždy vrací do ruky. Dále vlastní opasek síly Megingjörð a železné rukavice Járngreipr.
Frigg: Manželka Ódina, královna Ásgardu. Bohyně manželství, mateřství a domácnosti. Zná osudy všech, ale nikdy je neprozrazuje.
Týr: Bůh práva, spravedlnosti a hrdinské slávy. Přišel o pravou ruku, když ji vložil do tlamy vlka Fenrira jako záruku při jeho spoutání.
Heimdall: Strážce bohů, který hlídá duhový most Bifröst. Má tak ostrý sluch, že slyší růst trávu, a tak dobrý zrak, že vidí na stovky mil. Vlastní roh Gjallarhorn, na který zatroubí při začátku Ragnaröku.
Baldr: Syn Ódina a Friggy, nejkrásnější a nejmoudřejší z bohů. Bůh světla, čistoty a dobra. Jeho smrt, zaviněná Lokiho lstí, je předzvěstí Ragnaröku.
Loki: Pokrevní bratr Ódina, původem obr. Je to bůh lsti, lží a chaosu, tzv. "trickster". Je ambivalentní postavou – někdy bohům pomáhá, jindy jim škodí. Je otcem tří nestvůr: vlka Fenrira, hada Jörmungandra a vládkyně podsvětí Hel.

Vanové (Vanir)

Vanové jsou skupinou bohů spojenou s plodností, úrodou, mořem a prosperitou. Po válce s Ásy se někteří z nich přestěhovali do Ásgardu jako rukojmí.

Njörðr: Bůh moře, větru, rybolovu a bohatství. Otec Freyra a Freyji.
Freyr: Bůh plodnosti, slunečního svitu, deště a hojnosti. Vlastní skládací loď Skídbladni a kance se zlatými štětinami Gullinburstiho.
Freyja: Bohyně lásky, krásy, plodnosti, války a magie (Seiðr). Je nejkrásnější z bohyň. Polovina padlých válečníků odchází do její síně Fólkvangr, druhá polovina do Valhally. Jezdí na voze taženém kočkami.

Další bytosti

Jötunové (Obři): Potomci prvotní bytosti Ymira, představují síly chaosu a přírody. Jsou hlavními protivníky bohů, i když s nimi někdy uzavírají spojenectví nebo manželství.
Trpaslíci (Dvergar): Žijí v podzemí ve světě Svartálfaheim. Jsou to mistrovští kováři a řemeslníci, kteří vytvořili mnoho pokladů pro bohy, včetně kladiva Mjöllni a oštěpu Gungnir.
Álfové (Elfové): Dělí se na světlé álfy (Lichtalfar), kteří jsou krásní a zářiví, a temné álfy (Svartalfar), kteří jsou často ztotožňováni s trpaslíky.
Valkýry: "Ty, jež vybírají zabité". Služebnice Ódina, které na bojištích vybírají nejstatečnější padlé válečníky (Einherjar) a odnášejí je do Valhally, kde se připravují na Ragnarök.
Norny: Tři sudičky – Urðr (Osudová), Verðandi (Stávající) a Skuld (Budoucí) – které u kořene Yggdrasilu tkají pavučinu osudu všech bohů i lidí.

📜 Klíčové mýty a příběhy

Severská mytologie je bohatá na dramatické a symbolické příběhy, které vysvětlují vznik světa, povahu bohů a nevyhnutelnost osudu.

Stvoření světa

Na počátku existovala jen zející propast Ginnungagap, ohraničená na severu ledovým světem Niflheimem a na jihu ohnivým světem Múspellheimem. Když se led z Niflheimu setkal s jiskrami z Múspellheimu, vznikl z tajícího ledu obr Ymir, prapředek všech obrů, a kráva Audhumla. Audhumla živila Ymira svým mlékem a sama lízala slaný led, z něhož vzešel Búri, praotec bohů. Búriho syn Borr si vzal za ženu obryni Bestlu a spolu zplodili první bohy: Ódina, Vili a Vé. Tito tři bratři zabili Ymira a z jeho těla stvořili svět: z jeho masa zemi, z krve moře a řeky, z kostí hory, z vlasů stromy a z lebky nebeskou klenbu. Z prvních dvou stromů, které našli na pobřeží, stvořili první lidi – muže Ask a ženu Emblu.

Válka Ásů a Vanů

První válka v historii světa proběhla mezi dvěma božskými rody. Příčiny nejsou zcela jasné, ale pravděpodobně souvisely s odlišnými hodnotami obou skupin. Válka skončila nerozhodně a bohové si vyměnili rukojmí, aby zpečetili mír. Njörðr, Freyr a Freyja z Vanů odešli do Ásgardu, zatímco Ásové poslali k Vanům Hœniho a moudrého Mímiho.

Smrt Baldra

Krásný bůh Baldr začal mít sny o své vlastní smrti. Jeho matka Frigg si proto vyžádala přísahu od všech věcí na světě, že mu neublíží. Zapomněla však na malou rostlinku jmelí. Zlomyslný Loki toho využil, vyrobil ze jmelí šíp a lstí přiměl slepého boha Höðra, aby jím Baldra zabil. Smrt milovaného boha uvrhla bohy do hlubokého smutku a byla přímou předzvěstí blížícího se konce světa.

Ragnarök

"Osud bohů" či "Soumrak bohů" je eschatologický mýtus o konci světa. Začne krutou zimou (Fimbulvetr), která bude trvat tři roky bez léta. Následovat budou války a morální úpadek. Vlk Sköll a Hati pohltí Slunce a Měsíc. Země se začne třást, pouta se přetrhají a Loki s vlkem Fenrirem budou volní. Z moře povstane had Jörmungandr a z jihu připluje loď Naglfar s obry, vedená Lokim. Z Múspellheimu přijede ohnivý obr Surt se svým planoucím mečem.

Na pláni Vígríd se odehraje poslední bitva:

Ódin bude pohlcen vlkem Fenrirem, ale jeho syn Vídar ho pomstí a vlka zabije.
Thór zabije hada Jörmungandra, ale sám po devíti krocích podlehne jeho jedu.
Týr bude bojovat se psem Garmem a navzájem se zabijí.
Loki a Heimdall se střetnou a zabijí jeden druhého.

Nakonec obr Surt sežehne celý svět svým ohněm. Zkázu však přežije několik bohů (např. Vídar, Váli, Módi a Magni) a jeden lidský pár, Líf a Lífthrasir, kteří se ukryjí ve Yggdrasilu. Ze dna moře se vynoří nová, zelená země a svět bude znovu osídlen.

💡 Pro laiky

Severská mytologie může působit složitě, ale její základní myšlenky jsou fascinující a srozumitelné.

Bohové nejsou dokonalí: Na rozdíl od všemocného a neomylného Boha v monoteistických náboženstvích jsou severští bohové velmi "lidští". Mají své chyby, dělají chyby, cítí hněv, lásku i žárlivost. Ódin je posedlý moudrostí, Thór je horkokrevný a Loki je ztělesněním chaosu. Nejsou ani nesmrtelní – mohou zemřít, což se ukáže v Ragnaröku.
Nejde o boj dobra se zlem: Svět není rozdělen na absolutní dobro a zlo. Bohové představují řád, zatímco obři chaos a síly přírody. Někdy jsou tyto síly v konfliktu, jindy spolupracují nebo se dokonce mísí. Loki, ačkoliv je původcem mnoha problémů, je zároveň pokrevním bratrem Ódina a často bohům svými intrikami paradoxně pomůže.
Osud je nade všemi: Ani ti nejmocnější bohové nemohou uniknout svému osudu (Urðr), který tkají Norny. Vědí, že Ragnarök přijde a že v něm mnozí z nich zemřou, přesto se mu statečně staví čelem. To odráží vikingský ideál hrdinského přijetí nevyhnutelného.
Ragnarök není absolutní konec: Ačkoliv je Ragnarök apokalyptickou bitvou, která zničí starý svět, není to definitivní konec. Je to spíše cyklická událost, po níž následuje očištění a zrození nového, lepšího světa. Tento motiv naděje a obnovy je klíčovým prvkem severského myšlení.

🌐 Vliv a odkaz v moderní kultuře

Severská mytologie zažila od 19. století obrovskou renesanci a její vliv je patrný v mnoha oblastech moderní kultury.

Literatura: Dílo J. R. R. Tolkiena (Pán prstenů, Hobit) je hluboce inspirováno severskými mýty – jména trpaslíků a čaroděje Gandalf pocházejí z Poetické Eddy, koncept elfů, trpaslíků a stromu světa má také severské kořeny. Autor Neil Gaiman severské mýty zpracoval v románu Američtí bohové a přímo je převyprávěl v knize Severská mytologie.
Komiksy a filmy: Postavy Thora a Lokiho z komiksů od Marvel Comics a následné filmové série Marvel Cinematic Universe popularizovaly severskou mytologii po celém světě, i když si příběhy a postavy pro své účely značně upravily.
Videohry: Mnoho úspěšných videoher čerpá z tohoto bohatého světa. Série God of War (od roku 2018) se přesunula z řecké do severské mytologie, Assassin's Creed Valhalla zasazuje hráče do role vikinga a proplétá historický děj s mytologickými vizemi. Také herní svět The Elder Scrolls V: Skyrim je silně inspirován severskou kulturou a estetikou.
Hudba: Zejména v heavymetalové hudbě je odkaz na severskou mytologii velmi silný, a to především v subžánrech jako viking metal (např. kapely Amon Amarth, Ensiferum) a black metal.
Novopohanství: Od 20. století dochází k oživení starých germánských věr v podobě novopohanských hnutí, jako je Ásatrú (doslova "víra v Ásy"), které se snaží rekonstruovat a praktikovat náboženství a rituály předkřesťanských Germánů.

Šablona:Aktualizováno