Serie C2

Rozbalit box

Obsah boxu

Serie C2 (v letech 2008–2014 oficiálně zvaná Lega Pro Seconda Divisione) byla čtvrtá nejvyšší úroveň fotbalové ligy v Itálii. Představovala nejnižší stupeň plně profesionálního fotbalu v zemi. Pod ní se nacházela již amatérská (respektive poloprofesionální) Serie D.

Soutěž vznikla v roce 1978 rozdělením původní jednotné Serie C a zanikla v roce 2014, kdy došlo k opětovnému sjednocení třetí a čtvrté ligy do dnešní podoby Serie C (Lega Pro). Serie C2 byla klíčovou líhní talentů a zároveň tvrdou zkouškou pro kluby, které usilovaly o vstup do "velkého" fotbalu. Pro fanoušky symbolizovala ryzí fotbal malých měst, kde lokální patriotismus hrál větší roli než peníze.

⏳ Historie a vývoj

Vznik Serie C2 byl přímým důsledkem reformy z roku 1978 ("Riforma '78"). Do té doby byla propast mezi třetí ligou (Serie C) a amatéry příliš velká a Serie C byla přeplněná kluby, které finančně nezvládaly nároky profesionální soutěže.

Zlatá éra (1978–2008)

Po dobu třiceti let fungovala Serie C2 jako stabilní základna italské fotbalové pyramidy. Byla rozdělena na více skupin (obvykle tři, někdy čtyři) podle geografického klíče, aby se minimalizovaly cestovní náklady pro chudší kluby. Soutěž byla domovem pro týmy z menších měst (jako Gubbio, Sassuolo, San Marino), ale stala se i útočištěm pro slavné kluby, které musely po bankrotu začít od nuly (např. ACF Fiorentina pod názvem Florentia Viola).

Přejmenování a zánik (2008–2014)

V roce 2008 prošla liga rebrandingem a změnila název na Lega Pro Seconda Divisione (Druhá divize). Formát zůstal podobný, ale ekonomická krize v Itálii si vybrala svou daň. Mnoho klubů v této soutěži krachovalo v průběhu sezóny. V roce 2014 rozhodla Lega Pro (organizátor) o zrušení této čtvrté úrovně.

Část týmů postoupila do sjednocené Serie C.
Velká část týmů sestoupila do amatérské Serie D.

Tím se italský systém zredukoval a počet profesionálních týmů v zemi klesl ze 132 na 102 (20 v Serie A, 22 v Serie B, 60 v Serie C).

📋 Formát soutěže

Na rozdíl od Serie C1, která měla obvykle dvě skupiny, byla Serie C2 masovější soutěží.

Geografické skupiny (Gironi)

Nejčastější formát zahrnoval 3 skupiny po 18 týmech (celkem 54 klubů):

Girone A: Severozápadní Itálie a Sardinie.
Girone B: Severovýchodní a Střední Itálie.
Girone C: Jižní Itálie a Sicílie.

Tento systém nebyl dogma – v některých sezónách (např. 1978–1982) existovaly dokonce 4 skupiny (A, B, C, D). Rozdělení bylo každý rok předmětem vášnivých debat, protože zařazení do "jižní" skupiny C znamenalo pro týmy ze střední Itálie "peklo" v podobě horké půdy na stadionech v Kalábrii nebo Kampánii.

Postup (Promozione)

Cesta do Serie C1 vedla přes:

Přímý postup: Vítěz každé skupiny postoupil přímo.
Play-off: Týmy na 2. až 5. místě hrály vyřazovací boje. Vítěz play-off doprovodil vítěze ligy.

Celkem tedy ročně postupovalo 6 týmů (při systému 3 skupin).

Sestup (Retrocessione)

Pád do amatérské Serie D byl pro kluby často likvidační, protože ztrácely status profesionální organizace (tzv. "Lodo Petrucci" ochrana).

Přímý sestup: Poslední tým tabulky (18. místo).
Play-out: Týmy na 14. až 17. místě hrály o záchranu. Dva poražení sestoupili.

Celkem sestupovalo 9 týmů ročně (3 z každé skupiny).

⚜️ Florentia Viola: Nejslavnější sezóna

V sezóně 2002/2003 zažila Serie C2 (konkrétně skupina B) bezprecedentní zájem médií. Důvodem byl pád dvojnásobného mistra Itálie, klubu ACF Fiorentina. Klub z Florencie v roce 2002 zbankrotoval a zanikl. Nově založený subjekt pod názvem Florentia Viola byl zařazen do Serie C2.

Kapitán, který neopustil loď: Hvězdný záložník a reprezentant Angelo Di Livio jako jediný z původního kádru zůstal a šel hrát čtvrtou ligu. Toto gesto z něj udělalo ve Florencii nesmrtelnou legendu.
Útok Riganò: Útočník Christian Riganò nastřílel v té sezóně 30 gólů a stal se králem střelců.
Návštěvnost: Na zápasy čtvrté ligy na stadion Stadio Artemio Franchi chodilo pravidelně přes 30 000 diváků.

Florentia Viola soutěž vyhrála. Následně došlo k události známé jako "Caso Catania" (administrativní chaos v Serii B), díky kterému byla Fiorentina (již pod zpět koupeným názvem) přeřazena přímo do Serie B, čímž přeskočila Serie C1.

🇸🇲 San Marino Calcio: Zahraniční účastník

Unikátem Serie C2 bylo dlouholeté působení klubu San Marino Calcio. Ačkoliv sídlil v republice San Marino (na stadionu v Serravalle), účastnil se italského ligového systému.

San Marino Calcio strávilo v Serii C2 mnoho let a stalo se stabilním účastníkem, který reprezentoval malou republiku v profesionálním italském fotbale.
Pro italské týmy byl výjezd do San Marina technicky vzato "zahraničním zápasem", ačkoliv bez hraničních kontrol.

⚽ Pravidlo "mladých" (Under)

Serie C2 byla specifická pravidly na podporu mládeže. Aby kluby získaly finanční příspěvky od federace (FIGC), musely nasazovat určitý počet hráčů do 21 let (tzv. "Under"). Toto pravidlo mělo dva efekty:

Líheň talentů: Mnoho hráčů ze Serie A (např. Alessandro Nesta, Filippo Inzaghi, Marco Materazzi) prošlo v mládí hostováním v C2, aby získali herní praxi.
Taktické střídání: Trenéři často nasazovali mladíky jen na začátek zápasu a pak je střídali zkušenými hráči, což vedlo k úpravám pravidel (povinnost odehrát minuty).

📊 Rekordy a zajímavosti

Nejlepší střelec: Legendou nižších soutěží je Stefan Schwoch nebo Igor Protti (který jako jediný vyhrál krále střelců v Serii A, B i C1), ale v C2 zářil například Christian Riganò.
Superpohár: Vítězové jednotlivých skupin (A, B, C) hráli na konci sezóny miniturnaj o Supercoppa di Lega di Seconda Divisione, aby se určil absolutní vítěz Serie C2.

Šablona:Pro laiky

🧐 Pro laiky

Serie C2 byla "čtvrtá liga", ale nenechte se zmást číslem.

Profesionálové: Hráči v C2 se fotbalem živili. Trénovali každý den, měli smlouvy, kluby měly stadiony a lékaře. Byl to nejnižší stupeň, kde jste mohli říct "jsem profesionální fotbalista".
Rozdíl oproti Serie D: Hned pod C2 byla Serie D. Tam už hráli "amatéři" (přes den práce, večer trénink). Sestup z C2 do D byl pro kluby katastrofou, protože přišly o status, peníze a prestiž. Byl to pád z profesionálního světa do "pralesa".
Proč 3 skupiny? Itálie je dlouhá. Aby tým z Milána nemusel jezdit na zápas autobusem na Sicílii (což je drahé), byla liga rozdělena na Sever, Střed a Jih.

Zdroje