Pracovní smlouva
Obsah boxu
Pracovní smlouva je dvoustranný právní akt, kterým se zakládá pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o nejdůležitější dokument v pracovněprávních vztazích, který definuje základní práva a povinnosti obou smluvních stran. V České republice je její podoba a náležitosti upravena především zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a každá ze smluvních stran musí obdržet jedno vyhotovení. I kdyby nebyla dodržena písemná forma, pracovní poměr vzniká, pokud zaměstnanec začne s vědomím zaměstnavatele vykonávat práci. V takovém případě se však zaměstnavatel vystavuje riziku sankce ze strany inspektorátu práce.
📜 Právní úprava
Základním právním předpisem, který upravuje pracovní smlouvu v České republice, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se pracovní smlouvě věnují ustanovení § 33 a následující. Zákoník práce stanoví, jaké jsou podstatné náležitosti smlouvy, jaká další ujednání v ní mohou být obsažena a jakým způsobem pracovní poměr na jejím základě vzniká.
Kromě zákoníku práce se na pracovní smlouvu mohou vztahovat i další právní předpisy, jako je například občanský zákoník v otázkách, které zákoník práce neupravuje (např. obecná ustanovení o smlouvách a právním jednání). Důležitou roli hrají také interní předpisy zaměstnavatele nebo kolektivní smlouva, pokud byla u zaměstnavatele uzavřena.
✍️ Podstatné náležitosti
Aby byla pracovní smlouva platná, musí podle § 34 zákoníku práce obsahovat tři podstatné (esenciální) náležitosti. Pokud by některá z nich chyběla, pracovní smlouva by nebyla platně uzavřena.
📝 Druh práce
V pracovní smlouvě musí být jasně a srozumitelně vymezeno, jakou práci bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh práce může být definován:
- Úzce: Například "účetní", "programátor v jazyce Java", "řidič vysokozdvižného vozíku". Takové vymezení dává zaměstnanci větší jistotu, že nebude nucen vykonávat jinou práci.
- Šířeji: Například "administrativní pracovník", "vývojář softwaru", "skladník". Širší vymezení poskytuje zaměstnavateli větší flexibilitu při přidělování pracovních úkolů.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci práci pouze v rámci sjednaného druhu práce. Převedení na jinou práci je možné jen za podmínek stanovených zákoníkem práce.
📍 Místo výkonu práce
Další povinnou součástí je ujednání o místu nebo místech výkonu práce. Místo výkonu práce může být určeno:
- Konkrétní adresou: Např. "sídlo společnosti na adrese Revoluční 1, 110 00 Praha 1".
- Obcí nebo její částí: Např. "město Brno".
- Územím kraje nebo celého státu: Např. "Jihomoravský kraj" nebo "území České republiky" (typické pro obchodní zástupce).
Místo výkonu práce je důležité pro určení, co se považuje za pracovní cestu. Cesta mimo sjednané místo výkonu práce je považována za pracovní cestu a zaměstnanci náleží cestovní náhrady.
🗓️ Den nástupu do práce
Den nástupu do práce je dnem, kdy vzniká pracovní poměr. Od tohoto dne začínají plynout práva a povinnosti pro obě strany, i kdyby zaměstnanec fakticky do práce nenastoupil (např. z důvodu pracovní neschopnosti). Pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
📄 Další ujednání
Kromě podstatných náležitostí mohou (a zpravidla také obsahují) pracovní smlouvy i další ujednání, která blíže specifikují podmínky pracovního poměru.
💰 Mzda nebo plat
Ačkoliv se to může zdát překvapivé, ujednání o mzdě není podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Pokud mzda není sjednána ve smlouvě, musí být stanovena mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. V případě platu (ve veřejném sektoru) je situace obdobná a plat je určen platovým výměrem podle platových tabulek. Doporučuje se však mzdu sjednat přímo ve smlouvě, což posiluje právní jistotu zaměstnance.
⏳ Zkušební doba
Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Slouží k tomu, aby si obě strany mohly ověřit, zda jim pracovní poměr vyhovuje. Zkušební doba nesmí být delší než:
- 3 měsíce po sobě jdoucí u řadových zaměstnanců.
- 6 měsíců po sobě jdoucích u vedoucích zaměstnanců.
Během zkušební doby může kterákoli ze stran zrušit pracovní poměr i bez udání důvodu.
📅 Doba trvání pracovního poměru
Pracovní poměr může být sjednán na:
- Dobu neurčitou: Standardní forma, která poskytuje zaměstnanci nejvyšší míru ochrany.
- Dobu určitou: Pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby. Zákoník práce omezuje délku a počet opakování pracovních poměrů na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele (zpravidla maximálně 3x a celkem na 3 roky).
⏰ Pracovní doba a dovolená
Ve smlouvě může být specifikována délka pracovní doby (např. stanovená týdenní pracovní doba) a její rozvržení. Rovněž může být sjednána výměra dovolené nad zákonný rámec (např. pátý týden dovolené jako benefit).
🤫 Konkurenční doložka
Konkurenční doložka je ujednání, kterým se zaměstnanec zavazuje, že se po skončení pracovního poměru po určitou dobu (maximálně 1 rok) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Za tento závazek náleží zaměstnanci peněžité vyrovnání.
⚙️ Vznik a forma
Jak již bylo zmíněno, pracovní smlouva musí mít písemnou formu. Každá strana obdrží jedno vyhotovení. Povinnost zajistit písemnou formu má zaměstnavatel. Pokud by tak neučinil, hrozí mu pokuta od Státního úřadu inspekce práce.
Samotný pracovní poměr však nevzniká podpisem smlouvy, ale až dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Od tohoto okamžiku je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle smlouvy, platit mu mzdu a vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů, zatímco zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy.
🔄 Změny a ukončení
Obsah pracovní smlouvy lze měnit pouze na základě písemné dohody obou smluvních stran. Taková dohoda se nazývá dodatek k pracovní smlouvě. Jednostranná změna ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance není možná, s výjimkou případů, kdy to zákoník práce výslovně umožňuje (např. převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů).
Pracovní poměr založený pracovní smlouvou může být ukončen několika způsoby:
- Dohodou
- Výpovědí
- Okamžitým zrušením
- Zrušením ve zkušební době
- Uplynutím sjednané doby (u poměru na dobu určitou)
🧑🏫 Pro laiky
Pracovní smlouvu si lze představit jako základní dohodu na papíře mezi vámi (zaměstnancem) a vaším šéfem (zaměstnavatelem). Tento dokument je nesmírně důležitý, protože chrání obě strany a jasně říká, na čem jste se domluvili.
Nejdůležitější jsou tři věci, které ve smlouvě musí být vždy, jinak je neplatná: 1. Co budete dělat? (Druh práce) – Například "prodavač/ka", "údržbář" nebo "programátorka". Zaměstnavatel vám pak nemůže nařídit dělat úplně jinou práci. 2. Kde budete pracovat? (Místo výkonu práce) – Může to být konkrétní adresa firmy, celé město nebo třeba celý kraj. Pokud vás šéf pošle pracovat jinam, jedná se o pracovní cestu a musí vám proplatit náklady. 3. Kdy začnete? (Den nástupu) – Od tohoto data oficiálně začíná váš pracovní poměr, i kdybyste ten den byli třeba nemocní.
Kromě těchto tří bodů bývá ve smlouvě uvedena i mzda, délka zkušební doby (obvykle 3 měsíce, kdy můžete vy i zaměstnavatel snadno odejít) nebo jestli je práce na dobu určitou (např. na rok) nebo neurčitou. Vždy si smlouvu před podpisem pečlivě přečtěte a pamatujte, že jedno podepsané vyhotovení musí zůstat vám.