Poslanecký klub ANO

Šablona:Infobox Politická organizace

Poslanecký klub hnutí ANO 2011 (oficiální a zkrácený název užívaný v parlamentní dokumentaci je často pouze Poslanecký klub ANO) je základní politická a administrativní jednotka sdružující poslance zvolené do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na kandidátních listinách politického hnutí ANO 2011. Jedná se o formální orgán, jehož prostřednictvím hnutí organizuje a koordinuje svou legislativní, exekutivní a kontrolní činnost na půdě dolní komory Parlamentu ČR.

Klub byl historicky poprvé ustaven 30. října 2013 po předčasných parlamentních volbách. Od svého vzniku představuje jeden z klíčových mocenských bloků české politiky. Během své existence prošel fázemi koaličního vládnutí (v rámci vlád Bohuslava Sobotky a dvou vlád Andreje Babiše), fází tvrdé sněmovní opozice (proti vládě Petra Fialy v letech 2021–2025) a návratem do pozice nejsilnějšího vládního uskupení. V současném 10. volebním období (ustaveném na podzim 2025) disponuje klub celkem 80 členy, což z něj činí absolutně nejpočetnější poslaneckou frakci současnosti a statisticky druhý největší poslanecký klub v dějinách samostatné České republiky (historické prvenství drží klub ODS s 81 poslanci z roku 2006). V čele klubu stojí od 8. října 2025 poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá.

🏛️ Právní a legislativní ukotvení

Existence a fungování poslaneckých klubů se na území České republiky řídí striktními předpisy, primárně zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Dle paragrafu 77 a následujících se poslanci mohou sdružovat v poslaneckých klubech na základě své příslušnosti k politické straně nebo hnutí, za něž byli do sněmovny zvoleni. K formálnímu ustavení poslaneckého klubu na počátku nového volebního období u subjektu, který kandidoval samostatně (což je případ hnutí ANO 2011), je zákonem vyžadována přítomnost minimálně 3 poslanců. Poslanecký klub hnutí ANO tento limit ve všech volebních obdobích výrazně překračoval.

Klub z právního hlediska nedisponuje samostatnou právní subjektivitou (nemůže sám o sobě vstupovat do smluvních závazků mimo půdu sněmovny), avšak z titulu zákona disponuje rozsáhlými procedurálními a finančními benefity:

Procedurální práva: Jménem klubu jedná výlučně jeho předseda (případně pověřený místopředseda). Předseda klubu má dle jednacího řádu takzvané přednostní právo – může požádat o udělení slova kdykoliv v průběhu schůze bez ohledu na probíhající rozpravu a může rovněž iniciovat okamžité přerušení schůze sněmovny za účelem porady klubu (v délce trvání obvykle až 2 hodin).
Finanční a prostorové zajištění: Kancelář Poslanecké sněmovny poskytuje ustaveným klubům finanční příspěvek. Ten se skládá z pevné paušální částky na samotný provoz klubu a z variabilní částky určené násobkem počtu členů klubu. Tyto prostředky slouží k financování právních expertiz, analytických rešerší a odměn administrativního personálu. Klub rovněž získává právo na užívání zasedacích místností a kanceláří v historických palácích sněmovny. Vzhledem ke svému enormnímu počtu členů využívá Poslanecký klub ANO pro svá plenární zasedání ty největší dostupné sněmovní kapacity (např. místnost Státních aktů).

⏳ Historický vývoj v jednotlivých volebních obdobích

Demografický a mocenský vývoj klubu odráží celostátní volební výsledky a strategická rozhodnutí vedení hnutí v průběhu více než jedné dekády.

7. volební období (2013–2017)

Hnutí ANO 2011 zaznamenalo svůj první vstup do sněmovny ve volbách konaných v říjnu 2013, kdy získalo 18,65 % (927 240 hlasů). Poslanecký klub byl ustaven dne 30. října 2013 se vstupním počtem 47 členů. Historicky prvním předsedou frakce se stal Jaroslav Faltýnek, jenž tuto funkci zastával kontinuálně následujících osm let.

Klub se stal součástí vládní koalice podporující vládu Bohuslava Sobotky (tvořenou stranami ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Během tohoto období se klub profiloval disciplinovaným hlasováním při schvalování klíčových koaličních zákonů, mezi které patřilo zejména zavedení Elektronické evidence tržeb (EET) či prosazení Zákona o státní službě. V průběhu dubna 2016 vystoupil jménem klubu předseda Jaroslav Faltýnek a označil schválení Zákona o státní službě za politický úspěch.

Z hlediska personální stability zaznamenal klub v tomto období dvě změny. V roce 2016 z něj dobrovolně vystoupila poslankyně Kristýna Zelienková (z důvodu názorových rozporů ohledně přístupu hnutí k migrační krizi a ke kauze Čapí hnízdo), která se následně stala nezařazenou a později přestoupila ke klubu TOP 09 a Starostové. Naopak do klubu ANO ještě téhož roku vstoupil poslanec Karel Tureček, jenž byl původně zvolen za stranu TOP 09. Počet členů klubu tak do konce volebního období zůstal matematicky stálý na hodnotě 47.

8. volební období (2017–2021)

Ve volbách v roce 2017 hnutí drtivě zvítězilo se ziskem 29,64 % (1 500 113 hlasů). Poslanecký klub se rozrostl na 78 členů a byl formálně ustaven 24. října 2017. Předsednický post obhájil Jaroslav Faltýnek. Nominant klubu, poslanec Radek Vondráček, byl zvolen předsedou celé Poslanecké sněmovny.

Funkce klubu v tomto období byla mimořádně kritická pro přežití exekutivy. Po neúspěchu první menšinové vlády zformoval Andrej Babiš svou druhou vládu (v koalici s ČSSD a tolerancí od KSČM). Vzhledem k faktu, že vládní koalice ANO a ČSSD disponovala pouze 93 hlasy, musel poslanecký klub ANO vykazovat stoprocentní hlasovací disciplínu a neustále koordinovat svou činnost s patnáctičlenným klubem KSČM, aby kabinet dosáhl nadpoloviční většiny 108 hlasů.

9. volební období (2021–2025)

Volby konané v říjnu 2021 přinesly hnutí výsledek 27,12 % (1 458 140 hlasů), což po přepočtu na mandáty znamenalo 72 křesel a těsnou prohru vůči koalici SPOLU. Klub byl ustaven 12. října 2021 a ocitl se v roli opozice vůči vládě Petra Fialy.

Tento mocenský přerod inicioval zásadní personální změny ve vedení klubu. Dlouholetý předseda Jaroslav Faltýnek na ustavující schůzi oznámil, že z důvodu přesunu hnutí do opozice již nehodlá na funkci předsedy aspirovat, avšak zůstane v předsednictvu. Novou předsedkyní frakce byla jednomyslně zvolena končící ministryně financí Alena Schillerová, přičemž Faltýnek se stal prvním místopředsedou. Během ustavování orgánů sněmovny se klub dostal do tvrdého střetu s novou vládní většinou, když opakovaně (v listopadu 2021) navrhoval Radka Vondráčka na post místopředsedy sněmovny. Koaliční poslanci jej odmítli zvolit s odkazem na jeho kontroverzní minulé chování (fotografie, na nichž Vondráček hrál na kytaru na předsednickém pultu ve zrekonstruovaném hlavním sále, či gestikulace zdviženým prostředníčkem). Místopředsednický post za hnutí ANO tak nakonec obsadili Karel Havlíček a Klára Dostálová.

Během celého volebního období fungoval klub jako tvrdý a nekompromisní opoziční blok. Frakce pod vedením Aleny Schillerové extenzivně využívala institutů sněmovních obstrukcí, vetování zrychlených čtení a mnohahodinových projevů s právem přednosti. Největší parlamentní bitvy klub svedl při pokusech o zablokování vládní důchodové reformy, při omezování valorizací penzí a při obhajobě systému EET. Z hlediska personálního složení došlo v únoru 2023 k jedinému rozkolu. Klub opustil dlouholetý poslanec a tehdejší hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Důvodem byla jeho otevřená podpora generála Petra Pavla v přímé prezidentské volbě, čímž se postavil proti předsedovi vlastního hnutí Andreji Babišovi. Vondrák se stal nezařazeným poslancem a počet členů klubu klesl na konečných 71.

10. volební období (2025–2029) – Současnost

Řádné volby do Poslanecké sněmovny konané ve dnech 3. a 4. října 2025 znamenaly pro hnutí historický triumf. Ziskem 34,51 % a absolutním počtem 1 940 507 odevzdaných hlasů prolomilo hnutí všechny dosavadní rekordy a porazilo do té doby nepřekonaný výsledek ČSSD z roku 1998 (1 928 660 hlasů).

Po přepočtu mandátů obdrželo hnutí 80 poslaneckých křesel. Klub byl formálně ustaven ve středu 8. října 2025. S celkovým počtem 80 členů se stal největším klubem volebního období a druhým největším klubem v dějinách České republiky (rekordní zůstává klub ODS ustavený v roce 2006 s 81 poslanci).

Na ustavující schůzi klubu došlo k volbě nového vedení, neboť předchozí předsedkyně Alena Schillerová se stala integrální součástí vyjednávání o exekutivních funkcích v nově se tvořící vládě třetího kabinetu Andreje Babiše. Do čela poslaneckého klubu byla zvolena poslankyně a někdejší ministryně spravedlnosti Taťána Malá. Post prvního místopředsedy zaujal Robert Králíček. Funkce řadových místopředsedů obsadili zkušení parlamentní veteráni: Jaroslav Faltýnek, Jana Pastuchová, Alena Schillerová a Radek Vondráček. Klub se stal dominantní oporou vládní koalice složené z hnutí ANO, hnutí SPD a strany Motoristé sobě.

⚖️ Právní spory a kontroverze

Během existence klubu se objevilo několik významných politicko-právních sporů, u kterých frakce vystupovala jako jednolitý orgán.

Zcela zásadním byl ústavní spor o zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který byl po přísné novele z roku 2017 mediálně a politicky označován jako „lex Babiš“. Tato norma přímo zakazovala firmám, ve kterých členové vlády vlastní minimálně čtvrtinový podíl, ucházet se o státní nenárokové dotace a investiční pobídky, a dále zakazovala členům vlády vlastnit mediální domy. Skupina poslanců klubu ANO (celkem 41 zákonodárců) společně s tehdejším prezidentem republiky Milošem Zemanem podala návrh k Ústavnímu soudu ČR na zrušení těchto inkriminovaných pasáží zákona s argumentací, že zákon je diskriminační a byl sepsán účelově proti jediné osobě. Ústavní soud však po téměř třech letech zkoumání, v únoru 2020, tento návrh poslanců ANO zamítl a konstatoval, že zákon je ústavně konformní a legitimně chrání hospodářskou soutěž.

V roce 2015 čelil klub silným atakům ze strany tehdejší opozice (reprezentované především 1. místopředsedou strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem) v otázce projednávání zákona o státní podpoře biopaliv. Opozice argumentovala tím, že daňové zvýhodnění biopaliv generuje stamilionové zisky pro holding Agrofert vlastněný ministrem financí Andrejem Babišem. Miroslav Kalousek tehdy veřejně nařkl klub slovy, že se jedná o „politickou divizi Agrofertu“, přičemž celý poslanecký klub byl z jeho pohledu v obřím strukturálním střetu zájmů. Předseda klubu Jaroslav Faltýnek i předseda hnutí Babiš tato obvinění na půdě Sněmovny i ve veřejnoprávních médiích kategoricky odmítli.

🏢 Vnitřní organizace a fungování klubu

Vnitřní chod Poslaneckého klubu hnutí ANO 2011 se řídí vlastním přijatým jednacím řádem.

Nejvyšším orgánem frakce je takzvané Plénum klubu (zasedání všech členů). K operativnímu řízení je voleno Předsednictvo klubu, které se skládá z předsedy, 1. místopředsedy a několika řadových místopředsedů. Plenární schůze klubu se zpravidla konají v úterý odpoledne, tedy v den předcházející řádnému začátku schůze Poslanecké sněmovny. Na těchto zasedáních se probírají body nadcházejícího sněmovního programu a probíhá takzvané „závazné hlasování nanečisto“. Pokud plénum klubu přijme usnesení k podpoře či zamítnutí konkrétního zákona, očekává se od všech poslanců klubu striktní dodržování této linie v sále. Porušení závazného hlasování může vést k disciplinárnímu řízení uvnitř frakce a k případnému vyřazení z budoucích kandidátních listin.

Rozdělení funkcí ve sněmovních výborech (předsednické a místopředsednické posty) si klub interně rozděluje na základě odborností svých členů. Se stávajícím počtem 80 poslanců drží klub hnutí ANO většinu nebo blokující podíl napříč všemi parlamentními výbory a komisemi (včetně klíčového Rozpočtového výboru, Organizačního výboru či Ústavně-právního výboru).

📈 Statistiky a historické tabulky

Následující tabulky agregují přesná a historicky prokazatelná data týkající se velikosti a personálního vedení klubu bez jakéhokoliv zkracování výčtů.

Tabulka 1: Historický vývoj zastoupení klubu v Poslanecké sněmovně

Volební období	Datum formálního ustavení klubu	Počet poslanců (při ustavení)	Počet poslanců (na konci období)	Politický status (role)	Předseda klubu
7. volební období (2013–2017)	30. října 2013	47	47	Vládní koalice	Jaroslav Faltýnek
8. volební období (2017–2021)	24. října 2017	78	78	Vládní koalice (menšinová vláda)	Jaroslav Faltýnek
9. volební období (2021–2025)	12. října 2021	72	71	Opozice	Alena Schillerová
10. volební období (2025–2029)	8. října 2025	80	80 (údaj k září 2026)	Vládní koalice	Taťána Malá

(Poznámka k 7. volebnímu období: Odchod poslankyně K. Zelienkové a vstup poslance K. Turečka v roce 2016 udržely konečný stav na čísle 47. Poznámka k 9. volebnímu období: Pokles o jednoho člena představuje odchod I. Vondráka v únoru 2023).*

Tabulka 2: Úplný seznam předsedů poslaneckého klubu

Jméno a příjmení	Začátek mandátu ve funkci	Konec mandátu ve funkci	Celková délka působení
Ing. Jaroslav Faltýnek	30. října 2013	12. října 2021	7 let, 11 měsíců
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.	12. října 2021	8. října 2025	3 roky, 11 měsíců
Mgr. Ing. Taťána Malá	8. října 2025	úřadující (do konce volebního období v r. 2029)	Probíhající

Tabulka 3: Aktuální složení vedení klubu (10. volební období, k září 2026)

Zastávaná funkce v rámci klubu	Jméno a příjmení poslance/poslankyně	Členská strana
Předsedkyně klubu	Taťána Malá	ANO 2011
1. místopředseda klubu	Robert Králíček	ANO 2011
Místopředseda klubu	Jaroslav Faltýnek	ANO 2011
Místopředsedkyně klubu	Jana Pastuchová	ANO 2011
Místopředsedkyně klubu	Alena Schillerová	ANO 2011
Místopředseda klubu	Radek Vondráček	ANO 2011

💡 Pro laiky

Poslanecký klub je z hlediska chodu státu naprosto nezbytná administrativní a organizační jednotka. Laicky si jej lze představit jako určitou „školní třídu“ nebo „pracovní četu“, do které chodí a ve které tráví čas výhradně ti poslanci, kteří byli zvoleni za jednu konkrétní politickou stranu (zde hnutí ANO).

V dvousetčlenné Poslanecké sněmovně panuje ohromné množství zákonů, vyhlášek a zpráv k projednávání. Kdyby se všech dvě stě poslanců chovalo jako nezávislí solitéři bez jakéhokoliv velení, zasedání parlamentu by skončilo naprostým chaosem a schválení jediného zákona by trvalo měsíce. Kluby slouží právě k tomu, aby se zabránilo anarchii. Poslanci zvolení za hnutí ANO se před každou schůzí sejdou za zavřenými dveřmi ve své velké klubové místnosti. Tam si složité zákony vysvětlí pomocí svých analytiků a právníků a na závěr se demokraticky dohodnou, zda bude celá skupina hlasovat „Pro“ nebo „Proti“. Až následně přijdou do velkého sálu před televizní kamery, kde pak zpravidla zvedají ruce jednotně.

Vedení klubu funguje jako manažerský štáb. Předseda klubu (v současnosti Taťána Malá) má mimořádně silnou pozici. Na rozdíl od řadových poslanců, kteří se musí hlásit o slovo v diskuzi a často čekají hodiny na to, než na ně přijde řada, má předseda klubu takzvané právo přednosti. Může vystoupit s projevem u řečnického pultíku v podstatě kdykoliv. Dalším silným nástrojem je právo na přestávku – pokud se v sále odehrává nečekaná událost nebo se opozice snaží rychle schválit zákon, který se klubu nelíbí, může přijít předseda a požádat vedení Sněmovny o dvě hodiny pauzy na poradu svého klubu. Sněmovna to musí respektovat a hlasování se tím zastaví. Aby mohli poslanci zákony detailně zkoumat, stát jim prostřednictvím sněmovního rozpočtu platí příspěvek (zhruba několik desítek tisíc korun na člena měsíčně). Z tohoto společného „fondu“ si pak klub hradí experty z oborů ekonomie, dopravy či zdravotnictví, kteří jim radí, zda jsou vládní návrhy ekonomicky smysluplné, či nikoliv.

Zdroje