Podmínka

Rozbalit box

Obsah boxu

Podmínka je okolnost, skutečnost nebo stav, na jehož existenci nebo splnění závisí uskutečnění něčeho jiného^[1]. Jedná se o základní a široce používaný koncept v mnoha oblastech lidského myšlení a činnosti, jako je logika, matematika, právo, informatika a každodenní komunikace.

V nejobecnějším smyslu podmínka vyjadřuje vztah závislosti typu "jestliže A, pak B" (pokud nastane A, nastane i B). Okolnost A je podmínkou pro okolnost B. Tento vztah může být nutný, postačující nebo obojí.

-

🏛️ Podmínka v právu

V právu je podmínka (latinsky condicio) vedlejším ustanovením v právním jednání (např. ve smlouvě), které činí právní následky tohoto jednání závislými na nejisté budoucí události^[2]. Právní řád, v České republice zejména občanský zákoník, rozeznává několik druhů podmínek:

Podmínka odkládací (suspenzivní): Oddaluje nástup právních účinků jednání až do okamžiku, kdy je podmínka splněna.

   *   Příklad: "Koupím od vás auto, pokud mi banka schválí úvěr." Kupní smlouva je platně uzavřena, ale její účinnost (povinnost zaplatit a předat auto) nastane až splněním podmínky.

Podmínka rozvazovací (rezolutivní): Právní účinky nastanou okamžitě, ale zaniknou, jakmile je podmínka splněna.

   *   Příklad: "Pronajímám vám byt do doby, než se vrátí můj syn ze zahraničí." Nájemní smlouva je účinná, ale splněním podmínky (návratem syna) zaniká.

Podmínka musí být možná a dovolená. K nemožným nebo nedovoleným (protiprávním či nemravným) podmínkám se nepřihlíží, v některých případech mohou způsobit neplatnost celého právního jednání.

Zvláštním typem je podmíněný trest v trestním právu, kdy je výkon trestu odnětí svobody odložen za podmínky, že se odsouzený bude ve zkušební době řádně chovat.

🧠 Logika a matematika

V logice a matematice je podmínka klíčovou součástí výroků a definic. Používá se k přesnému vymezení vztahů mezi tvrzeními.

Implikace (Jestliže A, pak B)

Základní vztah je implikace, značená jako A ⇒ B. Výrok A je podmínka a výrok B je důsledek. Zde rozlišujeme:

Postačující (dostatečná) podmínka: Tvrzení A je postačující podmínkou pro tvrzení B, pokud z platnosti A vždy plyne platnost B. Jinými slovy, stačí, aby platilo A, a B bude platit také^[3].

   *   Příklad: "Číslo je dělitelné deseti" (A) je postačující podmínkou pro to, aby "číslo bylo sudé" (B). Pokud je číslo dělitelné 10, je zaručeně sudé.

Nutná podmínka: Tvrzení B je nutnou podmínkou pro tvrzení A, pokud A nemůže platit, aniž by platilo B. Jinými slovy, je nutné, aby platilo B, aby A mohlo vůbec platit^[4].

   *   Příklad: "Číslo je sudé" (B) je nutnou podmínkou pro to, aby "číslo bylo dělitelné deseti" (A). Žádné liché číslo nemůže být dělitelné deseti.

Ekvivalence (A právě tehdy, když B)

Pokud je A zároveň nutnou i postačující podmínkou pro B, mluvíme o ekvivalenci (A ⇔ B).

Příklad: "Trojúhelník má všechny tři strany stejně dlouhé" (A) je nutnou a postačující podmínkou pro to, aby "trojúhelník měl všechny vnitřní úhly stejně velké" (B). Jedno platí právě tehdy, když platí druhé.

💻 Podmínka v informatice

V počítačovém programování jsou podmínky naprosto zásadní. Umožňují řídit tok programu – tedy rozhodovat, která část kódu se má provést v závislosti na tom, zda je nějaká podmínka splněna. Tomuto mechanismu se říká podmíněný příkaz nebo větvení programu.

Základní konstrukcí je příkaz IF-THEN-ELSE (POKUD-PAK-JINAK):

IF (POKUD) je zadaná podmínka (např. `pokud věk >= 18`).
THEN (PAK) je blok kódu, který se provede, pokud je podmínka pravdivá.
ELSE (JINAK) je blok kódu, který se provede, pokud je podmínka nepravdivá.

Příklad (v pseudokódu):

POKUD (je venku déšť)
    PAK (vezmi si deštník)
JINAK
    PAK (vezmi si sluneční brýle)

Podmínky se také používají v cyklech (např. cyklus `while` běží, dokud je podmínka splněna) a při práci s daty (např. vyhledání všech záznamů, které splňují určitou podmínku).

filozofie a kauzalita

Ve filozofii se pojem podmínky úzce dotýká konceptu kauzality (příčinnosti). Filozofové zkoumají vztah mezi příčinou a následkem a ptají se, jaké jsou nutné a postačující podmínky pro to, aby nastal určitý jev.

Například, je kyslík nutnou podmínkou pro hoření? Ano, bez kyslíku nemůže hoření nastat. Je to ale postačující podmínka? Ne, samotná přítomnost kyslíku nestačí, je potřeba ještě hořlavý materiál a dostatečná teplota. Soubor všech nutných a postačujících podmínek tvoří úplnou příčinu jevu.

Tato zkoumání jsou klíčová pro pochopení vědeckých zákonů a pro rozlišení mezi skutečnou příčinnou souvislostí a pouhou korelací (souběhem jevů).

💡 Pro laiky

Představte si, že chcete upéct bábovku. V receptu stojí: "Pokud chcete, aby byla bábovka nadýchaná, přidejte prášek do pečiva."

Přidání prášku do pečiva je postačující podmínka pro to, aby byla nadýchaná. Stačí to udělat a (pravděpodobně) bude nadýchaná.
Mít mouku je nutná podmínka pro upečení bábovky. Bez mouky prostě žádnou bábovku neupečete, ať děláte, co děláte. Je to absolutně nutné.

Celý náš život je plný podmínek:

"Až si uklidíš pokoj, můžeš jít ven." (odkládací podmínka)
"Řidičský průkaz ti platí, dokud nespácháš vážný přestupek." (rozvazovací podmínka)
"Jestli budeš hodný, dostaneš dárek." (podmínka v komunikaci)

Podmínka je tedy jednoduše "hák", na který zavěsíme nějakou akci, rozhodnutí nebo důsledek. Říká nám, co se musí stát, aby se stalo něco jiného. Je to základní stavební kámen pravidel, zákonů a logického myšlení.

Reference

↑ Slovník spisovného jazyka českého – heslo podmínka. Ústav pro jazyk český AV ČR.
↑ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 548. Zákony pro lidi.
↑ Necessary and Sufficient Conditions. Stanford Encyclopedia of Philosophy.
↑ Necessary and Sufficient Conditions. Stanford Encyclopedia of Philosophy.

[1] Slovník spisovného jazyka českého – heslo podmínka. Ústav pro jazyk český AV ČR.

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 548. Zákony pro lidi.

[3] Necessary and Sufficient Conditions. Stanford Encyclopedia of Philosophy.

[4] Necessary and Sufficient Conditions. Stanford Encyclopedia of Philosophy.

[1]

[2]

[3]

[4]