Požáry v Chorvatsku (2026)

Požáry v Chorvatsku 2026
Místo	pobřežní a ostrovní oblasti, Dalmácie
Typ	rozsáhlé lesní požáry a přírodní katastrofa
Příčina	extrémní vlny veder, suché bouřky (údery blesků), silný vítr, lidský faktor

Požáry v Chorvatsku (2026) představují sérii plošných, vysoce destruktivních a obtížně kontrolovatelných lesních požárů, které v průběhu letních měsíců roku 2026 zasáhly pobřežní oblasti a ostrovy Chorvatské republiky. Epicentrem katastrofy se stal historický a turisticky vytížený region Dalmácie, kde oheň ohrožoval infrastrukturu, obytné zóny i klíčové dopravní tepny. Celonárodní krizová situace si vyžádala absolutní mobilizaci chorvatských profesionálních i dobrovolných hasičských sborů a bezprecedentní nasazení vojenské letecké techniky ze strany Ministerstva obrany.

Kritická fáze požární sezóny odstartovala koncem června 2026 vlivem vlny extrémních veder a gradovala v průběhu července a srpna, kdy došlo k synchronnímu vzplanutí ohnisek na pevninské riviéře i na hlavních jadranských ostrovech (včetně ostrovů Brač, Korčula, Vis a Mljet). Fenoménem roku 2026 se stal vysoký výskyt takzvaných suchých bouřek, při nichž blesky iniciovaly simultánní požáry v těžko přístupném horském terénu. Zvládání katastrofy zkomplikovaly silné lokální větry a nutnost uzavření hlavních pobřežních komunikací, včetně Jadranské magistrály. Během nejkritičtějších čtyřiadvacetihodinových cyklů bylo zaznamenáno přes 118 nezávislých požárních intervencí zařazujících do akce více než 500 hasičů současně.

⏳ Historický kontext a dlouhodobé příčiny

Lesní požáry představují v středomořském klimatickém pásmu, do něhož spadá celá chorvatská pobřežní linie, pravidelný a do určité míry přirozený fenomén. Geografická konfigurace Chorvatska kombinuje strmá pohoří z krasového vápence spadající přímo k mořské hladině s hustými porosty vysoce hořlavé vegetace, především borovice halepské a makchie. Historické záznamy chorvatského hasičského sboru (Hrvatska vatrogasna zajednica - HVZ) prokazují, že více než 70 % všech ročních lesních požárů v zemi vzniká v měsících červenci a srpnu v oblasti Dalmácie.

Navzdory těmto dlouhodobým statistikám vykazuje frekvence a plošný rozsah požárů v posledním desetiletí strmý nárůst, jenž je vědeckou komunitou i krizovými štáby přímo přisuzován probíhajícím klimatickým změnám. Rostoucí průměrné teploty, rapidní úbytek jarních srážek a delší periody absolutního sucha vytvořily v létě 2026 podmínky, které odborníci označují termínem extrémní požární riziko. Většina drobných požárů v minulosti vznikala vlivem neopatrnosti turistů, nedodržováním zákazů rozdělávání ohňů v přírodě nebo nezákonným vypalováním biologického odpadu na zemědělské půdě. V roce 2026 se však jako primární spouštěč ukázaly přírodní síly, zejména anomální atmosférické jevy doprovázené blesky bez doprovodných srážek.

V reakci na eskalující krizi zahájila chorvatská vláda ve spolupráci s fondy Evropské unie masivní strategický program s názvem „Jačanje kapaciteta za protupožarnu zaštitu“ (Zvyšování kapacit pro protipožární ochranu). Tento víceletý projekt (naplánovaný na období 2024–2027) operuje s celkovým rozpočtem 35 882 206 eur, přičemž z unijních dotačních fondů je pokryto 30 499 875 eur. Projekt je rozdělen do několika implementačních fází; jeho primárním cílem je pořízení 34 těžkých autocisteren, 149 lehkých terénních vozidel s modulárním vybavením, speciálních hydraulických záchranných kontejnerů a zajištění ochranných pomůcek pro více než 10 200 hasičů. Do nasazení v krizovém roce 2026 se však toto vybavení promítlo teprve částečně.

🌡️ Klimatické podmínky a meteorologické anomálie v roce 2026

Požární sezóna 2026 byla charakterizována mimořádně brzkým a brutálním nástupem teplotních extrémů. Podle oficiálních prohlášení Slavka Tucakoviće, hlavního velitele chorvatských hasičů, zasáhla Chorvatsko první masivní vlna veder již 20. června a trvala bez přerušení bezmála čtrnáct dní až do počátku července. Tato vlna vysušila povrchovou vegetaci na úroveň kritické zranitelnosti.

Tento klimatický úvod byl následován sérií frontálních systémů, které místo potřebného deště přinesly takzvané suché bouřky. Tisíce bleskových výbojů zasáhly horské hřebeny Dalmácie, což vedlo k paralelnímu propuknutí ohnisek na desítkách míst současně. Typickým příkladem tohoto fenoménu byly synchronní požáry v regionech Konavle, Župa Dubrovačka a na svazích pohoří Biokovo, kde blesky zapálily suché borovicové jehličí v těžko přístupných skalních stržích.

Kritickým faktorem zhoršujícím dynamiku požárů byl tradiční jadranský vítr bóra (chorvatsky bura). Jde o padavý, nárazový vítr směřující z horských masivů směrem k pobřeží. Bóra disponuje extrémní kinetickou energií a vysokou schopností vysušovat prostředí. Během požárů v červenci 2026 dosahovaly poryvy tohoto větru rychlostí znemožňujících nasazení hasičských letadel a současně vítr přenášel hořící jiskry a oharky na vzdálenosti přesahující i několik kilometrů. Tento jev (takzvaný spotting) způsoboval, že hasiči často ztratili kontrolu nad lokalizovaným ohniskem, neboť oheň přeskočil přes silniční bariéry či údolí a založil nové fronty.

🗺️ Zasažené oblasti a geografické rozložení

Požáry v roce 2026 nebyly koncentrovány do jediného epicentra, nýbrž zasáhly prakticky celý chorvatský pobřežní a ostrovní perimetr. Logistika záchranných prací tak musela být distribuována na obrovské území táhnoucí se od zadarského regionu až po hranice s Černou Horou na samém jihu státu.

Makarská riviéra a okolí Splitu

Region Makarské riviéry představoval jednu z nejzranitelnějších zón. Horský masiv Biokovo (zahrnující i turisticky exponovanou vyhlídku Biokovo Skywalk) se stal místem rychlého šíření plamenů, což vedlo k přímému ohrožení podhorských obcí. Došlo zde k zavedení striktních bezpečnostních opatření včetně omezení dopravy na Jadranské magistrále.

Na splitském vnitrozemí (v takzvané Dalmatinské zagoře) vypukly tři mohutné oddělené požáry v jediné odpoledne. Šlo o lokality Dolac Donji-Trišnje, Kočevje brdo-Klis a Bisko. V Dolac Donji-Trišnje shořely minimálně dva hektary lesního porostu a bylo nutné k zemi povolat veškerou dostupnou techniku ze Splitu a přilehlých sídel.

Ostrovní regiony

Specifickou a vysoce rizikovou kapitolou byly požáry na jadranských ostrovech. Doprava hasičské techniky na ostrovy vyžaduje koordinaci trajektů, a pokud oheň propukne v noci, ostrovy jsou odkázány výhradně na místní dobrovolné sbory.

Na ostrově Vis vypukl masivní požár v okolí obce Komiža. Záchrannou operaci řídily obě ostrovní hasičské jednotky, které nasadily 70 mužů a 15 vozidel.
Ostrov Korčula čelil ničivému ohni v pásu mezi obcemi Smokvica a Blato. K potlačení fronty byla aktivována celoostrovní mobilizace. Vzhledem k rozsahu požáru musely úřady organizovat posily z pevninských jednotek pocházejících z Orebiće, Kuny, Trpanje, Metkoviće, Dubrovníku a Konavle.
Na ostrově Brač hořelo v lokalitě poblíž města Pučišća, což si vyžádalo intervenci 17 profesionálů a dobrovolníků se sedmi vozidly.
V zadarském archipelagu zasáhl oheň severní část ostrova Dugi Otok, konkrétně přírodní lokalitu Telašćica. Ohnivý živel zde strávil 24,6 hektarů cenného lesního a keřového porostu a musel být zpacifikován masivním nasazením leteckých i pozemních sil včetně hasičské lodě.
K dalším zasaženým ostrovům s hlášenými incidenty patřily Mljet a Čiovo.

Zadarská, Šibenická a Dubrovnická oblast

Na pevnině probíhaly těžké boje s plameny v Pakoštane v Zadarské župě, kde oheň ohrožoval mladý borovicový les (zasažena plocha 0,5 hektaru). Ve střední Dalmácii hořelo ve Vinišći u Trogiru, v Grebaštici poblíž Vodice a ve Vrpolje. V jižním sektoru země čelili hasiči ohrožení z vnějšku; v regionu Konavle (Dubrovnicko-neretvanská župa) překročila požární fronta státní hranice ze sousední Černé Hory a vyžádala si okamžité nasazení dubrovnických jednotek k ochraně pohraničních vesnic.

⚔️ Průběh záchranných operací a nasazení sborů

Chorvatský hasičský záchranný systém je postaven na součinnosti veřejných profesionálních sborů (Javna vatrogasna postrojba – JVP) a rozsáhlé sítě dobrovolných sborů (Dobrovoljno vatrogasno društvo – DVD). Koordinaci na celostátní úrovni zajišťuje hlavní velitelství.

Statistiky z průběhu krizových měsíců ukazují na extrémní tlak na personální i technické kapacity. Podle oficiálních dat bylo mezi 8. a 9. červencem zaznamenáno v jediném 24hodinovém okně 93 oddělených protipožárních intervencí. V terénu operovalo přes 400 hasičů se 128 cisternami. Následující den se počty zásahů opět zdvojnásobily a velitelství muselo přesouvat síly z klidnějších kontinentálních částí Chorvatska (například jednotky ze Záhřebu a vnitrozemí) do kritických oblastí na Pelješac a do Dalmácie. V další eskalující fázi na konci července ohlásilo velitelství absolutní rekord sezóny: 118 incidentů během jednoho dne, které si vyžádaly nasazení 530 hasičů a 137 vozidel po celé zemi.

Zásahy probíhaly ve vysilujících podmínkách. Terén v Dalmácii nedovoluje plné využití těžké kolové techniky; hasiči museli natahovat stovky metrů hadic přes ostré vápencové skály, často se pohybovali v neprostupných roklích plných kouře. Bezpečnostní analýzy vypracované po sezóně upozornily na masivní riziko takzvaného úpalu z námahy (exertional heat stroke). Kombinace sálavého žáru, neprodyšných ochranných obleků, nutnosti nést těžké vybavení do strmých svahů a okolních teplot blížících se 40 °C přiváděla organismy zasahujících na hranici fyzického kolapsu.

🚁 Zapojení letecké techniky a mezinárodní spolupráce

Absolutně nezastupitelnou roli v boji proti požárům na chorvatském pobřeží hraje vojenské letectvo. Protivzdušná požární eskadra (Protupožarna eskadrila), jež administrativně spadá pod Ministerstvo obrany Chorvatské republiky (MORH), disponuje specializovanou flotilou obojživelných letounů. Flotilu tvoří primárně stroje Canadair CL-415 a menší jednomotorové letouny Air Tractor AT-802 FireBoss.

Zatímco Canadair CL-415 je těžký obojživelný letoun schopný nabrat tisíce litrů vody přímo z hladiny moře za dvanáct sekund při rychlosti přes 130 km/h, Air Tractor FireBoss slouží k preciznějším a lokálním zásahům. Zveřejněná statistická data od začátku druhé (intenzivní) fáze požární sezóny do srpna 2026 dokládají astronomické vytížení vojenských pilotů. Bylo evidováno celkem 128 oficiálních požadavků od Chorvatského hasičského sboru na leteckou podporu. Během tohoto období uskutečnili armádní piloti 3 019 letů, během nichž strávili ve vzduchu 447 hodin a 20 minut. Na hořící lesy bylo shozeno celkem 14 367 tun mořské vody a při potlačování agresivních ohnisek bylo vypuštěno 8 553 litrů hasicí pěny a retardačních látek. Kromě přímého hašení provedly vzdušné síly přes dvacet monitorovacích průzkumů k včasné detekci vznikajících ohnisek. Dále nasadily do operací bezpilotní letecké systémy (dróny) k mapování spálenišť a navádění pozemních jednotek.

Navzdory krizi na vlastním území dostálo Chorvatsko svým mezinárodním závazkům v rámci evropského mechanismu civilní ochrany (rescEU). Během letní sezóny 2026 byly kapacity chorvatského hasičského letectva částečně vyslány na zahraniční misi do francouzského regionu Bordeaux, jenž se v téže době potýkal s devastujícími lesními požáry.

📉 Dopady na infrastrukturu, obyvatelstvo a cestovní ruch

Hospodářství dalmatského pobřeží je existenčně závislé na letní turistické sezóně. Probíhající požáry měly zásadní dopad na logistiku a bezpečí jak domácího obyvatelstva, tak stovek tisíc zahraničních návštěvníků.

V důsledku nulové viditelnosti způsobené hustým dýmem a přímého ohrožení padajícími ohořelými stromy musely dopravní úřady přistupovat k opakovaným uzávěrám hlavních tahů. Nejvíce postiženým koridorem byla Jadranská magistrála (silnice D8), jež tvoří páteřní komunikaci proplétající se přímo mezi mořem a horskými svahy. Její uzavření nutilo cestující k masivním a časově náročným objížďkám směrem do vnitrozemí, typicky k dálnici A1. K optimalizaci dopravy a varování řidičů sloužily specializované softwary a online navigace, jež živě integrovaly data o požárech s varovným systémem státní správy.

Systém varování obyvatelstva se opíral o tísňovou linku 112, prostřednictvím níž byly odesílány hromadné SMS zprávy turistům a občanům nacházejícím se v rizikových oblastech (Cell Broadcast). Evakuace probíhaly podle předem stanovených státních protokolů za asistence civilní ochrany, přičemž prioritou bylo vždy odvedení osob směrem k moři, kde nehrozilo odříznutí plameny. Ačkoliv oficiální zdroje do srpna 2026 nehlásily fatální ztráty na životech v řadách civilistů, materiální škody na shořelých plantážích, lesích a turistické infrastruktuře byly enormní.

🗓 Současnost a fáze obnovy

Ke konci měsíce srpna 2026 zůstává situace v chorvatském vnitrozemí i na ostrovech na úrovni trvalé pohotovosti. Teploty zůstávají v nadprůměrných hodnotách a státní orgány nadále prosazují nejvyšší možný stupeň zákazu rozdělávání otevřeného ohně. Zcela zakázáno je jakékoliv spalování odpadu, grilování ve volné přírodě mimo schválené zděné kempy a používání pyrotechniky. Vláda ve spolupráci se samosprávami připravuje plány na budoucí sanaci a zalesňování spálenišť (reforestaci), která je nezbytná z důvodu prevence před zimními sesuvy půdy; krasová půda zbavená vegetace totiž v případě silných podzimních dešťů podléhá okamžité a ničivé erozi.

💡 Pro laiky

Proč se vlastně na chorvatském pobřeží šíří požáry tak obrovskou rychlostí a proč je tak těžké je zastavit? Odpověď leží v takzvaném „požárním trojúhelníku“, který k hoření potřebuje kyslík, teplo a palivo.

Během chorvatského léta je palivem samotná příroda. Pobřeží pokrývají tisíce borovic, jejichž jehličí a dřevo obsahují vysoké procento pryskyřice. Pryskyřice je v podstatě vysoce hořlavá látka podobná benzínu. Jakmile ji slunce vysuší na troud, stačí jediný blesk nebo nedopalek cigarety, aby celý strom explodoval v plamenech. Druhým problémem je vítr zvaný bóra (neboli bura). Tento silný vítr padá z vysokých horských hřebenů dolů k moři a funguje jako obří fén. Jednak požár rozdmýchává a dodává mu kyslík, ale co je horší, zvedá hořící šišky a kusy dřeva vysoko do vzduchu a odhazuje je stovky metrů daleko. Tím vznikají nová ohniska dříve, než stačí hasiči uhasit to první.

Závěrečnou překážkou je terén. Hasičské vozy jsou těžké a potřebují asfaltové nebo zpevněné cesty. Chorvatské kopce se ale skládají z ostrých vápencových skal, kam žádné auto nevyjede. Hasiči proto musí tahat těžké hadice ručně pěšky do strmého svahu, přičemž jsou ohroženi extrémním horkem. Z toho důvodu nemůže Chorvatsko tyto požáry uhasit bez zásahu z oblohy. Obojživelná letadla (zvaná populárně Kanadéry) dokážou za dvanáct vteřin nabrat tuny mořské vody a shodit je přesně do roklin, kam lidská noha nevkročí. Bez této letecké pomoci by plameny pohltily celé vesnice na pobřeží za několik desítek minut.

📈 Tabulky a statistické údaje

Následující tabulky přinášejí přesný a kompletní přehled analytických dat o průběhu krizových dnů, lokalitách zásahů a astronomickém nasazení letectva bez jakéhokoliv filtrování nahlášených údajů k srpnu roku 2026.

Tabulka 1: Vývoj počtu intervencí v celostátním měřítku v kritických fázích sezóny

Tato tabulka demonstruje extrémní dynamiku eskalace požárů zaznamenanou v národních reportech během 24hodinových časových úseků.

Referenční období (24 hodin)	Zaznamenaný počet nezávislých zásahů	Nasazený personál hasičů	Nasazená kolová hasičská technika
8.–9. července 2026	93	> 400	128
Následující sledovaný den (10. července)	data přesného počtu chybí	> 400	160
Konec července 2026 (absolutní vrchol)	118	530	137

Tabulka 2: Přehled významných potvrzených požárů v regionech

Kompletní soupis lokalizovaných ohnisek z dostupných dispečerských hlášení na pobřeží i ostrovech.

Lokace požáru	Zasažený region / Župa	Vynaložené kapacity / Plocha zasažení	Stav a poznámky k zásahu
Ostrov Vis (okolí obce Komiža)	Splitsko-dalmatská	70 hasičů, 15 vozidel	Noční celoostrovní mobilizace obou lokálních sborů.
Ostrov Korčula (Smokvica – Blato)	Dubrovnicko-neretvanská	Posily z 7 pevninských měst, 2 letouny Canadair CL-415	Kompletní nasazení trajektové přepravy na ostrov.
Ostrov Brač (okolí obce Pučišća)	Splitsko-dalmatská	17 hasičů, 7 vozidel ze 4 sborů	Rychlá lokalizace silami tamních dobrovolných sborů.
Dugi otok (Telašćica)	Zadarská	25 hasičů, 5 aut, 1 loď, 3 letadla / Zničeno 24,6 hektarů	Hašeno z pevniny i z moře, zasahovaly stroje AT-802 a CL-415.
Pakoštane	Zadarská	27 hasičů, 11 vozidel / Zničeno 0,5 hektaru	Ochrana mladého borovicového lesa, uhašeno ve večerních hodinách.
Dolac Donji-Trišnje	Splitsko-dalmatská	43 hasičů, 13 vozidel, 1 letoun / Zničeny 2 hektary	Úspěšně lokalizováno do 18:00 daného krizového dne.
Kočevje brdo-Klis	Splitsko-dalmatská	Sdílené pozemní kapacity se sousedními obcemi	Nutná silná letecká podpora z důvodu kopcovitého terénu.
Bisko	Splitsko-dalmatská	17 hasičů, 6 vozidel, letecká podpora	Součást synchronních požárů na splitském vnitrozemí.
Konavle	Dubrovnicko-neretvanská	Nasazen sbor JVP Konavle	Požár překročil formální hranice z území státu Černá Hora.
Župa Dubrovačka	Dubrovnicko-neretvanská	Nasazeny sbory JVP Dubrovnik, DVD Župa, IVP Dubrovnik	Těžké hašení plamenů zasažených úderem suchých blesků.

(Poznámka ke statistice: Pokud přesná výměra shořelých ploch nebo exaktní počet techniky není v hlášení velitelství specifikován z důvodu souběžnosti probíhajících akcí, jsou detaily v tabulce omezeny na prokázaný hrubý rozsah asistence.)

Tabulka 3: Nasazení vojenských leteckých sil (MORH) k srpnu 2026

Souhrnná provozní data evidující výkon letounů Canadair a Air Tractor za požadované reportní období probíhající požární sezóny.

Provozní a logistický ukazatel	Zaznamenaná hodnota od začátku intenzivní sezóny
Přijaté požadavky od hasičského záchranného sboru	128 oficiálních vyžádání letecké asistence
Celkový počet vzletů (letů do akce)	3 019 letů
Čistý počet odpracovaných letových hodin	447 hodin a 20 minut
Objem svržené mořské a sladké vody na ohniska	14 367 tun (milionů litrů)
Objem spotřebované hasicí pěny a retardačních příměsí	8 553 litrů
Počet transportovaných osob v rámci logistiky	9 osob
Objem transportovaného nákladu a vybavení	4 tuny

Zdroje