Požáry u Omiše (2026)

Požáry u Omiše 2026
Místo	Omišská riviéra, Omiš, Lokva Rogoznica, Dalmácie
Typ	masivní lesní požár, přírodní katastrofa
Příčina	v šetření (předběžně vyloučeny přírodní vlivy, podezření na žhářství)
Oběti	1 potvrzené úmrtí, 40 zraněných (z toho 7 v kritickém stavu)

Požáry u Omiše (2026) představují plošnou přírodní katastrofu a jeden z nejdestruktivnějších lesních požárů v novodobé historii Chorvatské republiky. Oheň vypukl ve večerních hodinách ve čtvrtek 13. srpna 2026 v pobřežní oblasti Lokva Rogoznica v regionu Střední Dalmácie. Vlivem extrémně silného a měnícího se větru se plameny během několika hodin nekontrolovatelně rozšířily podél Jadranské magistrály a zasáhly bezprostřední okolí města Omiš a jeho přidružených rezidenčních čtvrtí. Katastrofa si vyžádala absolutní mobilizaci chorvatských hasičských sborů s celostátní působností a masivní nasazení vojenské hasičské letky.

Rychlost šíření požární fronty a její průnik do hustě zastavěných turistických a obytných zón vedly k okamžité nutnosti hromadné evakuace více než dvou tisíc osob, do níž se zapojily i kapacity námořní správy. Oheň zcela zdevastoval zhruba 1 000 hektarů borových lesů, olivových hájů a zemědělské půdy, a způsobil rozsáhlé destrukce na civilním majetku, včetně vyhořelých domů a desítek automobilů. K 14. srpnu 2026 evidovaly státní úřady jedno potvrzené úmrtí a 40 zraněných osob s popáleninami různého stupně. Z důvodu souběžně probíhajících požárů na poloostrově Pelješac a v okolí měst Trogir a Zadar došlo k hraničnímu přetížení celostátního integrovaného záchranného systému.

🌍 Geografický a environmentální kontext

Zasažené území Omišské riviéry představuje z topografického hlediska jeden z nejsložitějších terénů na východním pobřeží Jaderského moře. Město Omiš leží v ústí řeky Cetiny, která proráží vápencové masivy pohoří Mosor a Omišská Dinára. Tyto horské hřebeny se vyznačují strmými srázy padajícími téměř kolmo k mořské hladině, podél níž je vedena úzká dvouproudá silnice D8, známá jako Jadranská magistrála.

Rostlinný kryt této oblasti je tvořen primárně borovicí halepskou (Pinus halepensis) a hustými keřovými formacemi makchie. Tyto suchomilné rostliny obsahují vysoký podíl pryskyřic a vysoce těkavých silic, jež při absenci dlouhodobých srážek a letních teplotách přesahujících 35 °C představují extrémně vznětlivý materiál. Požární riziko v polovině srpna 2026 bylo navíc umocněno anomálním meteorologickým jevem, kdy se v průběhu jednoho dne vystřídaly dva typy silných lokálních větrů. V nočních hodinách foukala z horských hřebenů bóra (katabatický, padavý vítr směřující k moři), zatímco v ranních hodinách se proudění otočilo a začal vát maestral (vítr vanoucí od moře na pevninu). Tato změna vektoru proudění znemožnila hasičům vytvoření fixní obranné linie, neboť oheň byl střídavě hnán do údolí a následně zpět do horských pásem.

⏳ Chronologie událostí: 13. srpen 2026

První hlášení o vzniku otevřeného požáru přijal operační středisko Splitsko-dalmatské župy (ŽVOC) ve čtvrtek 13. srpna 2026 přesně ve 20:15 místního času. Ohnisko bylo lokalizováno v katastru osady Lokva Rogoznica, vzdálené přibližně 7 kilometrů jihovýchodně od centra Omiše. Plameny okamžitě zachvátily travní porosty a rychle se přesunuly do korun borového lesa.

Vzhledem k silné noční bóře nabral požár extrémní rychlost a postupoval paralelně s pobřežím směrem na severozápad. Během několika desítek minut oheň zasáhl osady a letoviska Ivašnjak, Staro Selo, Pod Vajle, Stanići, Čelina, Mimice a Ruskamen. Obyvatelé těchto lokalit byli nuceni k okamžitému útěku, mnozí opouštěli své nemovitosti pouze v plavkách a bez osobních zavazadel. Ve 23:45 překročila požární fronta hranice bezprostředního příměstského prstence Omiše a zasáhla lokality Nemira a Brzet. Požár následně postoupil do čtvrti Borak, jež se nachází přímo na svazích nad centrálním historickým jádrem Omiše. Došlo k přerušení dodávek elektrické energie a kolapsu dopravy na Jadranské magistrále, která byla v obou směrech uzavřena. Osvětlení oblohy nad Omiší vytvořilo efekt, který zástupci lokálních sborů označili za "ohnivou bouři".

🚨 Chronologie událostí: 14. srpen 2026

Do ranních hodin pátku 14. srpna zničil živel území o rozloze 900 až 1 000 hektarů. Hlavní velitel chorvatských hasičů Slavko Tucaković po rozednění vydal pokyn k nasazení Letecké protipožární eskadry. V 06:00 ráno odstartovaly čtyři obojživelné letouny Canadair CL-415, které zahájily masivní defenzivní shozy mořské vody na frontální linii v horách nad Omiší. Brzy dopoledne však muselo velitelství vzdušnou podporu redukovat, neboť letouny Canadair byly urgentně převeleny k nově vzniklému masivnímu požáru na poloostrově Pelješac. V omišském sektoru následně operovaly tři menší letouny Air Tractor AT-802.

Během pátečního dopoledne se díky absenci noční bóry podařilo zamezit dalšímu plošnému šíření otevřených plamenů směrem do husté zástavby v centru města. Ve 12:00 místního času vydalo velitelství prohlášení, že požár je z větší části ohraničen a pod kontrolou, nicméně terén je plný skrytých doutnajících ložisek. Zasahující jednotky se soustředily na sanaci okrajů požářiště a takzvané dohašování (dogašivanje). Obnovení větru maestral v odpoledních hodinách však opětovně zvedlo část ohnisek na severní straně Omišské Dináry, což si vyžádalo sekundární povolání dvou letounů Canadair.

🏥 Zdravotnická bilance a oběti

Rozsah a rychlost katastrofy vedly k vysokému počtu zranění z řad civilního obyvatelstva i turistů. Dne 14. srpna v odpoledních hodinách oznámila chorvatská policie nalezení mrtvého lidského těla v okrajové části spáleniště v lokalitě Stanići. Pozdější ohledání potvrdilo, že jde o 34letou ženu, po které od předchozího večera pátrala Horská záchranná služba. Oběť byla nalezena v blízkosti svého vozidla, které musela opustit při pokusu o únik před blížící se ohnivou frontou.

Záchranná služba transportovala raněné do Fakultního nemocničního centra ve Splitu (KBC Split). Na tiskové konferenci předstoupili zástupce ředitele nemocnice Dr. Marko Jukić a primář Oddělení plastické, rekonstrukční a estetické chirurgie Dr. Josip Banović (který je sám rodákem z Omiše). KBC Split celkově ošetřilo 40 pacientů (34 během noci a dalších 6 během rána).

Z celkového počtu ošetřených bylo 14 pacientů s nejtěžšími úrazy hospitalizováno, přičemž 7 z nich se nacházelo v kritickém stavu ohrožení života a muselo být intubováno a napojeno na umělou plicní ventilaci. Mezi těmito kritickými pacienty bylo 6 dospělých osob a jedna 17letá mladistvá. Diagnózy zahrnovaly těžká inhalační traumata (poškození dýchacích cest žárem a toxickým kouřem), traumata z panických útěků a hluboké popáleniny prvního až třetího stupně pokrývající 15 až 60 procent povrchu těla. Mezi zraněnými byli prokazatelně identifikováni dva cizí státní příslušníci (jeden občan Spolkové republiky Německo a jeden občan Polska). Ministerstvo zdravotnictví zahájilo přípravy na možný transport nejkritičtějších případů silničními sanitkami do specializovaných popáleninových center v Záhřebu.

🚒 Záchranné a evakuační operace

Odezva integrovaného záchranného systému zahrnovala nasazení enormních sil z pevniny i z moře. K 07:00 ráno 14. srpna operovalo na místě 286 profesionálních i dobrovolných hasičů vybavených 93 zásahovými vozidly. Vzhledem k rozsahu požáru nařídil státní hasičský velitel mezikrajskou výpomoc. Do Omiše dorazily konvoje z Koprivnicko-križevacké župy, Bjelovarsko-bilogorské župy, Krapinsko-zagorské župy, Zadarské župy, Šibenicko-kninské župy, Dubrovnicko-neretvanské župy a speciální jednotky z hlavního města Záhřebu.

Civilní evakuace

Evakuační protokoly byly spuštěny v první hodině po nahlášení požáru. Celkově muselo ohroženou oblast opustit zhruba 1 200 až 2 000 osob. Část obyvatel z osad odříznutých ohněm uvízla na plážích. Pro jejich záchranu byla aktivována plavidla přístavní správy (Lučka kapetanija) a soukromé lodě. Podle oficiálních hlášení bylo z moře zachráněno téměř 200 osob, které do bezpečí prchaly i na šlapadlech, paddleboardech a malých nafukovacích člunech. Chorvatské vojenské námořnictvo (HRM) udržovalo v přístavu Omiš v pohotovosti desantní výsadkovou loď pro případnou hromadnou evakuaci nemocnice nebo větších ubytovacích celků.

Evakuovaní občané a turisté byli rozváženi do nouzových přijímacích center ve městech Omiš, Dugi Rat, Makarska a Split. Sportovní hala Gripe ve Splitu v průběhu noci přijala 321 osob, o něž se staral Červený kříž.

Zasažení občané České republiky

V oblasti se v době požáru nacházelo silné zastoupení českých turistů. Zastupitelský úřad ČR v Chorvatsku potvrdil, že během noci bylo před plameny evakuováno přibližně 300 českých občanů. Konzul Štěpán Šantrůček situaci monitoroval přímo na místě. Během pátku 14. srpna se většina Čechů dokázala individuálně přemístit do náhradních ubytování a v omišském evakuačním centru zůstávalo pouze pět občanů ČR. Z české strany nebyla hlášena žádná těžká zranění ani úmrtí, konzulární tým poskytoval asistenci při vydávání náhradních cestovních dokladů, jež mnoha turistům shořely v ubytovacích zařízeních.

🔍 Vyšetřování příčin

Rozsah a destruktivita ohně okamžitě vyvolaly otázky ohledně jeho původu. Hlavní hasičský velitel Slavko Tucaković na tiskovém brífinku explicitně vyloučil jako příčinu přírodní a technické faktory. Konstatoval: „Nebyly žádné bouřky, nebyly žádné blesky, příčinou nebylo elektrické vedení. Můžeme mít důvodné podezření.“

Tato slova indikují silné podezření orgánů na lidský faktor, pravděpodobně nedbalost nebo úmyslné žhářství. Policie zahájila rozsáhlé vyšetřování v ohnisku u Lokvy Rogoznice. V minulém roce 2025 vypukl ve stejné lokalitě podobný (byť méně rozsáhlý) požár, což podle velitelů eliminuje pravděpodobnost náhody.

🔥 Souběžné požáry v Dalmácii

Kritickou situaci hasičských sborů násobila skutečnost, že omišský požár nebyl v daném časovém úseku jediný. V pátek 14. srpna se rozhořel nový masivní požár na poloostrově Pelješac (v úseku mezi lokalitou Kuna Pelješka a obcí Trstenik). Tento oheň zachvátil borové lesy a vynutil si převelení letounů Canadair z Omiše. Souběžně byly hlášeny rozsáhlé požáry v okolí města Trogir (které se podařilo rychle lokalizovat) a v oblasti Ninski Stanovi nedaleko Zadaru, kde plameny v otevřeném prostoru vyžadovaly nasazení velkého počtu lokálních hasičů.

👔 Politická reakce

Katastrofa vyvolala bezprostřední reakci státních orgánů. Do Omiše přicestoval předseda vlády Andrej Plenković v doprovodu ministra vnitra Davora Božinoviće a dalších členů kabinetu, kde se účastnil zasedání krizového štábu. Plenković přislíbil vládní finanční asistenci při sanaci škod a nařídil Ministerstvu zahraničních věcí maximální podporu pro evakuované cizince, aby jim byl umožněn plynulý návrat do jejich domovských zemí.

Prezident republiky Zoran Milanović rovněž navštívil poškozené oblasti, kde poděkoval zasahujícím hasičům a záchranářům. Ve svém oficiálním prohlášení vyjádřil hlubokou solidaritu se zraněnými a zdůraznil heroické nasazení dobrovolníků, kteří obětovali vlastní bezpečí pro ochranu civilního majetku.

💡 Pro laiky

Představte si lesní požár jako oheň v krbu, který k hoření potřebuje tři věci: palivo, kyslík a zdroj tepla. V letním Chorvatsku je palivem celá okolní příroda. Pobřeží je pokryto tisíci borovic, jejichž dřevo a opadané jehličí obsahují obrovské množství pryskyřice. Pryskyřice funguje téměř jako čistý benzín. Když ji pálící slunce a týdny bez kapky deště vysuší, stačí jediná jiskra a strom doslova exploduje.

Druhým kritickým faktorem je vítr. Kyslík dodává ohni místní specifický vítr zvaný bóra (neboli bura). Bóra fouká z vrcholků vysokých hor prudce dolů k moři. Funguje jako obří fén, který požár nejen rozdmýchává, ale především provádí takzvaný přenos jisker. Extrémně silný vítr zvedá do vzduchu hořící šišky a větve a odhazuje je stovky metrů dopředu. Tím vznikají nová ohniska daleko před samotnou linií požáru, a to i přes betonové silnice nebo vodní plochy. Hasiči tak ztratí kontrolu nad oblastí, protože je oheň neustále přeskakuje.

Posledním problémem je samotný terén. Většina svahů nad Jadranskou magistrálou se skládá z ostrých vápencových skal, roklí a neprostupných křovin. Těžká hasičská cisternová auta tam nemohou vyjet. Hasiči musí pěšky natahovat stovky metrů hadic do strmých kopců, zatímco jsou ohroženi padajícími kameny a žárem. Právě proto je absolutně nezbytné nasazení letadel. Letouny Canadair dokážou letět těsně nad hladinou moře, během 12 vteřin do sebe nasát tuny vody a tu vzápětí shodit přesně do těch údolí, kam by se lidé nikdy bezpečně nedostali. Bez letecké podpory by takto rozsáhlé požáry srovnaly se zemí celá pobřežní města.

📈 Statistiky

Níže jsou uvedeny exaktní a kompletní tabulky odrážející strukturu nasazených záchranných sil, zdravotnické důsledky a přehled evakuačních kapacit během krizového období ze 13. a 14. srpna 2026. Data pocházejí z oficiálních brífinků záchranných složek.

Tabulka 1: Zapojené hasičské sbory podle žup

Koordinace hasebních prací vyžadovala vzhledem k extrémní délce fronty nasazení záloh z vnitrozemí. Následující výčet dokumentuje potvrzené přesuny profesionální a dobrovolné techniky na omišské bojiště k ránu 14. srpna.

Zasahující oblast / Župa	Objem personálu	Nasazená technika (vozidla)	Charakteristika nasazení
Splitsko-dalmatská župa	Plná lokální mobilizace	Desítky lokálních vozidel	Jádro obrany, domácí sbory v první linii (vč. JVP Split a DVD Omiš).
Koprivnicko-križevacká župa	40 hasičů	16 vozidel	Mimokrajská posila z vnitrozemí.
Město Záhřeb	33 hasičů	12 vozidel	Speciální zásahové a logistické jednotky hlavního města.
Bjelovarsko-bilogorská župa	21 hasičů	8 vozidel	Mimokrajská výpomoc.
Krapinsko-zagorská župa	21 hasičů	8 vozidel	Mimokrajská výpomoc.
Zadarská župa	16 hasičů	5 vozidel	Posily ze severní části pobřeží.
Dubrovnicko-neretvanská župa	5 hasičů	3 vozidla	Operativní výpomoc přesunutá z jihu (později stažena k požáru na Pelješaci).
Šibenicko-kninská župa	3 hasiči	1 vozidlo	Doplňující podpora.
Celkový součet mezikrajské asistence (odhad)	286 hasičů	93 vozidel	Stav nahlášený v hlášení k 07:00 ráno 14. srpna.

Tabulka 2: Struktura zraněných pacientů (KBC Split k 14. srpnu 2026)

Diagnostická struktura 40 obětí, které utrpěly zranění z bezprostřední blízkosti ohně, popáleninami nebo inhalačním traumatem při snaze chránit majetek.

Stupeň závažnosti poranění	Počet osob	Specifikace a stav pacientů
Smrtelná zranění	1	Nalezeno tělo 34leté ženy v lokalitě Stanići (na místě, ne v KBC).
Kritický stav (Intubace, UPV)	7	6 dospělých a jedna 17letá mladistvá. Popáleniny 15–60 % povrchu těla (1. až 3. stupeň). Nutnost umělé plicní ventilace.
Těžká zranění (Hospitalizace)	7	Umístěni na jednotky intenzivní péče nebo popáleninová oddělení v rámci KBC Split s úrazy z evakuace a kouřovým postižením.
Lehká zranění (Ambulantní ošetření)	26	Zasažení exhalacemi, panické šoky, drobné oděrky. Po ošetření propuštěni.
Cizí státní příslušníci (mezi zraněnými)	2	Jeden občan Německa a jeden občan Polska. Ostatní jsou chorvatští státní příslušníci.

Tabulka 3: Centralizovaná evakuační a přijímací centra

Lokality určené státním aparátem a Červeným křížem pro příjem odsunutých rezidentů a turistů ze zasažených oblastí (celkem evakuováno přibližně 1 200 až 2 000 osob).

Název / Lokace centra	Obec / Město	Charakteristika využití
Sportovní hala Ribnjak	Omiš	Primární bezprostřední sběrné centrum pro zachráněné přímo z města a okolních hor.
Sportovní centrum Gripe	Split	Velkokapacitní hala určená pro případy přetečení omišských kapacit. V průběhu noci přijala a ubytovala 321 osob.
Lokální přijímací centra	Dugi Rat	Bod pro odklonění obyvatel zablokovaných severozápadně od uzavřené magistrály.
Lokální přijímací centra	Makarska	Bod pro přijetí evakuovaných jihovýchodně od epicentra v oblastech Pisak a Mimice.

Tabulka 4: Souběžné lesní požáry v Chorvatsku (13.–14. srpna 2026)

Krizovou situaci na omišské riviéře komplikovalo geografické rozložení dalších masivních požárů vznikajících ve stejném meteorologickém okně.

Lokalizace požáru	Zasažený region / Poloostrov	Aktuální stav zásahu (K večeru 14. srpna)
Kuna Pelješka – Trstenik	Poloostrov Pelješac	Aktivní a masivní. Vyžádal si převelení letounů Canadair a pozemní posily z Dubrovníku.
Okolí města Trogir	Střední Dalmácie	Lokalizováno a uhašeno během dne po zásahu místních dobrovolných hasičů.
Ninski Stanovi	Zadarská župa (okolí Zadaru)	Značně aktivní plamenné hoření, zásah vyžadoval vysoký počet regionálních cisteren.

Zdroje