Petr Kolář (diplomat)
| Petr Kolář | |
|---|---|
| Národnost | česká |
| Manželka | Jaroslava Moserová (zesnulá), Lenka Kolářová (rozvedená) |
| Děti | Adam Kolář, Ondřej Kolář (starosta Prahy 6, poslanec) |
| Povolání | diplomat, manažer, poradce prezidenta republiky |
| Vzdělání | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (etnografie a folkloristika) |
Petr Kolář (* 27. září 1962 České Budějovice) je český diplomat, manažer a klíčový politický stratég. Bývá označován za jednoho z nejvlivnějších mužů v pozadí české zahraniční politiky posledních dvou dekád.
V minulosti zastával prestižní posty velvyslance ve Spojených státech amerických a v Rusku. Po odchodu z diplomatických služeb působil v soukromém sektoru, mimo jiné ve skupině PPF nebo v americké advokátní kanceláři Squire Patton Boggs.
Jeho veřejný vliv výrazně vzrostl po roce 2020, kdy se stal hlavním architektem prezidentské kandidatury generála Petra Pavla. Po Pavlově vítězství v roce 2023 se stal jeho klíčovým externím poradcem, často označovaným jako "přítel po boku". V roce 2026 se Petr Kolář ocitl v centru ústavní a politické krize jako přímý účastník tzv. "SMS kauzy", kdy přes jeho telefon probíhala komunikace mezi ministry nové vládní koalice a prezidentem, která byla Hradem vyhodnocena jako vydírání.
Mládí a vzdělání
Petr Kolář se narodil v Českých Budějovicích. V roce 1986 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor informační věda, knihovnictví a etnografie.
- Před listopadem 1989: Pracoval v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Nebyl členem KSČ a pohyboval se v prostředí blízkém disentu, ačkoliv nebyl jeho prominentní tváří.
- Akademická sféra: Krátce působil také jako hostující badatel na Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu, D.C.
Diplomatická kariéra
Do služeb československé a později české diplomacie vstoupil v roce 1993 na Ministerstvo zahraničních věcí. Jeho vzestup byl rychlý, což bylo dáno jeho schopností analytického myšlení a dobrými jazykovými znalostmi (angličtina, ruština, francouzština, švédština).
Skandinávská mise a Irsko
- Švédsko (1996–1998): Jeho první velvyslaneckou štací byl Stockholm. Zde se podílel na upevňování vztahů se skandinávskými zeměmi v době, kdy se ČR připravovala na vstup do NATO.
- Poradce ministra: Po návratu krátce působil jako poradce ministra zahraničí Jana Kavana, ačkoliv politicky měl vždy blíže k pravicovému nebo atlantickému vidění světa.
- Irsko (1999–2003): V době bouřlivého ekonomického rozvoje "Keltského tygra" působil v Dublinu.
Náměstek ministra zahraničí (2003–2005)
V letech 2003 až 2005 zastával funkci náměstka ministra zahraničí pro bilaterální vztahy. V této pozici byl klíčovým hráčem při formování české pozice během války v Iráku a při finalizaci vstupu České republiky do Evropské unie. Byl považován za zástupce silně proamerického křídla české diplomacie.
Velvyslanec v USA (2005–2010)
Vrcholem jeho diplomatické kariéry bylo vyslání do Washingtonu.
- Vízová povinnost: Výrazně se zasadil o zařazení České republiky do programu bezvízového styku (Visa Waiver Program), k čemuž došlo v roce 2008.
- Radar v Brdech: Byl hlavním vyjednavačem a obhájcem záměru umístit v Brdech americkou radarovou základnu protiraketové obrany. V této věci čelil silnému odporu domácí opozice (ČSSD) i veřejnosti. Ačkoliv byl projekt nakonec administrativou Baracka Obamy zrušen, Kolář si ve Washingtonu vybudoval nadstandardní kontakty v republikánských i demokratických kruzích.
Velvyslanec v Rusku (2010–2012)
Do Moskvy odjížděl v době pokusu o "reset" vztahů mezi Západem a Ruskem. Jeho mise však byla poznamenána postupným ochlazováním vztahů a rostoucí asertivitou režimu Vladimira Putina.
- Kolář v Moskvě prosazoval pragmatický přístup, podporu českého byznysu, ale zároveň udržoval kontakty s ruskou opozicí a lidskoprávními organizacemi.
- Z funkce odešel na vlastní žádost předčasně v roce 2012, údajně z rodinných důvodů a kvůli nespokojenosti se směřováním ruské politiky.
Působení v byznysu a lobbingu
Po odchodu z diplomacie (2013) vstoupil Petr Kolář do soukromého sektoru, což se později stalo terčem kritiky jeho oponentů.
- PPF: Krátce působil jako ředitel pro mezinárodní vztahy ve skupině PPF Petra Kellnera. Zde měl na starosti především asijské trhy a regulatorní záležitosti. Angažmá ukončil po roce.
- Squire Patton Boggs: Stal se "Senior Advisorem" v pražské pobočce této globální advokátní kanceláře. Kritici (zejména z řad hnutí ANO) později upozorňovali na to, že tato firma v minulosti lobbovala i pro subjekty napojené na ruský stát (např. Gazprombank), ačkoliv Kolář sám se od těchto aktivit distancoval a tvrdil, že se věnuje pouze transatlantickým vztahům a energetické bezpečnosti.
Architekt prezidentství Petra Pavla
Vztah Petra Koláře a generála Petra Pavla se datuje do doby, kdy Pavel působil jako předseda vojenského výboru NATO a Kolář se pohyboval v mezinárodní bezpečnostní komunitě.
- Iniciativa Pro bezpečnou budoucnost: Kolář byl jedním z iniciátorů spolků, které začaly Petra Pavla připravovat na vstup do politiky dlouho před oficiálním oznámením kandidatury.
- Kampaň 2023: Během prezidentské kampaně byl Kolář označován za "mozku operace". Oficiálně sice nestál v čele volebního týmu, ale měl rozhodující slovo ve strategických otázkách zahraniční politiky a komunikace.
- Kritika: Již během kampaně byl Kolář terčem útoků (zejména ze strany protikandidáta Andreje Babiše), kteří ho označovali za loutkovodiče a bezpečnostní riziko kvůli jeho byznysovým vazbám.
Éra na Hradě (2023–2025)
Po Pavlově zvolení nastala specifická situace. Petr Kolář se nestal zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky (KPR), aby nemusel podstupovat proces bezpečnostní prověrky a majetkového přiznání, což by vyžadovalo opuštění jeho byznysových aktivit.
- "Přítel po boku": Získal status externího poradce s kartou opravňující ke vstupu na Hrad. Účastnil se klíčových jednání se zahraničními státníky a měl přímý vliv na prezidentovo rozhodování.
- Mocenský boj: Média opakovaně informovala o napětí mezi Kolářem a oficiálními strukturami Hradu (např. kancléřkou Janou Vohralíkovou, která nakonec ve funkci skončila). Kolář svou pozici "šedé eminence" vždy ustál.
Role v politické krizi 2026
Rok 2026 zastihl Petra Koláře v centru největšího politického střetu od nástupu Petra Pavla do funkce. Po sněmovních volbách 2025 vznikla vláda s účastí hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, která se dostala do ostrého konfliktu s prezidentem.
Kauza "SMS vydírání"
V lednu 2026 se Petr Kolář stal klíčovým aktérem tzv. SMS kauzy, která vedla k masovým demonstracím.
- Průběh: Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který neměl přímý a důvěrný komunikační kanál k prezidentovi (vztahy byly na bodu mrazu), využil Petra Koláře jako prostředníka.
- Doručení zprávy: Macinka zaslal na Kolářův soukromý telefon sérii zpráv určených pro prezidenta. V nich ultimativně požadoval jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.
- Obsah: Zprávy obsahovaly výhrůžky, že pokud prezident nevyhoví, vláda mu "znepříjemní život" na mezinárodní scéně, omezí rozpočet Hradu a zpochybní jeho mandát pro summit NATO.
- Zveřejnění: Petr Kolář tyto zprávy neprodleně předal prezidentovi. Ten je následně, po poradě s Kolářem a právním týmem, zveřejnil na mimořádné tiskové konferenci jako důkaz nepřípustného nátlaku.
Terč útoků
Pro vládní koalici se Petr Kolář v roce 2026 stal symbolem "hlubokého státu" (deep state) a nevolených elit, které údajně řídí prezidenta.
- Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Tomio Okamura opakovaně vyzvali prezidenta, aby Koláře zbavil vlivu a odebral mu vstupní kartu na Hrad.
- Kolář na útoky reagoval v rozhovoru pro týdeník Respekt (únor 2026): "Není mou chybou, že pan ministr Macinka nezná ústavní zvyklosti a plete si diplomacii s vydíráním výpalného. Já jsem pouze doručil poštu. Že ta pošta byla toxická, je problém odesílatele."
Názory a postoje
Petr Kolář je považován za zastánce neokonzervativního pohledu na zahraniční politiku.
- Rusko a Čína: Je dlouhodobým "jestřábem". Prosazuje tvrdý postoj vůči Rusku a Číně, podporuje masivní vyzbrojování Ukrajiny a varuje před ekonomickou závislostí na autoritářských režimech.
- USA a Izrael: Je silným stoupencem transatlantické vazby a strategického partnerství s Izraelem.
- Evropská unie: Ačkoliv podporoval vstup do EU, v posledních letech bývá kritický k některým aspektům evropské integrace (zejména Green Deal), což ho paradoxně v některých bodech sbližuje s konzervativní pravicí, ačkoliv stojí ostře proti populistům typu Viktora Orbána.
Osobní život
- Jeho první manželkou byla novinářka a spisovatelka Jaroslava Moserová (neplést se senátorkou Jaroslavou Moserovou), která zemřela v roce 2020 na rakovinu. Měli spolu dva syny.
- Syn Ondřej Kolář je politik, bývalý starosta Prahy 6 (známý odstraněním sochy maršála Koněva) a poslanec za TOP 09.
- Jeho současnou partnerkou je známá televizní moderátorka Světlana Witowská. Jejich vztah byl veřejně potvrzen v roce 2020 a stal se předmětem zájmu bulvárních i seriózních médií, zejména kvůli možnému střetu zájmů (novinářka a politický lobbista), což Witowská řešila odchodem z politického zpravodajství ČT.
Kontroverze
- Squire Patton Boggs: Jeho působení v této firmě je trvalým argumentem jeho odpůrců. Kolář argumentuje, že on sám pro ruské klienty nepracoval a že firma ukončila spolupráci s Gazprombank po anexi Krymu, kritici však poukazují na etický rozměr lobbingu pro autoritářské režimy.
- Absence prověrky: Skutečnost, že se seznamuje s citlivými informacemi na Hradě bez oficiální bezpečnostní prověrky NBÚ (má pouze prověrku z dob diplomacie, která již expirovala, ačkoliv tvrdí, že novou nepotřebuje, protože nezastává úřední funkci), je předmětem dlouhodobé kritiky bezpečnostních expertů.