Pákistánská kriketová reprezentace

Rozbalit box

Obsah boxu

Pákistánská kriketová reprezentace (urdsky پاکستان قومی کرکٹ ٹیم‎), známá také pod přezdívkami Shaheens (Sokoli), Men in Green (Muži v zeleném) nebo Cornered Tigers (Zahnáni do kouta tygři), je národní tým reprezentující Pákistán v mezinárodním kriketu. Jedná se o jeden z nejúspěšnějších a nejsledovanějších týmů na světě, který je plnoprávným členem Mezinárodní kriketové rady (ICC) s právem hrát všechny tři formáty mezinárodního kriketu: Test, One Day International (ODI) a Twenty20 International (T20I).

Tým je známý pro svůj talent, nepředvídatelnost a vášeň, která odráží celonárodní lásku ke kriketu. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství na Mistrovství světa v kriketu (ODI) v roce 1992 pod vedením legendárního kapitána Imran Khana, vítězství na Mistrovství světa T20 v roce 2009 a zisk ICC Champions Trophy v roce 2017, kde ve finále porazili svého úhlavního rivala, Indii.

⏳ Historie

Počátky a získání Test statusu

Kriket se na indickém subkontinentu hrál dávno před rozdělením Indie v roce 1947. Po vzniku Pákistánu byla založena národní řídící organizace, Pakistan Cricket Board (PCB). Díky silné kriketové tradici a talentovaným hráčům získal Pákistán již 28. července 1952 status "Test nation" od Mezinárodní kriketové rady, což mu umožnilo hrát nejvyšší formu kriketu proti ostatním elitním národům. Svůj první historický Test match odehrál Pákistán v říjnu 1952 proti Indii v Dillí.

Zlatá éra a triumf na Mistrovství světa 1992

Pákistán si postupně budoval reputaci silného týmu, který produkoval světové hvězdy jako Hanif Mohammad, Zaheer Abbas nebo Javed Miandad. Zlatá éra pákistánského kriketu je však neodmyslitelně spjata s postavou charismatického all-roundera a kapitána Imran Khana.

Pod jeho vedením se tým, plný talentovaných hráčů jako Wasim Akram, Waqar Younis a Inzamam-ul-Haq, probojoval až do finále Mistrovství světa v kriketu 1992 v Austrálii a na Novém Zélandu. Po špatném startu do turnaje pronesl Imran Khan slavnou řeč, v níž svůj tým vyzval, aby bojoval jako "zahnáni do kouta tygři" (cornered tigers). Tým poté vyhrál pět zápasů v řadě a ve finále na Melbourne Cricket Ground porazil Anglii, čímž poprvé v historii zvedl nad hlavu trofej pro mistry světa. Tento triumf je dodnes považován za jeden z největších momentů v historii pákistánského sportu.

Éra T20 a bezpečnostní problémy

V novém tisíciletí se Pákistán etabloval jako velmoc v nejkratším formátu kriketu, Twenty20. V roce 2007 se probojoval do finále inauguračního Mistrovství světa T20, kde podlehl Indii, ale o dva roky později, v roce 2009, již celý turnaj vyhrál, když ve finále na stadionu Lord's porazil Srí Lanku.

Toto období však bylo poznamenáno vážnými bezpečnostními problémy. V březnu 2009 byl v Láhauru spáchán teroristický útok na autobus se srílanským kriketovým týmem. Tato událost vedla k tomu, že mezinárodní týmy odmítaly cestovat do Pákistánu z obav o bezpečnost. Pákistán tak byl nucen hrát své "domácí" zápasy téměř deset let v exilu, především ve Spojených arabských emirátech.

Návrat mezinárodního kriketu

Díky zlepšené bezpečnostní situaci a úsilí PCB se mezinárodní kriket začal do Pákistánu postupně vracet po roce 2015. V roce 2017 tým nečekaně, ale o to slavněji, vyhrál ICC Champions Trophy, když ve finále drtivě porazil favorizovanou Indii o 180 runů. Plnohodnotný návrat byl potvrzen sériemi proti velkým týmům jako Austrálie a Anglie v letech po roce 2020. Tým nadále patří mezi světovou špičku ve všech formátech a spoléhá na hvězdy jako Babar Azam, Shaheen Afridi a Mohammad Rizwan.

🦅 Týmová kultura a herní styl

Pákistánský kriket je proslulý svou nepředvídatelností a schopností produkovat výjimečné, často neortodoxní talenty. Tým je často označován jako "mercurial", což znamená, že je schopen v jeden den drtivě prohrát se slabším soupeřem a druhý den porazit nejlepší tým světa. Tato nevyzpytatelnost je součástí jejich identity a pro fanoušky zdrojem radosti i frustrace.

Přezdívka Shaheens odkazuje na sokola stěhovavého, který je národním ptákem Pákistánu a symbolem hrdosti, síly a vznešenosti.

Továrna na rychlé nadhazovače

Pákistán je historicky známý jako "továrna" na elitní rychlé nadhazovače (fast bowlers). Od 80. let 20. století pákistánští hráči dominovali světovému kriketu díky své rychlosti a unikátní dovednosti zvané reverse swing. Zatímco běžný swing (zatočení míčku ve vzduchu) je standardní technikou, pákistánští nadhazovači jako Sarfraz Nawaz, Imran Khan, Wasim Akram a Waqar Younis zdokonalili a zpopularizovali umění reverzního swingu – schopnost zatočit starým, opotřebovaným míčkem na opačnou stranu, než by se očekávalo. Tato technika byla pro pálkaře z jiných zemí dlouho záhadou a Pákistánu poskytovala obrovskou konkurenční výhodu. Tato tradice pokračuje i v současnosti s hráči jako Shaheen Afridi nebo Haris Rauf.

🏟️ Domácí stadiony

I přes období, kdy Pákistán hrál v exilu, má země několik prvotřídních stadionů s bohatou historií.

• National Stadium, Karáčí: Největší kriketový stadion v Pákistánu s kapacitou přes 34 000 diváků. Je považován za pevnost pákistánského týmu, který zde historicky prohrál jen velmi málo zápasů.
• Gaddafi Stadium, Láhaur: Druhý největší stadion, pojmenovaný po bývalém libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím. Hostil finále Mistrovství světa v kriketu 1996. Jeho design je inspirován mughalskou architekturou.
• Rawalpindi Cricket Stadium: Stadion v Rawalpindi, známý svými rychlými a pálkařsky přívětivými hřišti, které často vedou k zápasům s vysokým počtem bodů.

⚔️ Rivalita s Indií

Zápas mezi Pákistánem a Indií je považován za jednu z největších a nejintenzivnějších sportovních rivalit na světě, která dalece přesahuje hranice kriketového hřiště. Je hluboce zakořeněna v komplexní historii obou zemí, zejména v rozdělení Britské Indie v roce 1947, které vedlo ke vzniku obou států a následným válkám a politickému napětí.

Každý zápas je sledován stovkami milionů fanoušků po celém světě a na hráče je vyvíjen enormní tlak. Vítězství je oslavováno jako národní svátek, zatímco porážka je vnímána jako národní tragédie. Kvůli napjatým politickým vztahům se obě země od roku 2013 nestřetávají v bilaterálních sériích (série zápasů pouze mezi nimi). Jejich souboje se tak omezují téměř výhradně na velké mezinárodní turnaje, jako je Mistrovství světa nebo Asijský pohár, což každému střetnutí dodává ještě větší váhu a exkluzivitu.

🤔 Pro laiky

Představte si baseball. Kriket je mu v základu podobný: jeden tým pálkuje (snaží se odpálit míček a oběhnout hřiště pro body, tzv. runy) a druhý tým nadhazuje a chytá míčky v poli. Cílem nadhazujícího týmu je vyřadit pálkaře (dostat ho "out"). Týmy se v těchto rolích střídají.

Co je na kriketu unikátní, jsou jeho tři hlavní formáty, které se liší délkou:

• Test kriket: To je královská disciplína, takové kriketové šachy. Hraje se až pět dní, 8 hodin denně. Je to o strategii, vytrvalosti a technice.
• One Day International (ODI): Jednodenní zápas, který trvá přibližně 8 hodin. Je to kompromis mezi strategií a akcí. V tomto formátu Pákistán vyhrál v roce 1992 mistrovství světa.
• Twenty20 (T20): Nejmodernější a nejrychlejší verze. Zápas trvá asi 3 hodiny a je to explozivní podívaná plná agresivních odpalů a dynamických akcí. V tomto formátu Pákistán vyhrál mistrovství světa v roce 2009.

Specialitou Pákistánu jsou extrémně rychlí nadhazovači. Dokážou hodit míček rychlostí přes 150 km/h a navíc mu dát ve vzduchu faleš, která mate pálkaře. Jsou v tom historicky jedni z nejlepších na světě.

🗓️ Současnost

V současné době (kolem roku 2025) patří pákistánský tým mezi absolutní světovou špičku, zejména v kratších formátech kriketu (ODI a T20I). Éra je definována generací mimořádně talentovaných hráčů v čele s pálkařem světové extratřídy a kapitánem Babar Azamem. Spolu s brankářem-pálkařem Mohammad Rizwanem tvoří jednu z nejkonzistentnějších a nejúspěšnějších úvodních dvojic v historii T20 kriketu.

Páteří týmu je také elitní skupina rychlých nadhazovačů, která navazuje na slavnou tradici. Levák Shaheen Afridi, známý svou schopností získávat wickety hned v prvních overech zápasu, je lídrem tohoto útoku, doplňován hráči jako Haris Rauf a Naseem Shah, kteří jsou schopni pravidelně nadhazovat rychlostí přes 150 km/h.

Tým se pravidelně umisťuje na předních příčkách mezinárodních turnajů – v roce 2021 se probojoval do semifinále a v roce 2022 do finále Mistrovství světa T20. V roce 2025 tým hostí ICC Champions Trophy, což je první velký turnaj ICC na pákistánské půdě od roku 1996 a definitivní potvrzení plnohodnotného návratu mezinárodního kriketu do země.

👥 Významní hráči

Historie pákistánského kriketu je plná legend, které zanechaly nesmazatelnou stopu ve světovém sportu.

• Imran Khan: Považován za nejlepšího kriketistu a kapitána v historii Pákistánu. Jako vynikající all-rounder (hráč zvládající pálku i nadhoz) dovedl tým k vítězství na MS 1992. Později se stal předsedou vlády Pákistánu.
• Javed Miandad: Geniální a bojovný pálkař, známý svou technickou dokonalostí a psychickou odolností. Proslavil se svým vítězným odpalem na poslední míč zápasu proti Indii v roce 1986.
• Wasim Akram: "Sultán swingu", všeobecně považovaný za nejlepšího levorukého rychlého nadhazovače všech dob. Byl mistrem swingu i reverse swingu a jako první hráč v historii ODI dosáhl mety 500 wicketů.
• Waqar Younis: Spolu s Akramem tvořil jednu z nejnebezpečnějších nadhazovačských dvojic v historii. Byl specialistou na drtivé, rychlé a zatočené hody (yorkers), které mířily na nohy pálkaře.
• Inzamam-ul-Haq: Dominantní pálkař, který byl dlouhá léta oporou střední pálkařské řady. Je držitelem rekordu v počtu runů za Pákistán v ODI kriketu.
• Younis Khan: Jediný pákistánský pálkař, který překonal hranici 10 000 runů v Test kriketu. Proslul svou neúnavností a schopností hrát dlouhé a klíčové směny.
• Shahid Afridi: Přezdívaný "Boom Boom" pro svůj explozivní pálkařský styl. Po mnoho let držel rekord za nejrychlejší "sto" (century) v historii ODI. Byl také velmi efektivním nadhazovačem (leg-spinner).

⚔️ Kritika a kontroverze

Historie pákistánského kriketu je bohužel poznamenána i řadou kontroverzí, které poškodily jeho reputaci.

• Match-fixing a spot-fixing: Od 90. let byl tým opakovaně spojován s aférami ovlivňování zápasů. Největší skandál přišel v roce 2010 v Anglii, kdy byli tři klíčoví hráči – kapitán Salman Butt, Mohammad Asif a Mohammad Amir – usvědčeni ze "spot-fixingu" (domluveného zahrání konkrétních momentů v zápase, např. úmyslného přešlapu při nadhozu). Hráči byli odsouzeni k trestům odnětí svobody a dostali dlouholeté zákazy činnosti.
• Ball-tampering: Pákistánští nadhazovači byli průkopníky "reverse swingu", což vedlo k častým obviněním z nelegálního upravování stavu míčku (ball-tampering), například škrábáním povrchu nehty nebo jinými předměty. To vyvrcholilo v roce 2006, kdy pákistánský tým jako první v historii odmítl pokračovat v Test matchi proti Anglii na protest proti penalizaci za údajné podvádění.
• Nestabilita ve vedení: Pakistan Cricket Board (PCB) je známý častými změnami ve vedení, politickými zásahy a spory mezi vedením a hráči, což často přispívá k nestabilním výkonům týmu.