Nové Dvory (stanice metra)

Šablona:Infobox Stanice metra

Nové Dvory je aktuálně budovaná stanice na připravované lince D pražského metra. Stanice se stane jižní konečnou prvního samostatně provozovatelného úseku této trasy, označovaného jako I.D1 (úseky I.D1a a I.D1b), který spojí stanici Pankrác s oblastí Lhotky a Nových Dvorů. Podzemní objekt je situován na pomezí katastrálních území Kamýk a Lhotka v městské části Praha 4 a Praha 12, konkrétně pod křižovatkou ulic Libušská a Durychova.

Stanice je koncipována jako hlubinná, ražená jednolodní konstrukce s ostrovním nástupištěm. Z technologického hlediska představuje nejhlubší a prostorově nejrozsáhlejší stanici celého úseku I.D1b. Zprovoznění stanice je podle harmonogramu Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) z roku 2026 naplánováno na druhou polovinu roku 2032. Okolí stanice je zároveň předmětem rozsáhlé urbanistické transformace pod vedením Pražské developerské společnosti, jež má v lokalitě vybudovat zcela novou městskou čtvrť pro pět tisíc obyvatel.

⏳ Historie a příprava projektu

Koncepce vybudování linky D směrem na jih Prahy se v územněplánovacích dokumentech objevovala již od devadesátých let dvacátého století, avšak přesná trasování a umístění stanic se stabilizovala až v průběhu první dekády nového tisíciletí. Klíčovým formálním krokem pro realizaci stanice Nové Dvory bylo získání kladného stanoviska EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) a následné vydání územního rozhodnutí, jež dobylo právní moci v roce 2014.

Původní plány počítaly se zprovozněním prvního úseku linky D již v letech 2024 nebo 2025. Časový skluz, který nabral více než sedm let, zapříčinily dva zásadní faktory. Prvním byla zdlouhavá a komplikovaná majetkoprávní jednání s vlastníky pozemků na povrchu, kvůli nimž musela být v některých případech přepracována podoba výstupů ze stanice. Druhým zdržením byl schvalovací proces a legislativní námitky občanských spolků a zájmových sdružení.

Zcela kritické zpoždění o délce téměř tří let nabral samotný tendr na zhotovitele úseku I.D1b (Olbrachtova – Nové Dvory). Vypsání zakázky v hodnotě desítek miliard korun narazilo na opakovaná odvolání a podněty k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Neúspěšní uchazeči, vedení společností Strabag, napadali transparentnost tendru a platnost referencí vítězného sdružení. Předseda ÚOHS na jaře roku 2026 finálně zamítl rozklad neúspěšných uchazečů, čímž umožnil Dopravnímu podniku dne 7. dubna 2026 podepsat smlouvu s vítězem.

V dubnu 2026 podala Místopisná komise Rady hlavního města Prahy návrh na změnu názvu stanice z Nových Dvorů na "Tempo" (podle nedalekého sportovního areálu a historického místního označení). Tento návrh se setkal s nesouhlasem organizátora dopravy ROPID. Konečné rozhodnutí o názvu k srpnu 2026 nepadlo.

🏗 Výstavba a současnost

Výstavba stavebního oddílu zahrnujícího stanici Nové Dvory (v rámci úseku I.D1b) byla oficiálně a slavnostně zahájena 19. června 2026 za přítomnosti zástupců hlavního města Prahy, vedení DPP a zástupců zhotovitelů. Vítězné česko-německé sdružení tvoří společnosti Subterra (vedoucí účastník), HOCHTIEF CZ, HOCHTIEF Infrastructure a BeMo Tunnelling. Vysoutěžená cena za celý úsek činila 29,99 miliard korun bez DPH. Doba realizace je smluvně stanovena na 72 měsíců.

Fyzické přípravné práce na staveništích v oblasti Nových Dvorů započaly již v dubnu 2026 po podpisu smlouvy. Na staveništi s označením ND1 u křižovatky ulic Libušská a Kunratická spojka probíhalo v červnu 2026 hloubení portálu přístupového tunelu. Z tohoto přístupového tunelu, dlouhého přibližně 300 metrů, budou raženy samotné prostory stanice Nové Dvory pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). První podzemní ražby z tohoto portálu odstartovaly ve druhé polovině srpna 2026.

Traťové tunely propojující stanici s okolní sítí budou hloubeny plnoprofilovými razicími stroji TBM. Tyto štíty nezačínají přímo u stanice Nové Dvory, nýbrž budou zkompletovány ve velké startovací jámě vybudované v místě bývalé retenční nádrže Rezerva u stanice Písnice. Odtud projdou oba tunelovací stroje (pro levý i pravý tunel) celým úsekem přes stanice Libuš, Nové Dvory, Nemocnice Krč a Nádraží Krč až ke stanici Olbrachtova.

Stanice Nové Dvory bude vybavena obratovými kolejemi, což z ní vytvoří plnohodnotnou koncovou stanici pro první roky provozu, než dojde k dokončení navazující etapy směrem do Písnice.

🚇 Architektonické a technické řešení

Základní koncepci prostorového a funkčního uspořádání navrhla společnost Metroprojekt Praha. Architektonickou podobu ražené jednolodní stanice zpracoval architekt Miroslav Mroczek.

Stanice je hlubinného typu, její nástupiště leží přibližně 33 metrů pod úrovní terénu. Výrub pro jednolodní uspořádání vytváří v podzemí rozsáhlou klenbu, v jejímž středu se nachází ostrovní nástupiště. Pro vizuální rozšíření prostoru a optimalizaci světelných podmínek architekt navrhl použití světlého sklovláknobetonového obkladu na stěnách a klenbě. Prostor nástupiště bude na obou hranách od kolejí fyzicky oddělen celoskleněnými bezpečnostními stěnami s posuvnými dveřmi, které se budou otevírat synchronně s dveřmi vlakové soupravy.

Stanice disponuje dvěma eskalátorovými tunely vyúsťujícími do dvou povrchových, respektive mělce podpovrchových vestibulů:

Severní vestibul: Nadzemní objekt umístěný mezi Štúrovu ulici a trasu pro pěší. Z nástupiště sem vede trojice eskalátorů.
Jižní vestibul: Podzemní objekt, který bude umístěn přímo u Durychovy ulice, vybavený rovněž trojicí eskalátorů z nástupiště.

Pro zajištění bezbariérovosti je přibližně v jedné třetině délky nástupiště (směrem k jižnímu výstupu) vyražena vertikální šachta. V ní je umístěna dvojice kapacitních výtahů. Výtahy ústí do samostatného nadzemního výtahového vestibulu, postaveného západně od Štúrovy ulice naproti severnímu vestibulu.

Kromě standardních technologických a provozních celků je v konstrukci stanice staticky založeno na budoucí kolejové odbočení. Podle strategických plánů hlavního města by se z Nových Dvorů měla v budoucnosti oddělit samostatná větev linky D směřující do Modřan. Přesný termín pro zahájení výstavby tohoto jižního napojení do Modřan není v projektové dokumentaci k roku 2026 stanoven a data pro toto období nejsou dostupná.

Vlaky na lince D budou provozovány v režimu plné automatizace bez přítomnosti strojvedoucího ve voze (stupeň automatizace GoA4 podle normy ČSN EN 62 267). Z tohoto důvodu instalují technici na stanici komplexní systém CBTC (Communication Based Train Control).

🚋 Dopravní návaznosti a infrastruktura

Stanice Nové Dvory je projektována jako klíčový přestupní uzel pro celou jihovýchodní oblast metropole. K povrchovým vestibulům budou přesměrovány páteřní autobusové linky obsluhující Modřany, Kamýk a přilehlé aglomerace za hranicemi Prahy.

Důležitou součástí dopravního řešení je integrace kolejové dopravy na povrchu. K vestibulu stanice bude dovedena prodloužená tramvajová trať z Modřan. Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo projekt, v jehož rámci byla nejprve v květnu 2023 uvedena do provozu trať z Modřan (od zastávky Levského) do stanice Libuš, ukončená provizorním úvraťovým obratištěm. Navazující úsek Libuš – Nové Dvory má být podle plánů dokončen v roce 2027 a zajistí přímé propojení lokality s tramvajovou sítí dříve, než dojde ke spuštění samotného metra.

Na prodlouženém úseku tramvajové trati mají vzniknout celkem tři nové zastávky: obousměrné stanice Přírodní a Nové Dvory a jednosměrná stanice Chýnovská. Tramvajová linka bude v oblasti Nových Dvorů ukončena kapacitní blokovou smyčkou integrovanou do nové uliční sítě. Pro dojíždějící z okrajových oblastí bude poblíž stanice vybudován záchytný parkovací dům P+R (Park and Ride).

🌆 Urbanistický rozvoj a nová městská čtvrť

Okolí budoucí stanice metra, tvořené převážně nekoncepčně využívanými plochami, hnědouhelnými sklady a nevyužitou zelení, podstoupí masivní urbanistickou transformaci. IPR Praha pověřil kancelář UNIT architekti zpracováním urbanistické studie pro území o rozloze téměř 30 hektarů. Koordinaci investičních záměrů převzala Pražská developerská společnost (PDS).

Cílem projektu je na Nových Dvorech vybudovat takzvané město krátkých vzdáleností (15minutové město). Podle studie, jejíž finální podoba byla formována do roku 2023, zde vyroste zcela nová čtvrť poskytující ubytování a služby pro 5000 lidí. Projekt počítá s vytvořením zhruba 2000 bytových jednotek. Výrazným specifikem je orientace na městské nájemní bydlení určené pro preferované profese (zdravotní sestry, učitelé, policisté), seniory a rodiče samoživitele. Část kapacity může být uvolněna pro družstevní bydlení nebo komerční prodej za účelem křížového financování výstavby.

Struktura čtvrti je navržena kolem tří nově definovaných náměstí. Hlavní osa území bude propojena parkem Jalodvorská louka, který zkombinuje formální městský park s přírodnějšími úseky. Z občanské vybavenosti studie pevně ukotvuje výstavbu základní a mateřské školy, střední školy, multifunkční sportovní haly, polikliniky a nového komunitního centra s knihovnou. Environmentální aspekt projektu zajišťuje implementace zelených střech, rozsáhlé systémy zadržování dešťové vody v krajině a utlumení povrchové individuální automobilové dopravy ve prospěch pěších a cyklistů.

Realizace nadzemní zástavby je plánována fázovitě v horizontu 10 až 15 let (přibližně mezi lety 2027 a 2042), aby plně korelovala se spuštěním samotné stanice metra do komerčního provozu.

📈 Parametry a chronologie

Následující tabulky poskytují detailní přehled o harmonogramu a technických parametrech budované stanice Nové Dvory.

Chronologie projektu a výstavby (úsek I.D1b)

Milník	Datum / Období	Událost
Vydání územního rozhodnutí	Rok 2014	Právní moc rozhodnutí o umístění stavby pro první etapu linky D.
Stavební povolení	Rok 2021	Vydání a nabytí právní moci stavebního povolení na úsek Pankrác – Nové Dvory.
Geologický průzkum	2019 – 2021	Realizace průzkumných štol a šachet k ověření horninového masivu.
Vypsání tendru I.D1b	Rok 2023	Zahájení výběrového řízení na zhotovitele (následováno opakovanými blokacemi u ÚOHS).
Podpis smlouvy na výstavbu	7. dubna 2026	Uzavření smlouvy se sdružením vedeným společností Subterra v hodnotě 29,99 mld. Kč.
Slavnostní zahájení stavby	19. června 2026	Formální poklepání na základní kámen na staveništi Nové Dvory.
Hloubení portálů a příprava	Červen – srpen 2026	Práce na přístupovém tunelu u křižovatky Libušské a Kunratické spojky.
Zahájení ražeb (NRTM)	Srpen 2026	Fyzický začátek tunelářských prací na samotném tělese stanice.
Zprovoznění prodloužení tramvaje	Rok 2027 (plán)	Dokončení úseku trati Libuš – Nové Dvory s blokovou smyčkou.
Plánované zprovoznění metra	Rok 2032 (plán)	Otevření úseku Pankrác – Nové Dvory pro cestující veřejnost.

Technické parametry stanice Nové Dvory

Parametr	Hodnota
Typ konstrukce	Ražená, jednolodní hlubinná stanice
Konfigurace nástupiště	Ostrovní, lemované bezpečnostními stěnami
Přibližná hloubka uložení	33 metrů pod úrovní terénu
Technologie ražby stanice	Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM)
Architektonický obklad	Světlý sklovláknobeton
Počet vestibulů	2 eskalátorové (severní a jižní) + 1 výtahový
Obslužnost vestibuly	Trojice eskalátorů z obou směrů
Bezbariérový přístup	Ano, 2 na sobě nezávislé výtahy do samostatného vestibulu
Technologie provozu vlaků	Stupeň automatizace GoA4 (bez strojvedoucího)

💡 Pro laiky

Když se řekne "ražená jednolodní stanice", znamená to, že se pod zemí vyhloubí jedna obrovská dutina podobná klenuté jeskyni, do jejíhož středu se umístí nástupiště a po stranách vedou koleje. Na lince A nebo B v Praze jsou ražené stanice většinou "trojlodní" – mají střední tunel a dva boční tunely spojené prostupy (pilíři). Jednolodní řešení na Nových Dvorech poskytne cestujícím obrovský, vzdušný prostor bez sloupů bránících ve výhledu, což ve spojení se světlým obkladem ze speciálního betonu výrazně sníží pocity stísněnosti v podzemí.

Stanice se staví pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Inženýři nevyrazí celou díru najednou, ale postupují po metrech. Po odtěžení horniny okamžitě nastříkají na stěny vrstvu tekutého rychleschnoucího betonu vyztuženého železnými prvky. Hora nad nimi (33 metrů hlíny a skály) se tak sama do sebe "zapře" a stříkaný beton funguje jako klenba, která brání zasypání. Traťové tunely, kterými vlaky pojedou mezi stanicemi, naopak nevyhloubí bagry a stříkaný beton, ale ohromné razicí stroje TBM připomínající mechanické červy, které jedou od stanice Písnice, vykusují před sebou zeminu a za sebou skládají hotový betonový tunel jako stavebnici z kostek.

Vlaky, které na Nové Dvory přijedou, budou plně automatické (kategorie GoA4). To znamená, že v nich nenajdete kabinu strojvedoucího a cestující budou moci sedět přímo u předního skla s výhledem do tunelu. Aby na nástupišti nikdo nespadl do kolejiště před přijíždějící vlak ovládaný počítačem, bude celá hrana nástupiště oddělena skleněnou stěnou. Její dveře se otevřou až v momentě, kdy za nimi zastaví souprava a přesně lícují s jejími dveřmi.

Zdroje