Přeskočit na obsah

NAZA (film)

Z Infopedia

Šablona:Infobox Dokumentární film

NAZA je investigativní britsko-izraelský dokumentární film z roku 2026, jehož autory a režiséry jsou izraelští filmoví tvůrci Yuval Abraham a Rachel Szor. Snímek, který vznikl v přímé koprodukci britského zpravodajského deníku The Guardian a nezávislé produkční společnosti JW Films, představuje kritickou a metodickou analýzu taktických a algoritmických postupů Izraelských obranných sil (běžně označovaných zkratkou IDF) aplikovaných během rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy v letech 2023 až 2025.

Základní narativní osu osmdesátiminutového dokumentu tvoří dvacet čtyři zcela anonymizovaných a vizuálně skrytých rozhovorů s bývalými i tehdy aktivními příslušníky izraelské armády a vojenských zpravodajských služeb. Tito aktéři detailně popisují nasazení systémů umělé inteligence při masovém a automatizovaném generování vojenských cílů. Film měl oficiální světovou premiéru dne 10. září 2026 v hlavní soutěžní sekci 83. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde byl odbornou porotou oceněn Speciální cenou poroty. Okamžitě po svém prvním uvedení generoval dokument mezinárodní politickou kontroverzi, jež vyústila ve vydání oficiálního odmítavého stanoviska ze strany Státu Izrael a požadavky nejvyšších izraelských státních činitelů na odebrání občanství oběma tvůrcům.

📝 Etymologie názvu a koncept díla

Název filmu „NAZA“ není autorským novotvarem, nýbrž představuje přesný fonetický přepis (transliteraci) oficiálního vojenského akronymu používaného uvnitř struktur Izraelských obranných sil. Tento akronym vychází z hebrejského termínu „nezek agavi“ (נז״א), což v překladu do angličtiny odpovídá pojmu „collateral damage“ a v české vojenské a právní terminologii znamená „vedlejší škody“.

V kontextu izraelské armádní administrativy označuje hodnota NAZA matematicky kalkulovaný a velením akceptovaný počet civilních obětí, jejichž smrt je očekávána a povolena jako nezbytný a nevyhnutelný důsledek leteckého či dělostřeleckého úderu na jeden schválený primární vojenský cíl (typicky na operativce či velitele hnutí Hamás). Dokumentární film pomocí výpovědí zpravodajců konstatuje, že během nejintenzivnějších fází konfliktu byla pro určité útoky akceptována hodnota NAZA až do výše 500 usmrcených civilistů výměnou za eliminaci jediného vysoce postaveného člena teroristické infrastruktury. Zvolení hebrejského akronymu pro mezinárodní distribuci (namísto anglického překladu Collateral Damage) vyvolalo kritiku konzervativních a proizraelských publicistů. Ti poukázali na skutečnost, že zobrazení nápisu NAZA velkými latinskými písmeny na plakátech obsahuje silnou fonetickou a vizuální podobnost s anglickým slovem „nazi“ (nacistický), a obvinili tvůrce ze záměrné podprahové sémantické manipulace se západním publikem.

🎬 Produkční pozadí a metodika natáčení

Projekt byl iniciován a autorsky zaštítěn režisérským a novinářským duem Yuval Abraham a Rachel Szor. Tito izraelští tvůrci vstoupili do širšího mezinárodního povědomí již v roce 2024, kdy společně s palestinskými aktivisty a filmaři Baselem Adrou a Hamdanem Ballalem vytvořili dokumentární film No Other Land, za který následně získali Cenu Akademie (Oscara). Podpora britského vydavatelství The Guardian zajistila tvůrcům nezávislost na státních izraelských dotačních kinematografických fondech. Za produkcí filmu dále stáli Harry Davies, Lindsay Poulton a James Wilson.

Natáčení samotného dokumentu probíhalo pod přísnými utajovacími protokoly, aby nedošlo k ohrožení či dekonspiraci zdrojů uvnitř armády. Vizuální koncepce filmu je striktně minimalistická. Zásadní část veškerých rozhovorů byla natočena výhradně v nočních hodinách na střechách výškových obytných a komerčních budov v centru Tel Avivu. Za dotazovanými armádními techniky a analytiky, kteří vystupují pouze jako tmavé a neidentifikovatelné siluety v profilu (z důvodu ochrany proti možnému trestnímu stíhání ze strany státu), je permanentně zabíráno osvětlené noční panorama města. Tvůrci vedle těchto rozhovorů zařadili do filmu také historické archivní záběry, včetně vzniku Státu Izrael v roce 1948 a televizních záznamů mladého Benjamina Netanjahua odpovídajícího na definice terorismu. Z důvodu vymezení rozsahu dokumentu na 80 minut tvůrci záměrně vynechali podrobné zobrazení a analýzu samotných teroristických masakrů ze 7. října 2023, což jim bylo následně oponenty silně vytýkáno.

🔬 Dekonstrukce systémů umělé inteligence a cílení

Stěžejním investigativním přínosem filmu je detailní a technický popis algoritmických mechanismů, které izraelské ozbrojené síly integrovaly do schvalovacího řetězce při plánování plošného bombardování v Pásmu Gazy. Svědci, působící jako vojenští technici a příslušníci vojenského zpravodajství, předkládají informace o vývoji a masivním nasazení mapovacích a analytických nástrojů na bázi umělé inteligence (AI).

Tyto softwarové systémy kontinuálně analyzovaly a zpracovávaly data z odposlechů, mobilních sítí a lokalizačních signálů (telemetrie). Programy automaticky vyhledávaly mobilní telefony osob podezřelých z příslušnosti k organizaci Hamás. Systém dokázal vyhodnotit trajektorii přístroje a identifikovat obytný dům, bytový komplex či infrastrukturu, do které zájmová osoba vstoupila. Jakmile systém označil budovu za cíl, vypočítal automaticky předpokládanou kvantifikaci NAZA (tedy odhadovaný počet civilistů přítomných v budově) a vygeneroval návrh na úder. Zpovědi vojáků potvrzují, že armáda preferovala provádění raketových úderů ve večerních a nočních hodinách, neboť pravděpodobnost přítomnosti sledovaného operativce doma byla nejvyšší, avšak za cenu zničení celých rodin sdílejících s cílem objekt.

Psychologickým aspektem dokumentu je rozbor osobní odpovědnosti operátorů a programátorů. Dotazovaní izraelští příslušníci často projevují před kamerou snahu o zbavení se morální a trestněprávní odpovědnosti za výsledná úmrtí, přičemž se odvolávají na svou distanční a izolovanou pozici. Ve výpovědích opakovaně zaznívají exaktní obhajovací věty typu „Moje role je čistě technická“ nebo „Jsem pouze malé ozubené kolečko“.

🗓 Současnost a distribuce (září 2026)

Organizační výbor prestižního Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách dne 26. srpna 2026 oficiálně oznámil, že zařadil dokument NAZA do elitního výběru pro hlavní soutěž. Na 83. ročníku festivalu, který probíhal v prostorách historického Palazzo del Cinema na ostrově Lido, proběhla dne 10. září 2026 slavnostní světová premiéra za účasti obou režisérů a produkčního týmu. Snímek sklidil vysoké uznání kritiků (např. Xan Brooks píšící pro The Guardian označil film za "mrazivý dokument o masovém vraždění autorizovaném na nejvyšších úrovních vlády"). V rámci závěrečného ceremoniálu konaného v sobotu 12. září 2026 získal dokument Speciální cenu poroty (Special Jury Prize). Hlavní ocenění, sošku Zlatého lva, nicméně obdrželo dánské drama Woman Unknown.

Ačkoliv film slavil festivalový úspěch, jeho standardní komerční distribuce narazila na masivní politické bariéry. Podle analýzy českého filmového publicisty Pavla Sladkého, publikované 15. září 2026 ve vysílání stanice Český rozhlas Plus, je jakékoliv oficiální uvedení dokumentu v distribuční síti izraelských kin naprosto vyloučené a dílo tak bude distribuováno primárně pro mezinárodní evropské a americké publikum.

⚔️ Izraelská politická a armádní reakce

Okamžitě po prvním uvedení na festivalu vyvolal snímek ostrou protireakci z nejvyšších pater státní správy Státu Izrael. Vzhledem k tomu, že film de facto funguje jako audiovizuální obžaloba z válečných zločinů a mezinárodně podporuje tvrzení o páchání genocidy, státní a vojenské úřady přistoupily k plošné dehonestační a obhajovací kampani.

Obvinění z vlastizrady a hrozba odebrání občanství

Do čela politického odporu proti tvůrcům se postavil izraelský ministr kultury. Prostřednictvím celostátních médií a sociálních sítí obvinil autory filmu, Yuvala Abrahama a Rachel Szorovou, ze spáchání vlastizrady vůči svému národu. Ministr explicitně vyzval izraelskou exekutivu k zahájení nezbytných právních a ústavních kroků, jež by vedly k okamžitému a trvalému odebrání izraelského státního občanství oběma dokumentaristům za poškozování státu v době existenční války. Kampaň spustila na izraelských sociálních sítích obrovskou vlnu kybernetických útoků a nenávistných komentářů směřovaných proti štábu.

Oficiální vyjádření Izraelských obranných sil (IDF)

Dne 11. září 2026, přesně dvacet čtyři hodin po benátské premiéře, vydalo Oddělení mluvčího Izraelských obranných sil (IDF Spokesperson's Unit) rozsáhlé tiskové prohlášení. Armáda v něm veškerá obvinění plynoucí z filmu bezvýhradně a kategoricky odmítla. Mluvčí rozčlenil armádní obhajobu do následujících exaktních bodů:

  • Neověřitelnost identity zdrojů: Velení armády uvedlo, že vzhledem k absolutní anonymitě dotazovaných osob (stíny a zakryté tváře) nelze nijak verifikovat, zda tito jedinci vůbec kdy sloužili v IDF, v jakých hodnostech a zda se podíleli na záležitostech zmiňovaných ve filmu.
  • Chybějící strategický kontext: Publikované výroky dle prohlášení zahrnují vysoce citlivé strategické informace z nejvyšších pater státní obrany, k nimž izraelští vojáci nižších šarží nemají a z povahy věci nemohou mít přístup.
  • Nekompetentnost osob ze zpravodajství: Dokument se opírá o výpovědi příslušníků Ředitelství vojenského zpravodajství, ovšem armáda deklaruje, že vojáci tohoto odboru nejsou strukturálně oprávněni účastnit se finálních rozhodovacích a schvalovacích procesů.
  • Deficit právní terminologie: Způsob, jakým vystupující osoby používají vojenské a mezinárodněprávní pojmy (např. aplikace slova „genocida“ na případy neúmyslných vedlejších škod vzniklých při zákonném úderu), svědčí dle IDF o tom, že se nejedná o vojenské právníky, a že jejich tvrzení obsahují absurdní logické rozpory.
  • Realita asymetrické války: Závěrem IDF zdůraznila, že primárním viníkem veškerých civilních obětí je samotné hnutí Hamás, které systematicky inkorporuje svou podzemní a raketovou infrastrukturu do hustě osídlených rezidenčních zón, budov občanské vybavenosti a nemocnic, přičemž zneužívá civilní obyvatele jako lidské štíty. Armáda deklarovala, že vynakládá bezprecedentní úsilí na evakuaci a minimalizaci ztrát na životech.

📈 Kompletní statistiky a datové přehledy

V souladu se zavedenými standardy pro encyklopedické zachycování kinematografických děl a s přihlédnutím k nutnosti absolutní faktografické úplnosti jsou níže předloženy nezkrácené tabulky. Tyto datové sady obsahují kompletní profesní štáb, veškerá doposud zaznamenaná festivalová ocenění a přesnou chronologii distribučních fází pro období let 2023 až 2026. Jakékoliv filtrování údajů je v těchto tabulkách striktně vyloučeno. Z důvodu absence celosvětového komerčního vydání k září 2026 nejsou aplikována tržní data (Box Office).

Tabulka 1: Výpis potvrzených nominací a získaných ocenění (stav k září 2026)

Rok konání Udělující instituce nebo festival Název kategorie Oceněný subjekt (Nominant) Status výsledku
2026 83. Mezinárodní filmový festival v Benátkách Speciální cena poroty (Special Jury Prize) Yuval Abraham, Rachel Szor Vítězství
2026 83. Mezinárodní filmový festival v Benátkách Zlatý lev (Hlavní cena za nejlepší film) Yuval Abraham, Rachel Szor Nominace

Tabulka 2: Kompletní produkční a realizační štáb

Následující soupis obsahuje veškeré klíčové tvůrce, kteří se podíleli na financování, vývoji, produkci a natáčení filmového materiálu.

Obor / Profesní zařazení Jméno a příjmení tvůrce Zastupující stát (Původ)
Režijní vedení filmu Yuval Abraham Izrael
Režijní vedení filmu Rachel Szor Izrael
Autor scénáře a textů Yuval Abraham Izrael
Autor scénáře a textů Rachel Szor Izrael
Hlavní kamera a svícení Rachel Szor Izrael
Vystupující v dokumentu (Tazatel) Yuval Abraham Izrael
Výkonná produkce Harry Davies Spojené království
Výkonná produkce Lindsay Poulton Spojené království
Výkonná produkce James Wilson Spojené království
Koprodukční a distribuční entita The Guardian Spojené království
Koprodukční a distribuční entita JW Films Spojené království

Tabulka 3: Chronologický vývoj vzniku dokumentu (2023–2026)

Ucelená datová řada mapující produkční fáze od zahájení konfliktu až po mezinárodní premiéru.

Referenční rok Doložené měsíce Provedené produkční a distribuční kroky
2023 Říjen až Prosinec Útoky ze 7. října a vypuknutí plnohodnotné ofenzivy v Gaze. První investigativní sběry novinářských dat v redakcích +972 Magazine a Local Call o zapojení počítačových algoritmů.
2024 Leden až Prosinec Příprava projektu a zajištění britského produkčního krytí. Souběžně autoři Abraham a Szor získávají v Hollywoodu prestižní cenu Oscar za svůj předchozí film No Other Land. Postupné vyhledávání a oslovování ochotných vojenských zdrojů v Izraeli.
2025 Leden až Prosinec Fáze intenzivního a tajného nočního natáčení rozhovorů na střechách Tel Avivu. Analýza získaných zpravodajských dat a finální videostřih provedený pod dohledem vydavatelství The Guardian.
2026 Srpen Oficiální a veřejné ohlášení programu 83. ročníku benátského festivalu ze dne 26. srpna s potvrzením přijetí snímku do hlavní soutěže.
2026 Září Účast na festivalu. Světová premiéra a tisková konference (10. září). Armáda státu Izrael zveřejňuje rozsáhlé vyvracení dokumentu (11. září). Vyhlášení ocenění Speciální cena poroty (12. září) a eskalace na vnitropolitické izraelské scéně formou návrhů na zbavení režisérů státní příslušnosti.

💡 Pro laiky

Když se řekne pojem válka, lidé si obvykle představí vojáky střílející na nepřátele z děl a pušek na bitevním poli, kde na sebe vidí. Dokumentární film NAZA ale širokému publiku ukazuje, že ve 21. století se válka posunula na úplně jinou, technologickou úroveň. Ukazuje takzvanou „válku přes počítač“.

Film vznikl tak, že izraelští filmaři vzali kamery potmě na střechy domů v Izraeli a začali klást otázky mužům, kterým není vidět do tváře. Tito lidé patřili k armádním technikům a výzkumníkům a před kamerou popsali existenci velmi chyttrého softwaru. Tento počítačový program (umělá inteligence) nedělá nic jiného, než že čtyřiadvacet hodin denně sleduje signály z mobilních telefonů. Jakmile program zjistí, že se mobil jednoho hledaného teroristy z hnutí Hamás večer vrátil do paneláku, automaticky daný panelák označí terčem na mapě k vybombardování. Počítač však zároveň velmi chladnokrevně spočítá hodnotu "NAZA". Jde o číslo, které armádě říká: „Když na tento panelák shodíte raketu a zabijete tohoto teroristu, s vysokou pravděpodobností tam s ním zahyne například dalších patnáct nevinných sousedů a dětí“.

Na filmu je nejvíc šokující právě ta administrativní a bezcitná kalkulace vojenských postupů. Technici se před kamerou brání tím, že byli jen kolečka v obrovském soukolí a dělali to, co po nich systém vyžadoval. Protože autoři tohoto filmu celý tento stroj na zabíjení popsali a představili evropskému publiku (kde za to získali významné filmové ceny), politici a generálové v jejich domovské zemi se pochopitelně nesmírně rozlítili. Prohlásili, že ve filmu tito anonymní lidé lžou a nerozumí vojenské strategii, a samotné filmaře obvinili ze zrady národa.

Zdroje