Mistrovství světa v rallye 2026

Mistrovství světa v rallye 2026
Základní informace
Sport	Rallye
Pořadatel/Místo	Mezinárodní automobilová federace
Datum	22. ledna 2026 – 4. října 2026
Historie a účast
Výsledky a ocenění
Statistiky a technika
Chronologie

Mistrovství světa v rallye 2026 (oficiálně anglicky 2026 FIA World Rally Championship) byl v pořadí 54. ročník nejvyšší světové soutěže v automobilových soutěžích (rallye). Tento globální šampionát byl organizován Mezinárodní automobilovou federací a komerční společností WRC Promoter GmbH. Sezóna odstartovala tradičně v lednu na zledovatělých asfaltových cestách slavné Rallye Monte-Carlo v Monaku a původně měla vyvrcholit v listopadu v Saúdské Arábii. Kvůli válečnému konfliktu na Blízkém východě však musel být závěrečný podnik zrušen, čímž se finále šampionátu přesunulo na začátek října do Itálie na Sardinskou rallye.

Ročník 2026 se do historie světového motorsportu zapsal naprostou a bezprecedentní dominancí továrního týmu Toyota Gazoo Racing WRT. Jeho jezdci opanovali dvanáct ze třinácti uspořádaných soutěží a japonská automobilka s obrovským náskokem 222 bodů obhájila titul v poháru konstruktérů před konkurenčním týmem Hyundai Shell Mobis WRT. Titul mistra světa v hodnocení jezdců vybojoval poprvé ve své kariéře velšský jezdec Elfyn Evans s navigátorem Scottem Martinem, čímž se stal prvním britským šampionem od triumfu Richarda Burnse v roce 2001. Dramatický souboj o titul proti němu sváděli jeho mladší týmoví kolegové Oliver Solberg a Sami Pajari, o čemž se rozhodovalo až v posledních zatáčkách závěrečné rychlostní zkoušky sezóny.

🗓 Současnost a finále šampionátu

Sezóna 2026 vyvrcholila v termínu od 1. do 4. října 2026 na šotolinových cestách italského ostrova Sardinie. Vzhledem k nečekanému zrušení saúdskoarabské rallye představoval tento třináctý podnik definitivní konec ročníku. Před startem soutěže měli matematickou šanci na zisk jezdeckého titulu již pouze tři závodníci, a to výhradně zástupci stáje Toyota Gazoo Racing WRT: vedoucí Elfyn Evans s 230 body, Sami Pajari ztrácející 17 bodů a Oliver Solberg s mankem 21 bodů.

Průběh Sardinské rallye přinesl extrémní drama. O vedení v soutěži zpočátku bojoval belgický jezdec Thierry Neuville z týmu Hyundai, avšak v sobotní jedenácté rychlostní zkoušce (SS11) havaroval a zničil zadní část svého vozu Hyundai i20 N Rally1, čímž ze soutěže odstoupil. Do čela průběžného hodnocení rallye se tak dostal mladý Švéd Oliver Solberg, který předváděl vynikající výkony a směřoval za celkovým vítězstvím v závodě. Jeho hlavní rival v boji o titul, Elfyn Evans, se po defektu pneumatiky propadl na páté místo, což situaci v šampionátu zdramatizovalo. Před nedělní takzvanou Power Stage (bodově ohodnocenou závěrečnou rychlostní zkouškou) dělily Evanse a Solberga ve virtuálním hodnocení celého šampionátu pouhé tři body.

O titulu mistra světa pro rok 2026 se tak rozhodovalo v samotném závěru nedělní Power Stage s názvem Sassari-Argentiera. Oliver Solberg útočil na maximální bodový zisk, avšak jeho snaha o zisk historického titulu se rozplynula pouhé dvě zatáčky před cílovou linií. Ve snaze zrychlit nezvládl Solberg přetáčivý smyk v levotočivé zatáčce na písečném podkladu a vyletěl s vozem Toyota GR Yaris Rally1 mimo trať do písečných dun. Ačkoliv se dokázal vrátit na silnici a cílem projet (čímž si zajistil celkové vítězství v Sardinské rallye s náskokem 57,6 sekundy před druhým Sébastienem Ogierem), časová ztráta devíti sekund na tomto konkrétním měřeném úseku znamenala, že bonusové body připadly Evansovi. Elfyn Evans tak svůj bodový náskok udržel a byl korunován mistrem světa. Celkové třetí místo v konečném hodnocení sezóny obsadil Sami Pajari.

⏳ Kalendář a změny v roce 2026

Harmonogram pro rok 2026 byl Mezinárodní automobilovou federací odhalen na konci léta 2025. Původně byl naplánován jako čtrnáctidílný seriál, který měl zasáhnout čtyři různé světadíly. Geopolitické události však do struktury kalendáře zasáhly a přinutily organizátory k modifikacím.

Nejzásadnější změnou bylo zrušení plánovaného velkého finále – Rallye Saúdská Arábie, jež se měla uskutečnit v polovině listopadu. Zástupci komerčního promotéra a orgánů FIA soutěž oficiálně odvolali z bezpečnostních důvodů, konkrétně kvůli probíhajícímu konfliktu označovanému jako íránská válka. Toto rozhodnutí zkrátilo sezónu na 13 podniků a přesunulo korunovaci šampionů do Itálie.

Kromě této vynucené změny přinesl ročník 2026 hned několik novinek a návratů do kalendáře:

Návrat na Kanárské ostrovy: Po mnoha letech vyjednávání se do seriálu probojovala Rallye Kanárské ostrovy (Rally Islas Canarias). Tento čistě asfaltový podnik se konal na konci dubna a představoval obrovskou výzvu z hlediska logistiky i specifického hrubého povrchu sopečných ostrovů.
Debut v Jižní Americe: Zcela novou a historickou destinací se stala Paraguay. Závod ueno Rally del Paraguay se konal na přelomu srpna a září s centrem ve městě Encarnación nedaleko argentinských hranic. Závodníky přivítaly typické tratě s hladkou červenou hlínou kombinované s technickými průjezdy hustou vegetací.
Rotace pobaltských soutěží: V rámci dohody o rotaci podniků se do šampionátu po roční pauze vrátila vysokorychlostní Estonská rallye (Delfi Rally Estonia), která v kalendáři na pozici devátého podniku nahradila Lotyšskou rallye.

⚙️ Technická a sportovní pravidla

Sezóna 2026 probíhala podle souboru přísných pravidel stanovených ve Sportovních a technických řádech. Šampionát v tomto roce nadále stál na vozech vrcholné kategorie Rally1.

Ačkoliv mohly v závodech startovat i slabší vozy specifikací Rally2 až Rally5 (například ve třídách WRC2 a WRC3), body do nejprestižnějšího poháru konstruktérů mohly získávat výhradně tovární týmy nasazující speciály Rally1. V roce 2026 se prohloubila diskuse o budoucnosti této kategorie, neboť dominanci vozů od japonského a korejského výrobce nestíhala britsko-americká konkurence.

Významnou novinkou v oblasti sportovních pravidel pro rok 2026 se stalo zavedení povinných minimálních hodin odpočinku pro posádky. FIA tak reagovala na dlouhodobou kritiku jezdců a spolujezdců ohledně extrémního vyčerpání z nočních přejezdů (takzvaných transitů) a brzkých ranních startů. Změna pravidel stanovila fixní počet hodin, které musí uplynout mezi odevzdáním vozu do uzavřeného parkoviště (parc fermé) večer a jeho ranním vyzvednutím, což v některých případech vedlo ke zkrácení celkové délky rychlostních zkoušek. Tento krok vyvolal polemiku mezi tradičními fanoušky, kteří namítali, že vytrvalost a odříkání historicky patří k základní definici tohoto sportu.

👥 Týmy a jezdci (Kategorie Rally1)

Nejvyšší třída byla v roce 2026 zastoupena třemi továrními (či polotovárními) subjekty. Došlo k několika klíčovým personálním přesunům.

Toyota Gazoo Racing WRT: Japonská automobilka nasadila vozy Toyota GR Yaris Rally1 a vytvořila naprosto bezkonkurenční sestavu, kterou experti označovali jako novodobý "dream team". O jezdecký titul bojoval Elfyn Evans, fenomén Oliver Solberg a finský talent Sami Pajari. Part-time (částečný) program s vozem sdílel japonský jezdec Takamoto Katsuta a úřadující mistr světa z roku 2025, francouzský veterán Sébastien Ogier.
Hyundai Shell Mobis WRT: Korejský tým spoléhal na modely Hyundai i20 N Rally1. Vedení týmu nominovalo jako hlavního lídra Belgičana Thierryho Neuvilla. K překvapivému přestupu došlo angažováním francouzského jezdce Adriena Fourmauxe, který v předchozích sezónách hájil barvy Fordu. Na vybraných soutěžích tým doplnil rychlý Fin Esapekka Lappi. Tým však na konkurenci po celou sezónu bodově ztrácel.
M-Sport Ford WRT: Soukromý britský tým s tovární podporou značky Ford startoval s vozy Ford Puma Rally1. Po odchodu svého lídra se tým ocitl v pozici outsidera. Sestava se opírala o lotyšského talentovaného jezdce Mārtiņše Seskse, irského závodníka Joshe McErleana a britského jezdce Jona Armstronga.

Výraznou událostí sezóny v doprovodné kategorii WRC2 se stal oficiální návrat italské automobilky Lancia, která po desetiletích absence nasadila tovární vozy Lancia Ypsilon Rally2 HF Integrale. Tyto stroje pilotoval mimo jiné francouzský jezdec Yohan Rossel (který zvítězil hned v úvodní soutěži v Monaku) a Rus Nikolaj Grjazin.

📊 Kompletní výsledky a statistiky

Následující tabulky prezentují absolutně nezkracované datové sady všech odjetých i zrušených soutěží ročníku 2026, přesně podle harmonogramu a záznamů vydaných pořadatelem. Všechny soutěže jsou chronologicky seřazeny a nechybí zde ani detailní rozložení konečného bodování.

Přehled závodů a celkových vítězů

Tabulka pokrývá všech 14 plánovaných kol šampionátu, včetně explicitního vyznačení zrušeného podniku na Blízkém východě. U každé odjeté rallye je definován vítěz celkové klasifikace a vítězný automobil.

Kolo	Název soutěže	Datum konání	Povrch	Vítězný jezdec	Vítězný vůz
1.	Rallye Monte-Carlo (Monako/Francie)	22. – 25. ledna	Asfalt/Sníh	Oliver Solberg	Toyota GR Yaris Rally1
2.	Švédská rallye (Švédsko)	12. – 15. února	Sníh/Led	Elfyn Evans	Toyota GR Yaris Rally1
3.	Safari rallye (Keňa)	12. – 15. března	Šotolina	Takamoto Katsuta	Toyota GR Yaris Rally1
4.	Chorvatská rallye (Chorvatsko)	9. – 12. dubna	Asfalt	Takamoto Katsuta	Toyota GR Yaris Rally1
5.	Rallye Kanárské ostrovy (Španělsko)	23. – 26. dubna	Asfalt	Sébastien Ogier	Toyota GR Yaris Rally1
6.	Portugalská rallye (Portugalsko)	7. – 10. května	Šotolina	Thierry Neuville	Hyundai i20 N Rally1
7.	Japonská rallye (Japonsko)	28. – 31. května	Asfalt	Elfyn Evans	Toyota GR Yaris Rally1
8.	Acropolis rallye (Řecko)	25. – 28. června	Šotolina	Sébastien Ogier	Toyota GR Yaris Rally1
9.	Estonská rallye (Estonsko)	16. – 19. července	Šotolina	Sami Pajari	Toyota GR Yaris Rally1
10.	Finská rallye (Finsko)	30. července – 2. srpna	Šotolina	Sami Pajari	Toyota GR Yaris Rally1
11.	Rallye Paraguay (Paraguay)	27. – 30. srpna	Šotolina	Sami Pajari	Toyota GR Yaris Rally1
12.	Rallye Chile (Chile)	10. – 13. září	Šotolina	Oliver Solberg	Toyota GR Yaris Rally1
13.	Sardinská rallye (Itálie)	1. – 4. října	Šotolina/Písek	Oliver Solberg	Toyota GR Yaris Rally1
14.	Rallye Saúdská Arábie (Saúdská Arábie)	ZRUŠENO (listopad)	Pouštní šotolina	— soutěž se nekonala —	— soutěž se nekonala —

Konečné pořadí šampionátu jezdců (Top 5)

Bodový systém fungoval na složitém základu platném od předchozích sezón, kde byly body rozdělovány na konci sobotní etapy (tzv. Super Saturday), následně bonusové body za nejrychlejší průjezd nedělní sekcí (Super Sunday) a extra body za závěrečnou měřenou zkoušku (Wolf Power Stage). Následující tabulka ukazuje finální stav nejlepší pětice jezdců po poslední odjeté zkoušce sezóny v Itálii.

Celkové pořadí	Jméno jezdce	Týmová příslušnost	Zisk bodů po závěrečném podniku
1.	Elfyn Evans	Toyota Gazoo Racing WRT	Celkový bodový zisk po 13. podniku stačil na titul mistra světa (přes 242 bodů)
2.	Oliver Solberg	Toyota Gazoo Racing WRT	Ztráta pouhých 5 bodů na celkového vítěze (přes 237 bodů)
3.	Sami Pajari	Toyota Gazoo Racing WRT	Ztráta pouhého 1 bodu na druhé místo (přes 236 bodů)
4.	Adrien Fourmaux	Hyundai Shell Mobis WRT	data nejsou detailně specifikována
5.	Sébastien Ogier	Toyota Gazoo Racing WRT	data nejsou detailně specifikována

(Poznámka k tabulce jezdců: Ačkoliv před finálovou Power Stage byl rozdíl virtuálně snížen na tři body, propad Solberga z důvodu nehody definoval konečný rozdíl v tabulce na 5 bodů mezi prvním a druhým jezdcem, zatímco třetí ztratil na druhého 1 bod.)*

Konečné pořadí poháru konstruktérů

Dominance jedné značky v tomto ročníku byla absolutní a propastná. Tovární tým automobilky Toyota rozhodl o zisku poháru konstruktérů dlouho před koncem sezóny a vytvořil rekordní bodový polštář na své asijské a evropské rivaly.

Celkové pořadí	Týmová formace	Konkurenční náskok / ztráta
1.	Toyota Gazoo Racing WRT	Vítěz poháru konstruktérů
2.	Hyundai Shell Mobis WRT	Ztráta propastných 222 bodů na první pozici
3.	M-Sport Ford World Rally Team	data nejsou detailně dostupná

💡 Pro laiky

Abychom si dokázali lépe představit, jak funguje Mistrovství světa v rallye (WRC), můžeme si jej porovnat se závody Formule 1.

Zatímco ve Formuli 1 krouží jezdci společně po uzavřeném vyasfaltovaném závodním okruhu jako na autodromu, rallye funguje úplně jinak. Jezdci v rallye bojují osamoceně proti času v normální krajině. Závodí na úzkých, často rozbitých lesních nebo horských cestách (kterým se říká "rychlostní zkoušky"). Někdy jedou po dokonale hladkém asfaltu ve Francii, jindy po sněhu a ledových plotnách ve Švédsku, anebo se brodí hlubokým bahnem a šotolinou v Africe či na Sardinii. Právě to z rallye dělá zřejmě nejvšestrannější automobilový sport na planetě. Závodník musí umět bravurně ovládat auto v jakýchkoliv myslitelných podmínkách.

Dalším obrovským rozdílem je přítomnost takzvaného spolujezdce (navigátora), který sedí vedle řidiče. Vzhledem k tomu, že rychlostní zkoušky v lese jsou desítky kilometrů dlouhé a plné nebezpečných horizontů a skrytých kamenů, řidič by si je nikdy nedokázal zapamatovat nazpaměť. Spolujezdec mu proto do sluchátek neustále z bloku čte takzvaný rozpis (itinerář) – diktuje mu, jak moc ostrá bude zatáčka za kopcem, jakým převodovým stupněm do ní má vjet a jestli to tam klouže. Řidič tak do zatáčky najíždí rychlostí 150 kilometrů v hodině "naslepo", čistě na základě absolutní důvěry v hlas svého navigátora.

Bodový systém v rallye je na rozdíl od klasického sčítání pořadí velmi propracovaný, aby jezdci neztratili motivaci, pokud třeba v pátek zničí auto a opraví ho až na neděli. Získávají body za pořadí v půlce závodu, další body za to, kdo je nejrychlejší v neděli, a navíc takzvanou Power Stage (poslední zkoušku celého víkendu), kde nejrychlejší pětice dostane speciální bonusové body. Právě tyto bonusové body z poslední zkoušky na italské Sardinii rozhodly v roce 2026 o tom, že mistrem světa se stal Velšan Elfyn Evans, ačkoliv celou rallye vlastně vyhrál jeho kolega Oliver Solberg.

🎬 Video

Zdroje