MS-DOS

Rozbalit box

Obsah boxu

MS-DOS (zkratka pro Microsoft Disk Operating System) byl dominantní operační systém pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC během 80. a první poloviny 90. let 20. století. Jedná se o systém s textovým uživatelským rozhraním (příkazový řádek), který se stal základním kamenem úspěchu společnosti Microsoft a stanovil standardy pro ovládání počítačů na více než jednu dekádu. Ačkoliv byl později nahrazen grafickými systémy Windows, jeho dědictví přetrvává v moderních technologiích a retro komunitách.

⏳ Historie a vývoj

Historie MS-DOS začíná u malého systému 86-DOS (původně QDOS - Quick and Dirty Operating System), který vytvořil Tim Paterson ze společnosti Seattle Computer Products v roce 1980. Když společnost IBM hledala operační systém pro svůj připravovaný osobní počítač IBM PC, obrátila se na Microsoft. Bill Gates a Paul Allen zakoupili práva na 86-DOS za 75 000 dolarů, upravili jej a licencovali IBM pod názvem PC DOS.

Verze 1.0 (1981): První vydání s podporou jedné disketové mechaniky a bez podpory pevných disků. Souborový systém FAT12.
Verze 2.0 (1983): Zavedena podpora pevných disků a hierarchická struktura adresářů (slože), inspirovaná systémem UNIX.
Verze 3.x (1984–1987): Přidána podpora sítí a 3,5palcových disket.
Verze 5.0 (1991): Významný milník, který přinesl lepší správu paměti (možnost nahrát část systému do horní paměti) a full-screen textový editor.
Verze 6.22 (1994): Poslední samostatně prodávaná verze MS-DOS. Obsahovala nástroje pro kompresi disku (DriveSpace).
Konec éry: S příchodem Windows 95 a 98 byl MS-DOS integrován jako podkladová vrstva. Definitivní konec nastal s Windows ME (verze 8.0).

V dubnu 2024 učinil Microsoft historický krok a uvolnil zdrojový kód MS-DOS 4.00 jako open-source pod licencí MIT na platformě GitHub, čímž doplnil dříve uvolněné verze 1.25 a 2.0.

⚙️ Technologie a architektura

MS-DOS je 16bitový operační systém určený pro procesory architektury x86 (Intel 8086 a následovníci). Jeho jádro tvoří dva hlavní soubory:

IO.SYS: Zajišťuje základní komunikaci s hardwarem (rozhraní BIOS).
MSDOS.SYS: Obsahuje logiku systému, správu souborů a paměti.
COMMAND.COM: Interpret příkazů, který uživatel vidí jako příkazový řádek a který zpracovává vstupy.

Systém využíval souborový systém FAT (File Allocation Table), konkrétně FAT12 a později FAT16, který omezoval názvy souborů na formát 8.3 (8 znaků pro název, tečka, 3 znaky pro příponu).

🇨🇿 Český kontext

V Československu a později v Česku měl MS-DOS specifické postavení díky nutnosti počeštění. Protože původní kódová stránka (ASCII/CP437) neobsahovala české znaky s diakritikou, vznikla řada řešení:

Kódování bratří Kamenických (KEYBCS2): Nejrozšířenější neoficiální standard v 80. a 90. letech. Upravoval hardwarovou znakovou sadu tak, aby české znaky nahradily některé méně používané symboly.
PC Latin 2 (CP852): Pozdější oficiální standard podporovaný Microsoftem a IBM pro východní Evropu.
Software: Legendární byl textový editor T602 od československé firmy Software602 nebo správce souborů M602, které byly v tuzemsku standardem vybavení kancelářských PC.

⌨️ Příkazy a ovládání

Uživatelé ovládali systém zadáváním textových příkazů. Mezi nejznámější patří:

DIR – Vypíše obsah aktuálního adresáře (seznam souborů).
CD – Změna adresáře (např. `cd hry`).
COPY – Kopírování souborů.
DEL – Mazání souborů.
MD / RD – Vytvoření / smazání adresáře.
FORMAT – Naformátování diskety nebo disku (smazání všech dat).

✨ Odkaz a moderní využití

Ačkoliv je MS-DOS jako hlavní systém mrtvý, jeho duch žije dál. Příkazový řádek ve Windows (cmd.exe) stále emuluje mnoho původních příkazů.

Emulace: Programy jako DOSBox umožňují na moderních počítačích spouštět staré hry a aplikace určené pro DOS.
FreeDOS: Moderní, open-source alternativa kompatibilní s MS-DOS, která je stále aktivně vyvíjena.
Legacy systémy: Některé průmyslové stroje a pokladní systémy dodnes běží na stabilních verzích DOSu.

👶 Pro laiky

Představte si MS-DOS jako knihovníka v temné místnosti, který nemá žádný monitor ani myš. Nemůžete na nic ukázat prstem (kliknout). Pokud chcete knihu (soubor), musíte knihovníkovi přesně nadiktovat její název a umístění. Pokud se spletete v jediném písmenku, knihovník vám nerozumí a nic nepřinese. Byl to systém, který vyžadoval, abyste se s počítačem naučili "mluvit" jeho jazykem, místo abyste jen ukazovali na obrázky jako dnes ve Windows nebo na mobilu.

Zdroje