Konfederované státy americké

Konfederované státy americké
	Soubor:Great Seal of the Confederate States of America.svg
	Soubor:CSA Map 2.png
Název originál	Confederate States of America
Motto	Deo Vindice; (latinsky: S Bohem jako naším obhájcem)
Hymna	God Save the South; (neoficiální, populární byla i píseň Dixie)
Úřední jazyk	Angličtina
Prezident	Jefferson Davis
Viceprezident	Alexander H. Stephens
Hlavní město	Montgomery (únor–květen 1861); Richmond (1861–1865); Danville (duben 1865)
Měna	Konfederační dolar
Vznik	4. února 1861 (vyhlášení)
Zánik	5. května 1865 (rozpuštění vlády)

Rozbalit box

Obsah boxu

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America, zkratkou CSA nebo C.S.), často označované jako Konfederace nebo Jih, byl mezinárodně neuznaný stát, který existoval v letech 1861 až 1865 na jihu Severní Ameriky. Vznikl odtržením (secesí) jedenácti otrokářských států od Spojených států amerických. Existence Konfederace byla hlavním důvodem a zároveň přímým aktérem americké občanské války, která skončila její porážkou a znovuzačleněním odtržených států do USA.

Hlavní příčinou secese byla snaha jižanských států zachovat instituci otroctví, kterou vnímaly jako základ své ekonomiky a společenského uspořádání, a kterou se obávaly ohrožení ze strany nově zvoleného prezidenta Abrahama Lincolna a jeho Republikánské strany. Ústava Konfederace byla velmi podobná ústavě USA, ale explicitně chránila a zaručovala právo vlastnit otroky.

📜 Historie

🗳️ Příčiny secese

Napětí mezi severními a jižními státy USA narůstalo po několik desetiletí před rokem 1860. Hlavní sporné body zahrnovaly:

Otroctví: Jádro konfliktu. Jižanská ekonomika byla silně závislá na práci zotročených Afroameričanů, zejména na bavlníkových, tabákových a rýžových plantážích. Sever, který byl více průmyslový, otroctví postupně zrušil a sílilo zde abolicionistické hnutí usilující o jeho úplné zrušení.
Práva států: Jižanské státy prosazovaly doktrínu práv států, podle níž měly jednotlivé státy právo zrušit federální zákony, které považovaly za neústavní. To se týkalo především zákonů omezujících šíření otroctví do nových teritorií na západě.
Ekonomické rozdíly: Sever prosazoval vysoká cla na dovoz zboží, aby chránil svůj průmysl, což poškozovalo agrární Jih, který byl závislý na dovozu a vývozu.
Prezidentské volby 1860: Zvolení Abrahama Lincolna, kandidáta Republikánské strany, která se stavěla proti rozšiřování otroctví, bylo pro Jih poslední kapkou. Ačkoliv Lincoln sliboval, že nezasáhne do otroctví tam, kde již existuje, jižanští vůdci se obávali, že jeho vláda povede k postupnému zániku jejich "zvláštní instituce".

🇺🇸 Vznik Konfederace

Jako první reagovala na Lincolnovo zvolení Jižní Karolína, která vyhlásila secesi 20. prosince 1860. Do února 1861 ji následovalo dalších šest států: Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas.

Zástupci těchto sedmi států se sešli 4. února 1861 v Montgomery v Alabamě, kde založili Konfederované státy americké. Přijali prozatímní ústavu a zvolili Jeffersona Davise z Mississippi prozatímním prezidentem a Alexandra H. Stephense z Georgie viceprezidentem.

⚔️ Americká občanská válka

Konflikt propukl naplno 12. dubna 1861, když konfederační dělostřelectvo zahájilo palbu na federální pevnost Fort Sumter v přístavu Charleston v Jižní Karolíně. V reakci na to Lincoln povolal 75 000 dobrovolníků k potlačení povstání. Tento krok vedl k odtržení dalších čtyř států: Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína. Hlavní město Konfederace bylo následně přesunuto do Richmondu ve Virginii.

Válka trvala čtyři roky a byla nejkrvavějším konfliktem v dějinách USA. Konfederace, ačkoliv měla vynikající vojenské velitele jako Roberta E. Leeho a Stonewalla Jacksona, trpěla nedostatkem průmyslu, zdrojů a lidské síly ve srovnání s Unií (Severem). Klíčovými momenty války byly bitvy jako bitva u Antietamu (1862), bitva u Gettysburgu (1863) a obléhání Vicksburgu (1863).

📉 Kolaps a zánik

Od roku 1863 byla Konfederace v defenzivě. Unijní blokáda ochromila její ekonomiku a vojenské kampaně generálů Ulyssese S. Granta a Williama T. Shermana postupně ničily její armády a infrastrukturu. Richmond padl na začátku dubna 1865. Generál Lee kapituloval se svou Armádou Severní Virginie generálu Grantovi 9. dubna 1865 u Appomattox Court House. Prezident Jefferson Davis byl zajat 10. května a poslední konfederační jednotky se vzdaly v červnu. Tím Konfederace fakticky zanikla. Následovalo období Rekonstrukce, během něhož byly jižní státy postupně znovu integrovány do Unie.

🏛️ Vláda a politika

📜 Ústava

Ústava Konfederace, přijatá 11. března 1861, byla z velké části kopií Ústavy Spojených států. Obsahovala však několik klíčových rozdílů:

Ochrana otroctví: Explicitně a jednoznačně chránila instituci otroctví. Zakazovala jakémukoliv zákonu zpochybnit právo vlastnit otroky a zaručovala ochranu otroctví v jakýchkoliv budoucích teritoriích.
Prezident: Prezident byl volen na jedno šestileté funkční období a nemohl být znovu zvolen. Měl právo řádkového veta (line-item veto), což mu umožňovalo zamítnout konkrétní části rozpočtových zákonů.
Práva států: Posilovala práva jednotlivých států na úkor centrální vlády, ačkoliv v praxi musela Davisova vláda během války moc silně centralizovat.
Kabinet: Členové kabinetu mohli mít křeslo v Kongresu a účastnit se debat.

👨‍⚖️ Vláda

V čele exekutivy stál prezident Jefferson Davis. Jeho vláda se skládala z šesti ministerstev: zahraničí, války, financí, spravedlnosti, námořnictva a pošty. Legislativní moc měl dvoukomorový Kongres Konfederace, složený ze Senátu a Sněmovny reprezentantů. Na rozdíl od USA však Konfederace nikdy nezřídila svůj Nejvyšší soud.

🌍 Zahraniční vztahy

Hlavním cílem konfederační diplomacie bylo získat mezinárodní uznání, především od Velké Británie a Francie. Jih se spoléhal na tzv. "bavlníkovou diplomacii" (King Cotton diplomacy), tedy na předpoklad, že závislost evropského textilního průmyslu na jižanské bavlně donutí tyto mocnosti Konfederaci uznat a případně jí vojensky pomoci. Tato strategie selhala. Evropa si našla nové zdroje bavlny (např. v Egyptě a Indii), byla proti otroctví a nechtěla riskovat válku s mocnou Unií. Žádný stát světa Konfederaci nikdy oficiálně neuznal.

🗺️ Geografie a demografie

🇺🇸 Členské státy

Konfederaci tvořilo 11 států, které ratifikovaly její ústavu (v pořadí secese):

Konfederace si také nárokovala státy Missouri a Kentucky, kde existovaly stínové konfederační vlády, ale tyto státy zůstaly pod kontrolou Unie. Podobně si nárokovala Arizonské teritorium.

🏙️ Hlavní města

Montgomery, Alabama (4. února 1861 – 29. května 1861)
Richmond, Virginie (29. května 1861 – 3. dubna 1865)
Danville, Virginie (3. dubna 1865 – 10. dubna 1865) - sídlo vlády na útěku

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu z roku 1860 žilo na území 11 konfederačních států přibližně 9,1 milionu lidí. Z toho bylo:

cca 5,5 milionu svobodných bělochů
cca 3,5 milionu zotročených Afroameričanů
cca 130 000 svobodných Afroameričanů

Otroci tak tvořili více než třetinu celkové populace Konfederace. V některých státech, jako Mississippi a Jižní Karolína, tvořili dokonce většinu obyvatelstva.

💰 Ekonomika

Ekonomika Konfederace byla drtivě agrární. Byla založena na plantážnickém systému a exportu komodit, jako byla bavlna, tabák, cukrová třtina a rýže. Průmyslová kapacita byla ve srovnání se Severem minimální. Jih vyráběl jen zlomek zbraní, textilu, železa a dalších průmyslových výrobků ve srovnání s Unií. Železniční síť byla méně hustá a méně propojená.

Během války se ekonomika rychle hroutila. Unijní námořní blokáda téměř zastavila export bavlny i dovoz zboží. Vláda financovala válku masivním tištěním peněz (konfederační dolar), což vedlo k nekontrolovatelné hyperinflaci. Ke konci války ztratila měna prakticky veškerou hodnotu.

🎖️ Ozbrojené síly

🎖️ Armáda Konfederace

Armáda Konfederace (Confederate States Army) byla hlavní pozemní silou. Přestože byla hůře vyzbrojená a zásobovaná než její protivník, proslula vysokou morálkou (zejména v prvních letech války) a kvalitou svého důstojnického sboru. Nejznámější a nejúspěšnější formací byla Armáda Severní Virginie pod velením generála Roberta E. Leeho. Dalšími významnými veliteli byli Stonewall Jackson, James Longstreet, Nathan Bedford Forrest a Joseph E. Johnston.

⚓ Námořnictvo Konfederace

Námořnictvo Konfederace (Confederate States Navy) bylo malé a nemohlo se měřit s námořnictvem Unie. Soustředilo se proto na inovativní taktiky:

Obrněné lodě (Ironclads): Postavilo první obrněnou loď použitou v boji, CSS Virginia (přestavěná z unijní lodi USS Merrimack), která se utkala s unijní lodí USS Monitor v bitvě na Hampton Roads.
Záškodnické křižníky (Commerce raiders): Lodě jako CSS Alabama a CSS Florida operovaly na volném moři a úspěšně napadaly obchodní loďstvo Unie.
Ponorky: Konfederace vyvinula první ponorku v historii, která potopila nepřátelskou loď, H. L. Hunley.

🏳️ Symboly

🚩 Vlajky

Konfederace během své existence používala několik národních vlajek a jednu velmi známou bojovou zástavu, která je často mylně považována za vlajku národní.

The Stars and Bars (Hvězdy a pruhy, 1861–1863): První národní vlajka, která byla velmi podobná vlajce USA, což vedlo k záměnám na bojišti.
The Stainless Banner (Nezposkvrněný prapor, 1863–1865): Druhá národní vlajka. Byla tvořena bílým polem s bojovou zástavou v kantonu. Kvůli velké bílé ploše mohla být zaměňována za vlajku příměří.
The Blood-Stained Banner (Krví zbrocený prapor, 1865): Třetí a poslední národní vlajka. Byla identická s druhou, ale na konec bílého pole byl přidán červený svislý pruh.
Bojová zástava (Battle Flag): Nejznámější symbol Konfederace. Červené pole s modrým ondřejským křížem, na kterém je 13 bílých hvězd. Používala ji především Armáda Severní Virginie. Dnes je tento symbol velmi kontroverzní, pro jedny je symbolem jižanské hrdosti a dědictví, pro druhé symbolem otroctví, rasismu a zrady.

🎶 Hymna a motto

Oficiální hymnou byla píseň God Save the South. Mnohem populárnější však byly neoficiální písně jako Dixie's Land a The Bonnie Blue Flag. Oficiální motto státu bylo Deo Vindice, což v latině znamená "S Bohem jako naším obhájcem" nebo "Bůh nás ospravedlní".

🤔 Pro laiky: O co šlo?

Představte si, že Spojené státy byly jako velký klub. V roce 1861 se jedenácti jižním členům (státům) nelíbila pravidla, která chtěl prosadit nový prezident Abraham Lincoln. Hlavní problém byl v tom, že jižní státy měly ekonomiku postavenou na práci otroků a bály se, že jim to Lincoln zakáže. Proto se rozhodly z klubu odejít a založit si vlastní, který se jmenoval Konfederované státy americké. Chtěly mít zemi, kde by otroctví bylo navždy legální. Zbytku klubu (severním státům, Unii) se to nelíbilo a řekl, že odejít nemohou. Z toho vznikla obrovská a krvavá hádka – americká občanská válka. Po čtyřech letech bojů Sever vyhrál, Konfederace zanikla a odtržené státy byly přijaty zpět do původního klubu. Hlavním výsledkem války bylo zrušení otroctví v celých Spojených státech.

Šablona:Aktualizováno