Kauza Stoka

Rozbalit box

Obsah boxu

Kauza Stoka je mediální a policejní označení pro rozsáhlý případ systémové korupce a ovlivňování veřejných zakázek, který byl odhalen v březnu 2019 na radnici městské části Brno-střed. Organizovaná zločinecká skupina, vedená tehdejším místostarostou a vlivným politikem hnutí ANO Jiřím Švachulou, vytvořila v letech 2015 až 2019 sofistikovaný systém vybírání úplatků (tzv. "desátků") od stavebních firem výměnou za přidělování zakázek.

Případ je výjimečný svým rozsahem (obžalováno bylo 11 lidí a dvě firmy), zapojením vysoké politiky a výší úplatků, které dosahovaly desítek milionů korun. Kauza zásadně otřásla důvěryhodností hnutí ANO v jihomoravském regionu a vedla k bezprecedentnímu kroku předsedy Andreje Babiše, který nechal celou brněnskou buňku hnutí zrušit.

Název "Stoka" použili policejní vyšetřovatelé z NCOZ jako krycí název operace, symbolizující špínu a prohnilost systému, který na radnici fungoval.

🕷️ Mechanismus korupce: Systém "desátek"

Podstatou kauzy nebyl jednorázový úplatek, ale dlouhodobě fungující, téměř "podnikatelský" model organizovaného zločinu prorostlého do samosprávy.

Hlava chobotnice

V čele skupiny stál Jiří Švachula, vlivný brněnský politik, místostarosta Brno-střed a člen dozorčí rady ČD Cargo. Byl přezdíván "Efendi" nebo "Velký šéf".

Role: Z pozice místostarosty, který měl v gesci investice a správu bytového fondu, měl absolutní kontrolu nad tím, jaké zakázky úřad vypisuje a kdo je vyhrává.
Moc: Švachula rozhodoval o tom, které firmy budou osloveny v rámci tzv. podlimitních zakázek (zakázky malého rozsahu, které se nemusí soutěžit otevřeně, ale stačí oslovit vybraný okruh firem).

Principy fungování

Systém byl nastaven tak, aby budil zdání legálnosti.

Výběr firem: Skupina měla seznam "spřátelených" stavebních firem a živnostníků.
Oslovení: Když úřad vypsal zakázku (např. oprava střechy, výměna oken, rekonstrukce bytů), úředníci (členové gangu) oslovili pouze tyto předem domluvené firmy.
Křoví: Aby se zachovalo zdání soutěže, jedna firma podala "vítěznou" nabídku a ostatní firmy podaly fiktivní, záměrně dražší nabídky ("dělaly křoví"). Firmy se v roli vítěze a křoví střídaly.
Desátek: Vítězná firma musela odevzdat 10 až 15 % z ceny zakázky v hotovosti jako úplatek.
Distribuce: Peníze se vybíraly v igelitových taškách. Část si nechali výběrčí, ale hlavní podíl putoval k Švachulovi, který peníze dále dělil (údajně i do vyšších pater politiky a spřízněným osobám).

Rozsah manipulace

Zmanipulovány byly stovky zakázek. Nešlo jen o velké investice, ale i o běžnou údržbu, úklid nebo správu zeleně. Celkový objem ovlivněných zakázek šel do stovek milionů korun. Policie zadokumentovala úplatky ve výši minimálně 47 milionů korun, reálná částka však byla pravděpodobně mnohem vyšší.

👥 Hlavní aktéři (Dramatis personae)

Kauza Stoka měla jasnou hierarchii, připomínající mafiánskou strukturu.

Jiří Švachula ("Hlava")

Bývalý galerista a politik ANO. Byl mozkem celé operace. Užíval si luxusního života – drahá auta, hodinky v hodnotě milionů, dovolené, milenky. Byl napojen na celostátní špičky hnutí ANO (zejména na Jaroslava Faltýnka).

Saman El-Talabani ("Klíčník a zrádce")

Irácký podnikatel s českým občanstvím.

Role: Fungoval jako spojka mezi politiky a podsvětím. Měl na starosti technické provádění manipulací a vybírání výpalného.
Zlom: Po zatčení se rozhodl spolupracovat s policií. Stal se spolupracujícím obviněným (korunním svědkem). Jeho výpovědi rozkryly celý systém a "potopily" Švachulu. Díky tomu vyvázl s mírnějším trestem.

Petr Liškutin ("Spojka")

Vedoucí odboru investic na radnici Brno-střed a člen hnutí ANO.

Role: Zajišťoval manipulaci zakázek přímo zevnitř úřadu. Připravoval zadávací dokumentaci tak, aby vyhovovala vybraným firmám.

Pavel Ovčarčin a Lubomír Smolka

Podnikatelé, kteří se podíleli na organizaci a vybírání úplatků. Také oni se později rozhodli spolupracovat s policií.

🚔 Policejní razie (7. březen 2019)

Konec "zlatých časů" nastal v časných ranních hodinách 7. března 2019. Detektivové z NCOZ spustili rozsáhlou akci v Brně a okolí.

Zásah na radnici: Policisté v kuklách obsadili budovu radnice Brno-střed. Zapečetili kanceláře odboru investic a odnesli pytle dokumentů a počítačů.
Domovní prohlídky: Razie proběhly v domech podezřelých. U Švachuly a dalších našli policisté miliony korun v hotovosti, luxusní hodinky a šifrované telefony.
Zatýkání: V poutech skončilo 9 lidí v čele se Švachulou. Soud je následně poslal do vazby kvůli obavě z ovlivňování svědků.

Mediální bomba

Zásah způsobil politické zemětřesení. Brno bylo v té době baštou hnutí ANO (primátorkou byla Markéta Vaňková z ODS, ale ANO bylo v koalici). Ukázalo se, že korupce nebyla selháním jednotlivce, ale organizovaným systémem řízeným z vedení radnice.

🏗️ Větev "Stoka II" (Městská policie a správa nemovitostí)

Vyšetřování Stoky postupně odkrylo další větve. Ukázalo se, že korupce se netýkala jen radnice Brno-střed.

Městská policie Brno: Část úplatků směřovala i k zakázkám Městské policie.
Správa nemovitostí: Manipulace se týkaly i městské firmy Správa nemovitostí Brno-střed, která spravuje stovky obecních bytů a nebytových prostor.

⚖️ Soudní proces: "Proces století" v Brně (2020–2022)

Soudní líčení u Krajského soudu v Brně začalo v září 2020 a pro svou obsáhlost a počet obžalovaných (11 lidí a 2 firmy) muselo probíhat v největší jednací síni. Proces trval téměř dva roky a stal se přehlídkou praktik brněnského podsvětí.

Dvě strategie obhajoby

Od prvního dne bylo zřejmé, že obžalovaní jsou rozděleni na dva nesmiřitelné tábory:

Popírači (Švachula a Liškutin): Jiří Švachula vinu kategoricky odmítal. Tvrdil, že žádná organizovaná skupina neexistovala, že šlo pouze o "lobbing" a "přátelské výpomoci". Spolupracující obviněné označil za lháře, kteří si vymýšlejí, aby se vyhnuli vězení. Podobnou strategii zvolil Petr Liškutin.
Spolupracující (Talabani, Smolka, Ovčarčin): Druhá skupina se k činu doznala, popsala mechanismus fungování gangu a usvědčovala Švachulu jako hlavu celé chobotnice. Jejich cílem bylo získat status spolupracujícího obviněného a tím i nižší trest.

Role korunního svědka: Saman El-Talabani

Klíčovým mužem procesu byl irácký podnikatel Saman El-Talabani. Jeho výpověď byla pro obžalobu "zlatým vejcem".

Excelová tabulka zločinu: Talabani si vedl pečlivé záznamy o vybraných úplatcích. Policii a soudu předložil své poznámky a tabulky, kde bylo přesně uvedeno: název zakázky, vítězná firma, celková cena a výše úplatku (desátek), včetně data předání.
Věrohodnost: Obhajoba se snažila Talabaniho znevěrohodnit poukazováním na jeho kriminální minulost a styky s podsvětím. Soud však jeho výpovědi uvěřil, protože byly podpořeny odposlechy a výpověďmi dalších podnikatelů, kteří úplatky dávali.

🔨 Rozsudky a tresty

Rozuzlení přišlo v květnu 2022, kdy předsedkyně senátu Jaroslava Bartošová vynesla nepravomocné rozsudky. Ty byly následně potvrzeny a mírně korigovány Vrchním soudem v Olomouci. K prosinci 2025 je právní stav následující:

Jiří Švachula: 9,5 roku vězení

Hlava skupiny odešla s nejpřísnějším trestem.

Trest odnětí svobody: Byl odsouzen k 9,5 letům ve věznici s ostrahou. Soud ho uznal vinným z organizování zločinecké skupiny, korupce a manipulace s veřejnými zakázkami.
Peněžitý trest a propadnutí majetku: Švachula přišel o veškerý majetek, který policie zajistila. Součástí trestu byl i zákaz činnosti ve veřejné správě.
Výkon trestu (2025): V roce 2025 si Švachula stále odpykává trest. Jeho žádosti o předčasné propuštění byly zamítnuty.

Saman El-Talabani: Benevolence za zradu

Díky statusu spolupracujícího obviněného vyvázl s trestem 3 roky a 4 měsíce, který mu navíc pokryl dobu strávenou ve vazbě a v souběhu s jinými tresty.

Pokuta: Dostal však vysoký peněžitý trest, který musel splácet.

Ostatní aktéři

Petr Liškutin: Bývalý šéf investic a politik ANO dostal 9 let vězení (v odvolání mírně sníženo, ale zůstalo vysoké).
Podnikatelé (Smolka, Ovčarčin a další): Většina z nich odešla s podmíněnými tresty a vysokými pokutami (v řádech milionů korun). Soud zohlednil, že byli součástí systému, který "jinak nefungoval", a že se doznali.

💸 Zabavený majetek: Luxus za veřejné peníze

Během vyšetřování policie zajistila majetek v hodnotě desítek milionů korun, který ilustroval životní styl aktérů placený z veřejných peněz.

Hodinky: Jiří Švachula byl sběratelem luxusních hodinek. Jeho sbírka obsahovala značky jako Hublot, Breitling či Rolex v hodnotě přes 15 milionů korun. Většina z nich propadla státu.
Víno a umění: Byly zajištěny investiční lahve vína a drahá umělecká díla.
Hotovost: Při domovních prohlídkách se našly igelitové tašky s miliony korun v hotovosti, které nestihli "vyprat".

🔍 Větev "Stoka II" a další vyšetřování

Kauza na radnici Brno-střed nebyla jediná. Vyšetřování se rozvětvilo do dalších směrů, které se řešily v samostatných řízeních.

Úniky informací z policie: Část vyšetřování se týkala podezření, že členové gangu měli informátory u policie a GIBS, kteří je varovali před odposlechy. V této větvi padlo několik obvinění příslušníků bezpečnostních sborů.
Městské firmy: Vyšetřování potvrdilo, že systém desátků fungoval i v městských firmách (Teplárny Brno, SAKO), ačkoliv tam se nepodařilo prokázat tak masivní rozsah jako na radnici Brno-střed.

📉 Dopad na stavební trh v Brně

Kauza měla "očistný" i paralyzující účinek.

Strach firem: Po razii v roce 2019 se stavební firmy v Brně začaly bát účastnit veřejných zakázek. Mnoho poctivých firem se raději stáhlo, jiné se bály, že budou spojovány se Stokou.
Zpřísnění pravidel: Úřady městských částí zavedly mnohem přísnější (a byrokraticky náročnější) pravidla pro výběrová řízení. Skončila praxe "oslovování pěti firem z ruky", vše se začalo soutěžit otevřeně na elektronických profilech.

🗳️ Politická dohra u soudu

Během procesu zaznívala jména vysokých politiků hnutí ANO, zejména Jaroslava Faltýnka a jeho syna Jiřího Faltýnka.

Odposlechy: V soudní síni byly přehrávány odposlechy, kde se aktéři baví o tom, že "Efem" (Faltýnkem) je vše domluveno a že část peněz má jít "nahoru".
Výsledek: Policie však nikdy nenašla přímý důkaz, který by Faltýnka a spol. spojil s přebíráním úplatků. Jaroslav Faltýnek v kauze vystupoval pouze jako svědek a nebyl obviněn, což vyvolalo kritiku veřejnosti a spekulace o "nedotknutelnosti" politických špiček.

🌪️ Politické zemětřesení: Konec ANO v Brně

Zatímco policie počítala zabavené miliony v igelitkách, na politické scéně vypukla panika. Kauza Stoka zasáhla hnutí ANO na jeho nejcitlivějším místě. Hnutí, které Andrej Babiš založil na protikorupční rétorice ("Všeci kradnú", "Makáme"), bylo v Brně přistiženo při budování korupčního systému obřích rozměrů.

Zrušení brněnské buňky (Březen 2020)

V reakci na rozsah skandálu a neschopnost místní organizace se očistit, sáhl předseda Andrej Babiš k radikálnímu řešení, které nemělo v historii českých parlamentních stran obdoby.

Rozpuštění: V březnu 2020 předsednictvo hnutí ANO rozhodlo o zrušení celé brněnské organizace a všech jejích místních buněk.
Konec členství: Tímto krokem formálně zaniklo členství všem brněnským členům hnutí (včetně těch poctivých). Kdo chtěl v hnutí pokračovat, musel projít novým prověřovacím procesem a znovu požádat o přijetí.
Důvod: Babiš tento krok zdůvodnil tím, že brněnská buňka byla "infiltrována lidmi, kteří tam neměli co dělat" a že je potřeba "vyříznout rakovinu".

Pád Petra Vokřála

Nejvýraznější politickou obětí (která však nebyla trestně stíhána) se stal bývalý brněnský primátor a místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál.

Ztráta iluzí: Vokřál, který byl tváří "slušného ANO" a přivedl hnutí k vítězství ve volbách 2014, se po vypuknutí kauzy pokoušel organizaci očistit. Když však zjistil, jak hluboko prorostly vazby mezi Švachulou a celostátním vedením (Faltýnek), rezignoval.
Odchod z politiky: V červnu 2020 definitivně opustil hnutí ANO s tím, že se nechce spojovat s lidmi napojenými na podsvětí. Jeho odchod znamenal konec liberálního křídla v brněnském ANO.

🕶️ Stín Faltýnků: "Efko" a jeho syn

Kauza Stoka od začátku mířila výše než jen k místostarostovi městské části. Policejní odposlechy a výpovědi svědků opakovaně zmiňovaly jména tehdejšího druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a jeho syna Jiřího Faltýnka.

"Efko" v odposleších

V soudní síni byly přehrávány nahrávky z konspiračních bytů a aut, kde se členové gangu bavili o dělení úplatků.

30 procent: Na nahrávkách zaznělo, že část peněz (tzv. "třicítka") se musí odvádět "nahoru" pro "Efka" (což policie identifikovala jako Jaroslava Faltýnka) a na financování hnutí.
Faltýnkova obrana: Jaroslav Faltýnek jakoukoli účast popřel. U soudu vystupoval pouze jako svědek. Tvrdil, že Švachulu sice znal a doporučil ho do hnutí, ale o jeho kriminálních aktivitách nevěděl. Policii se nepodařilo prokázat přímý tok peněz k Faltýnkovi, a proto nebyl obviněn.

Jiří Faltýnek a Teplárny Brno

Syn Jaroslava Faltýnka, Jiří, působil v Brně v dozorčí radě městské firmy Teplárny Brno.

Podezření: Byl podezřelý, že ovlivňoval zakázky v Teplárnách a že si koupil luxusní vilu v Brně za podezřele výhodných podmínek od jednoho z obžalovaných podnikatelů.
Policejní závěr: Ačkoliv policie prověřovala i tuto větev ("Stoka II"), ani Jiří Faltýnek nebyl nakonec v hlavní kauze obžalován, což vyvolalo u veřejnosti pachuť a spekulace o "nedotknutelnosti" politických špiček.

🏙️ Dopad na brněnskou radnici

Kauza Stoka přepsala politickou mapu Brna na roky dopředu.

Vzestup ODS

Paradoxním vítězem kauzy se stala ODS.

Volby 2018: Hnutí ANO sice volby vyhrálo, ale kvůli pověsti (už před razií se šuškalo o korupci) s ním nikdo nechtěl jít do koalice. Primátorkou se tak stala Markéta Vaňková (ODS), která sestavila koalici bez ANO.
Role opozice: ANO skončilo v opozici. Kauza Stoka, která vypukla půl roku po volbách, potvrdila obavy ostatních stran a zabetonovala ANO v politické izolaci na celé volební období 2018–2022.

Volby 2022 a "Nové ANO"

Do voleb v roce 2022 šlo brněnské ANO s novou značkou a novými lidmi (pod vedením Reného Černého).

Výsledek: I přes obří skandál dokázalo ANO získat přes 20 % hlasů a skončilo druhé. To ukázalo, že voličské jádro hnutí je vůči korupčním kauzám imunní, pokud je "vyřeší" sám Babiš (zrušením buňky).
Návrat k moci: Díky pragmatismu se v roce 2022 ANO vrátilo do vedení města v široké koalici s ODS. Kauza Stoka tak paradoxně politicky "vyšuměla" rychleji, než soudní procesy.

📺 Mediální obraz: "Mafiánské Brno"

Kauza Stoka posílila mediální stereotyp Brna jako města, kde se politika dělá "jinak" – drsněji a v propojení s šedou ekonomikou.

Seriály a knihy: Příběh inspiroval scénáristy detektivních seriálů (např. epizody v seriálu Případy 1. oddělení nebo Stíny v mlze).
Investigativa: Novináři (zejména z webů Seznam Zprávy a Aktuálně.cz) za svou práci na rozkrývání pozadí kauzy a propojení na Faltýnka získali novinářské ceny. Právě média udržovala téma živé i v době, kdy se zdálo, že vyšetřování "velkých ryb" vázne.

Úniky ze spisu

Specifikem kauzy byly masivní úniky z policejních spisů do médií. Veřejnost si tak mohla přečíst doslovné přepisy odposlechů, kde politici vulgárně mluví o kšeftech, drogách a milenkách. To sice poškodilo obhajobu, ale zároveň to umožnilo veřejnou kontrolu kauzy, která by jinak mohla být zametena pod koberec.

🏁 Stav v roce 2025: Konec příběhu?

V prosinci 2025 je hlavní větev Kauzy Stoka pravomocně uzavřena. Ačkoliv se v médiích čas od času objeví zmínky o dílčích větvích (např. kauza úniků ze spisů), pro hlavní aktéry se brány věznic na dlouho zavřely.

Výkon trestů

Jiří Švachula: Stále si odpykává svůj 9,5letý trest ve věznici s ostrahou. Do výkonu trestu mu byla započítána i dlouhá vazba. V roce 2025 již má za sebou více než polovinu trestu a jeho právníci pravděpodobně připravují žádost o podmínečné propuštění, ačkoliv vzhledem k výši škody a profilu kauzy je její úspěch nejistý.
Petr Liškutin: Rovněž ve výkonu trestu.
Saman El-Talabani: Díky statusu spolupracujícího obviněného a započtení vazby je v roce 2025 již na svobodě. Jeho svědectví mu zajistilo "nový život", ačkoliv v podnikatelském prostředí v Brně je jeho jméno zdiskreditováno.

Dražba "pokladů"

Majetek zajištěný při domovních prohlídkách v roce 2019 byl v letech 2023 a 2024 rozprodán v elektronických aukcích organizovaných státem (ÚZSVM).

Hodinky: Švachulova sbírka luxusních hodinek (Rolex, Hublot) vynesla státu miliony korun. Výtěžek putoval na úhradu škody a do státního rozpočtu.
Nemovitosti: Byly prodány i některé nemovitosti patřící odsouzeným.

Dědictví na úřadech

Kauza Stoka trvale změnila fungování Úřadu městské části Brno-střed.

Digitalizace: Všechny zakázky, i ty malé, jsou nyní soutěženy přes elektronické nástroje (E-ZAK). Prostor pro "osobní domluvu" se zúžil.
Byrokracie: Odvrácenou stranou je nárůst byrokracie. Úředníci se bojí rozhodovat, aby nebyli popotahováni, což prodlužuje termíny oprav chodníků či bytů.

🧠 Sekce "Pro laiky"

Jak se vlastně krade "ve velkém" a proč na to nikdo nepřišel dřív?

Jak funguje "Desátek"?

Představte si, že si chcete nechat vymalovat byt. Malíř si řekne o 10 000 Kč. V systému "Stoka" to fungovalo takto:

Radnice (Švachula) chce vymalovat školu. Reálná cena je 1 000 000 Kč.
Úředník osloví "spřátelenou" firmu. Řekne jí: "Můžeš to vyhrát, ale napíšeš cenu 1 200 000 Kč."
Firma zakázku vyhraje. Město zaplatí 1 200 000 Kč (o 200 tisíc víc z daní nás všech).
Firma si nechá svůj milion za práci. Zbylých 200 tisíc vybere v hotovosti a v igelitce je donese Švachulovi.
Výsledek: Firma má práci, politik má peníze, město (občané) zaplatilo víc.

Co je to "Křoví"?

Aby to nevypadalo podezřele, musí být ve výběrovém řízení více nabídek.

Švachula řekl firmě A: "Ty vyhraješ s cenou 1,2 milionu."
Zároveň řekl firmě B a C: "Vy pošlete nabídku na 1,3 a 1,4 milionu. Vyhrajete příště."
Firmy B a C tak dělaly "křoví". Vypadalo to jako soutěž, ale výsledek byl předem domluvený.

Proč to trvalo tak dlouho?

Protože všichni byli spokojení.

Firmy byly spokojené, protože měly jistotu zakázek (i když musely uplácet, pořád vydělaly).
Politici byli spokojení, protože bohatli.
Nikdo si nestěžoval. Běžný občan nepozná, jestli oprava střechy stála 5 milionů nebo 5,5 milionu.

🔗 Související články

Zdroje