Jiří Forejt

Jiří Forejt
Datum narození	28. prosince 1944
Místo narození	Praha
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	genetik, molekulární biolog, vědec
Web	[www.img.cas.cz Oficiální stránky]

"Jiří Forejt" (* 28. prosince 1944, Praha) je světově uznávaný český genetik a molekulární biolog, který patří k nejvýznamnějším osobnostem současné světové genetiky savců. V roce 2016 obdržel nejprestižnější domácí vědecké vyznamenání – Národní ceny vlády Česká hlava za svůj průlomový výzkum genetické architektury vzniku druhů (speciace). Profesor Forejt je vedoucím vědeckým pracovníkem v Ústav molekulární genetiky AV ČR v Praze, kde vede laboratoř Myší molekulární genetiky.

Ve své vědecké práci se Jiří Forejt proslavil především objevem prvního genu u savců (označovaného jako Prdm9), který způsobuje sterilitu hybridů – tedy neschopnost kříženců dvou příbuzných druhů mít potomstvo. Tento objev zásadně přispěl k pochopení toho, jak vznikají nové živočišné druhy a jak se od sebe v průběhu evoluce geneticky oddělují. V březnu 2026 je vnímán jako doyen české genetiky, jehož práce propojila klasickou Mendelovskou genetiku s nejmodernějšími metodami sekvenování celých genomů.

Kromě špičkového výzkumu je Jiří Forejt aktivním členem evropské i české vědecké komunity. Je dlouholetým členem prestižní Evropské organizace molekulární biologie (EMBO) a Učené společnosti ČR. Jeho výzkum využívající laboratorní myš jako modelový organismus je v roce 2026 stále základním referenčním bodem pro studium lidské neplodnosti a genetických mechanismů meiózy. Za své celoživotní dílo byl oceněn řadou medailí, včetně Medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.

🔬 Vědecká dráha a model laboratorní myši

Jiří Forejt se narodil v Praze na sklonku druhé světové války. Jeho cesta k biologii byla formována hlubokým zájmem o to, jak se dědí vlastnosti živých organismů. Po studiích na Lékařské fakultě UK se však místo klinické medicíny rozhodl pro vědeckou dráhu v tehdejším Ústavu experimentální biologie a genetiky (dnešní ÚMG). Zde se začal věnovat genetice laboratorní myši, která se stala jeho celoživotním modelem.

V 70. a 80. letech 20. století, v době, kdy byla molekulární genetika v Československu omezena ideologicky i materiálně, dokázal Forejt vybudovat unikátní chovy myší s přesně definovanými genetickými vlastnostmi. Jeho práce na mapování genů na chromozomu 17 u myši byla v té době světově unikátní. Forejt pochopil, že myš je díky své genetické blízkosti k člověku ideálním nástrojem pro pochopení lidských chorob i základních biologických procesů.

Zásadní vliv na jeho kariéru měly zahraniční stáže po roce 1989, především působení v USA (např. v Princeton University). Tyto pobyty mu umožnily integrovat molekulární techniky do jeho klasického genetického výzkumu. V březnu 2026 je vzpomínán jako vědec, který dokázal udržet českou genetiku na světové úrovni i v nejtěžších dobách a po revoluci ji bleskově zapojil do globálních projektů mapování genomu.

🧬 Objev genu speciace: Prdm9

Nejvýznamnějším vědeckým úspěchem Jiřího Forejta je identifikace genu Prdm9 (původně známého jako Hst1). Tento objev, publikovaný v roce 2009 v prestižním časopise Science, vyvolal v biologickém světě senzaci.

Co je to gen speciace?

Od dob Charlese Darwina se biologové snažili pochopit, jak vznikají bariéry mezi druhy. Proč se například kůň a osel mohou zkřížit, ale jejich potomek (mula) je neplodný? Forejt jako první na světě popsal konkrétní gen u obratlovců, který tuto neplodnost způsobuje. Zjistil, že pokud se potkají geny dvou poddruhů myší, které se od sebe evolučně vzdálily, gen Prdm9 přestane správně fungovat během procesu zrání spermií (meiózy).

Význam pro meiózu a fertilitu

Výzkum Jiřího Forejta v březnu 2026 ukazuje, že protein kódovaný genem Prdm9 funguje jako jakýsi „architekt“, který určuje, kde na chromozomech dojde k výměně genetické informace (recombination hotspots). Pokud tento architekt selže, buňka nedokáže správně opravit poškození DNA a zahyne. Tento objev má přímý dopad na humánní medicínu, neboť mutace v lidské verzi genu Prdm9 jsou jednou z příčin mužské neplodnosti. Forejtův tým v roce 2024 a 2025 publikoval další studie, které tento mechanismus popisují s atomární přesností pomocí metod moderní strukturní biologie.

🏆 Ocenění a Česká hlava 2016

V březnu 2026 patří Jiří Forejt k nejvíce oceňovaným českým biologům. Jeho jméno je synonymem pro vědeckou poctivost a hloubku bádání.

Národní cena vlády Česká hlava (2016): Toto nejvyšší domácí vědecké vyznamenání získal za objev genu speciace. Bylo to uznání jeho schopnosti řešit fundamentální otázky evoluce, které fascinovaly vědu už od 19. století.
Cena Neuron (2016): Obdržel ji za celoživotní přínos vědě v oboru biologie. Komise vyzdvihla jeho roli v budování moderní české genetiky a jeho mezinárodní citační ohlas.
Medaile J. G. Mendela: Ocenění Akademie věd ČR za mimořádné zásluhy v biologických vědách. Pro Forejta, který se k odkazu Mendela vždy hrdě hlásil, měla tato medaile zvláštní význam.
Člen EMBO: Zvolení do Evropské organizace molekulární biologie je potvrzením, že jeho výzkum patří k absolutní evropské špičce.

V březnu 2026 je profesor Forejt stále aktivním účastníkem vědeckých rad a konferencí. Jeho bibliografie zahrnuje přes 150 vědeckých publikací v nejlepších časopisech světa, přičemž jeho práce o hybridní sterilitě jsou citovány v každé moderní učebnici genetiky a evoluční biologie.

🏛️ Odkaz a pedagogické působení

Působení Jiřího Forejta v Ústavu molekulární genetiky vytvořilo silnou vědeckou školu. Forejt vždy kladl důraz na to, že věda se nedá dělat v izolaci. Vychoval desítky studentů a postdoktorandů, z nichž mnozí dnes vedou vlastní laboratoře v Německu, USA nebo v České republice.

Jako pedagog na Přírodovědecké fakultě UK přednášel o pokročilé genetice savců. Jeho styl výuky je v březnu 2026 vzpomínán jako kombinace přísné logiky a nadšení pro objevování neznámého. Forejt v roce 2026 nadále působí jako emeritní vědecký pracovník, který se věnuje mentorování mladých talentů a popularizaci vědy. Je zastáncem názoru, že „velké objevy nevyžadují jen drahé přístroje, ale především trpělivost a schopnost klást si správné otázky“. Jeho odkaz v roce 2026 žije v národním programu výzkumu neplodnosti a v mezinárodních projektech, které dále rozvíjejí jeho teorii speciace.

💡 Pro laiky

Jiřího Forejta si můžete představit jako „genetického detektiva“, který vyřešil jednu z největších hádanek přírody – jak vznikají nové druhy zvířat. Všichni víme, že kůň s oslem mohou mít potomka, ale ten už nemůže mít další děti. Jiří Forejt jako první na světě našel u savců ten konkrétní „přepínač“ v těle (gen), který to způsobuje.

Zjistil, že tento gen funguje jako ochranka, která hlídá, aby se genetický kód dvou různých druhů nespletl dohromady. Pokud se k sobě tyto kódy příliš nehodí, tento gen raději zastaví tvorbu spermií. To je nesmírně důležité nejen pro to, abychom pochopili, jak se příroda vyvíjela miliony let, ale pomáhá to i lékařům, kteří léčí neplodnost u lidí. Jiří Forejt nám ukázal, že i malá laboratorní myš nám může prozradit ta největší tajemství o nás samotných. Za tyto objevy dostal nejvyšší české vědecké vyznamenání – Českou hlavu.

Zdroje