Jana Brejchová
Jana Brejchová (narozená 20. ledna 1940 v Praze – zemřela 6. února 2026 v Praze) byla nejvýznamnější a nejzářivější hvězdou českého filmu druhé poloviny 20. století, jejíž tvář se stala symbolem československé nové vlny a zlaté éry evropské kinematografie. Dnes, v sobotu 7. února 2026, se celá země probudila do hlubokého smutku nad včerejším odchodem této žijící legendy, která navždy opustila tento svět ve věku 86 let. Jana Brejchová nebyla pouhou herečkou; byla ikonou, múzou a ztělesněním elegance, která svým talentem a osudovou krásou překročila hranice tehdejšího rozděleného světa.
Její kariéra, trvající přes šedesát let, čítá více než 120 rolí, které formovaly vkus několika generací diváků. Od křehkých dívek v padesátých letech, přes existenciální hrdinky let šedesátých, až po zralé, moudré a trpící matky v pozdním období, Brejchová vždy přinášela na plátno naprostou pravdivost a civilní projev, který byl v jejím čase revoluční. V únoru 2026, ve chvíli jejího definitivního odchodu, se s ní loučí nejen její dcera Tereza Brodská, ale i celá kulturní veřejnost, pro kterou Jana Brejchová zůstane navždy „první dámou českého filmu“. Tento rozsáhlý nekrolog a retrospektivní článek vzdává hold jejímu životu, dílu a nesmazatelnému odkazu, který v únoru 2026 osiřel.
🕯️ Poslední dny a úmrtí (6. února 2026)
Včerejší večer, pátek 6. února 2026, se stal černým dnem pro českou kulturu. Jana Brejchová vydechla naposledy v poklidu, v kruhu svých nejbližších, po dlouhých letech boje s těžkým neurologickým onemocněním, které ji v poslední dekádě odvedlo z veřejného života.
Odchod legendy
Jana Brejchová byla od roku 2013 v trvalé péči lékařů a rodiny. Její dcera Tereza Brodská, která v únoru 2026 informovala o matčině úmrtí, uvedla, že Jana odešla smířená. Smrt nastala v důsledku celkového vyčerpání organismu v souvislosti s dlouhodobou diagnózou vaskulární demence. V únoru 2026 se u nemocnice, kde byla Jana hospitalizována, začali již včera večer scházet fanoušci a zapalovat svíčky. Česká televize okamžitě změnila program a zařadila vzpomínkové pořady, čímž potvrdila, že i v únoru 2026 je Brejchová vnímána jako národní poklad.
Reakce veřejnosti a státních činitelů
Smrt Jany Brejchové vyvolala okamžitou vlnu reakcí. Ministr kultury v únoru 2026 navrhl uspořádání pohřbu se státními poctami v Národním divadle. „Odešla tvář, která nás provázela nejtěžšími i nejkrásnějšími okamžiky našich dějin,“ uvedl v oficiálním prohlášení. Kolegové z herecké branže vzpomínají na Janu jako na ženu, která si i v nejtěžších chvílích zachovala svou důstojnost a aristokratický klid. V únoru 2026 se očekává, že poslední rozloučení bude největší kulturní událostí roku.
🎥 Počátky: Od písařky k filmové hvězdě (1940–1955)
Příběh Jany Brejchové je klasickým příběhem o „popelce“, která k slávě přišla náhodou, ale udržela si ji díky neuvěřitelné píli a instinktu.
Dětství v poválečné Praze
Jana se narodila do rodiny se šesti dětmi a její mládí bylo poznamenáno nuznými poměry. Její krása byla tehdy spíše na obtíž; byla plachá a uzavřená. Pracovala jako písařka v podniku Laktos a o herecké kariéře vůbec neuvažovala. V roce 1953 si ji však pro film Olověný chléb vybral režisér Jiří Sequens. Tehdy třináctiletá Jana v roli Píďalky okouzlila svou přirozeností. Nebyla to herecká technika, co ji vyneslo vzhůru, ale její schopnost „prostě být“ před kamerou, což je dar, který v únoru 2026 historici kinematografie označují za unikátní.
Formování talentu pod vedením Krejčíka
Zlomem byl rok 1957 a film Vlčí jáma režiséra Jiřího Krejčíka. Krejčík, známý svou náročností a drsnými metodami, v Janě zlomil její plachost a vykřesal z ní dramatickou herečku. Role osiřelé Jany, která čelí citovému chladu a složitým vztahům, udělala z Brejchové hvězdu první velikosti. V únoru 2026 je tento film stále považován za jeden z vrcholů psychologického realismu, ve kterém Brejchová definovala svůj herecký minimalismus.
🌟 Zlatá šedesátá a status evropské ikony (1960–1969)
Šedesátá léta byla pro Janu Brejchovou obdobím absolutního vrcholu. V této dekádě se stala symbolem moderní, svobodné a inteligentní ženy, která je schopna konkurovat hvězdám světového formátu.
Vyšší princip a morální hrdinství
Film Vyšší princip (1960) z Jany udělal národní svědomí. Její ztvárnění maturantky Jany Skálové v době heydrichiády bylo natolik silné, že se stalo povinnou součástí výuky filmové historie i v únoru 2026. Její oči, plné hrůzy i vzdoru, se staly symbolem českého odporu proti totalitě. V únoru 2026 je scéna popravy jejích spolužáků stále vnímána jako jeden z nejvíce emocionálních momentů české kultury. 🏅
Úspěch v Německu a cena Bambi 🏅
Jana Brejchová byla jednou z mála českých hereček, které měly skutečnou mezinárodní kariéru. V 60. letech točila řadu filmů v obou částech Německa. V roce 1969 získala prestižní cenu Bambi, čímž se zařadila po bok světových hvězd jako Liz Taylor či Sophia Loren. V únoru 2026 se o tomto ocenění mluví jako o důkazu jejího globálního přesahu, který byl v době železné opony naprosto ojedinělý. 🏅
🎞️ Múza nové vlny a Evalda Schorma (1964–1970)
Nová vlna by nebyla úplná bez tváře Jany Brejchové. Její spolupráce s Evaldem Schormem přinesla do českého filmu existenciální hloubku a kritický pohled na tehdejší společnost.
Každý den odvahu a Návrat ztraceného syna
Ve filmech Evalda Schorma Brejchová opustila role křehkých dívek a stala se interpretkou složitých osudů žen středního věku, které hledají smysl v citově vyprahlém světě. Snímek Návrat ztraceného syna (1966) je v únoru 2026 považován za její nejpropracovanější psychologickou roli. Brejchová zde hraje s neuvěřitelnou vnitřní intenzitou, která nepotřebuje velká gesta. Její schopnost vyjádřit tiché zoufalství i naději byla v rámci nové vlny naprosto klíčová.
Komediální talent a sci-fi
I přes své dramatické role Jana Brejchová nezapomínala na humor. Kultovní sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969) nebo fantaskní Arabela (1980), kde hrála královnu, ukázaly její schopnost nadhledu a vtipu. V únoru 2026 se na tyto role vzpomíná jako na důkaz její nesmírné žánrové plasticity. Jana Brejchová byla herečkou pro intelektuální filmy i pro masovou zábavu nejvyšší kvality.
💍 Osudové vztahy a rodinné vazby
Osobní život Jany Brejchové byl stejně fascinující jako její filmy. Její partneři patřili k elitě české inteligence a umění, což vytvářelo fascinující symbiózu mezi jejím životem a tvorbou.
Manželství s Milošem Formanem a Vlastimilem Brodským
Jejím prvním manželem byl v letech 1958–1962 režisér Miloš Forman. Jejich vztah byl plný vášně i uměleckých ambicí, ale skončil Janiným odchodem kvůli Formanově bohémskému stylu života.
- Vlastimil Brodský: Jejím druhým zásadním manželem (1964–1982) byl herec Vlastimil Brodský. Společně vytvořili jeden z nejstabilnějších a nejoblíbenějších párů českého showbyznysu. Jejich spolupráce ve filmu Noc na Karlštejně (1973) je v únoru 2026 považována za nesmrtelnou. 🏅
- Dcera Tereza Brodská: Z tohoto svazku se narodila dcera Tereza, která v únoru 2026 jako uznávaná herečka nese rodinný odkaz a v posledních letech byla své matce největší oporou.
Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský
Po rozchodu s Brodským prožila Jana Brejchová jedenáct let s Jaromírem Hanzlíkem. Jejich vztah byl plný emocí a společných hereckých výkonů, ale také osobních střetů. Svůj klidný přístav nakonec našla v manželství s hercem Jiřím Zahajským (1993–2007), s nímž setrvala až do jeho smrti. V únoru 2026 se na tyto etapy jejího života pohlíží jako na neustálé hledání ideální lásky, které Jana vždy vkládala do svých rolí.
🎭 Pozdní období: Kráska v nesnázích a Český lev 🏅
I v pozdějším věku Jana Brejchová dokazovala, že její talent s léty zraje jako víno. Její návrat na plátno v roce 2006 byl triumfální.
Kráska v nesnázích (2006)
Role matky v Hřebejkově filmu Kráska v nesnázích vynesla Janě Brejchové v roce 2006 cenu Český lev za hlavní ženský herecký výkon. Brejchová zde ukázala, že i bez své pověstné mladistvé krásy dokáže ovládnout plátno pouhou přítomností a hloubkou prožitku. V únoru 2026 je tento film vnímán jako její umělecká závěť, ve které se kruh uzavřel – od křehké Píďalky k moudré a životem zkoušené ženě. 🏅
Divadelní dráha a Cena Thálie 🏅
Na divadelních prknech excelovala zejména po roce 1989. Její působení v Divadle Na Fidlovačce bylo pro diváky svátkem. V roce 2009 obdržela Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. V únoru 2026 divadelní kritici vyzdvihují její schopnost přenést filmovou civilnost na jeviště, což bylo v jejím podání naprosto magické. Brejchová na divadle nehrála, ona ty postavy žila. 🏅
🏥 Poslední roky v ústraní a péče Terezy Brodské
Od roku 2013, kdy Jana Brejchová prodělala kolaps, se herečka stáhla do naprostého soukromí. Její život v posledních 13 letech byl bojem se ztrátou paměti a neurologickými potížemi.
Život v LDN a na klinice
Jana Brejchová trávila poslední roky v pražské LDN v Motole a později v soukromém zařízení. Její dcera Tereza se v únoru 2026 stala jejím hlasem. Kniha „Moje máma Jana Brejchová“ (2022) se stala bestsellerem a v únoru 2026 je vnímána jako nejcitlivější pohled do duše herečky, která se rozhodla zestárnout mimo záři reflektorů. Tereza Brodská v únoru 2026 uvádí, že i přes nemoc matka stále poznávala své nejbližší a do posledního dechu včera večer si zachovala svou noblesu.
Včerejší večer a národní smutek
Včerejší úmrtí 6. února 2026 se okamžitě stalo hlavní zprávou všech médií. V únoru 2026 je Jana Brejchová vnímána jako poslední z generace obrů, kteří definovali českou kulturu. Před jejím bytem i před nemocnicí vznikají pietní místa. Dnešní ráno, 7. února 2026, je ve znamení tichých vzpomínek na ženu, která nám skrze plátno darovala tolik emocí. 🏅
🏅 Ocenění a pocty Jany Brejchové
Jana Brejchová byla držitelkou všech významných ocenění, která může umělec v českém prostředí získat. V únoru 2026 tvoří tato ocenění součást jejího nesmrtelného odkazu.
- 🏅 Medaile Za zásluhy (2004): Předána prezidentem republiky za přínos české kultuře.
- 🏅 Český lev (2006): Za nejlepší hlavní ženský herecký výkon (Kráska v nesnázích).
- 🏅 Cena Thálie (2009): Za celoživotní mistrovství v činohře.
- 🏅 Cena Bambi (1969): Za nejlepší zahraniční herečku (Německo).
- 🏅 Křišťálový globus (2010): Za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii na MFF Karlovy Vary.
- 🏅 Cena Artis Bohemiae Amicis (2010): Za šíření dobrého jména české kultury.
🎬 Výběrová filmografie (1953–2006)
V únoru 2026 jsou tyto filmy základem každého filmového vzdělání a v rámci digitálního restaurování září na obrazovkách v nové kvalitě.
| Rok | Název filmu | Role | Režisér |
|---|---|---|---|
| 1953 | Olověný chléb | Píďalka | Jiří Sequens |
| 1957 | Vlčí jáma | Jana | Jiří Krejčík |
| 1960 | Vyšší princip | Jana Skálová | Jiří Krejčík |
| 1964 | Každý den odvahu | Věra | Evald Schorm |
| 1966 | Návrat ztraceného syna | Jana | Evald Schorm |
| 1970 | Radúz a Mahulena | Mahulena | Petr Weigl |
| 1973 | Noc na Karlštejně | Eliška Pomořanská | Zdeněk Podskalský |
| 1978 | Mladý muž a bílá velryba | Edita | Jaromil Jireš |
| 1980 | Arabela (seriál) | Královna | Václav Vorlíček |
| 1984 | Skalpel, prosím | Jitka Metelková | Jiří Svoboda |
| 2006 | Kráska v nesnázích | Matka Lídy | Jan Hřebejk |
🧬 Odkaz a kulturní význam v roce 2026
Smrt Jany Brejchové v únoru 2026 není koncem jejího příběhu, ale začátkem nové etapy vnímání jejího díla.
- Symbol ženskosti: Pro české ženy byla Brejchová vždy vzorem. Ukázala, že krása a intelekt se nevylučují. V únoru 2026 je vnímána jako první moderní česká žena na plátně.
- Mezinárodní ambasadorka: Jana Brejchová byla tváří Československa v době, kdy země byla uzavřená. Její úspěchy v Německu a nominace na mezinárodní ceny dláždily cestu pro další generace.
- Vzor herectví: Její metoda "nehraní", tedy naprosté přirozenosti, je v únoru 2026 stále základem výuky na hokejových a dramatických školách (např. DAMU).
- Spojnice generací: Skrze svou dceru Terezu Brodskou a skrze své filmy zůstává Brejchová přítomná v životě i těch nejmladších diváků v únoru 2026.
V únoru 2026 je Jana Brejchová hvězdou, která sice včera večer pohasla na pozemském nebi, ale o to jasněji svítí na nebi filmovém. 🏅
📚 Zdroje a doporučená četba (Aktualizováno v únoru 2026)
- Tereza Brodská: Moje máma Jana Brejchová (2022) - Klíčová biografie.
- Miloš Forman: Co já vím? (1994) - Vzpomínky na první manželství.
- Archiv Národního filmového ústavu - Kompletní dokumentace díla.
- ČSFD.cz - Profil umělkyně (Pietně aktualizováno v únoru 2026)
- Česká televize - Nekrolog a speciální vysílání k úmrtí Jany Brejchové
- iDNES.cz - Speciál: Odešla první dáma českého filmu (7. 2. 2026)