James T. Sutherland

Rozbalit box

Obsah boxu

James Thomas "Captain" Sutherland (10. října 1870 – 16. září 1955) byl kanadský hokejový administrátor, trenér, rozhodčí a voják, který je jednou z nejdůležitějších postav v rané historii organizovaného ledního hokeje. Je všeobecně považován za "otce zakladatele" Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame).

Sutherland byl celoživotním obhájcem amatérismu a vášnivým propagátorem města Kingston jako údajného rodiště ledního hokeje. Jeho vliv na hru byl monumentální: podílel se na založení Memorial Cupu, sloužil jako prezident Canadian Amateur Hockey Association (CAHA) a byl hnacím motorem myšlenky vytvořit svatyni pro hokejové legendy. Ačkoliv se jeho sen o Síni slávy v Kingstonu naplnil jen částečně (v podobě International Hockey Hall of Fame), jeho úsilí vedlo k vytvoření instituce, kterou dnes známe v Torontu. V roce 1947 byl uveden do Hokejové síně slávy jako jeden z prvních členů v historii.

👶 Mládí a kořeny v Kingstonu

James T. Sutherland se narodil v Kingstonu, historickém vojenském městě na břehu jezera Ontario. Toto prostředí formovalo celý jeho život.

Vztah k městu: Kingston byl pro Sutherlanda středem vesmíru. Věřil, že právě zde, v přístavu u pevnosti Fort Henry, britští vojáci poprvé hráli hru, která se vyvinula v hokej. Tato víra se stala jeho celoživotním dogmatem, které hájil s fanatickým zápalem.
Sportovní začátky: Již od mládí byl aktivním sportovcem. V 90. letech 19. století hrál hokej za tým Kingston Athletic Club. Ačkoliv nebyl hvězdným hráčem na úrovni Cyclone Taylora, jeho pochopení hry a organizační talent byly zjevné.

🎖️ Vojenská služba: "Captain Jack"

Přezdívka "Captain" (Kapitán), kterou Sutherland nosil po většinu svého veřejného života, nebyla jen čestným titulem, ale odrazem jeho skutečné vojenské kariéry.

První světová válka: Když vypukla válka, Sutherland narukoval do kanadské armády. Sloužil u zámořských expedičních sil (Canadian Expeditionary Force).
Hodnost: Dosáhl hodnosti kapitána. Jeho velitelské schopnosti a přísná disciplína, které uplatňoval v armádě, se později přenesly do jeho stylu řízení hokejových organizací. Byl známý svým autoritativním vystupováním a nesnášenlivostí k nedisciplinovanosti.
Hokej na frontě: I během války organizoval hokejové zápasy pro vojáky, aby udržel jejich morálku. Věřil, že hokej utužuje charakter a připravuje muže na boj (což byla v té době populární filozofie "Muscular Christianity").

👔 Architekt amatérského hokeje (OHA a CAHA)

Po návratu z války (a ještě před ní) se Sutherland stal klíčovým funkcionářem. Jeho éra byla definována bojem mezi amatérismem a profesionalismem. Sutherland stál pevně na straně amatérů.

Prezident CAHA (1915–1918)

V letech 1915 až 1917 (některé zdroje uvádějí do 1918) sloužil jako prezident Canadian Amateur Hockey Association (CAHA), řídícího orgánu amatérského hokeje v Kanadě.

Boj s NHA/NHL: V té době vznikala profesionální NHA (později NHL). Sutherland profesionály pohrdal. Považoval je za žoldáky, kteří ničí ducha hry. Vedl s profesionálními ligami neustálé války o hráče.
Vznik Memorial Cupu: Byl jedním z iniciátorů myšlenky vytvořit trofej pro nejlepší juniorský tým Kanady, která by uctila památku vojáků padlých v první světové válce. Ačkoliv trofej daroval kapitán James T. Sutherland? Ne, trofej daroval Ontario Hockey Association, ale Sutherland byl u jejího zrodu a silně ji propagoval jako symbol oběti a sportovního ducha. (Poznámka: Trofej byla navržena v roce 1919, Sutherland byl v té době klíčovou postavou OHA).

Trenér Kingston Frontenacs

Sutherland nebyl jen úředníkem od stolu. Působil také jako trenér.

Juniorský hokej: Dlouhá léta trénoval tým Kingston Frontenacs (juniorský tým, předchůdce dnešního týmu OHL).
Výchova talentů: Pod jeho rukama prošla řada budoucích hvězd. Sutherland vyžadoval absolutní poslušnost a tvrdou hru. Jeho tým byl známý svou defenzivní disciplínou.

🏛️ Velký sen: Hokejová síň slávy

Nejvýznamnějším odkazem Jamese T. Sutherlanda je myšlenka Hokejové síně slávy. Dnes je samozřejmostí, že sporty mají své síně slávy (inspirováno baseballem v Cooperstownu), ale ve 30. a 40. letech to byla v hokeji novinka.

Inspirace Cooperstownem

Když byla v roce 1939 otevřena Baseballová síň slávy v Cooperstownu (na základě mýtu o Abneru Doubledayovi), Sutherland si řekl: "Proč ne hokej?" A "Proč ne Kingston?"

Paralela: Sutherland chtěl vytvořit pro hokej to samé, co Cooperstown znamenal pro baseball – poutní místo. A stejně jako Cooperstown stál na (později vyvráceném) mýtu o původu hry, Sutherland stavěl svou vizi na tvrzení, že hokej vznikl v Kingstonu.

Založení HHOF (1943)

Díky Sutherlandově neúnavnému lobbyingu (a jeho pozici v CAHA a NHL, se kterou později navázal spolupráci i přes svůj odpor k profesionalismu, protože potřeboval peníze), byla v roce 1943 oficiálně schválena "International Hockey Hall of Fame and Museum".

Dohoda s NHL: NHL a CAHA se v roce 1943 dohodly, že Síň slávy bude vybudována v Kingstonu.
Důvod: Sutherlandova argumentace o "rodišti hokeje" byla v té době přijímána jako fakt (nebo se nikdo neodvážil hádat se starým Kapitánem).
První členové (1945): Prvních 12 členů (včetně Hobeyho Bakera, Charlieho Gardinera, Eddieho Gerarda, Franka McGeeho, Howieho Morenze, Terryho Sawchuka? Ne, Sawchuk hrál. Spíše Georges Vézina, Hod Stuart atd.) bylo vybráno v roce 1945, ačkoliv budova ještě nestála.

📍 Bitva o rodiště hokeje: Kingston vs. Svět

Abychom pochopili Sutherlandovu posedlost umístěním Síně slávy do Kingstonu, musíme se ponořit do "války o původ hokeje", kterou vedl. Sutherland nebyl historikem v moderním slova smyslu; byl patriotem svého města.

Mýtus roku 1886 a zpráva z roku 1942

Sutherland tvrdil, že první zápas ledního hokeje se odehrál v přístavu v Kingstonu v roce 1886 (nebo dokonce dříve) mezi studenty Queen's University a Royal Military College.

Komise CAHA: V roce 1941 jmenovala CAHA (Canadian Amateur Hockey Association) tříčlennou komisi, která měla "jednou provždy" určit, kde hokej vznikl. Členy byli Sutherland, W.A. Hewitt a George Panter.
Verdikt: Není překvapením, že pod Sutherlandovým vlivem komise v roce 1942 vydala zprávu, která oficiálně prohlásila Kingston za rodiště hokeje.
Důsledek: Tento verdikt byl v té době přijat jako evangelium. NHL na jeho základě souhlasila s umístěním Síně slávy do Kingstonu.
Moderní revize: Dnešní historici (a Mezinárodní federace ledního hokeje IIHF) uznávají za první organizovaný zápas utkání v hale Victoria Skating Rink v Montréalu z 3. března 1875. Sutherlandova teorie o Kingstonu byla později vyvrácena, ale ve 40. letech byla jeho autorita taková, že jí málokdo oponoval (kromě zástupců Halifaxu a Montrealu, jejichž hlasy však byly přehlušeny).

📉 Finanční realita a odklady (1945–1955)

Ačkoliv měl Sutherland v ruce "povolení" od NHL i CAHA, stavba budovy v Kingstonu nezačala. Proč?

Nedostatek financí

Sutherland odmítal, aby Síň slávy byla komerčním projektem řízeným NHL. Chtěl, aby to byla nezávislá svatyně.

Sbírka: Město Kingston a CAHA se snažily vybrat peníze, ale poválečná ekonomika a neochota místních politiků investovat obrovské sumy projekt brzdily.
NHL vyčkává: Clarence Campbell (prezident NHL) a majitelé klubů byli ochotni přispět, ale jen pokud by měli kontrolu. Sutherland se bránil vlivu "profesionálů", které stále považoval za morálně podřadné amatérům.
Patová situace: Výsledkem bylo deset let stagnace. Síň slávy existovala pouze "na papíře". Členové byli voleni (první ročníky 1945, 1947 atd.), ale jejich plakety nebyly nikde vystaveny. Ležely ve skladech nebo v kancelářích funkcionářů.

🏛️ Sutherlandovo uvedení (1947)

V roce 1947 došlo k paradoxní situaci. James T. Sutherland, muž, který Síň slávy vymyslel, ale nedokázal ji postavit, byl do ní sám zvolen.

Kategorie: Byl uveden v kategorii "Budovatelé" (Builders).
Uznání: Komise tím uznala, že bez jeho neúnavné propagace a energie by myšlenka na uchování historie hokeje pravděpodobně nevznikla nebo by přišla mnohem později.

👔 Vztah s Conn Smytheem a NHL

Hlavním protivníkem Sutherlanda v zákulisních bojích byl Conn Smythe, mocný majitel Toronto Maple Leafs.

Smytheův postoj: Smythe respektoval Sutherlandovu minulost, ale byl to pragmatický byznysmen. Viděl, že Kingston je malé město, daleko od centra dění, s nedostatečnou turistickou infrastrukturou. Smythe chtěl Síň slávy v Torontu, kde by generovala zisk a návštěvnost.
Sutherlandův odpor: Dokud Sutherland žil, bránil Kingston vlastním tělem. Využíval svého vlivu v CAHA (která měla v té době stále velkou moc nad juniorským hokejem, zdrojem hráčů pro NHL) k blokování jakýchkoliv pokusů o přesun projektu. Byl to souboj ideálů (Sutherlandův amatérismus a historie) proti komerci (Smytheův profesionalismus a byznys).

🕯️ Smrt a okamžitý obrat (1955)

Osud Síně slávy byl zpečetěn 16. září 1955, kdy James T. Sutherland zemřel.

Konec bariéry: Jeho smrtí zmizela jediná překážka, která bránila NHL v převzetí kontroly.
Rychlá akce: Téměř okamžitě po jeho pohřbu začal Conn Smythe a vedení NHL jednat. Argumentovali tím, že Kingston za 12 let (od schválení v roce 1943) nedokázal postavit budovu a že "národní poklad" nemůže ležet ve skladu.
Přesun do Toronta: V roce 1958 NHL oznámila, že Hokejová síň slávy bude vybudována v Torontu, v areálu výstaviště Canadian National Exhibition (CNE).
Otevření 1961: Oficiální HHOF v Torontu byla otevřena v roce 1961. Sutherlandův sen se splnil, ale ne na místě, které si přál.

🏚️ International Hockey Hall of Fame v Kingstonu

Příběh Kingstonu však neskončil úplnou prohrou. Místní patrioti, inspirovaní Sutherlandovým odkazem, se nevzdali.

Vlastní síň: V roce 1965 (čtyři roky po Torontu) otevřeli v Kingstonu vlastní muzeum – International Hockey Hall of Fame (IHHOF).
Status: Ačkoliv je mnohem menší a méně slavná než ta v Torontu, je technicky nejstarší hokejovou síní slávy (založena 1943, ačkoliv budovu měla později).
Exponáty: Muzeum se zaměřuje na ranou historii hokeje, Sutherlandův odkaz a "Original Six". Dodnes funguje jako připomínka "Kapitánova" snu.

⚔️ Sutherlandův odkaz pro pravidla a strukturu

Kromě Síně slávy měl Sutherland vliv i na samotnou hru.

Pravidla: Jako dlouholetý člen komise pro pravidla (Rules Committee) bojoval proti násilí. Byl zastáncem "čistého hokeje".
Memorial Cup: Jeho podíl na zavedení Memorial Cupu je nezpochybnitelný. Díky němu se z juniorského hokeje stala celonárodní kanadská vášeň, která sjednocovala zemi po první světové válce.

📊 Kontroverze a kritika

Moderní pohled na Sutherlanda není jen oslavný.

Falšování historie? Někteří historici ho obviňují, že ve své snaze prosadit Kingston ignoroval důkazy o dřívějším hokeji v Montréalu a Halifaxu (Windsoru). Jeho "zpráva z roku 1942" je dnes považována za zaujatý dokument.
Zatvrzelost: Jeho neochota spolupracovat s NHL možná zpozdila vznik Síně slávy o deset let. Kdyby ustoupil dříve, mohla být sbírka zachována lépe a dříve.

📜 První třída legend (1945): Sutherlandův výběr

Ačkoliv budova v Kingstonu (ani v Torontu) ještě nestála, James T. Sutherland nechtěl čekat. Jako předseda výběrové komise (Selection Committee) dohlížel na historicky první volbu členů Hokejové síně slávy v roce 1945.

"Original 12"

Tento výběr je přímým odrazem Sutherlandova vkusu a hodnot. Vybral hráče, kteří reprezentovali ideály, jež "Kapitán" vyznával: charakter, oddanost a (často) amatérské kořeny.

Hobey Baker: Americká legenda, amatér a válečný hrdina. Pro Sutherlanda byl Baker ztělesněním "čistého sportovce".
Frank McGee: Hrdina Ottawy Silver Seven, který hrál s jedním okem.
Hod Stuart: Obránce, který zemřel tragicky mladý (stejně jako Baker).
Howie Morenz a Georges Vézina: Zástupci profesionální NHL, jejichž talent byl tak velký, že ho ani Sutherland nemohl ignorovat.
Lord Stanley: Dárce poháru (v kategorii Budovatelé).

Tento seznam "prvních vyvolených" zůstává dodnes základním kamenem Síně slávy. Sutherland tím de facto definoval, co znamená být "hokejovou legendou".

🏆 Otec Memorial Cupu

Mnozí fanoušci dnes sledují boje o **Memorial Cup** (trofej pro nejlepší juniorský tým v Kanadě), aniž by tušili, že za jejím vznikem stojí právě James T. Sutherland.

Myšlenka zrozená v zákopech

Během první světové války viděl Sutherland umírat mnoho mladých kanadských hokejistů (včetně hvězd jako Scotty Davidson nebo George Richardson).

Návrh (1919): Na výročním zasedání Ontario Hockey Association (OHA) v roce 1919 Sutherland, tehdy čerstvě svléknutý z uniformy, navrhl, aby OHA darovala trofej na památku padlých vojáků.
Symbolika: Trofej neměla být jen o vítězství. Měla připomínat oběť. Sutherland trval na tom, aby soutěž rozvíjela v mladých mužích vlastenectví a charakter.
Realizace: Memorial Cup byl poprvé udělen v roce 1919. Dnes je to jedna z nejtěžších trofejí k získání v celém sportu a Sutherlandův odkaz žije v každém finálovém turnaji.

👮 Trenérská a rozhodcovská filozofie

Sutherland byl známý jako "přísný otec" hokeje. Jeho působení na lavičce a na ledě v roli rozhodčího bylo legendární svou nekompromisností.

Nesnášenlivost k surovosti

Ačkoliv byl voják, v hokeji nesnášel zbytečné násilí.

Křížová výprava proti sekerám: Jako funkcionář neustále tlačil na zpřísnění pravidel proti sekání (slashing) a hře vysokou holí. Věřil, že hokej má být hrou rychlosti a dovednosti, ne "řezničinou".
Incident s rozhodčím: Traduje se historka, kdy Sutherland jako trenér Kingstonu vběhl na led, aby vynadal svému vlastnímu hráči, který fauloval soupeře, ještě dříve, než to stihl udělat rozhodčí. Fair play pro něj byla víc než výhra.

🏚️ Odkaz "Ztracené Síně"

Fakt, že Hokejová síň slávy nakonec skončila v Torontu, je pro obyvatele Kingstonu dodnes citlivým tématem. Sutherlandův dům v Kingstonu (na adrese 207 William Street?) byl po léta neoficiálním archivem hokejové historie.

Archivář: Sutherland shromažďoval staré dresy, brusle, puky a fotografie. Tyto artefakty tvořily základ sbírky, která se později stala předmětem sporů mezi Kingstonem a Torontem. Část zůstala v International Hockey Hall of Fame v Kingstonu, část putovala do HHOF v Torontu.

📊 Shrnutí Sutherlandova vlivu

James T. Sutherland nebyl inovátorem pravidel jako Frank Patrick, ani budovatelem impéria jako Charles Adams. Byl to **ideolog**.

Dal hokeji jeho "chrám" (myšlenku Síně slávy).
Dal hokeji jeho "svědomí" (Memorial Cup).
Dal hokeji jeho "mytologii" (boj za uznání původu hry).

Bez jeho tvrdohlavosti a vášně by se historie hokeje možná začala systematicky mapovat až mnohem později, a mnoho příběhů z 19. století by bylo nenávratně ztraceno.

Zdroje