IRozhlas

Šablona:Infobox Zpravodajský web

iROZHLAS (v korporátní a grafické komunikaci důsledně stylizováno jako iROZHLAS.cz) je plnoformátový zpravodajský a publicistický internetový portál, jehož zřizovatelem a výhradním provozovatelem je veřejnoprávní instituce Český rozhlas. Oficiální spuštění serveru proběhlo 18. dubna 2017. Na mediálním trhu v České republice plní funkci primárního textového a multimediálního doplňku k tradičnímu lineárnímu rozhlasovému vysílání, a to zejména v úzké součinnosti s celoplošnými zpravodajsko-publicistickými stanicemi Radiožurnál a Plus.

Obsahovou náplň serveru tvoří syntéza vlastního autorského textového zpravodajství, doslovných přepisů stěžejních rozhlasových rozhovorů, výstupů ze samostatné investigativní redakce a specializovaných vizualizací z gesce oddělení datové žurnalistiky. Definičním znakem portálu, který jej strukturálně odlišuje od komerční konkurence, je úplná absence inzertních ploch, bannerové reklamy a takzvaných paywallů (placených bran). Provoz redakce i serverové infrastruktury je plně hrazen z výběru zákonných rozhlasových poplatků, což portálu ukládá povinnost naplňovat zásady veřejné služby definované zákonem o Českém rozhlase.

🗓 Současnost

V roce 2026 řídí chod redakce z pozice šéfredaktora novinář Martin Samek, který do funkce nastoupil 1. března 2022. Redakce je plně integrována do zpravodajského centra Českého rozhlasu v hlavní budově na Vinohradské třídě v Praze. Portál funguje v nepřetržitém režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a k zajištění chodu využívá společného newsroomu s editory a redaktory stanice Radiožurnál. Celý zpravodajský blok Českého rozhlasu v současnosti zastřešuje z pozice ředitele zpravodajství Ondřej Suchan.

V současnosti portál měsíčně publikuje stovky autorských zpráv a reportáží. Vedle tradičního domácího a zahraničního zpravodajství se redakce soustředí na produkci investigativních a datových textů. Textový obsah je programově doplňován o audio stopy, takže uživatelé mohou většinu zpravodajských výstupů konzumovat i v poslechové formě. Webový portál slouží také jako hlavní distribuční křižovatka pro digitální audio, ať už formou odkazů do aplikace mujRozhlas, nebo přímou integrací podcastů typu Vinohradská 12 či Bruselské chlebíčky.

Z hlediska mediálního vlivu se iROZHLAS stabilně řadí mezi deset nejnavštěvovanějších informačních webů v České republice a sdílí trh s komerčními subjekty, jako jsou Seznam Zprávy, Novinky.cz, iDNES.cz či Aktuálně.cz, a s webem sesterské veřejnoprávní instituce ČT24.

⏳ Historie a vznik

Před rokem 2017 Český rozhlas provozoval sekci textového zpravodajství pod doménou zpravy.rozhlas.cz. Tento systém se však potýkal s roztříštěností obsahu, zastaralým redakčním systémem a chybějící dedikovanou značkou (brandem), pod kterou by se rozhlasová novinařina mohla v online prostoru efektivně etablovat.

Rozhodnutí o vybudování silného a suverénního veřejnoprávního zpravodajského portálu na vlastní doméně učinilo vedení Českého rozhlasu v čele s generálním ředitelem Reném Zavoralem na podzim roku 2016. Zásadním krokem v přípravné fázi bylo personální obsazení pozice šéfredaktora. Tím se stal novinář Radek Kedroň, který do Českého rozhlasu přešel z komerčního sektoru, kde dříve působil jako vedoucí domácího zpravodajství v časopise Týden a na serveru Lidovky.cz.

Pod Kedroňovým vedením proběhl nábor specializovaných online editorů, redaktorů a analytiků, kteří vytvořili základ nové internetové redakce. Oficiální spuštění portálu pod značkou iROZHLAS proběhlo po intenzivním technickém testování v úterý 18. dubna 2017. Hned v prvních týdnech provozu se redakce soustředila na tvorbu vlastního exkluzivního obsahu namísto pouhého přepisování agenturních zpráv, čímž začala rychle generovat čtenářskou základnu.

Radek Kedroň vedl portál pět let. Na začátku roku 2022 oznámil odchod ze struktur Českého rozhlasu, aby od 1. března téhož roku nastoupil na pozici zástupce šéfredaktora do redakce Seznam Zprávy. Vedení Českého rozhlasu obratem jmenovalo jeho nástupcem Martina Samka. Samek patřil k zakládajícím členům původní webové redakce, kde začínal na pozici vedoucího editora, a následně působil jako vedoucí domácí redakce rozhlasového zpravodajství. Kontinuita řízení a redakčních postupů tak byla zachována.

📰 Obsahová koncepce a rubriky

Redakční strategie iROZHLASu je postavena na čtyřech základních informačních zdrojích. Prvním je vlastní pátrací činnost webových redaktorů. Druhým je textový přepis stěžejních publicistických a zpravodajských formátů z rádiového vysílání (například pořadů Dvacet minut Radiožurnálu nebo Interview Plus). Třetím zdrojem jsou poznatky a zjištění zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu, kteří působí v klíčových světových metropolích (například ve Washingtonu, Londýně, Bruselu, Varšavě či v oblastech konfliktů). Čtvrtým pilířem je agenturní zpravodajství primárně odebírané od České tiskové kanceláře (ČTK).

Texty jsou kategorizovány do standardních rubrik: Domov, Svět, Ekonomika, Sport, Kultura a Životní styl. Specifickou sekci tvoří Komentáře, kde portál publikuje názorové texty externích i interních spolupracovníků, mezi které dlouhodobě patří například Petr Honzejk, Jan Bumba, David Klimeš nebo Lída Rakušanová.

Významným specifikem portálu je detailní práce s online přenosy (tzv. minuty po minutě) u zlomových celospolečenských událostí. Tato praxe se stala klíčovou například při pokrývání parlamentních či prezidentských voleb, přírodních katastrof nebo během počáteční fáze ruské invaze na Ukrajinu.

📊 Datová žurnalistika

Jednou z nejrespektovanějších a nejčastěji oceňovaných sekcí portálu je oddělení datové žurnalistiky. Na rozdíl od rychlého denního zpravodajství se takzvaný datový tým soustředí na sběr, ověřování, čištění a analýzu rozsáhlých statistických souborů z veřejných rejstříků a státních institucí. K získávání podkladů systematicky využívají Zákon č. 106/1999 Sb.

Tým úzce spolupracuje v rámci výzkumné skupiny označované též jako Samizdat. Mezi klíčové postavy této redakce patří či patřili datoví novináři Petr Kočí, Jan Cibulka, Jan Boček nebo Michal Kašpárek. Úlohou datových novinářů je podle vlastních definic nalézt v surových datech smysl, trend či příběh a tento poznatek převést do interaktivních grafů, map a aplikací srozumitelných pro běžného čtenáře. Cibulka a Kočí se v rámci oboru etablovali mezi nejvýraznější osobnosti datové žurnalistiky v České republice.

Jedním z nejznámějších výstupů tohoto oddělení se stal projekt „Rozděleni svobodou“ publikovaný v roce 2019 u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Na základě rozsáhlého sociologického průzkumu vytvořil tým interaktivní kalkulačku společenských tříd a sadu analytických textů, které prokázaly, že se česká společnost nedělí pouze na bohaté a chudé, nýbrž do šesti specifických tříd podle objemu různých typů kapitálu (finančního, sociálního, lidského). Projekt získal v roce 2020 první místo v soutěži Novinářská cena v kategorii online žurnalistiky.

V roce 2022 následoval další datově-sociologický projekt „Česko 2022: Život k nezaplacení“, realizovaný ve spolupráci s výzkumnou organizací PAQ Research (vedenou sociologem Danielem Prokopem). Tento projekt dlouhodobě mapoval dopady energetické a inflační krize na rozpočty českých domácností a v anketě Křišťálová Lupa za rok 2022 zvítězil v kategorii Obsahová inspirace. V roce 2025 tým datových žurnalistů s podporou grantu Journalism Science Alliance analyzoval přes sto soudních rozhodnutí a publikoval analytický seriál zaměřený na problematiku prevence případů domácího násilí v ČR.

🕵️ Investigativní žurnalistika

Vedle datového týmu disponuje zpravodajství Českého rozhlasu samostatnou investigativní buňkou, jejíž zjištění jsou publikována primárně prostřednictvím portálu iROZHLAS a ve vysílání Radiožurnálu. Reportéři z tohoto oddělení provádějí hloubkové rešerše dlouhodobých kriminálních kauz, rozkrývají střety zájmů v politice, monitorují zadávání veřejných zakázek v byznysu či zdravotnictví a analyzují působení dezinformačních skupin.

Ve struktuře investigativního týmu působí nebo historicky působili reportéři jako Artur Janoušek, Vojtěch Gavriněv, Vít Kubant nebo editor Antonín Viktora. K investigativním odhalením redakce patřilo například systematické sledování dotačních toků v holdingu Agrofert, ovlivňování justice ze strany Hradu během funkčního období prezidenta Miloše Zemana, případně rozkrývání pozadí armádních tendrů na Ministerstvu obrany.

Redaktoři Martin Štorkán a Vít Kubant na sebe výrazně upozornili kauzou, která odhalila fungování a hierarchii násilné sekty působící na Kutnohorsku. Z této investigativní práce vznikla mimo jiné úspěšná audiosérie (podcast) s názvem Stoupenci. K provázání online obsahu a rozhlasového dokumentu tak v rámci investigativní žurnalistiky dochází naprosto pravidelně.

🎧 Zvukový obsah a podcasty

S nástupem éry takzvaného audia na vyžádání (on-demand) se iROZHLAS stal klíčovým prostředníkem mezi textem a rozhlasovými podcasty. Nejvýraznějším fenoménem v této oblasti je každodenní zpravodajský podcast Vinohradská 12. Ten začala v roce 2019 připravovat a moderovat dlouholetá zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Po jejím odchodu do redakce Seznam Zprávy na začátku roku 2022 převzal moderátorskou pozici redaktor Matěj Skalický.

Každá epizoda podcastu Vinohradská 12, která formou hloubkového rozhovoru s vybraným expertem nebo novinářem analyzuje jedno nosné denní téma, je na portálu iROZHLAS publikována včetně kompletního doslovného textového přepisu se zdrojovými odkazy. Tento krok zpřístupňuje zvukový obsah neslyšícím občanům a umožňuje indexaci audioobsahu ve vyhledávačích.

Do redakční infrastruktury portálu iROZHLAS jsou napojeny i další podcastové projekty, jako je analytický podcast Bruselské chlebíčky (zaměřený na Evropskou unii a unijní politiku) nebo ekonomický pořad Peníze a vliv.

📱 Technologie a mobilní aplikace

Pro optimalizaci čtenářského zážitku na přenosných zařízeních vytvořil Český rozhlas ve spolupráci s technologickou společností Futured dedikovanou mobilní aplikaci iROZHLAS pro operační systémy Android a iOS. Vývojáři integrovali tradiční textové zprávy s nativním audio obsahem na jediné platformě.

Uživatelé aplikace mají možnost konzumovat zprávy ve vizuální textové podobě nebo si pouštět živé vysílání celoplošných a regionálních stanic, stejně jako vybrané epizody podcastů. Technologické řešení nabízí uživatelům funkci "time-shift" umožňující posunout si poslech probíhajícího živého vysílání až o několik hodin zpět, bezobrazový (pouze zvukový) režim vhodný pro jízdu automobilem a tmavý režim (dark mode) pro snížení spotřeby baterie a zátěže zraku ve večerních hodinách.

Na úrovni samotného webového prohlížeče je systém postaven na responsivním designu. Rozhlasová analýza z roku 2019, prezentovaná tehdejším projektovým manažerem Jiřím Špačkem, uváděla, že konzumace ze smartphonů tvořila již tehdy bezmála 60 % veškerého provozu na doméně, přičemž tento podíl se v následujících letech dále zvyšoval.

📈 Návštěvnost a dosah

Metriky návštěvnosti měřené systémem NetMonitor (oficiální měření návštěvnosti českého internetu) ukazují, že iROZHLAS prošel po svém založení rychlým výkonnostním růstem. Zlomový měsíc zaznamenala redakce v květnu 2019, kdy poprvé v historii překonala hranici jednoho a čtvrt milionu čtenářů (konkrétně 1 267 517 reálných uživatelů). O tehdejší rekord se postaralo rozsáhlé pokrývání voleb do Evropského parlamentu v kombinaci s Mistrovstvím světa v ledním hokeji.

Absolutního historického vrcholu portál dosáhl v průběhu března 2020. V důsledku plošné paniky a bezprecedentní poptávky po aktuálních informacích spojených se startem globální pandemie onemocnění covid-19 server evidoval 3,16 milionu reálných uživatelů. Tento výkon posunul platformu na pozici osmého nejnavštěvovanějšího zpravodajského serveru v zemi.

Během následujících let – stejně jako u většiny ostatních domácích digitálních vydavatelů – došlo k určitému útlumu (takzvané mediální únavě z krizí), nicméně portál si udržel své tržní postavení. Podle interních statistik Českého rozhlasu za rok 2023 vygeneroval iROZHLAS za dvanáct měsíců kumulovanou návštěvnost přesahující hranici 68 milionů zobrazených stran (pageviews). Redakce si v této době udržovala stabilní denní publikační produkci dosahující hranice padesáti článků denně.

⚖️ Financování a postavení na trhu

Ekonomický model iROZHLASu je v rámci tuzemské mediální scény výjimečný. Protože je projekt provozován veřejnoprávní institucí, je jeho kompletní infrastruktura – platy redaktorů, technické zabezpečení, licence na fotografie agentury Reuters i provoz mobilních aplikací – hrazena z rozhlasových poplatků stanovených zákonem o Českém rozhlase.

Tento fakt zajišťuje redakci nezávislost na inzertních příjmech. Na portálu se nenachází absolutně žádná reklamní sdělení (bannery, vyskakovací okna, video inzerce před podcasty). Stejně tak nejsou žádné texty zpoplatněny, nevyskytuje se zde prémiový obsah schovaný za paywallem (jako je tomu například u deníků z vydavatelství Economia nebo Czech News Center) a neobjevuje se zde PR obsah skrytý do formy nativní inzerce. Redaktoři díky absenci tlaku na generování maximálního počtu kliknutí (tzv. clickbait) nemají povinnost vytvářet senzacechtivé titulky.

🏆 Ocenění

Investigativní a analytická práce redakce iROZHLAS pravidelně sbírá nominace a první místa v rámci tuzemských oborových cen.

V anketě Křišťálová Lupa (Cena českého Internetu pořádaná serverem Lupa.cz) portál opakovaně postupuje do finálových hlasování. V roce 2022 zvítězil zástupný redakční tým s projektem "Česko 2022: Život k nezaplacení" (za technickou a mediální realizaci ve spolupráci s PAQ Research) v kategorii Obsahová inspirace. Samotný server dlouhodobě boduje v kategorii Zpravodajství a publicistika.

V prestižní Novinářské ceně, pořádané Nadací OSF, dominuje především datový tým. V ročníku 2019 (vyhlašovaném v roce 2020) získali autoři Ondřej Suchan, Petr Kočí, Jan Cibulka a další kolegové Cenu za inovativní online žurnalistiku právě díky sérii "Rozděleni svobodou". Se značkou iROZHLAS jsou spojeny i úspěchy spřízněných rozhlasových redaktorů v audiovizuálních formátech. Příkladem je rozhlasová novinářka Adéla Petrová, která za svůj šestidílný audioseriál o romském holocaustu v Letech u Písku (doplňovaný o webové výstupy) získala v listopadu 2024 prestižní Česko-německou novinářskou cenu.

💡 Pro laiky

Představme si noviny jako obchod. Běžné komerční weby na internetu fungují jako nákupní centra, kde na vás blikají reklamy z každé strany, a za ty nejzajímavější články si musíte zaplatit vstupné (tzv. paywall), případně čtete křiklavé, šokující titulky, které vás mají jen donutit kliknout, aby vydavatel získal z reklamy další halíř.

Server iROZHLAS je naopak formou veřejného digitálního parku. Nenajdete zde jedinou reklamu. K žádnému článku vám nevyskočí video, které nelze vypnout, a nikdo po vás nebude chtít zadat číslo platební karty za to, že si chcete přečíst rozhovor nebo analýzu o inflaci. Tento komfort je dán tím, že provoz webu i platy novinářů jsou hrazeny z rozhlasových poplatků, které platí občané vlastnící přijímač. Výhodou pro novináře na tomto webu je, že nemají žádné manažerské příkazy "nasbírat co nejvíce kliknutí za den". Mohou proto trávit klidně týdny prohledáváním databází, sčítáním grafů nebo studováním rozsudků pro jeden velmi kvalitní článek – to je podstata takzvané datové a investigativní žurnalistiky.

🎬 Video

Zdroje