IMOS Beskydská sedmička
| IMOS Beskydská sedmička | |
|---|---|
| Místo | Moravskoslezské Beskydy, Česko |
| Typ | extrémní horský ultramaraton |
Beskydská sedmička (oficiálním sponzorským názvem pro aktuální ročníky IMOS Beskydská sedmička, často zkracována pouze jako B7) je extrémní horský ultramaraton a dálkový vytrvalostní pochod, který se každoročně na přelomu srpna a září koná v pohoří Moravskoslezské Beskydy na území České republiky. Závod představuje jednu z nejnáročnějších a nejmasovějších outdoorových sportovních událostí ve střední Evropě s pravidelnou účastí přesahující 3 000 startujících.
Trasa závodu měří v plné délce přibližně 100,5 kilometru a vyznačuje se brutálním výškovým profilem s celkovým kumulovaným převýšením zhruba 5 500 výškových metrů. Závodníci startují v nočních hodinách ve městě Třinec a jejich úkolem je překonat hlavní hřebeny Beskyd v přísném časovém limitu (v roce 2026 stanoveném na 28 hodin), přičemž cílová páska se nachází na náměstí ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Extrémní charakter závodu spočívá v neustálém střídání prudkých stoupání na horské vrcholy a okamžitých hlubokých seběhů do přilehlých údolí.
Závod slouží rovněž jako oficiální Mistrovství České republiky v horském maratonu (respektive v disciplíně Ultra Sky) pod hlavičkou České asociace extrémních sportů. Pro svou mezinárodní certifikaci byla Beskydská sedmička dlouhé roky zařazena jako oficiální kvalifikační podnik pro nejslavnější světový ultramaraton Ultra-Trail du Mont-Blanc (UTMB).
⏳ Historie a vznik
Za myšlenkou vzniku Beskydské sedmičky stojí přední český horolezec a extrémní sportovec Libor Uher, který jako druhý Čech v historii úspěšně zdolal vrchol nejobávanější osmitisícovky K2. První ročník závodu odstartoval 17. září 2010.
Koncept závodu byl od počátku úzce spjat s horolezeckou symbolikou. Převýšení 5 500 metrů, které musí závodníci na trati překonat, nebylo zvoleno náhodně – odpovídá přesnému výškovému rozdílu mezi základním táborem a samotným vrcholem hory K2 v pohoří Karákoram. Účastníci si tak během pochodu na české půdě fyzicky simulují náročnost výstupu na druhou nejvyšší horu světa.
V prvních ročnících měřila trasa 77 až 87 kilometrů a závod měl přísně týmový charakter. Soutěžilo se výhradně ve dvoučlenných nebo tříčlenných družstvech. Toto pravidlo bylo zavedeno primárně z bezpečnostních důvodů, aby si závodníci v odlehlých horských úsecích během noci mohli v případě zranění nebo kolapsu poskytnout okamžitou první pomoc. Týmoví partneři se od sebe během závodu nesměli vzdálit. Jak se však postupně vyvíjely technologie pro GPS sledování účastníků a celková profesionalizace horských záchranných složek, organizátoři umožnili od roku 2019 start jednotlivcům, čímž závod získal charakter klasického světového ultratrailu. V současnosti (od roku 2026) je závod z kapacitních a logistických důvodů otevřen výhradně pro jednotlivce a kategorie dvojic byla zrušena.
🏔️ Trasa a geografický profil
Trasa závodu protíná Moravskoslezské Beskydy od východu na západ. Ačkoliv název nese označení „sedmička“, odkazující na původních sedm hlavních tisícimetrových vrcholů, reálný profil současné trasy obsahuje hor a stoupání více. Závod začíná vždy v pátek ve 23:00 hodin v atletickém areálu města Třinec.
Geografická posloupnost hlavních vrcholů a údolí (k ročníku 2026):
- Třinec – Velký Javorový: Závodníci po nočním startu absolvují první stoupání z nadmořské výšky cca 300 m n. m. na vrchol Velký Javorový (1 031 m n. m.), po kterém následuje seběh do údolí v obci Řeka.
- Příslop a Ropice: Druhý výškový blok vede přes sedlo Příslop (946 m n. m.) a masiv Ropice s následným padákem do obce Morávka.
- Travný traverz: V závislosti na ročníku a ochraně přírody (ochrana tetřeva hlušce) se vrchol hory Travný (1 204 m n. m.) buď překonává přímo, nebo se obchází takzvaným traverzem (1 024 m n. m.) směrem do Krásné.
- Kykulka a Lysá hora: Z Krásné trasa stoupá na Kykulku (996 m n. m.) a po krátkém seběhu začíná nejnáročnější výstup na nejvyšší bod celého závodu i pohoří – Lysou horu (1 324 m n. m.). Zde závodníky často zastihne svítání, nebo naopak silné meteorologické výkyvy. Následuje zničující seběh do Ostravice.
- Smrk: Po překročení řeky Ostravice čeká účastníky technicky nejstrmější stoupání na druhou nejvyšší horu Smrk (1 276 m n. m.) a extrémně dlouhý sestup do obce Čeladná.
- Čertův mlýn a Radhošť: Z Čeladné trasa míří přes Čertův mlýn (1 205 m n. m.) a turisticky frekventované Pustevny na posvátnou horu Radhošť (1 129 m n. m.) k soše slovanského boha Radegasta. Odtud běžci sbíhají na Pindulu.
- Javorníky a cíl: Závěrečný fyzický test představuje výstup na Malý Javorník (777 m n. m.) a Velký Javorník (918 m n. m.). Z posledního vrcholu vede už jen dlouhý sestup do cílové rovinky na náměstí Míru ve městě Frenštát pod Radhoštěm.
Tento charakteristický pilovitý profil (neustálé nahoru-dolů bez rovinatých úseků) generuje obrovskou zátěž na kolenní vazy a kvadricepsy při sebězích, což je hlavním důvodem vysoké míry nedokončení závodu. Průměrně třetina až čtvrtina startujících ze závodu předčasně odstoupí (zhruba 800 až 1 000 osob ročně).
📝 Pravidla, bezpečnost a limity
Registrace na závod se otevírají každoročně na přelomu ledna a února. Kapacita (cca 3 000 osob) bývá vyprodána během několika minut. Beskydská sedmička má velmi přísná pravidla reflektující bezpečnost v horském terénu.
Časový limit pro zdolání celé trasy je pevně stanoven (v roce 2026 na 28 hodin). Znamená to, že běžci, kteří odstartují v pátek ve 23:00, musí dorazit do cíle do nedělních 03:00 hodin ráno. Napříč trasou jsou rozmístěny takzvané časové brány. Pokud se závodník dostaví na občerstvovací stanici po stanoveném čase, je ze závodu diskvalifikován a jeho čip je deaktivován. Toto opatření zamezuje vyčerpaným pomalým chodcům zdržovat se v horách během druhé noci bez adekvátního vybavení.
Závodníci se na trati musí prokazovat povinnou výbavou. Ta zahrnuje izotermickou fólii (bivakovací alobal) pro zamezení podchlazení v případě zranění, plně nabitý mobilní telefon, vlastní zásobu vody (minimálně 1 litr), čelovku a náhradní baterie. Na trase je striktně zakázáno vyhazovat jakékoliv odpadky mimo vyhrazené zóny občerstvovacích stanic; porušení tohoto pravidla se trestá okamžitým vyloučením. Každý závodník je po celou dobu elektronicky monitorován pomocí čipu na startovním čísle, na webu mohou fanoušci sledovat jejich GPS polohu.
Během závodu dochází také k zásadním dopravním omezením ve vybraných údolích Beskyd (například na Ostravici nebo Čeladné), aby auta podpůrných týmů (supportu) neblokovala průjezd sanitkám a záchranářským vozidlům.
🏃 Fyziologická zátěž a trénink
Příprava na stomílovou vzdálenost v horách vyžaduje systematický, několikaměsíční tréninkový proces. Závodníci trénují primárně takzvané vertikální metry – opakované stoupání a sbíhání kopců (často se trénuje na lyžařských sjezdovkách mimo sezónu).
Během Beskydské sedmičky tělo spálí 10 000 až 15 000 kilokalorií. Klíčovým faktorem úspěchu není pouze fyzická síla, ale schopnost trávicího traktu vstřebávat energii za pohybu. Žaludek vlivem stresu a otřesů při běhu často přestává pracovat a odmítá přijímat pevnou stravu, což vede k takzvanému "hlaďáku" (hypoglykémii). Profesionální běžci proto využívají tekuté sacharidové gely, zatímco amatérští chodci se spoléhají na nabídku občerstvovacích stanic, které podávají banány, melouny, chléb se škvarkovou pomazánkou nebo teplou polévku.
Specifickou hrozbou ultramaratonu je svalová rhabdomyolýza – stav, kdy se při mikroskopickém trhání svalových vláken během seběhů do krve uvolňuje bílkovina myoglobin. Ten následně putuje do ledvin, které může při silné dehydrataci ucpat a způsobit akutní renální selhání. Extrémním faktorem je rovněž spánková deprivace; běžci překonávají celou páteční noc a u pomalejších jedinců i noc sobotní bez jediné hodiny spánku, což v kombinaci s vyčerpáním vede v neděli k mikrospánkům a zrakovým halucinacím přímo na trati.
🗓 Současnost: Ročník 2026
Sedmnáctý ročník IMOS Beskydské sedmičky se konal v termínu od 28. do 30. srpna 2026. Tohoto ročníku se zúčastnilo 3 000 registrovaných jednotlivců. Závod byl poznamenán extrémními výkyvy počasí, kdy horké denní klima vystřídala během výstupu na Lysou horu a Smrk agresivní noční bouřka. Silný déšť proměnil vyschlé a prašné horské cesty v proudy vody a hluboké bahno, což pro mnoho účastníků představovalo kritický moment, kvůli němuž nedokončili.
V mužské kategorii si své další, tentokrát celkově druhé vítězství zapsal elitní český běžec Tomáš Maceček, který trať prolétl v čase 10 hodin a 48 minut. V rozhovoru v cíli přiznal, že se pokoušel zaútočit na historický traťový rekord, avšak blátivý terén po bouřce a chlad na vrcholu Smrku mu plány překazily.
Historický zápis však proběhl v kategorii žen. Zlatou medaili si odnesla Petra Ševčíková, která po mnohaleté pauze od ultramaratonů a nedávném mateřství dokázala nejen zvítězit stylem start-cíl, ale zároveň vytvořila nový ženský traťový rekord v hodnotě 12 hodin a 29 minut, čímž o několik desítek minut překonala předchozí ženské maximum Barbory Jíšové z roku 2024.
Organizace byla v roce 2026 technologicky povýšena kompletním live trackingem (GPS sledováním) každého účastníka. Celý výtěžek doprovodné charitativní sbírky byl věnován domovům pro seniory přímo v regionu Beskyd.
📈 Statistiky a kompletní přehled absolutních vítězů
Následující tabulka podává kompletní a nevynechaný přehled absolutních vítězů v celé historii závodu. Tabulka reflektuje vývoj formátu závodu z čistě týmového (do roku 2018 dominovaly výsledkům smíšené nebo mužské dvojice) na moderní soutěž jednotlivců (od roku 2019 do současnosti). Zaznamenané časy reprezentují nejrychlejší celkový čas na dané plné distanci, nezávisle na drobných úpravách trasy v průběhu let.
| Rok | Formát závodu | Vítěz / Vítězný tým | Cílový čas |
|---|---|---|---|
| 2010 | Týmy | Petr Míl, René Trebuna | Data nejsou dostupná |
| 2011 | Týmy | Jan Kotyk, Zbyněk Cypra | 12:21:00 |
| 2012 | Týmy | Data nejsou dostupná | Data nejsou dostupná |
| 2013 | Týmy | Data nejsou dostupná | Data nejsou dostupná |
| 2014 | Týmy | Stanislav Najvert, Petr Žákovský | 12:08:00 |
| 2015 | Týmy | Zbyněk Cypra, Tomáš Svoboda | 11:29:00 |
| 2016 | Týmy | Stanislav Najvert, Marek Causidis | Data nejsou dostupná |
| 2017 | Týmy | Stanislav Najvert, Marek Causidis | Data nejsou dostupná |
| 2018 | Týmy | Stanislav Najvert, Jan Zemaník | 12:02:39 |
| 2019 | Jednotlivci | Marek Causidis | Data nejsou dostupná |
| 2020 | Jednotlivci | Zdeněk Hruška | Data nejsou dostupná |
| 2021 | Jednotlivci | Matěj Beneš | 11:20:48 |
| 2022 | Jednotlivci | Aleš Sedlák | 12:12:13 |
| 2023 | Jednotlivci | Tomáš Maceček | 10:58:12 |
| 2024 | Jednotlivci | Marek Causidis | 10:37:33 |
| 2025 | Jednotlivci | Richard Tabach | 11:05:40 |
| 2026 | Jednotlivci | Tomáš Maceček | 10:48:00 |
💡 Pro laiky
Když se řekne, že někdo ušel 100 kilometrů, většina laiků si představí dlouhou procházku po asfaltové silnici. Beskydská sedmička je ale něco úplně jiného. Představte si to spíše tak, jako byste měli pěšky dojít z Prahy až do Pardubic, ovšem s tím rozdílem, že vám do cesty někdo postaví nejvyšší mrakodrap planety (Burdž Chalífa v Dubaji) a nařídí vám během té chůze vystoupat jeho schody hned šestkrát po sobě od přízemí až na střechu a pak zase sběhnout dolů. To je ekvivalent 5 500 výškových metrů.
A to vše navíc neabsolvujete za bílého dne na pevné zemi. Odstartujete o půlnoci, takže první velké vrcholy lezete v naprosté tmě, s malou čelovkou na hlavě. Pod nohama nemáte asfalt, ale ostré kameny, hluboké bahno a kluzké kořeny stromů. Během těch 24 hodin, kdy jste na nohou, se na vás může snést silná bouřka nebo klesnout teplota blízko k bodu mrazu. Většina lidí, která tento závod dokončí, nejsou profesionální sportovci, ale amatéři z kanceláří, kteří zkrátka po 70. kilometru vypnou fyzickou bolest v mozku a zbytek dojdou už jen pomocí obrovské vůle a tvrdohlavosti.