Hradec Králové
Obsah boxu
Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární a univerzitní město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje. Leží na soutoku dvou největších východočeských řek, Labe a Orlice. Město je proslulé svou unikátní moderní architekturou z počátku 20. století, díky níž si vysloužilo přezdívku Salon republiky[1]. V jeho historii hrála klíčovou roli poloha na důležité obchodní stezce, status věnného města českých královen a přeměna z vojenské pevnosti na moderní metropoli.
| Hradec Králové | |
|---|---|
| Soubor:Hradec Králové collage.png | |
| Koláž: Bílá věž a katedrála sv. Ducha, Muzeum východních Čech, soutok Labe a Orlice, historické náměstí | |
| Vlajka | Soubor:Vlajka Hradce Králové.svg |
| Znak | Soubor:Znak Hradce Králové.svg |
| Stát | 🇨🇿 Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Okres | Okres Hradec Králové |
| Rozloha | 105,69 km² |
| Hustota zalidnění | 889 obyv./km² |
| Starosta | Pavlína Springerová |
| Patron | Svatý Kliment |
| Web | https://www.hradeckralove.org/ |
🌍 Geografie a urbanismus
Hradec Králové se rozkládá v úrodné Polabské nížině na soutoku řek Labe a Orlice. Tato poloha byla strategicky výhodná pro vznik obchodního centra. Město má rozsáhlé lesní porosty v okolí, které slouží jako rekreační zóna.
Urbanistický vývoj města byl zásadně ovlivněn jeho historií jako vojenské pevnosti. Po staletí byl růst města omezen mohutnými hradbami. Teprve po jejich zbourání na konci 19. století mohl začít unikátní a velkorysý rozvoj města podle moderních regulačních plánů, které z Hradce Králové učinily učebnici moderní architektury a urbanismu.
⏳ Historie
Počátky a věnné město královen
První osídlení v oblasti soutoku je doloženo již z pravěku. V 10. století zde stál hrad rodu Slavníkovců. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1225, kdy král Přemysl Otakar I. povýšil Hradec na královské město.
Klíčovou roli v historii města hrály české královny. Král Václav II. věnoval město své manželce, královně Elišce Rejčce. Tím byla založena tradice věnných měst, a Hradec se stal nejvýznamnějším z nich. Eliška Rejčka si město velmi oblíbila, často zde pobývala a nechala na své náklady postavit gotický chrám svatého Ducha, který je dodnes dominantou města[2]. Díky tomu se k názvu "Hradec" připojil přívlastek "Králové".
Pevnost a prusko-rakouská válka
V období husitských válek se město stalo jedním z center husitů. V 18. století bylo za vlády císaře Josefa II. přeměněno na jednu z největších a nejmodernějších barokních vojenských pevností v Evropě. Pevnostní charakter však bránil dalšímu rozvoji a "dusil" město uvnitř hradeb.
3. července 1866 se v těsné blízkosti města odehrála bitva u Hradce Králové (známá také jako bitva u Sadové), největší bitva na českém území. V tomto střetu drtivě zvítězila pruská armáda nad rakouskou. Tato porážka ukázala, že pevnostní systémy jsou zastaralé, a vedla k rozhodnutí pevnost zrušit[3]. Hradby byly po roce 1884 postupně bourány, což otevřelo prostor pro bezprecedentní rozvoj města.
🏛️ Salon republiky (počátek 20. století)
Po zbourání pevnosti nastalo nejlepší období v historii města. Díky prozíravému vedení v čele se starostou Františkem Ulrichem a díky práci světově uznávaných architektů, jako byli Jan Kotěra a jeho žák Josef Gočár, prošlo město unikátní přestavbou.
Na místě bývalých hradeb vznikly široké zelené pásy a okružní třídy (tzv. "ringy"). Město bylo budováno podle velkorysého regulačního plánu Josefa Gočára a stalo se výkladní skříní moderní české architektury, zejména ve stylu secese a funkcionalismu. Díky vysoké kvalitě veřejných staveb, urbanistickému řešení a kulturnímu rozkvětu si Hradec Králové v meziválečném období vysloužil přezdívku "Salon republiky"[4].
✨ Hlavní památky a architektura
Historické centrum
- Velké náměstí: Historické jádro města s podloubím, dominované gotickým chrámem sv. Ducha a Bílou věží.
- Katedrála svatého Ducha: Cihlová gotická katedrála založená na počátku 14. století královnou Eliškou Rejčkou. Je národní kulturní památkou.
- Bílá věž: Renesanční zvonice z 16. století, která je se svými 72 metry nejvyšší dominantou města a nabízí panoramatický výhled. Věž je domovem druhého největšího zvonu v Česku, Augustina.
- Stará radnice: Komplex dvou historických domů na Velkém náměstí, které sloužily jako radnice od 15. století.
Architektura "Salonu republiky"
- Muzeum východních Čech: Monumentální secesní budova na nábřeží Labe, navržená Janem Kotěrou v letech 1909–1912. Je považována za jedno z nejvýznamnějších děl české moderní architektury[5].
- Masarykovo náměstí: Příklad funkcionalistického urbanismu navrženého Josefem Gočárem, lemované významnými budovami jako je budova České národní banky.
- Gočárovo schodiště: Funkcionalistické schodiště spojující nádraží s centrem města.
- Hučák – vodní elektrárna: Secesní technická památka na Labi, navržená Františkem Sanderem.
🎓 Vzdělávání a kultura
Hradec Králové je významným univerzitním městem. Sídlí zde Univerzita Hradec Králové a dvě fakulty Univerzity Karlovy (Lékařská a Farmaceutická).
Město je také centrem kultury. Působí zde Klicperovo divadlo, které opakovaně získalo ocenění Divadlo roku, a Divadlo Drak, proslulé svou inovativní loutkohereckou tvorbou. Hradec Králové je dějištěm mnoha festivalů, z nichž nejznámější jsou mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů a hudební festival Rock for People.
📈 Ekonomika a doprava
Hradec Králové je hospodářským centrem východních Čech. Dominantní je strojírenský průmysl (výroba pianin Petrof), elektrotechnický a gumárenský průmysl. V posledních letech se rozvíjí také IT sektor. Město je sídlem jedné z největších fakultních nemocnic v Česku.
Město je důležitým dopravním uzlem s napojením na dálnici D11 směřující na Prahu. Má také významné vlakové a autobusové nádraží.
🤔 Pro laiky
Představte si, že Hradec Králové byl kdysi jako rytíř zavřený v těžkém a těsném brnění (vojenská pevnost). Toto brnění ho sice chránilo, ale nemohl v něm růst ani se volně hýbat. Celá staletí se tak tísnil na malém prostoru.
Jednoho dne po velké bitvě se rozhodlo, že brnění už není potřeba. Rytíř ho konečně svlékl (zbourání hradeb) a najednou měl kolem sebe obrovský prostor k životu. Místo toho, aby ho chaoticky zastavěl, pozval si ty nejlepší a nejmodernější architekty své doby (Kotěru a Gočára). Ti mu navrhli úplně nový, elegantní a moderní "oblek".
Místo starých hradeb vznikly krásné parky a široké ulice. Nové domy a budovy byly světlé, vzdušné a účelné. Z unaveného rytíře se tak stal elegantní a moderní pán, který chodil do divadla a na koncerty. A protože byl tak krásný a upravený, začali mu všichni říkat "Salon republiky" – místo, které je tak pěkné, jako by bylo neustále připraveno na slavnostní návštěvu.