Hillary Clintonová
Obsah boxu
Šablona:Infobox - politik Hillary Diane Rodham Clinton (* 26. října 1947, Chicago, Illinois) je americká politička, diplomatka, právnička a veřejná činitelka. V letech 2009 až 2013 působila jako 67. ministryně zahraničí Spojených států ve vládě Baracka Obamy. V letech 2001 až 2009 byla senátorkou za stát New York a v letech 1993 až 2001 První dámou USA jako manželka 42. prezidenta Billa Clintona. V prezidentských volbách v roce 2016 byla kandidátkou Demokratické strany a stala se tak první ženou v historii USA, kterou na post prezidenta nominovala jedna z hlavních politických stran.
Jako První dáma se aktivně zapojovala do politiky, zejména neúspěšným prosazením reformy zdravotnictví v roce 1994. Později se zaměřila na práva žen a dětí. Její senátorská kariéra byla poznamenána teroristickými útoky z 11. září 2001, po nichž podporovala vojenské akce v Afghánistánu a Iráku. Jako ministryně zahraničí prosazovala koncept "chytré moci" (smart power) a byla klíčovou postavou americké reakce na Arabské jaro.
📜 Raný život a vzdělání
Hillary Diane Rodham se narodila v Chicagu a vyrůstala v nedalekém předměstí Park Ridge. Její otec, Hugh Rodham, byl konzervativní majitel malé textilní firmy. Její matka, Dorothy Howell Rodham, byla žena v domácnosti s těžkým dětstvím, což silně ovlivnilo Hillaryin pozdější zájem o problematiku dětí. V mládí byla aktivní v mládežnických republikánských skupinách a v roce 1964 se podílela na kampani konzervativního kandidáta Barryho Goldwatera.
Její politické názory se začaly měnit během studií na Wellesley College, kde se stala předsedkyní studentské samosprávy a v roce 1969 pronesla přelomový projev při promoci, který jí zajistil celonárodní pozornost. Po absolvování Wellesley pokračovala ve studiu na právnické fakultě Yaleovy univerzity (Yale Law School), kde se seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Zde se její politické směřování definitivně přesunulo k Demokratické straně.
🏛️ Právnická kariéra a První dáma Arkansasu
Po dokončení studií pracovala jako právnička pro Dětský obranný fond (Children's Defense Fund) a byla členkou týmu právníků vyšetřujících aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. V roce 1974 se přestěhovala do Arkansasu za Billem Clintonem, kde se v roce 1975 vzali.
V Arkansasu pokračovala v právnické praxi a stala se první ženskou partnerkou v prestižní právnické firmě Rose Law Firm. Když byl Bill Clinton v roce 1978 zvolen guvernérem Arkansasu, stala se První dámou tohoto státu. V této roli se aktivně věnovala reformě vzdělávacího systému a zdravotní péče pro venkovské oblasti. S výjimkou jednoho dvouletého období působila jako První dáma Arkansasu až do roku 1992.
🇺🇸 První dáma Spojených států
Po úspěšné prezidentské kampani Billa Clintona v roce 1992 se Hillary Clintonová stala jednou z nejvlivnějších Prvních dam v americké historii. Na rozdíl od svých předchůdkyň si zřídila kancelář v Západním křídle Bílého domu a aktivně se podílela na tvorbě politiky.
Pokus o reformu zdravotnictví
Jejím hlavním úkolem se stalo vedení pracovní skupiny pro reformu národního zdravotnictví. Cílem ambiciózního plánu, neformálně nazývaného "Hillarycare", bylo zajistit všeobecné zdravotní pojištění pro všechny Američany. Plán však narazil na silný odpor ze strany politických oponentů, pojišťoven a části veřejnosti. Kvůli své složitosti a obavám z vládní byrokracie byl návrh v roce 1994 v Kongresu poražen, což bylo vnímáno jako velká politická prohra Clintonovy administrativy.
Další iniciativy a role
Po neúspěchu zdravotnické reformy se zaměřila na méně kontroverzní témata. Stala se celosvětovou obhájkyní práv žen a dětí. V roce 1995 pronesla na Čtvrté světové konferenci OSN o ženách v Pekingu slavný projev, v němž prohlásila, že "lidská práva jsou práva žen a práva žen jsou lidská práva". Angažovala se také v programech na podporu rané dětské péče a očkování.
Kontroverze a skandály
Její působení v Bílém domě bylo poznamenáno několika kontroverzemi. Byla vyšetřována v souvislosti s neúspěšným realitním projektem Whitewater z doby jejího působení v Arkansasu, ale nikdy nebyla z ničeho obviněna. Největší zkouškou pro ni byla aféra Moniky Lewinské v roce 1998, která vedla k impeachmentu jejího manžela. Veřejně stála po jeho boku, což jí přineslo sympatie části veřejnosti, ale i kritiku.
🗳️ Senátorka za stát New York
V roce 2000 se rozhodla kandidovat do Senátu USA za stát New York. Stala se tak první První dámou, která usilovala o volený úřad. Ve volbách porazila republikánského kandidáta Ricka Lazia a 3. ledna 2001 složila přísahu.
Jako senátorka se zaměřovala na ekonomickou obnovu státu New York. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se intenzivně věnovala zajištění federální pomoci pro obnovu New Yorku a podpoře záchranářů a obětí. V zahraniční politice patřila k tzv. "jestřábům" a v roce 2002 hlasovala pro rezoluci, která zmocňovala prezidenta George W. Bushe k použití síly v Iráku, což později označila za chybu. V roce 2006 byla do Senátu s přehledem znovuzvolena.
🌍 Ministryně zahraničí
V roce 2008 se poprvé ucházela o prezidentskou nominaci Demokratické strany, ale v těsném souboji ji porazil Barack Obama. Po svém vítězství v prezidentských volbách Obama nabídl Clintonové post ministryně zahraničí, který přijala.
Během svého působení v čele americké diplomacie (2009–2013) navštívila rekordních 112 zemí. Prosazovala politiku "chytré moci" (smart power), která kombinuje vojenskou sílu s diplomacií, ekonomií a kulturním vlivem. Byla klíčovou postavou při formování americké reakce na Arabské jaro, podporovala vojenskou intervenci v Libyi v roce 2011 a podílela se na zpřísnění sankcí vůči Íránu. Její působení bylo poznamenáno také útokem na americký konzulát v Benghází v roce 2012, který se stal předmětem dlouholetého politického vyšetřování.
🏆 Prezidentská kampaň 2016
V dubnu 2015 oznámila svou druhou kandidaturu na prezidentku USA. V demokratických primárkách čelila nečekaně silnému soupeři, senátorovi Berniemu Sandersovi, který reprezentoval progresivnější křídlo strany. Nakonec si však nominaci zajistila a stala se první ženou v historii, kterou na prezidentku nominovala jedna ze dvou hlavních amerických stran.
V všeobecných volbách se utkala s republikánským kandidátem, podnikatelem Donaldem Trumpem. Kampaň byla mimořádně vyhrocená a poznamenaná osobními útoky. Klíčovým tématem se stala kontroverze ohledně používání soukromého e-mailového serveru v době, kdy byla ministryní zahraničí, což vedlo k vyšetřování ze strany FBI. Ačkoli Clintonová získala v celkovém součtu o téměř tři miliony více hlasů voličů (popular vote), ve volbách prohrála, protože Donald Trump získal většinu ve Sboru volitelů. Její porážka byla pro mnohé velkým překvapením.
✍️ Život po politické kariéře
Po prohraných volbách se stáhla z aktivní politiky, ale zůstala veřejně činná. V roce 2017 vydala knihu pamětí s názvem "What Happened" (Co se stalo), ve které analyzuje příčiny své volební porážky. Založila politickou organizaci Onward Together, která podporuje progresivní kandidáty a hnutí. Pravidelně se vyjadřuje k aktuálnímu politickému dění, přednáší a společně s manželem se věnuje činnosti v rámci Clintonovy nadace.
⚖️ Politické postoje
Hillary Clintonová je obecně považována za představitelku centristického až středolevicového křídla Demokratické strany. Během své kariéry se její postoje v některých oblastech vyvíjely.
- Zdravotnictví: Dlouhodobě podporuje myšlenku všeobecného zdravotního pojištění. Je zastánkyní zákona o dostupné péči (Obamacare) a navrhovala jeho rozšíření.
- Ekonomika: Podporuje zvýšení minimální mzdy, investice do infrastruktury a vyšší zdanění nejbohatších Američanů.
- Zahraniční politika: Je považována za intervencionistku, která věří v aktivní roli USA ve světě a v sílu mezinárodních aliancí, jako je NATO.
- Sociální otázky: Podporuje právo na potrat, rovnost pro LGBT komunitu a zpřísnění kontroly prodeje zbraní.
👨👩👧 Osobní život
Od roku 1975 je vdaná za Billa Clintona. Mají spolu jednu dceru, Chelsea Clintonová (* 1980), která je autorkou a viceprezidentkou Clintonovy nadace. Hillary Clintonová je také babičkou. Je členkou Metodistické církve.
💡 Pro laiky
- První dáma: Manželka prezidenta nebo guvernéra. Nemá žádné oficiální pravomoci, ale často se věnuje charitativním a sociálním projektům a může mít velký neformální vliv.
- Ministryně zahraničí (Secretary of State): Nejvyšší diplomat Spojených států. Je členem vlády a zodpovídá za zahraniční politiku, velvyslanectví a vztahy s ostatními zeměmi.
- Primárky: Vnitrostranické volby, ve kterých si členové a příznivci politické strany vybírají svého kandidáta pro hlavní volby (např. prezidentské).
- Emailový skandál: Kontroverze týkající se toho, že Hillary Clintonová v době, kdy byla ministryní zahraničí, používala pro pracovní komunikaci soukromý e-mailový server místo oficiálního vládního. To vyvolalo obavy o bezpečnost utajovaných informací.