Hadždž

Rozbalit box

Obsah boxu

Hadždž (arabsky حج‎) je každoroční islámská pouť do Mekky v Saúdské Arábii, která představuje povinný náboženský úkon pro všechny dospělé muslimy, kteří jsou tělesně a finančně schopni cestu podniknout a zajistit péči o svou rodinu během své nepřítomnosti. Je to jeden z pěti pilířů islámu. Hadždž je demonstrací solidarity muslimského lidu a jeho podřízenosti Bohu (Alláhovi). Pouť se koná od 8. do 12. (v některých případech až 13.) dne Dhú al-hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře. Protože islámský kalendář je lunární a asi o jedenáct dní kratší než gregoriánský kalendář, termín konání hadždže se každý rok posouvá. Muslimovi, který pouť úspěšně vykonal, náleží čestný titul hadži.

📜 Historie a původ

Tradice pouti do Mekky je starší než samotný islám. Již v předislámské Arábii byla Ka'ba uctívána jako svatyně a byla cílem poutí různých arabských kmenů, které zde uctívaly svá božstva.

Podle islámské tradice sahají kořeny hadždže až k proroku Ibráhímovi (Abrahámovi). Na Boží příkaz měl Ibráhím opustit svou ženu Hádžar a syna Ismá'íla v poušti v místě dnešní Mekky. Když jim došla voda, Hádžar zoufale pobíhala mezi pahorky As-Safá a Al-Marwá, dokud se pod nohama malého Ismá'íla neobjevil pramen Zamzam. Později se Ibráhím vrátil a spolu se svým synem Ismá'ílem postavili na Boží příkaz Ka'bu, první dům určený k uctívání jediného Boha. Ibráhím poté vyzval lidstvo, aby k tomuto domu vykonávalo pouť.

Po staletích se však původní monoteistický rituál zvrhl v polyteistické praktiky. S příchodem proroka Muhammada v 7. století byl monoteismus obnoven. V roce 630 Mohamed dobyl Mekku, očistil Ka'bu od model a znovu ustanovil hadždž jako jeden z pěti pilířů islámu. V roce 632 vykonal svou jedinou a poslední pouť, známou jako "Poutní cesta na rozloučenou" (Hidždžat al-wadá). Během této pouti stanovil přesný průběh a rituály, které muslimové dodržují dodnes.

🕋 Podmínky pro vykonání

Aby byl hadždž pro muslima povinný a platný, musí splňovat několik podmínek (šurút):

Islám: Pouť může vykonat pouze muslim.
Dospělost a příčetnost: Poutník musí dosáhnout puberty (bulúgh) a být duševně zdráv (áqil).
Svoboda: Poutník nesmí být otrokem.
Schopnost (istita'a): Tato podmínka se dělí na dvě části:
- **Fyzická schopnost:** Poutník musí být dostatečně zdravý, aby zvládl náročnou cestu a rituály.
- **Finanční schopnost:** Musí mít dostatek prostředků na pokrytí nákladů na cestu, ubytování a stravu, a zároveň musí zajistit svou rodinu a splatit všechny dluhy před odjezdem.
Bezpečnost cesty: Cesta do Mekky musí být bezpečná.
Mahram (pro ženy): Tradičně se vyžaduje, aby ženu doprovázel mahram – manžel nebo blízký mužský příbuzný, se kterým se podle islámského práva nemůže oženit (např. otec, bratr, syn). V moderní době některé právní školy a země povolují ženám (obvykle nad určitý věk, např. 45 let) cestovat ve spolehlivé skupině bez mahrama.

⚙️ Průběh a rituály

Hadždž je komplexní soubor rituálů, které se odehrávají na několika místech v Mekce a jejím okolí během pěti až šesti dnů.

🕊️ Ihram: Stav posvěcení

Před vstupem do posvátného okrsku Mekky (míqát) musí poutník vstoupit do stavu duchovní čistoty zvaného ihram. Tento stav zahrnuje rituální omytí (ghusl), pronesení záměru (níja) vykonat pouť a oblečení speciálního oděvu.

Muži: Oblékají dva kusy bílé nesešité látky, izár (kolem pasu) a ridá (přehozený přes rameno). Tento oděv symbolizuje rovnost všech lidí před Bohem a odvrácení se od světských marností.
Ženy: Oblékají si volný, skromný oděv, který zakrývá celé tělo kromě obličeje a rukou. Barva není předepsána, ale často se volí bílá.

Během stavu ihram je zakázáno:

Stříhání vlasů a nehtů.
Používání parfémů a vonných mýdel.
Sexuální styk.
Uzavírání sňatku.
Lov zvířat.
Hádky a násilné chování.
Zakrývání hlavy (pro muže) a obličeje (pro ženy).

Od vstupu do stavu ihram poutníci opakovaně recitují modlitbu zvanou Talbija: "Labbajk Alláhumma labbajk..." ("Zde jsem k Tvým službám, ó Bože, zde jsem k Tvým službám...").

🗓️ Jednotlivé dny pouti

8. Dhú al-hidždža (Den Tarwija)

Poutníci se přesouvají z Mekky do údolí Mina, které leží asi 8 km východně. Zde tráví den a noc v modlitbách a duchovní přípravě v obrovském stanovém městě.

9. Dhú al-hidždža (Den Arafat)

Tento den je považován za vrchol a nejdůležitější část hadždže. Poutníci cestují z Miny na pláň Arafat. Zde od poledne až do západu slunce setrvávají v modlitbách, prosbách o odpuštění (wuqúf), čtení Koránu a rozjímání. Prorok Mohamed řekl: "Hadždž je Arafat." Pokud poutník tento den na Arafatu nestráví, jeho hadždž je neplatný. Po západu slunce se poutníci přesouvají do místa zvaného Muzdalifa, které leží mezi Arafatem a Minou. Zde stráví noc pod širým nebem a sbírají malé kamínky (obvykle 49 nebo 70) pro rituál kamenování.

10. Dhú al-hidždža (Den oběti - Íd al-adhá)

Tento den je nejrušnější a zahrnuje několik klíčových rituálů. Je to také den, kdy muslimové po celém světě slaví Íd al-adhá (Svátek oběti).

Kamenování (ramī): Po ranní modlitbě v Muzdalifě se poutníci vracejí do Miny. Zde provádějí symbolické kamenování Satana házením sedmi kamínků na největší ze tří sloupů, zvaný Džamrat al-Aqaba. Tento rituál připomíná čin proroka Ibráhíma, který kamením zahnal Satana, jenž ho pokoušel neuposlechnout Boží příkaz obětovat svého syna.
Oběť (qurbání): Po kamenování poutníci vykonají oběť zvířete (ovce, kozy, velblouda nebo krávy). Tím si připomínají Ibráhímovu ochotu obětovat syna, místo kterého mu Bůh nakonec seslal berana. Maso z obětovaných zvířat je z velké části distribuováno chudým po celém světě. Většina poutníků dnes oběť neprovádí osobně, ale zaplatí si ji prostřednictvím poukázek.
Stříhání vlasů (halq nebo taqsír): Po oběti si muži nechají oholit hlavu (halq) nebo si vlasy výrazně zkrátí (taqsír). Ženy si odstřihnou malý pramen vlasů. Tento akt symbolizuje znovuzrození a očištění od hříchů. Tímto úkonem je poutník částečně uvolněn ze stavu ihram (tahallul asghar).
Tawáf al-Ifádah a Sa'j: Poutníci se poté vracejí do Mekky, aby vykonali Tawáf al-Ifádah – sedmkrát obejdou Ka'bu proti směru hodinových ručiček. Následuje rituál sa'j, což je sedminásobné rychlé přecházení mezi pahorky As-Safá a Al-Marwá, připomínající hledání vody Hádžar pro svého syna Ismá'íla. Po dokončení těchto rituálů je poutník plně uvolněn ze stavu ihram.

11., 12. a 13. Dhú al-hidždža (Dny Tašríq)

Poutníci se vracejí do Miny, kde stráví další dva nebo tři dny. Každý den po poledni provádějí rituál kamenování, tentokrát házejí sedm kamínků na každý ze tří sloupů (malý, střední a velký). Poutníci mohou opustit Minu po západu slunce 12. dne, nebo mohou zůstat až do 13. dne.

👋 Závěrečné rituály

Před definitivním opuštěním Mekky musí poutník vykonat poslední rituál, Tawáf al-Wadá (Tawáf na rozloučenou), kterým se rozloučí s posvátným domem.

🌍 Význam a symbolika

Duchovní očista: Hadždž je považován za akt, který smývá minulé hříchy. Podle výroku proroka Mohameda se ten, kdo vykoná hadždž správně a bez hříchu, vrátí "čistý jako v den, kdy ho jeho matka porodila".
Jednota (Umma): Pouť je největším pravidelným shromážděním lidí na světě. Setkávají se zde miliony muslimů ze všech koutů planety, bez ohledu na jejich rasu, národnost, jazyk, sociální postavení či bohatství. Jednotný oděv ihram stírá vnější rozdíly a zdůrazňuje rovnost všech před Bohem.
Připomínka proroků: Rituály hadždže jsou živou připomínkou klíčových událostí v životech proroků Ibráhíma, Ismá'íla, jeho matky Hádžar a proroka Mohameda.
Sebeobětování a disciplína: Fyzická i duševní náročnost pouti učí poutníky trpělivosti, vytrvalosti a disciplíně.

📊 Logistika a moderní doba

Organizace hadždže je obrovskou logistickou výzvou. Vláda Saúdské Arábie investuje miliardy dolarů do infrastruktury, aby zajistila bezpečnost a pohodlí pro více než 2-3 miliony poutníků ročně. To zahrnuje:

Rozšíření Velké mešity: Probíhají neustálé projekty na rozšíření kapacity mešity a prostoru pro tawáf.
Doprava: Moderní systém autobusů a vlaků (včetně Al Mashaaer Al Mugaddassah Metro) spojuje Mekku s Minou, Arafatem a Muzdalifou, což výrazně usnadňuje přesuny poutníků.
Ubytování: V Mině bylo vybudováno obrovské klimatizované stanové město s více než 100 000 stany.
Bezpečnost a zdraví: Tisíce policistů, vojáků a zdravotníků jsou nasazeny k zajištění pořádku, bezpečnosti a poskytování lékařské péče.
Systém kvót: Aby se předešlo přeplnění, Saúdská Arábie přiděluje každé zemi roční kvótu poutníků, obvykle v poměru 1000 poutníků na milion muslimských obyvatel.

💡 Pro laiky

Hadždž je pro muslimy něco jako nejdůležitější pouť jejich života. Je to jedna z pěti základních povinností, které jejich víra vyžaduje. Jednou za život, pokud jim to zdraví a peníze dovolí, se musí vydat do svatého města Mekky v Saúdské Arábii. Během několika dní tam provádějí sérii rituálů, které připomínají příběhy proroků, jako byl Abrahám. Všichni poutníci nosí jednoduché bílé oblečení, aby se smazaly rozdíly mezi bohatými a chudými. Cílem je duchovní očista, odpuštění hříchů a posílení pocitu sounáležitosti s ostatními muslimy z celého světa.

🔗 Související pojmy

Umra: Tzv. "malá pouť", kterou lze vykonat kdykoliv během roku. Zahrnuje některé rituály hadždže (ihram, tawáf, sa'j), ale je kratší a nezahrnuje pobyt v Mině, na Arafatu a v Muzdalifě.
Ka'ba: Černá krychlová stavba uprostřed Velké mešity v Mekce, která slouží jako qibla – směr, k němuž se muslimové obracejí při modlitbách.
Íd al-adhá: "Svátek oběti", jeden ze dvou nejvýznamnějších islámských svátků. Slaví se po celém světě 10. den měsíce Dhú al-hidždža na památku Ibráhímovy oběti.
Hadži: Čestný titul, který se často používá před jménem osoby, jež vykonala hadždž.

Šablona:Aktualizováno