Liiga

Šablona:Infobox Sportovní liga

Liiga (v letech 1975 až 2013 oficiálně označovaná jako SM-liiga) je nejvyšší profesionální soutěž v ledním hokeji na území Finska. Zkratka SM v původním názvu znamenala Suomen mestaruus (Finské mistrovství). Liga byla založena v roce 1975 jako přímý nástupce předchozí poloprofesionální a amatérské soutěže SM-sarja. Soutěž je řízena jako nezávislá organizace, přičemž úzce spolupracuje s Finskou asociací ledního hokeje.

Vítěz play-off získává každoročně mistrovský pohár s názvem Kanada-malja. Liiga je dlouhodobě považována za jednu z nejkvalitnějších hokejových soutěží v Evropě a pravidelně dodává velké množství hráčů do NHL i do finského národního týmu. Z pohledu televizní sledovanosti i návštěvnosti na stadionech se jedná o nejsledovanější sportovní soutěž ve Finsku.

🗓 Současnost

V sezóně 2025/2026 se soutěže účastnilo celkem 16 celků. Ročník byl zakončen v květnu 2026 finálovou sérií, ve které se utkal tým Tappara proti klubu KooKoo. Série dospěla až do rozhodujícího sedmého utkání, ve kterém Tappara zvítězila na domácím ledě v Nokia Areně poměrem 2:1 po brankách Ondřeje Pavla a bezchybném taktickém výkonu v závěru zápasu.

Tímto vítězstvím získala Tappara svůj celkově 21. titul v historii (včetně éry SM-sarja) a potvrdila svou dominanci z posledních let, neboť se jednalo o její čtvrtý mistrovský titul během posledních pěti sezón (triumfovala také v letech 2022, 2023 a 2024). Nejužitečnějším hráčem ročníku i nejproduktivnějším mužem základní části 2025/2026 se stal Benjamin Rautiainen z mistrovského celku. Bronzové medaile vybojoval tým SaiPa.

Na chvostu tabulky se v ročníku 2025/2026 umístil klub Sport, který v 60 zápasech základní části nasbíral pouze 40 bodů a skončil na 16. místě se ztrátou 104 gólů v rozdílu skóre.

⏳ Historie

Historie organizovaného boje o finský hokejový titul sahá do roku 1928, kdy byla založena soutěž SM-sarja. Prvním vítězem se tehdy stal celek Viipurin Reipas. Až do roku 1933 se soutěž hrála formou vyřazovacího poháru, následně přešla na ligový systém s tabulkou.

V sedmdesátých letech 20. století začala úroveň amatérské soutěže narážet na své limity. Vedení finského hokeje se rozhodlo soutěž plně profesionalizovat. V roce 1975 tak vznikla SM-liiga. Počet týmů byl v první sezóně 1975/1976 stanoven na deset. Prvním mistrem novodobé éry se stal klub TPS.

V průběhu desetiletí se v lize vytvořilo několik výrazných dynastií:

80. léta: Dominoval klub Tappara, který získal tituly v letech 1982, 1984, 1986, 1987 a 1988.
90. léta: Znamenala nadvládu klubu TPS (tituly 1990, 1991, 1993, 1995, 1999) a vzestup klubu Jokerit.
Počátek 21. století: Zlatá éra klubu Kärpät, který dokázal zvítězit v letech 2004, 2005, 2007 a 2008.
Současnost: Návrat Tappary na pozici suveréna soutěže, korunovaný sérií titulů pod vedením trenérů Jussiho Tapoly a následně Rikarda Grönborga.

V roce 2013 proběhl kompletní rebranding soutěže. Bylo opuštěno tradiční označení SM-liiga a novým oficiálním názvem se stalo zkrácené označení Liiga. Změna byla doprovázena novým logem a modernizací marketingové strategie.

Významným milníkem v historii byl rok 2000, kdy vedení ligy rozhodlo o jejím uzavření. Tím byl zrušen přímý postup a sestup mezi Liigou a nižší soutěží Mestis. Otevření ligy proběhlo opětovně formou licenčního řízení – pokud tým z nižší soutěže splnil sportovní (vítězství v Mestis) i ekonomická kritéria, mohl být přijat, což vedlo k postupnému rozšíření soutěže z původních 14 týmů na současných 16 celků (naposledy byl pro sezónu 2024/2025 přijat klub Kiekko-Espoo).

🏒 Formát soutěže

Základní část se hraje od září do března. Každý ze 16 týmů odehraje přesně 60 utkání. Bodovací systém, který se uplatňuje, je standardem pro většinu evropských soutěží, ale liší se od zámořské NHL:

Vítězství v normální hrací době = 3 body
Vítězství v prodloužení nebo po samostatných nájezdech = 2 body
Prohra v prodloužení nebo po samostatných nájezdech = 1 bod
Prohra v normální hrací době = 0 bodů

V případě nerozhodného stavu po 60 minutách následuje pětiminutové prodloužení, které se hraje ve formátu tří proti třem (3 na 3). Pokud gól nepadne, rozhodují samostatné nájezdy.

Po skončení základní části postupují týmy na 1. až 6. místě přímo do čtvrtfinále play-off. Celky na 7. až 10. pozici hrají předkolo (tzv. Wild card round) na dvě vítězná utkání o zbylá dvě čtvrtfinálová místa. Od čtvrtfinále dále se všechny série hrají na čtyři vítězná utkání (Best-of-7). Na rozdíl od NHL se ve Finsku před finále hraje také samostatný zápas o bronzovou medaili pro dva poražené semifinalisty.

🏟 Kluby v sezóně 2025/2026

Seznam 16 celků, které působily v sezóně 2025/2026 (řazeno abecedně podle měst):

HIFK – Sídlem je hlavní město Helsinky. Tým hraje v Helsingin jäähalli s kapacitou 8 200 diváků. Tradičně silný klub s velkou fanouškovskou základnou.
HPK – Sídlí ve městě Hämeenlinna. Domovskou arénou je Pohjantähti Areena pro 5 360 diváků.
Ilves – Jeden ze dvou celků z města Tampere. Sdílí moderní Nokia Arenu s Tapparou. Založen již v roce 1931.
Jukurit – Klub z města Mikkeli. Domovským stánkem je Ikioma Areena (4 200 míst).
JYP – Působí ve městě Jyväskylä. Hraje v LähiTapiola Areně s kapacitou 4 437 míst.
KalPa – Klub ze severnějšího města Kuopio. Aréna Olvi (5 300 míst).
Kiekko-Espoo – Klub z města Espoo, který se nedávno vrátil do nejvyšší soutěže. Hraje v Metro Areena (6 982 diváků).
KooKoo – Celek z města Kouvola. Finalista sezóny 2025/2026. Lumon Areena (5 950 diváků).
Kärpät – Nejlidnatější klub severního Finska sídlící ve městě Oulu. Oulun Energia Areena pojme 6 614 diváků.
Lukko – Klub z malého města Rauma. Přesto má silné finanční zázemí spojené s místním úklidovým konglomerátem RTK. Kivikylän Areena (4 700 míst).
Pelicans – Tým z města Lahti. Isku Areena s kapacitou 5 371 diváků.
SaiPa – Klub z příhraničního města Lappeenranta. Kisapuisto Areena (4 820 míst).
Sport – Tým z bilingvního města Vaasa. Vaasan Sähkö Areena (5 000 míst).
Tappara – Úřadující mistr a suverén posledních let z města Tampere. Nokia Arena pojme přes 13 000 diváků.
TPS – Historicky vysoce úspěšný celek z města Turku. Domovem je rozsáhlá Gatorade Center (11 820 diváků).
Ässät – Klub ze západofinského města Pori. Enersense Areena (6 350 diváků).

🏆 Trofeje a ocenění

Finská liga uděluje po každé sezóně širokou škálu trofejí. Téměř všechny nesou jména legendárních postav finského hokeje.

Kanada-malja – Pohár pro vítězný tým play-off. Byl věnován v roce 1951 finskou menšinou žijící v Kanadě.
Kultainen kypärä (Zlatá helma) – Ocenění pro nejlepšího hráče soutěže. Zvláštností je, že o vítězi hlasují samotní hráči ligy. Během zápasů nosí nejproduktivnější hráč každého týmu skutečnou zlatou helmu na hlavě.
Trofej Kaleviho Numminena – Pro nejlepšího trenéra sezóny.
Trofej Jariho Kurriho – Udělována nejužitečnějšímu hráči v play-off (obdoba zámořské Conn Smythe Trophy).
Trofej Urpo Ylönena – Cena pro nejlepšího brankáře základní části.
Trofej Pekky Rautakallia – Ocenění pro nejlepšího obránce soutěže.
Trofej Aarneho Honkavaary – Pro hráče s nejvyšším počtem vstřelených branek v základní části.
Trofej Veli-Pekky Ketoly – Cena pro vítěze kanadského bodování (nejvíce bodů za góly a asistence) v základní části.

📈 Statistiky a historické tabulky

Historická tabulka produktivity (Základní část + Play-off)

Historické bodování finské nejvyšší soutěže (včetně éry před rokem 1975 pro hráče, jejichž kariéra překlenula obě období) ukazuje obrovskou loajalitu finských hvězd svým domácím klubům.

Pořadí	Hráč	Pozice	Zápasy	Góly	Asistence	Body
1.	Janne Ojanen	Útočník	876	283	516	799
2.	Arto Javanainen	Útočník	668	462	330	792
3.	Matti Hagman	Útočník	513	288	462	750
4.	Kristian Kuusela	Útočník	1107	280	458	738
5.	Reijo Leppänen	Útočník	616	356	374	730
6.	Ville Vahalahti	Útočník	977	260	427	687
7.	Jari Lindroos	Útočník	649	230	432	662
8.	Esa Keskinen	Útočník	478	215	443	658
9.	Risto Jalo	Útočník	594	237	409	646
10.	Juha-Pekka Haataja	Útočník	881	256	326	582

Absolutním králem střelců v historii ligy je Arto Javanainen s 462 nastřílenými brankami v pouhých 668 zápasech, což představuje průměr 0,69 gólu na zápas.

Kompletní seznam medailistů éry Liigy (od 1975)

Níže je uveden kompletní přehled všech 51 odehraných sezón v profesionální éře od roku 1975 do sezóny 2025/2026. Každá sezóna je zahrnuta bez výjimky.

Sezóna	Zlato (Mistr)	Stříbro (Poražený finalista)	Bronz
1975/1976	TPS	Tappara	Ässät
1976/1977	Tappara	TPS	KooVee
1977/1978	Ässät	Tappara	TPS
1978/1979	Tappara	Ässät	TPS
1979/1980	HIFK	Ässät	Kärpät
1980/1981	Kärpät	Tappara	TPS
1981/1982	Tappara	TPS	HIFK
1982/1983	HIFK	Jokerit	Ilves
1983/1984	Tappara	Ässät	Kärpät
1984/1985	Ilves	TPS	Kärpät
1985/1986	Tappara	HIFK	Kärpät
1986/1987	Tappara	Kärpät	HIFK
1987/1988	Tappara	Lukko	HIFK
1988/1989	TPS	JYP	Ilves
1989/1990	TPS	Ilves	Tappara
1990/1991	TPS	KalPa	HPK
1991/1992	Jokerit	JYP	HIFK
1992/1993	TPS	HPK	JYP
1993/1994	Jokerit	TPS	Lukko
1994/1995	TPS	Jokerit	Ässät
1995/1996	Jokerit	TPS	Lukko
1996/1997	Jokerit	TPS	HPK
1997/1998	HIFK	Ilves	Jokerit
1998/1999	TPS	HIFK	HPK
1999/2000	TPS	Jokerit	HPK
2000/2001	TPS	Tappara	Ilves
2001/2002	Jokerit	Tappara	HPK
2002/2003	Tappara	Kärpät	HPK
2003/2004	Kärpät	TPS	HIFK
2004/2005	Kärpät	Jokerit	HPK
2005/2006	HPK	Ässät	Kärpät
2006/2007	Kärpät	Jokerit	HPK
2007/2008	Kärpät	Blues	Tappara
2008/2009	JYP	Kärpät	KalPa
2009/2010	TPS	HPK	JYP
2010/2011	HIFK	Blues	Lukko
2011/2012	JYP	Pelicans	Jokerit
2012/2013	Ässät	Tappara	JYP
2013/2014	Kärpät	Tappara	Lukko
2014/2015	Kärpät	Tappara	JYP
2015/2016	Tappara	HIFK	Kärpät
2016/2017	Tappara	KalPa	JYP
2017/2018	Kärpät	Tappara	HIFK
2018/2019	HPK	Kärpät	Tappara
2019/2020	Data nejsou dostupná	(Sezóna nedohrána)	kvůli pandemii covidu-19
2020/2021	Lukko	TPS	HIFK
2021/2022	Tappara	TPS	Ilves
2022/2023	Tappara	Pelicans	Ilves
2023/2024	Tappara	Pelicans	Kärpät
2024/2025	KalPa	SaiPa	Ilves
2025/2026	Tappara	KooKoo	SaiPa

🌍 Mezinárodní kontext

Finská Liiga zaujímá z evropského hlediska velmi vysoké postavení. Týmy z této soutěže se každoročně účastní mezinárodní Champions Hockey League (CHL). Finské celky patří v CHL k dlouhodobě nejúspěšnějším, což potvrzují opakované postupy do závěrečných fází turnaje (klub JYP například celou soutěž vyhrál v roce 2018).

Z hlediska produkce hráčů pro NHL je Finsko jedním z hlavních evropských exportérů, přičemž téměř všichni finští hráči v zámoří prošli systémem mládeže a dospělého hokeje v klubech Liigy. Mezi hráče, kteří začínali kariéru v této soutěži a posléze zářili v NHL, patří legendy jako Teemu Selänne, Jari Kurri, Saku Koivu nebo ze současných hráčů Aleksander Barkov, Mikko Rantanen a Sebastian Aho.

💡 Pro laiky

Systém finské hokejové ligy lze pochopit na několika základních rozdílech oproti jiným soutěžím (zejména zámořské NHL nebo české extralize).

Zatímco v NHL jsou rozměry ledové plochy úzké (šířka 26 metrů) a klade se důraz na fyzický hokej plný srážek, evropská kluziště bývají tradičně široká (až 30 metrů). Finsko zvolilo kompromis – většina stadionů má šířku 28 metrů (tzv. hybridní kluziště). Tento rozměr přímo ovlivňuje herní styl. Hráči mají více času na práci s pukem, ale hra je přesto rychlá.

Finský hokej je celosvětově známý svým taktickým pojetím nazývaným „Meidän peli“ (Naše hra). V Liize tak divák neuvidí bezhlavé nahazování puků dopředu. Týmy místo toho preferují držení kotouče, časté zpětné přihrávky obráncům a organizované zakládání útoků v pětici. Jde o vysoce systematický hokej, který vyžaduje od hráčů maximální disciplínu a herní inteligenci.

Dalším specifikem je zlatá helma. Pokud na led vyjede hráč a na hlavě má blyštivou zlatou přilbu (zatímco zbytek týmu má standardní barvy), není to znak arogance nebo porušení pravidel. Zlatou helmu nosí podle pravidel soutěže hráč, který v daném okamžiku nasbíral nejvíce kanadských bodů (gólů a asistencí) ze svého týmu. Divák tak ihned na první pohled rozezná největší ofenzivní hrozbu soupeře.

Zdroje