Federální rezervní systém

Rozbalit box

Obsah boxu

Federální rezervní systém
Zkratka	Fed
Typ	Centrální banka Spojených států
Vznik	23. prosince 1913
Sídlo	Eccles Building, Washington, D.C., 🇺🇸 USA
Počet členů	12 regionálních bank, ~2 300 členských bank
Předseda	Jerome Powell
[www.federalreserve.gov Oficiální web]

Federální rezervní systém (anglicky Federal Reserve System, neformálně Fed) je centrální banka Spojených států amerických. Byl založen v roce 1913 s cílem vytvořit bezpečnější, flexibilnější a stabilnější měnový a finanční systém. Je považován za nejmocnější a nejvlivnější finanční instituci na světě. Jeho rozhodnutí o měnové politice, zejména o úrokových sazbách, mají okamžitý a zásadní dopad nejen na americkou, ale i na celosvětovou ekonomiku.

Na rozdíl od většiny centrálních bank má Fed unikátní hybridní strukturu, která kombinuje centralizovanou vládní agenturu (Radu guvernérů) s 12 decentralizovanými, soukromě vlastněnými regionálními bankami. V jeho čele stojí předseda, který je jednou z nejmocnějších osob v globální ekonomice.

🏛️ Cíle a funkce

Fed má ze zákona stanovený tzv. dvojí mandát (dual mandate): 1. Maximální zaměstnanost: Podporovat podmínky, které vedou k co nejvyššímu počtu pracovních míst. 2. Stabilní ceny: Udržovat inflaci pod kontrolou, obvykle na cílové úrovni 2 %.

Kromě toho má Fed další klíčové funkce:

• Udržování stability finančního systému: Působí jako "věřitel poslední instance" pro bankovní systém, aby zabránil finančním krizím.
• Dohled a regulace bank: Dohlíží na banky, aby zajistil jejich bezpečnost a ochranu spotřebitelů.
• Provoz platebního systému: Zajišťuje plynulý chod platebního styku v zemi.

💵 Nástroje měnové politiky

K dosažení svých cílů používá Fed několik nástrojů, kterými ovlivňuje množství peněz v ekonomice a cenu peněz (úrokové sazby).

• Operace na volném trhu (Open Market Operations): Nejčastěji používaný nástroj. Fed nakupuje nebo prodává státní dluhopisy na otevřeném trhu.

   *   Když nakupuje dluhopisy, pumpuje do bankovního systému peníze, což snižuje úrokové sazby a podporuje ekonomiku.
   *   Když prodává dluhopisy, stahuje peníze z oběhu, což zvyšuje úrokové sazby a brzdí inflaci.

• Základní úroková sazba (Federal Funds Rate): Fed stanovuje cílové rozpětí pro úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem půjčují přes noc. Toto je klíčová sazba, od které se odvíjejí všechny ostatní úroky v ekonomice – od hypoték po spotřebitelské úvěry.
• Kvantitativní uvolňování (Quantitative Easing, QE): V době hluboké krize (jako v roce 2008 nebo během pandemie) může Fed přistoupit k masivnímu nákupu dluhopisů a dalších aktiv, aby napumpoval do ekonomiky obrovské množství likvidity a zabránil jejímu kolapsu. Opakem je kvantitativní utahování (QT).

Struktura

Fed má unikátní a komplexní strukturu, která má zajistit jeho nezávislost na krátkodobých politických tlacích.

• Rada guvernérů (Board of Governors): Sídlí ve Washingtonu, D.C. a je to hlavní řídící orgán. Skládá se ze sedmi členů, které jmenuje prezident USA a schvaluje Senát na 14leté funkční období. V jejím čele stojí předseda (v současnosti Jerome Powell), jehož funkční období je čtyřleté.
• 12 regionálních Federálních rezervních bank: Jsou rozmístěny po celých USA (např. v New Yorku, Chicagu, San Franciscu). Fungují jako provozní složky Fedu pro svůj region. Jsou technicky v soukromém vlastnictví členských bank ve svém distriktu, ale podléhají dohledu Rady guvernérů.
• Federální výbor pro volný trh (FOMC): Je to nejdůležitější orgán pro měnovou politiku. Právě FOMC rozhoduje o úrokových sazbách. Skládá se ze 7 členů Rady guvernérů a 5 prezidentů regionálních bank.

⏳ Historie

Založení Fedu v roce 1913 bylo přímou reakcí na sérii finančních panik a krizí, které sužovaly americkou ekonomiku na přelomu 19. a 20. století. Největším spouštěčem byla Panika roku 1907, kdy krach jedné banky vyvolal řetězovou reakci a hrozil kolaps celého finančního systému. Ukázalo se, že země potřebuje centrální autoritu, která by mohla poskytnout likviditu v době krize.

Po letech politických debat byl přijat Zákon o federálních rezervách (Federal Reserve Act), který podepsal prezident Woodrow Wilson. Cílem bylo vytvořit systém, který by byl dostatečně centralizovaný na to, aby byl efektivní, ale zároveň dostatečně decentralizovaný, aby se zabránilo koncentraci moci v New Yorku (na Wall Street) nebo ve Washingtonu.

Klíčové momenty v historii Fedu:

• Velká hospodářská krize (30. léta): Fed je často kritizován za to, že svou nečinností a zpřísněním měnové politiky v nevhodnou dobu krizi ještě prohloubil.
• "Dohoda" s ministerstvem financí (1951): Fed získal plnou nezávislost na ministerstvu financí, což mu umožnilo provádět měnovou politiku nezávisle na politických tlacích vlády.
• Boj s inflací (80. léta): Pod vedením předsedy Paula Volckera Fed drasticky zvýšil úrokové sazby, aby zkrotil dvoucifernou inflaci. Ačkoliv to vyvolalo bolestivou recesi, tento krok obnovil důvěru v dolar a položil základy pro dlouhé období prosperity.
• Finanční krize 2008 a pandemie (2020): V obou případech Fed reagoval bezprecedentními a masivními intervencemi (snížení sazeb na nulu, kvantitativní uvolňování), aby zabránil kolapsu globálního finančního systému.

⚔️ Nezávislost a kritika

Ačkoliv je Fed centrální bankou USA, je navržen tak, aby byl nezávislý na přímé politické kontrole. Členové Rady guvernérů mají dlouhá funkční období a rozhodnutí o měnové politice nepodléhají schválení prezidentem ani Kongresem. Tato nezávislost je považována za klíčovou pro důvěryhodnost a schopnost dělat nepopulární, ale nutná rozhodnutí.

Přesto je Fed neustále terčem kritiky z obou stran politického spektra:

• Kritika zleva: Progresivní politici kritizují Fed za to, že je příliš spjatý s Wall Street a velkými bankami a že jeho politika zvyšování sazeb poškozuje pracující na úkor boje proti inflaci.
• Kritika zprava: Konzervativní a libertariánští politici (jako Ron Paul) kritizují Fed za to, že "tiskem peněz" znehodnocuje dolar, způsobuje inflaci a má příliš velkou a nekontrolovanou moc nad ekonomikou. Hnutí "Audit the Fed" požaduje větší transparentnost a kontrolu jeho operací.

✨ Pro laiky

Představit si Federální rezervní systém (Fed) je nejlepší jako hlavního finančního "lékaře" a "termostata" americké ekonomiky. Jeho práce má dva hlavní úkoly, které se často vzájemně vylučují.

1. Když je ekonomice "zima" (recese, vysoká nezaměstnanost):

   *   **Co dělá Fed?** Snižuje úrokové sazby. Je to jako by "zlevnil" peníze.
   *   **Proč to dělá?** Když jsou půjčky levnější, firmy si více půjčují na investice, staví nové továrny a nabírají lidi. Lidé si zase více půjčují na domy a auta. Tím se ekonomika "zahřeje" a začne opět růst. Je to jako šlápnutí na plyn.

2. Když je ekonomice příliš "horko" (vysoká inflace, vše se zdražuje):

   *   **Co dělá Fed?** Zvyšuje úrokové sazby. Je to jako by "zdražil" peníze.
   *   **Proč to dělá?** Když jsou půjčky dražší, firmy i lidé si méně půjčují a méně utrácejí. Tím se poptávka po zboží ochladí a ceny přestanou tak rychle růst. Je to jako šlápnutí na brzdu.

• • Proč je tak mocný?**

Protože americký dolar je nejdůležitější měnou na světě. Když Fed změní úrokové sazby v USA, ovlivní to hodnotu dolaru, a tím i ceny ropy, zlata a prakticky všeho ostatního na světě. Rozhodnutí, které udělá pár lidí ve Washingtonu, tak během několika hodin pocítí finanční trhy od Tokia po Prahu.

• • Předseda Fedu** (v současnosti Jerome Powell) je proto považován za jednoho z nejmocnějších lidí na planetě. Když mluví, celý finanční svět ztichne a poslouchá každé jeho slovo, protože to může rozhodnout o tom, jestli budou akcie, hypotéky nebo ceny zboží v příštích měsících stoupat, nebo klesat.