Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy

Šablona:Infobox Univerzita

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (často označovaná ustálenou zkratkou FTVS UK) je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy v Praze. Jedná se o nejstarší, největší a nejvýznamnější vysokoškolskou instituci v České republice, která se specializuje na komplexní vzdělávání, vědu a výzkum v oblastech tělesné výchovy, sportu, kinantropologie, fyzioterapie, aplikované tělesné výchovy a sportovního managementu. Fakulta sídlí v rozsáhlém kampusovém areálu v pražské čtvrti Veleslavín v Praze 6.

Fakulta byla původně založena v roce 1953 jako samostatný Institut tělesné výchovy a sportu (ITVS), avšak již v roce 1959 byla z rozhodnutí tehdejších státních orgánů začleněna do svazku Univerzity Karlovy, čímž se stala její nedílnou součástí a získala plný akademický status. Během své existence vychovala tisíce špičkových odborníků, mezi nimiž figurují nejen olympijští medailisté, trenéři národních reprezentací a sportovní manažeři, ale také vysoce kvalifikovaní učitelé tělesné výchovy, uznávaní fyzioterapeuti a vědečtí pracovníci zkoumající lidský pohyb z biomechanického, fyziologického i psychologického hlediska.

V současnosti nabízí FTVS UK akreditované bakalářské, navazující magisterské i doktorské studijní programy a provozuje několik specializovaných výzkumných a diagnostických center, která úzce spolupracují s vrcholovými sportovními svazy i zdravotnickými zařízeními.

🗓 Současnost (2025–2026)

V polovině třetí dekády jedenadvacátého století se Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy profiluje jako moderní, výzkumně orientovaná evropská instituce. Na pozici děkana působí doc. PhDr. Miroslav Petr, Ph.D., pod jehož vedením, a ve spolupráci s širokým kolegiem proděkanů (např. proděkanem pro studijní záležitosti Mgr. Vladimírem Hojkou, Ph.D., či proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Mgr. Janem Chrudimským, Ph.D.), fakulta prochází obdobím strategického rozvoje a internacionalizace.

Dnešní FTVS UK klade obrovský důraz na propojování teorie a praxe. Velkým tématem současnosti je modernizace výzkumných laboratoří a integrace moderních technologií do sportovní diagnostiky (např. využití umělé inteligence pro analýzu pohybu či 3D biomechanické modelování). Fakulta také masivně podporuje mobilitu studentů v rámci evropského programu Erasmus+ a nabízí řadu studijních programů kompletně v anglickém jazyce. Významnou roli hraje také prohlubování konceptu "udržitelného a zdravého životního stylu", do kterého se fakulta zapojuje formou veřejných seminářů, spolupráce s obcemi a programů podpory aktivního stárnutí populace. I přes rostoucí konkurenci privátních škol si instituce dlouhodobě drží pozici první volby pro většinu uchazečů o sportovní, zdravotnická a pohybová studia v zemi.

⏳ Historie a architektonický vývoj

Počátky tělovýchovného vzdělávání a ITVS (1953–1959)

Historie vysokoškolského vzdělávání v oboru tělesné výchovy na našem území sahá mnohem hlouběji do minulosti (např. v rámci lékařských či pedagogických fakult), avšak vznik specializované instituce je spojen až s rokem 1953. V tomto roce byl nařízením vlády zřízen Institut tělesné výchovy a sportu (ITVS) jako samostatná vysoká škola. Důvodem tohoto kroku byla dobová potřeba sjednotit a centralizovat přípravu tělovýchovných kádrů, učitelů a trenérů podle sovětského vzoru. Institut byl zpočátku provizorně umístěn v prostorách slavného Tyršova domu na Malé Straně v Praze, který historicky patřil organizaci Sokol. V těchto prvních letech šlo o instituci se silným ideologickým zaměřením, avšak již tehdy se zde začala formovat silná jádra odborných kateder zaměřených na fyziologii zátěže a teorii sportovního tréninku.

Začlenění do Univerzity Karlovy a éra v Tyršově domě (1959–1989)

Zásadním milníkem, který definoval budoucí prestiž a akademické směřování instituce, byl rok 1959. K 1. září tohoto roku byl ITVS zrušen jako samostatná vysoká škola a jeho fakulty a katedry byly včleněny do Univerzity Karlovy pod novým a trvalým názvem Fakulta tělesné výchovy a sportu. Tímto krokem získal obor tělesné výchovy plnohodnotné univerzitní uznání, což vedlo ke zvýšení nároků na vědeckou a výzkumnou práci pedagogů.

Během šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let působila fakulta nadále převážně v historických prostorách Tyršova domu, což přinášelo obrovské logistické problémy. Historická budova nedisponovala dostatečným množstvím laboratoří, moderních učeben ani venkovních sportovišť, a studenti tak museli za praxí cestovat po nejrůznějších pronajatých sportovištích po celé Praze. Navzdory těmto komplikacím se v této éře na FTVS zformovala světově uznávaná pražská kinantropologická škola (věda o lidském pohybu) a fakulta se stala klíčovým partnerem při přípravě československých sportovců na mezinárodní akce a Olympijské hry. Zlatou éru zažívala mimo jiné diagnostika vrcholových sportovců. Období normalizace po roce 1968 ovšem přineslo silný politický tlak a mnoho kvalitních pedagogů muselo fakultu z ideologických důvodů opustit.

Sametová revoluce a přesun na Veleslavín (1989–2000)

Sametová revoluce v listopadu 1989 znamenala pro fakultu znovuzískání akademických svobod, zrušení povinné politické výuky a obrození svobodných mezinárodních kontaktů se západními univerzitami. Zásadní změnou však byla otázka sídla. Po rehabilitaci organizace Sokol jí byl v rámci majetkových restitucí oprávněně navrácen Tyršův dům. Fakulta se tak ocitla ve velké krizi a musela urychleně hledat nové výukové prostory.

V roce 1992 bylo po dlouhých jednáních rozhodnuto o přesunu fakulty do obrovského komplexu budov v pražském Veleslavíně (ulice José Martího). Tento rozlehlý kampus původně sloužil jako Vysoká škola politická ústředního výboru KSČ (mezi Pražany lidově přezdívaná jako "Vokovická Sorbonna"). Přesun fakulty sice zachránil její existenci a nabídl velký prostorový potenciál, ale vyžadoval enormní investice do přestavby. Bývalé stranické učebny a stranické sály musely být složitě a nákladně transformovány na tělocvičny, biomechanické laboratoře, plavecký bazén a atletický stadion. Transformace tohoto prostoru postupně probíhala v podstatě celá devadesátá léta a s obměnami pokračuje dodnes.

Moderní rozvoj a internacionalizace (2000–současnost)

Se vstupem do 21. století se fakulta plně etablovala v novém sídle. Došlo k masivnímu rozvoji biomedicínských a fyzioterapeutických oborů, které reagovaly na rostoucí poptávku ve zdravotnictví. Fakulta také výrazně rozšířila programy zaměřené na sportovní management a aplikovanou tělesnou výchovu osob se specifickými potřebami. Obrovským posunem bylo zapojení fakulty do evropských výzkumných struktur, získávání štědrých grantů a produkce vědeckých článků v impaktovaných mezinárodních časopisech. FTVS dnes neplní jen zjednodušenou roli "továrny na tělocvikáře", ale představuje elitní evropské výzkumné centrum v oblasti lidského pohybu, fyziologie zátěže a sportovní medicíny.

🏛 Kampus Veleslavín a akademická infrastruktura

Domovem fakulty je rozlehlý a architektonicky specifický kampus na Veleslavíně, nacházející se v těsné blízkosti přírodní rezervace Divoká Šárka. Tento areál poskytuje na pražské poměry unikátní výhodu – spojuje teoretickou výuku, špičkový výzkum, administrativu a sportovní praxi prakticky na jednom místě.

Hlavní budova se skládá z několika rozsáhlých bloků s desítkami přednáškových sálů a seminárních místností. Součástí komplexu je masivní moderní Ústřední knihovna FTVS UK, která spravuje největší specializovaný fond literatury o sportu, tělesné výchově a kinantropologii ve střední Evropě a nabízí studentům klidné studijní zázemí.

Sportovní infrastruktura přímo v kampusu je impozantní a je neustále modernizována. Její součástí je zrekonstruovaný atletický ovál, několik venkovních hřišť s umělým povrchem pro fotbal a ragby, specializované venkovní kurty pro plážové sporty a tenisové dvorce. Vnitřní prostory ukrývají velkou multifunkční sportovní halu pro míčové sporty, špičkově vybavenou gymnastickou halu s molitanovými doskokovými jámami, moderní úpolový sál pro bojová umění, fitness centrum, taneční a zrcadlové sály. Nechybí ani vlastní krytý plavecký bazén. Tato koncentrace sportovišť umožňuje studentům absolvovat ranní praktickou výuku a během několika minut přejít v civilním oblečení do laboratoří nebo přednáškových sálů. Pro specifické venkovní sporty, jakými jsou kanoistika nebo lyžování, využívá fakulta externí moderní loděnici v pražské Tróji a pořádá celostátní i zahraniční výcvikové kurzy v horských oblastech.

📚 Struktura fakulty a studijní programy

Vnitřní organizace FTVS UK je velmi komplexní a dělí se do několika odborných sekcí a desítek kateder, které pokrývají široké spektrum kinantropologických disciplín. Tato rozmanitost se odráží i v nabídce studijních programů, které lákají tisíce uchazečů s rozdílnými profesními cíli.

Biomedicínská a zdravotnická sekce

Tato sekce tvoří odbornou páteř fakulty a soustředí se na pochopení lidského těla, jeho anatomie, fyziologie a biomechaniky v kontextu fyzické zátěže a zdraví. Patří sem Katedra anatomie a biomechaniky, Katedra fyziologie a biochemie a především obří a extrémně žádaná Katedra fyzioterapie.

Studijní program Fyzioterapie (bakalářský i navazující magisterský) patří k nejtěžším a nejprestižnějším oborům na celé fakultě. Konkurence při přijímacím řízení je zde extrémní. Studenti tohoto programu absolvují velmi náročnou výuku medicínských předmětů a stovky hodin klinické praxe ve fakultních nemocnicích a klinikách. Dalším unikátním oborem je Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami, jehož historie spadá na FTVS již do začátku 90. let, kdy fakulta patřila k průkopníkům v integraci osob se zdravotním postižením do sportu. Vzdělávají se zde experti pro paralympijský sport, speciální pedagogové i odborníci pro rehabilitační centra.

Sportovní sekce a učitelství

Druhou masivní větví je praktická a pedagogická sekce. Tvoří ji specializované katedry rozdělené podle druhů sportů – Katedra atletiky, Katedra gymnastiky a úpolových sportů, Katedra sportovních her a Katedra plaveckých, vodních a technických sportů.

Zde studují především budoucí středoškolští i základní učitelé tělesné výchovy. Program Tělesná výchova a sport se zaměřením na vzdělávání je koncipován jako dvouoborový (sdružené studium). Studenti si k tělesné výchově přibírají další plnohodnotný předmět (například historii, geografii, český jazyk nebo matematiku), jehož výuku zaštiťují jiné fakulty Univerzity Karlovy (zejména Pedagogická fakulta, Přírodovědecká fakulta či Filozofická fakulta). Vedle učitelství zde funguje obor Trenérství, který vychovává budoucí profesionální trenéry pro vrcholový sport, sportovní analytiky a metodiky, kteří po absolutoriu automaticky splňují podmínky pro zisk nejvyšších možných odborných licencí v příslušných sportovních svazech. Nedílnou součástí sportovní sekce je i Katedra vojenské tělovýchovy, fungující v kooperaci s ozbrojenými složkami státu.

Společenskovědní sekce a management

Třetí pilíř fakulty zkoumá sport ze sociologického, psychologického a ekonomického hlediska. Zahrnuje Katedru pedagogiky, psychologie a didaktiky, Katedru filozofie a historie sportu a velmi populární Katedru managementu sportu.

Program Management sportu připravuje budoucí lídry pro sportovní kluby, svazy, provozovatele sportovních zařízení a marketingové agentury. Studenti úspěšně kombinují znalosti základů sportu s ekonomikou, právem, marketingem a projektovým řízením. Společenskovědní sekce se navíc stará o to, aby všichni studenti fakulty bez ohledu na specializaci získali hluboký etický a historický základ a chápali sport nejen jako prázdný fyzický výkon, ale jako klíčový sociokulturní fenomén moderní společnosti.

🔬 Věda, výzkum a diagnostika

Výzkumná činnost na fakultě je zcela zásadní pro její mezinárodní kredit a budoucí financování. Fakultní Sportovně-diagnostické a výzkumné centrum představuje absolutní technologickou špičku ve středoevropském prostoru. Toto centrum pravidelně navštěvují elitní čeští a zahraniční sportovci, fotbalové a hokejové kluby či olympionici, aby zde podstoupili komplexní zátěžové testy, izokinetickou diagnostiku svalové síly, 3D kinematickou analýzu pohybu či měření maximální spotřeby kyslíku (VO2 max).

Vědci a akademici (např. doc. PaedDr. Tomáš Malý, Ph.D., prof. MUDr. Jan Heller, CSc. nebo doc. PhDr. Petr Šťastný, Ph.D.) zde provádějí a publikují stovky studií zaměřených na prevenci zranění, optimalizaci tréninkových procesů, vliv výživy na sportovní výkon a celospolečenské dopady sedavého způsobu života na zdraví populace. Výzkum se přitom neomezuje jen na elitní sport, ale obrovská část kapacity je věnována klinické fyzioterapii, rehabilitaci po těžkých úrazech a vlivu aktivního pohybu na léčbu civilizačních onemocnění a obezity.

👥 Významní absolventi a osobnosti

Fakulta tělesné výchovy a sportu se pyšní neuvěřitelným výčtem absolventů, kteří ovlivnili nejen český, ale i světový sport a sportovní vědu. K její tradici patří propojování akademického vzdělání s vrcholovou sportovní kariérou, což je díky individuálním studijním plánům realizovatelné, i když velmi náročné.

Mezi nejznámější absolventy z řad sportovců, trenérů a manažerů patří:

Roman Šebrle – legendární český atlet, olympijský vítěz a první desetibojař na světě, který překonal magickou hranici 9000 bodů.
Martin Doktor – rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz, později dlouholetý sportovní ředitel Českého olympijského výboru.
Marian Jelínek – přední český hokejový trenér, sportovní psycholog, dlouholetý osobní kouč Jaromíra Jágra a autor mnoha knih o psychologii úspěchu.
Pavel Kolář – celosvětově uznávaný a zřejmě nejznámější český fyzioterapeut, zakladatel konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS) a odborník, který se staral o desítky olympijských vítězů a vrcholných světových sportovců. Ačkoliv jeho kariéra nabrala spád i mimo struktury fakulty, počátky jeho odborné orientace a prvotního bádání jsou spjaty právě s touto institucí.
Petr Čech – slavný fotbalový brankář a manažer, který během své aktivní kariéry dálkově studoval právě na této fakultě, čímž potvrdil moderní trend nezbytného celoživotního vzdělávání i u profesionálních a finančně zajištěných sportovních hvězd.

Kromě těchto všeobecně známých ikon vychovala fakulta celou řadu odborníků působících převážně v tichosti mimo objektivy kamer – kondiční specialisty národních fotbalových a hokejových týmů, autory celostátních školních osnov nebo šéfy sportovních redakcí v největších médiích.

💡 Pro laiky: Co skutečně obnáší studium na sportovní fakultě

Mnoho lidí zvenčí si mylně představuje, že studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu spočívá výhradně v celodenním pobíhání po hřišti, hraní fotbalu s kamarády a cvičení v posilovně. Opak je však naprostou pravdou. Studium na FTVS UK je mezi studenty pověstné svou extrémní náročností, neboť vyžaduje, aby byl člověk vysoce nadprůměrný ve dvou naprosto odlišných rovinách – ve fyzické zdatnosti a v akademické teoretické bystrosti.

Přijímací řízení je toho prvním důkazem. Uchazeči o studium tělesné výchovy a trenérství musí nejprve projít tvrdými praktickými talentovými zkouškami. Na stadionech a v bazénech musí předvést excelentní a bezchybnou techniku v plavání na čas, v atletice (sprinty, vytrvalostní běhy, hody, skoky) a ve sportovní gymnastice (sestavy na kruzích, hrazdě či prostná). Jakékoliv vážnější zaváhání nebo špatná technika často znamená okamžitý konec nadějí. Ti, kteří tělesnými testy projdou, však ještě nemají vyhráno – následně musí uspět i ve vědomostních písemných testech.

Samotné studium je pak každodenním tvrdým balancováním organismu. Zatímco dopoledne student absolvuje například tříhodinový fyzicky vyčerpávající blok plavání a atletiky na venkovním stadionu, okamžitě poté se musí převléknout, usednout do přednáškového sálu a několik hodin plně soustředěně studovat složitou latinskou terminologii lidské anatomie, biochemické rovnice svalového metabolismu či hlubokou psychologii chování. Velmi obávanými předměty, takzvanými "vyhazováky" ze studia, pak paradoxně nebývají samotné sportovní disciplíny, nýbrž těžké teoretické předměty jako anatomie, kineziologie (nauka o pohybu) a biochemie. Absolvent FTVS tedy není v žádném případě jen "dobrý sportovec", ale komplexně vzdělaný expert, který do detailu rozumí tomu, co přesně se v lidském těle odehrává na buněčné i psychické úrovni, když vykonává jakýkoliv pohyb.

📈 Statistiky a data

Kompletní seznam kateder a odborných pracovišť (stav k roku 2025/2026)

Organizační struktura fakulty je masivní a podléhá striktnímu rozdělení na sekce. Následující seznam přináší kompletní a aktuální výpis všech existujících kateder a důležitých pracovišť fakulty bez jakéhokoliv zkracování:

Sekce	Katedra / Pracoviště	Zaměření a specializace
Biomedicínská sekce	Katedra anatomie a biomechaniky	Výzkum struktur těla, pák a mechaniky lidského pohybu.
Biomedicínská sekce	Katedra fyziologie a biochemie	Funkce orgánů při zátěži, energetický metabolismus, sportovní výživa.
Biomedicínská sekce	Katedra fyzioterapie	Rehabilitační péče, prevence poruch aparátu, klinická praxe.
Biomedicínská sekce	Katedra zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství	Sport osob se specifickými potřebami, zdravý životní styl, para-sport.
Společenskovědní sekce	Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky	Výuka metodiky, psychologie sportu, pedagogika pro budoucí učitele.
Společenskovědní sekce	Katedra filozofie a historie sportu	Etika soutěžení, olympismus, historie vývoje kinantropologie.
Společenskovědní sekce	Katedra managementu sportu	Ekonomika, právo, marketing, řízení sportovních procesů a klubů.
Společenskovědní sekce	Katedra jazyků	Výuka cizích jazyků primárně pro odborné, lékařské i vědecké účely.
Sportovní sekce	Katedra atletiky, sportů a pobytu v přírodě	Běžecké a technické disciplíny, turistika, zimní lyžařské sporty.
Sportovní sekce	Katedra gymnastiky a úpolových sportů	Sportovní a moderní gymnastika, bojová umění, sebeobrana.
Sportovní sekce	Katedra sportovních her	Fotbal, lední hokej, volejbal, basketbal, florbal, tenis, ragby aj.
Sportovní sekce	Katedra plaveckých, vodních a technických sportů	Plavání, kanoistika, potápění, jachting, lyžování a sportovní střelba.
Sportovní sekce	Katedra vojenské tělovýchovy	Spolupráce s armádou, taktická příprava vojenských specialistů.
Výzkumná centra	Sportovně-diagnostické a výzkumné centrum	Elitní diagnostika a špičkový mezioborový aplikovaný výzkum.
Správní a další	Centrum profesní přípravy a kariérového poradenství	Zprostředkování praxe, uplatnění absolventů, studentské stáže.
Správní a další	Ústřední knihovna FTVS UK	Komplexní informační a vědecké knihovnické služby.

Historický přehled děkanů v novodobé historii fakulty

Tato tabulka mapuje chronologický seznam děkanů FTVS UK. Jsou zde zahrnuti klíčoví představitelé fakulty v éře od Sametové revoluce (od kdy existují plně demokratické a svobodné akademické volby prostřednictvím Akademického senátu fakulty) až po absolutní současnost. Údaje demonstrují plnou kontinuitu akademického vedení instituce.

Jméno a tituly děkana	Období ve funkci	Zásadní události během mandátu
doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc.	1990–1996	Doba transformace po revoluci, krizové řízení a historický přesun z Tyršova domu na Veleslavín.
doc. PhDr. Vladimír Süss, Ph.D.	1997–2003	Fyzické budování nového kampusu, stabilizace a akreditace nových studijních programů.
prof. Ing. Václav Bunc, CSc.	2003–2010	Rozvoj vědy a výzkumu, masivní podpora fyziologických a biomechanických laboratoří, zapojení do evropských struktur.
doc. PhDr. Vladimír Süss, Ph.D.	2010–2014	Druhý oddělený mandát, snaha o další europeizaci a mezinárodní certifikace studijních oborů.
doc. MUDr. Eva Kohlíková, CSc.	2014–2022	Modernizace studijních plánů, akreditace nových programů, úspěšné zvládnutí bezprecedentního a mimořádně složitého období během celosvětové pandemie z pozice fakulty zaměřené na pohyb.
doc. PhDr. Miroslav Petr, Ph.D.	2022–současnost	Strategický rozvoj fakulty, silný důraz na digitalizaci, uplatnění AI v kinantropologii, stavební inovace celého kampusu na Veleslavíně, zřetelné posílení internacionalizace.

Zdroje