Přeskočit na obsah

Eisbären Berlín

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Eisbären Berlin
Soubor:Eisbären Berlin logo.png
Logo klubu (lední medvěd)
LigaDeutsche Eishockey Liga (DEL)
Založeno1954
Kapacita14 200 diváků
MěstoBerlín, Německo
Barvy
TrenérSerge Aubin
KapitánKai Wissmann
Úspěchy* Rekordní mistr DEL (11 titulů: 2005, 2006, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013, 2021, 2022, 2024, 2025)
  • 15× Mistr NDR (SC Dynamo Berlin)
  • Vítěz European Trophy (2010)
  • Vítěz Německého poháru (2008)
Web[www.eisbaeren.de]

Eisbären Berlin (oficiálně EHC Eisbären Berlin) je německý profesionální klub lední hokeje sídlící v hlavním městě Berlíně. Hraje v nejvyšší německé soutěži Deutsche Eishockey Liga (DEL) a je jejím historicky nejúspěšnějším týmem (tzv. Rekordmeister).

Klub je fascinujícím příkladem transformace sportovní organizace v postkomunistické Evropě. Původně vznikl v roce 1954 jako SC Dynamo Berlin, armádní a policejní klub protežovaný východoněmeckým režimem a tajnou policií Stasi. Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa musel klub bojovat o přežití, změnil identitu na „Lední medvědy“ (Eisbären) a z nenáviděného symbolu komunismu se stal kultovním klubem s jednou z nejvěrnějších fanouškovských základen v Evropě.

Od roku 1999 je klub vlastněn americkou společností Anschutz Entertainment Group (AEG), která vlastní také tým NHL Los Angeles Kings. Díky této stabilitě se Eisbären stali dominantní silou německého hokeje 21. století. Své domácí zápasy hrají v ultramoderní **Uber Arena** (dříve O2 World a Mercedes-Benz Arena), která patří k největším hokejovým halám mimo Severní Ameriku.

V sezóně 2024/2025 (jaro 2025) klub obhájil titul a získal svůj již **11. mistrovský titul v DEL**, čímž potvrdil svou dominanci. V probíhající sezóně 2025/2026 (k lednu 2026) tým pod vedením trenéra Sergeho Aubina opět patří k hlavním favoritům na titul a bojuje v horní polovině tabulky.

📜 Historie

Éra NDR: SC Dynamo Berlin (1954–1990)

Hokejový oddíl byl založen v roce 1954 jako součást sportovního klubu východoněmecké policie a bezpečnostních složek. Klub spadal přímo pod ministerstvo vnitra a těšil se podpoře šéfa Stasi Ericha Mielkeho.

  • **Nejmenší liga světa:** V roce 1970 vedení NDR rozhodlo, že lední hokej není "medailově perspektivní" sport pro olympiádu, a drasticky omezilo jeho financování. Všechny kluby byly zrušeny nebo degradovány na amatérské, s výjimkou dvou: **SC Dynamo Berlin** a **SG Dynamo Weißwasser**.
  • Tyto dva týmy hrály mezi lety 1970 a 1990 tzv. "nejmenší ligu světa". Hrály proti sobě neustále dokola o titul mistra NDR. Dynamo Berlin v tomto duelu dominovalo a získalo celkem 15 titulů mistra Východního Německa.

Divoká 90. léta a záchrana (1990–1999)

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 se klub ocitl v existenční krizi. Jako symbol starého režimu byl nepopulární u západních sponzorů, ztratil státní financování a nejlepší hráči odešli na západ.

  • **Přejmenování:** V roce 1990 se klub přejmenoval na EHC Dynamo Berlin a do loga přidal ledního medvěda (symbol Berlína). V roce 1992 se název změnil na EHC Eisbären Berlin.
  • **Boj o přežití:** V nově vzniklé celoněmecké DEL patřili Eisbären zpočátku k otloukánkům. Fanoušci však klub neopustili. Naopak, vytvořili unikátní subkulturu, která vnímala klub jako "východní" identitu v novém Německu.
  • **Bosmanův verdikt:** Zlom přišel po roce 1995, kdy se díky Bosmanovu pravidlu otevřel trh. Manažeři začali dovážet levnější hráče ze Severní Ameriky a východní Evropy, což klubu pomohlo sportovně se zvednout.

Vstup AEG a dynastie (1999–dosud)

Klíčovým momentem historie byl rok 1999, kdy klub koupil americký miliardář Philip Anschutz (AEG).

  • **Investice:** Anschutz zajistil klubu finanční stabilitu, která v německém hokeji neměla obdoby.
  • **První titul (2005):** V sezóně 2004/05 (během výluky NHL) získali Eisbären svůj první titul v sjednoceném Německu. V týmu tehdy hrály hvězdy NHL jako Erik Cole nebo Olaf Kölzig.
  • **Dominance:** Od té doby klub sbírá tituly jako na běžícím páse (2005, 2006, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013).
  • **Nová éra:** Po krátkém ústupu ze slávy se klub vrátil na vrchol v 20. letech 21. století a získal další tituly v letech 2021, 2022, 2024 a 2025.

🏟️ Aréna: Od vlnitého plechu k Uberu

Wellblechpalast (Palác z vlnitého plechu)

Až do roku 2008 hrál klub na stadionu ve čtvrti Hohenschönhausen. Oficiálně se jmenoval Sportforum, ale nikdo mu neřekl jinak než **Wellblechpalast**. Byla to stará, chladná hala s nízkým stropem a plechovou střechou, která však měla neopakovatelnou atmosféru a byla pro soupeře peklem. Dnes slouží mládeži a tréninkům.

Uber Arena

V roce 2008 se klub přestěhoval do jedné z nejmodernějších hal v Evropě, kterou postavil majitel klubu (AEG) u Východního nádraží (Ostbahnhof).

  • **Názvy:** O2 World (2008–2015), Mercedes-Benz Arena (2015–2024), **Uber Arena** (od března 2024).
  • **Kapacita:** 14 200 diváků na hokej.
  • **Vybavení:** Aréna splňuje standardy NHL, má obří videokostku a luxusní zázemí. Fanoušci se zpočátku báli ztráty atmosféry, ale "kotel" (Fankurve) se podařilo přenést i do nového prostředí.

🇨🇿 Česká stopa v Berlíně

V historii Eisbären zanechalo výraznou stopu několik českých hokejistů. Pro Čechy je klub zajímavý i svou geografickou blízkostí (cca 3 hodiny jízdy z Prahy).

  • **Tomáš Pöpperle:** Brankář, který se stal legendou klubu. V sezóně 2005/06 přišel do Berlína a hned vychytal mistrovský titul. Byl miláčkem tribun a jeho klidný styl chytání Němcům imponoval.
  • **Jiří Dopita:** Olympijský vítěz a mistr světa hrál za Eisbären v sezóně 1992/93, tedy v divokých začátcích po sjednocení. Byl tehdy největší hvězdou týmu.
  • **Petr Pohl:** Rychlonohý útočník (s německým pasem) zde působil v letech 2014–2016.
  • **Ladislav Svozil:** Bývalý československý reprezentant zde nepůsobil jako hráč, ale jako trenér v kritických 90. letech.
  • **Matej Leden:** V sezóně 2025/2026 je na soupisce mladý útočník s českými kořeny, který se snaží prosadit do A-týmu.
  • **Adam Smith:** Kanadský obránce, který přišel v průběhu sezóny 2024/25 z českého Třince, aby vyztužil obranu.

⚔️ Rivalita a fanoušci

Hymnou klubu je píseň „Hey, wir woll'n die Eisbärn sehn“ od skupiny Puhdys, která je známá i mimo hokejový svět.

  • **Die Adler Mannheim:** Historicky největší rival. Souboje mezi Berlínem a Mannheimem jsou považovány za "El Clásico" německého hokeje. Jde o souboj dvou nejúspěšnějších klubů DEL.
  • **EHC Red Bull München:** Moderní rivalita. Souboj tradičního velkoklubu (Berlín) proti finančně silnému projektu Red Bullu. Finálové série mezi těmito týmy bývají ozdobou ligy.
  • **Dresdner Eislöwen / Lausitzer Füchse:** Regionální rivalové, ačkoliv hrají nižší soutěž (DEL2). Zápasy s nimi (přípravné nebo pohárové) jsou vždy vyprodané.

👥 Kádr 2025/2026 (Výběr hvězd)

Stav k 8. lednu 2026

Tým sází na osu zkušených německých reprezentantů doplněnou o špičkové cizince.

  • **Brankáři:** **Jake Hildebrand** (USA) je jasnou jedničkou a jedním z nejlepších brankářů ligy. Záda mu kryje talentovaný **Jonas Stettmer**.
  • **Obrana:** Klíčovým mužem je kapitán **Kai Wissmann**, německý reprezentant a jeden z nejlepších beků v Evropě. Dále zde působí **Jonas Müller** nebo Fin **Markus Niemeläinen**.
  • **Útok:** Ofenzivu táhne veterán a stříbrný olympionik **Marcel Noebels**, který je tváří organizace. Sekundují mu **Leo Pföderl** (elitní střelec), **Liam Kirk** (britská hvězda) a **Frederik Tiffels**.

🏆 Úspěchy

  • **Mistr DEL (11×):** 2005, 2006, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013, 2021, 2022, 2024, 2025.
  • **Mistr NDR (15×):** 1966, 1967, 1968, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988.
  • **European Trophy:** 2010 (předchůdce Ligy mistrů).
  • **Deutscher Pokal:** 2008.

✨ Zajímavosti

  • **Maskot:** Maskotem je lední medvěd jménem **Bully**.
  • **Juniorprogram:** Klub provozuje jednu z nejlepších akademií v Německu – **Eisbären Juniors Berlin**. Právě odtud vzešli hráči jako Lukas Reichel (nyní NHL) nebo Kai Wissmann.
  • **Teddy Bear Toss:** Eisbären pravidelně pořádají akci, kdy diváci hází na led plyšáky pro charitu. Vzhledem k názvu klubu (Lední medvědi) má tato akce v Berlíně obzvlášť silnou symboliku.

Zdroje