ESG
``` ESG je zkratka pro Environmental, Social, and Governance (česky environmentální, sociální a správní) a představuje soubor kritérií a standardů pro hodnocení činnosti společností a států v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Tento rámec je využíván především investory k posouzení rizik a příležitostí, které nejsou zachyceny v tradičních finančních výkazech. Cílem ESG je poskytnout komplexnější pohled na dlouhodobou výkonnost a odolnost organizace. ```
```
⏳ Historie a vývoj
Ačkoliv se koncept odpovědného investování objevuje již po staletí (např. v podobě vyloučení investic do "hříšných" odvětví jako alkohol, tabák nebo hazardní hry náboženskými skupinami), moderní pojetí ESG má své kořeny v hnutích za společenskou odpovědnost firem (CSR) ve 20. století.
Samotný termín ESG byl zpopularizován v roce 2005 ve zprávě s názvem "Who Cares Wins" (Komu na tom záleží, vyhrává), která vznikla jako společná iniciativa finančních institucí na pozvání OSN. Tato zpráva poprvé explicitně propojila environmentální, sociální a správní faktory s finanční výkonností a poukázala na jejich význam pro dlouhodobou hodnotu pro akcionáře.
Od té doby význam ESG setrvale rostl, zejména po globální finanční krizi v roce 2008 a s rostoucím povědomím o klimatické změně. Klíčovými milníky byly také přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN v roce 2015 a Pařížská dohoda ve stejném roce, které poskytly globální rámec pro udržitelný rozvoj a posílily tlak na firmy a investory, aby integrovali ESG kritéria do svých strategií. ```
```
🏛️ Tři pilíře ESG
Rámec ESG se skládá ze tří vzájemně propojených oblastí, které pokrývají široké spektrum nefinančních rizik a příležitostí.
🌳 E – Environmental (Environmentální)
Tento pilíř se zaměřuje na dopad činnosti společnosti na životní prostředí. Zahrnuje širokou škálu faktorů, které mohou ovlivnit jak planetu, tak dlouhodobou ziskovost firmy kvůli regulacím, fyzickým rizikům nebo změnám v poptávce spotřebitelů. Mezi klíčová kritéria patří:
- Klimatická změna a emise uhlíku: Měření a strategie pro snižování skleníkových plynů (Scope 1, 2 a 3), využívání obnovitelných zdrojů energie.
- Nakládání se zdroji: Efektivita využívání vody, energie a surovin.
- Odpadové hospodářství a znečištění: Politika snižování odpadu, recyklace, prevence znečištění půdy, vody a ovzduší.
- Biodiverzita a využívání půdy: Dopad na ekosystémy, odlesňování a ochrana přírodních stanovišť.
- Environmentální příležitosti: Vývoj a prodej "zelených" produktů a technologií (např. čistá energie, udržitelná doprava).
🧑🤝🧑 S – Social (Sociální)
Sociální pilíř hodnotí, jak společnost zachází se svými zaměstnanci, zákazníky, dodavateli a komunitou, ve které působí. Tyto faktory mají přímý vliv na reputaci značky, stabilitu pracovní síly a loajalitu zákazníků. Sledují se například:
- Pracovní podmínky: Zdraví a bezpečnost při práci, spravedlivé mzdy, právo na sdružování v odborech.
- Lidská práva a dodavatelský řetězec: Kontrola dodavatelů s cílem vyloučit dětskou nebo nucenou práci.
- Diverzita a inkluze: Rovné příležitosti bez ohledu na pohlaví, rasu, etnický původ, sexuální orientaci nebo postižení.
- Vztahy se zákazníky: Ochrana osobních údajů, bezpečnost produktů, etický marketing.
- Vztahy s komunitou: Filantropie, dobrovolnictví, pozitivní dopad na místní komunity.
📈 G – Governance (Správa a řízení)
Tento pilíř se zabývá způsobem, jakým je společnost řízena a kontrolována. Kvalitní správa je základem pro důvěru investorů a prevenci skandálů. Zahrnuje:
- Struktura představenstva: Nezávislost členů, diverzita, existence kontrolních výborů (audit, odměňování).
- Odměňování vedoucích pracovníků: Transparentnost a navázání odměn na dlouhodobou výkonnost, včetně ESG cílů.
- Práva akcionářů: Hlasovací práva, ochrana menšinových akcionářů.
- Etika a transparentnost: Politika proti korupci a úplatkářství, transparentní daňové praktiky.
- Řízení rizik a interní kontrola: Robustní systémy pro identifikaci a řízení finančních i nefinančních rizik.
```
```
📊 Implementace a reporting
Integrace ESG do firemní strategie vyžaduje systematický přístup. Společnosti obvykle začínají analýzou významnosti (materiality assessment), aby identifikovaly ESG témata, která jsou pro jejich podnikání a zainteresované strany nejdůležitější. Následně si stanovují konkrétní, měřitelné cíle (např. snížení emisí o 30 % do roku 2030).
Pro externí komunikaci a reporting výkonnosti v oblasti ESG existuje několik mezinárodně uznávaných standardů a rámců:
- Global Reporting Initiative (GRI): Jeden z nejstarších a nejrozšířenějších rámců pro reporting udržitelnosti, zaměřený na dopady společnosti na ekonomiku, životní prostředí a společnost.
- Sustainability Accounting Standards Board (SASB): Zaměřuje se na finančně významná témata udržitelnosti specifická pro jednotlivá odvětví.
- Task Force on Climate-related Financial Disclosures (TCFD): Rámec zaměřený specificky na reporting rizik a příležitostí spojených s klimatickou změnou.
- Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD): Směrnice Evropské unie, která výrazně rozšiřuje povinnost firem reportovat ESG data podle jednotných evropských standardů (ESRS).
Na základě těchto reportů a veřejně dostupných dat pak specializované ratingové agentury (např. MSCI, Sustainalytics, Refinitiv) vytvářejí ESG ratingy, které investorům slouží jako vodítko pro jejich rozhodování. ```
```
⚔️ Kritika a výzvy
Přes svůj rostoucí význam čelí koncept ESG řadě kritik a výzev, které zpochybňují jeho efektivitu a transparentnost.
- Greenwashing: Jedná se o praxi, kdy se společnosti prezentují jako udržitelnější a odpovědnější, než ve skutečnosti jsou. Využívají marketing ke zlepšení své image, aniž by provedly skutečné a smysluplné změny ve svém provozu.
- Nejednotnost a nedostatek standardizace: Různé ratingové agentury používají odlišné metodiky, váhy a zdroje dat, což vede k výrazně odlišným ESG hodnocením pro tutéž společnost. To investorům ztěžuje porovnávání a rozhodování.
- Kvalita a dostupnost dat: Mnoho ESG dat je stále neregulovaných, dobrovolně reportovaných a obtížně ověřitelných. To vyvolává obavy o jejich spolehlivost a úplnost.
- Subjektivita: Některé aspekty, zejména v sociální oblasti, jsou obtížně kvantifikovatelné a jejich hodnocení může být subjektivní. Například co jedna kultura považuje za pozitivní sociální dopad, může být jinde vnímáno neutrálně.
- Politizace: Zejména ve Spojených státech se ESG stalo předmětem politického boje. Kritici tvrdí, že se jedná o nástroj prosazování "woke" ideologie na úkor finančních výnosů a svobodného trhu.
- Otázka finanční výkonnosti: Stále probíhá debata o tom, zda investování podle ESG kritérií skutečně vede k lepším finančním výsledkům. Zatímco někteří tvrdí, že snižuje riziko a identifikuje dlouhodobě úspěšné firmy, jiní argumentují, že omezuje investiční univerzum a může vést k nižším výnosům.
```
```
💡 Pro laiky
Představte si, že si vybíráte restauraci. Tradiční finanční analýza by byla jako pohled pouze na jídelní lístek a ceny. Zjistíte, co restaurace nabízí a kolik to stojí, ale nic víc.
Rámec ESG je jako přečtení kompletní recenze na internetu, která hodnotí tři klíčové oblasti:
- E (Environmentální): Používá restaurace lokální suroviny? Třídí odpad? Plýtvá energií a vodou? To je jako její ekologická stopa.
- S (Sociální): Jak se restaurace chová ke svým zaměstnancům? Platí jim spravedlivě? Jaký má vztah k hostům a místní komunitě? To je její sociální vizitka.
- G (Správa a řízení): Je majitel poctivý? Jsou účty v pořádku? Má restaurace transparentní pravidla a nešidí na daních? To je její vnitřní řád a férovost.
Na základě těchto informací získáte mnohem komplexnější obrázek. Restaurace s nízkými cenami (dobré finanční ukazatele) může mít špatné recenze kvůli špíně v kuchyni (špatné E) a hroznému chování k personálu (špatné S). Dlouhodobě taková restaurace pravděpodobně neuspěje. ESG se snaží o totéž – poskytnout investorům celkový obraz o "zdraví" a dlouhodobé udržitelnosti firmy, nejen o jejích aktuálních ziscích. ```
```
🔮 Budoucnost ESG
Očekává se, že trend integrace ESG bude pokračovat, avšak s několika klíčovými změnami. Hlavním směrem bude snaha o větší standardizaci a regulaci reportingu, jak naznačuje například směrnice CSRD v Evropě. Tím by se měla zvýšit srovnatelnost a spolehlivost dat a omezit prostor pro greenwashing.
Dále poroste význam tzv. dvojí materiality, která hodnotí nejen dopad ESG faktorů na finanční výkonnost firmy, ale i dopad samotné firmy na společnost a životní prostředí. Větší důraz bude kladen také na konkrétní a měřitelné výsledky (impact) namísto pouhého přijímání firemních politik.
Technologie, zejména umělá inteligence a analýza velkých dat, budou hrát stále větší roli při sběru a vyhodnocování ESG informací z nestrukturovaných zdrojů, jako jsou zprávy, sociální sítě nebo satelitní snímky. I přes současnou kritiku a politický odpor se ESG pravděpodobně stane standardní a neoddělitelnou součástí finanční analýzy a řízení rizik. ```
```