Knihovna

Knihovna
Web	IFLA - ifla.org
Sídlo	Celosvětově
Typ	Veřejná, akademická, národní, specializovaná, školní a další
Počet zaměstnanců	Statisíce celosvětově
Účel	Shromažďování, zpracování, ochrana a zpřístupňování knihovních fondů a informací
Vznik	Starověk (cca 3. tisíciletí př. n. l.)
Právní forma	Různá (příspěvková organizace, součást jiné instituce atd.)
Název	Knihovna
Obrázek	Reading Room British Museum.jpg
Popisek	Čítárna Britského muzea, předchůdce Britské knihovny, kolem roku 1900

Tento článek pojednává o Knihovna. Pro další významy viz Knihovna (rozcestník) (rozcestník).

Rozbalit box

Obsah boxu

Knihovna (řidčeji též bibliotéka) je instituce, jejímž hlavním účelem je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat knihovní dokumenty (knihy, časopisy, mapy, elektronické zdroje a další) a poskytovat veřejné knihovnické a informační služby. Moderní knihovny plní také funkci komunitních, vzdělávacích a kulturních center.

⏳ Historie

Počátky knihoven sahají až do starověku, kde měly podobu archivů hliněných tabulek v sumerských chrámech. Jednou z prvních a nejvýznamnějších byla Aššurbanipalova knihovna v Ninive ze 7. století př. n. l., která systematicky shromažďovala tehdejší vědění.

Starověk a antika

Nejslavnější knihovnou starověku byla bezpochyby Alexandrijská knihovna v Egyptě, založená na počátku 3. století př. n. l. za vlády Ptolemaiovců. Jejím cílem bylo shromáždit veškeré světové písemnictví a ve své době obsahovala statisíce papyrových svitků. Knihovna byla součástí vědeckého institutu zvaného Músaion a stala se centrem vzdělanosti helénistického světa. Její postupný zánik je spojován s několika událostmi, včetně požáru za dob Julia Caesara a pozdějšího zničení v náboženských a válečných konfliktech.

Středověk

Po pádu Západořímské říše se centry vzdělanosti a uchovávání písemnictví staly kláštery. Zejména benediktinské kláštery a jejich skriptoria (písařské dílny) hrály klíčovou roli v opisování a uchovávání rukopisů. První klášterní knihovna na českém území vznikla v Břevnovském klášteře na konci 10. století. S rozvojem univerzit ve vrcholném středověku (od 12. století) začaly vznikat i knihovny akademické. V českých zemích byla první taková knihovna založena v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy v roce 1348.

Novověk a moderní doba

Vynález knihtisku v 15. století způsobil revoluci v šíření informací a vedl k masivnímu nárůstu produkce knih. To podnítilo vznik soukromých šlechtických a měšťanských knihoven. V období osvícenství v 18. století začaly vznikat první veřejné knihovny, často ze zrušených klášterních fondů. 19. století, ve znamení národních obrození a industrializace, přineslo zakládání velkých národních a veřejných knihoven, které měly sloužit široké veřejnosti a podporovat vzdělávání.

📖 Typy knihoven

Knihovny se dělí podle svého zřizovatele, účelu a charakteru knihovních fondů.

Národní knihovny: Ústřední knihovny státu, které mají za úkol shromažďovat, zpracovávat a trvale uchovávat veškerou národní produkci (tzv. povinný výtisk). Příkladem je Národní knihovna České republiky v Praze nebo Britská knihovna v Londýně.
Vědecké (akademické) knihovny: Slouží primárně studentům, pedagogům a vědeckým pracovníkům vysokých škol a výzkumných institucí. Příkladem je Národní technická knihovna v Praze.
Veřejné (městské, obecní) knihovny: Poskytují služby všem občanům bez rozdílu a jejich fondy jsou všeobecné. V Česku jejich činnost upravuje knihovní zákon.
Školní knihovny: Jsou součástí základních a středních škol a slouží žákům a učitelům.
Specializované knihovny: Zaměřují se na určitý obor nebo typ dokumentů, například Národní lékařská knihovna nebo Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana.

🏛️ Funkce moderní knihovny

Knihovny 21. století již dávno nejsou jen půjčovnami knih. Jejich role se významně proměnila a rozšířila:

Informační centrum: Poskytují přístup k ověřeným informacím, databázím a internetu.
Vzdělávací instituce: Pořádají kurzy, workshopy, přednášky a podporují celoživotní vzdělávání a informační gramotnost.
Komunitní centrum: Slouží jako místo pro setkávání, pořádání kulturních a společenských akcí, a podporují tak sociální soudržnost.
Digitální brána: Zpřístupňují digitální obsah, e-knihy, audioknihy a digitalizují své fondy pro online přístup.
Ochrana kulturního dědictví: Pečují o vzácné a historické fondy, které digitalizují a uchovávají pro budoucí generace.

🌐 Digitalizace a budoucnost

Digitalizace představuje pro knihovny jednu z největších výzev i příležitostí. Proces převodu fyzických dokumentů do digitální podoby umožňuje jejich ochranu a zpřístupnění široké veřejnosti online. Projekty jako Google Books, Europeana nebo české digitální knihovny (např. Kramerius) shromažďují miliony digitalizovaných děl. Budoucnost knihoven spočívá v hybridním modelu, který kombinuje tradiční fyzické služby s rozsáhlou nabídkou digitálních zdrojů a online služeb. Důraz je kladen na roli knihovny jako fyzického prostoru pro spolupráci, učení a komunitní život.

🌍 Významné světové knihovny

Knihovna Kongresu (Library of Congress) ve Washingtonu, D.C.: De facto národní knihovna USA a jedna z největších knihoven světa s více než 173 miliony položek. Byla založena v roce 1800.
Britská knihovna (British Library) v Londýně: Národní knihovna Spojeného království, která uchovává přes 200 milionů položek, což ji činí největší knihovnou na světě podle počtu evidovaných jednotek.
New York Public Library: Jedna z největších veřejných knihoven na světě, jejíž fond čítá přes 55 milionů položek.
Ruská státní knihovna v Moskvě: Největší knihovna v Rusku s fondem přesahujícím 47 milionů položek.
Bibliotheca Alexandrina: Moderní knihovna a kulturní centrum v Alexandrii, otevřená v roce 2002, která navazuje na odkaz původní starověké knihovny.

🇨🇿 Knihovny v České republice

Česko má jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. Jejich systém a fungování definuje zákon č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon). Systém tvoří Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, krajské, základní a specializované knihovny. Podle statistik z roku 2022 působilo v Česku 5 256 veřejných knihoven s více než 1,2 milionem registrovaných čtenářů.

Nejvýznamnější knihovny v ČR:

🤔 Pro laiky

Představte si knihovnu jako obrovský dům plný příběhů, vědomostí a dobrodružství. Není to jen místo, kde si půjčíte knížku na čtení před spaním. Je to jako kouzelná brána do jiných světů a časů. Můžete v ní najít staré mapy, které vás zavedou k pokladům, naučit se nový jazyk, postavit si robota na workshopu nebo se jen tak v klidu začíst do komiksu. Knihovník je jako průvodce, který vám pomůže najít přesně to, co hledáte – ať už je to recept na nejlepší bábovku, informace o dinosaurech, nebo napínavá detektivka. Dnes už navíc spousta knihoven funguje i jako internetová kavárna, kde si můžete udělat úkoly do školy, nebo jako kino, kde promítají filmy. Je to prostě místo pro každého, kdo je zvědavý a chce se něco nového dozvědět nebo zažít.

Odkazy

Zdroje

Library of Congress British Library IFLA - The International Federation of Library Associations and Institutions Národní knihovna České republiky Moravská zemská knihovna Městská knihovna v Praze Knihovní zákon 257/2001 Sb.