Augustin Bubník

Augustin Bubník
	Augustin Bubník na archivním snímku
Přezdívka	"Gustav", "Kustaa" (ve Finsku)
Datum narození	21. listopadu 1928
Místo narození	Praha, Československo
Výška	176 cm
Váha	78 kg
Pozice	Útočník (pravé křídlo/centr)
Držení hole	levá
Bývalé týmy	LTC Praha, ATK Praha, Spartak ZJŠ Brno, Motorlet Praha, HC Slovan Bratislava
Reprezentace	Československo
Trenérská kariéra	Finsko, Nizozemsko, HC Slovan Bratislava, SaiPa (FIN)

Rozbalit box

Obsah boxu

Augustin „Gustav“ Bubník (* 21. listopadu 1928, Praha – † 18. dubna 2017, Praha) byl československý lední hokejista, hokejový trenér a politik. Jeho osud je ztělesněním turbulentních dějin 20. století ve střední Evropě.

Jako jeden z nejtalentovanějších útočníků své generace se stal v roce 1949 mistrem světa a v roce 1948 stříbrným olympijským medailistou. Jeho hvězdná kariéra však byla brutálně přerušena v roce 1950, kdy se stal obětí vykonstruovaného politického procesu s československými hokejisty. Ve věku 21 let byl komunistickým režimem odsouzen ke 14 letům vězení za údajnou špionáž a velezradu. Strávil pět let v uranových dolech v Jáchymově, což ho fyzicky i psychicky poznamenalo, ale nezlomilo. Po propuštění a návratu k hokeji se stal mezinárodně uznávaným trenérem. Ve Finsku je považován za "otce moderního hokeje", který v 60. letech transformoval tamní reprezentaci z amatérského týmu na světovou hrozbu. Po roce 1989 se angažoval v politice jako poslanec za ODS a neúnavně připomínal zločiny komunismu.

👶 Mládí a hvězdný start v LTC

Augustin Bubník se narodil v Praze na Letné, jen kousek od stadionu Sparty, ale jeho srdce a talent ho přivedly do konkurenčního a tehdy nejlepšího klubu Evropy – LTC Praha.

Zlaté dítě: Bubník byl hokejovým zázrakem. Vynikal skvělým bruslením, technikou hole a dravostí. V silné konkurenci LTC se prosadil do A-týmu ještě jako teenager.
Olympijský debut (1948): V pouhých 19 letech reprezentoval Československo na ZOH 1948 ve Svatém Mořici. Nastupoval v útoku s Vladimírem Zábrodským a Stanislavem Konopáskem. Tým získal stříbrné medaile (o zlato přišel jen kvůli horšímu skóre s Kanadou).
Mistr světa (1949): O rok později na šampionátu ve Stockholmu dosáhl na vrchol. Československo poprvé v historii porazilo Kanadu i na MS a získalo zlaté medaile. Bubník byl v 20 letech na vrcholu světa, měl slávu, peníze a nabídky ze zahraničí.

⚖️ Osudový rok 1950: Zatčení a proces

Rok 1950 měl být rokem obhajoby titulu v Londýně. Místo toho se stal rokem zkázy. Komunistický režim, ovládaný strachem z emigrace celého týmu (v roce 1948 při cestě do USA již část týmu emigrovala), rozhodl, že hokejisté na šampionát neodletí.

Hospoda U Herclíků

Jako záminku režim uvedl, že reportéři rozhlasu nedostali víza. Hokejisté, frustrovaní a rozzuření tímto lživým zákazem, se 13. března 1950 sešli v restauraci U Herclíků v Praze. Tam, posilněni alkoholem, začali nadávat na vládu, komunistickou stranu a režim.

Provokace a zatčení: Do hospody vtrhla Státní bezpečnost (StB). Došlo k potyčce. Bubník, který byl známý svou prořízlou pusou, křičel protirežimní hesla ("Smrt komunismu", "My si ty křídla nenecháme ustřihnout"). Byl zatčen spolu s dalšími 11 hráči.

Mučení a rozsudek

Následovaly měsíce krutých výslechů v nechvalně proslulém "Domečku" na Hradčanech. Bubník byl fyzicky týrán, nucen k doznání, že připravoval emigraci a špionáž pro západní mocnosti.

Proces: V říjnu 1950 padly rozsudky ve vykonstruovaném procesu "Modrý a spol.". Augustin Bubník dostal jeden z nejvyšších trestů – 14 let těžkého žaláře.

⛏️ Jáchymovské peklo (1950–1955)

Z mistra světa se stal "mukl" (Muž Určený K Likvidaci). Bubník byl transportován do pracovních táborů na Jáchymovsku a Slavkovsku, kde vězni těžili uran pro sovětské jaderné zbraně.

Podmínky: Pracoval v lágrech Ležnice, Bytíz a dalších. Vězni pracovali bez ochranných pomůcek v radioaktivním prachu, o hladu a zimě. Bubník později vzpomínal, že ho při životě držela jen obrovská fyzická kondice sportovce a solidarita mezi politickými vězni.
Následky: Během věznění přišel o nejlepší roky kariéry, o zdraví (pozdější problémy s klouby a následky ozáření) a o rodinu (narodila se mu dcera, kterou viděl až po propuštění).

🔄 Návrat a druhá kariéra

V roce 1955, po uvolnění politické situace, mu prezident Antonín Zápotocký udělil milost. Bubník se vrátil do Prahy jako zlomený, ale nezničený člověk.

Hráč s cejchem

Měl zakázáno hrát za reprezentaci i za pražské kluby.

Zbrojovka Brno: Pomocnou ruku mu podali v Brně (Spartak ZJŠ Brno), kde pomohl vybudovat silný tým, předchůdce pozdější slavné Komety. I po pětileté pauze v lágru dokázal, že hokej nezapomněl.
Slovan Bratislava: Později hrál za Slovan Bratislava, kde ukončil aktivní kariéru v roce 1962.

🇫🇮 Finský zázrak: Kustaa zachránce

Po skončení hráčské kariéry se vrhl na trénování. V roce 1966 dostal nečekané povolení vycestovat na Západ (resp. na Sever). Přijal nabídku trénovat finskou reprezentaci.

Transformace finského hokeje

Když Bubník do Finska přijel, našel tamní hokej v amatérském stavu. Hráči chodili do práce, kouřili v kabině a neměli systém.

Bubníkova metoda: Zavedl tvrdý dril, dvoufázové tréninky, fyzickou přípravu a taktickou disciplínu. Finové mu začali říkat "Kustaa".
Historický úspěch: Na MS 1967 ve Vídni Finsko pod jeho vedením poprvé v historii porazilo Československo (3:1). Pro Bubníka to byla obrovská satisfakce – porazil zemi, která ho uvěznila. Později s Finy poprvé porazil i Kanadu.
Odkaz: Bubník položil základy, na kterých Finsko vyrostlo v hokejovou velmoc. Dodnes je ve Finsku uctíván jako národní hrdina. V roce 2004 byl jako první Čech uveden do Síně slávy finského hokeje.

👔 Návrat domů a politika

Po návratu z Finska a angažmá v Nizozemsku (kde rovněž pozvedl úroveň hokeje) se doma potýkal s ústrky normalizačního režimu. Až Sametová revoluce v roce 1989 mu přinesla plnou rehabilitaci.

Politická angažovanost

Bubník cítil povinnost mluvit o zločinech komunismu.

Poslanec: V letech 1998–2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ODS. Ve sněmovně se věnoval sportovní legislativě a bezpečnostní problematice.
Bojovník za paměť: Často přednášel na školách, účastnil se pietních aktů a varoval před návratem totalitních praktik. Byl čestným předsedou organizací politických vězňů.

🩹 Konec života a pocty (2025 perspektiva)

Augustin Bubník zemřel 18. dubna 2017 ve věku 88 let.

Ocenění: Obdržel řadu vyznamenání, včetně titulu Rytíř Řádu finského lva (udělen finským prezidentem). V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.
Památka v roce 2025: Jeho příběh je v roce 2025 stále živý. Je vnímán jako morální autorita. O jeho životě vznikly dokumentární filmy ("Hokej v srdci", "Případ Modrý") a knihy. Jeho jméno nese hokejová akademie a ulice v Praze. Pro finský hokej zůstává "Kustaou", mužem, který je naučil vyhrávat.

🏒 Herní styl

Jako hráč byl Bubník technickým útočníkem s výborným bruslením a periferním viděním. Nebyl typickým střelcem, ale spíše tvůrcem hry. Jeho největší síla však byla v jeho nezlomné vůli a vůdcovských schopnostech, které později uplatnil jako trenér.

📈 Statistiky

Reprezentace (Hráč)

Rok	Turnaj	Z	G	Umístění
1948	ZOH	8	5	Stříbro
1949	MS	6	3	Zlato
Celkem	Československo	25	16

Trenérská bilance (Výběr)

**Finsko (1966–1969):** Historicky první výhry nad ČSSR, Kanadou a remíza se Švédskem.
**Nizozemsko (1971–1973):** Postup do skupiny B MS.

👶 Pro laiky

Augustin Bubník prožil život, který by vydal na tři hollywoodské filmy. 1. **Příběh šampiona:** V pouhých 20 letech byl mistrem světa a stříbrným z olympiády. Byl hokejovou superstar své doby. 2. **Příběh vězně:** Ve 21 letech ho komunisté zavřeli na 14 let do vězení, jen proto, že se báli, že uteče do Ameriky. Mučili ho a poslali těžit uran, kde mu šlo o život. 3. **Příběh trenéra:** Když ho pustili, šel trénovat do Finska. Finové tehdy neuměli hokej moc dobře, ale on je to naučil tak skvěle, že porazili i Čechy (což pro něj byla sladká pomsta komunistům). Finové ho dodnes uctívají jako boha. Je to jeden z největších hrdinů českého sportu, který ukázal, že ani vězení a nespravedlnost člověka nezlomí.

Zdroje