Atmosféra Země
Obsah boxu
| colspan="2" style="text-align: center; font-size: 125%; font-weight: bold; background: #ccccff; padding: 5px;"
|
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"
- |
style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" |
|---|
Atmosféra Země je plynný obal, který obklopuje planetu Zemi a je k ní vázán gravitační silou. Tento vzdušný obal je klíčový pro existenci života na Zemi, jak ho známe. Chrání povrch před škodlivým slunečním a kosmickým zářením, pomáhá regulovat teplotu planety díky skleníkovému efektu a snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá ostrou horní hranici, ale plynule řídne a přechází do kosmického prostoru. Za všeobecně uznávanou hranici se považuje Kármánova hranice ve výšce 100 kilometrů.
📜 Složení
Suchý a čistý vzduch v blízkosti zemského povrchu je tvořen především dvěma hlavními složkami:
- Dusík (N₂): tvoří přibližně 78,08 % objemu atmosféry.
- Kyslík (O₂): představuje zhruba 20,95 % objemu.
Zbývající necelé procento připadá na další plyny, z nichž nejvýznamnější je:
- Argon (Ar): přibližně 0,93 %.
- Oxid uhličitý (CO₂): jeho koncentrace je proměnlivá, v současnosti (2025) se pohybuje kolem 0,04 %. Je to významný skleníkový plyn.
- Stopová množství neonu, helia, metanu, kryptonu, vodíku a dalších plynů.
Kromě těchto plynů obsahuje atmosféra také proměnlivé množství vodní páry, jejíž koncentrace se pohybuje od téměř nuly až po 4 % v tropických oblastech. Dále se v atmosféře nacházejí různé pevné a kapalné částice, tzv. aerosoly, jako je prach, pylová zrna, krystalky mořské soli nebo produkty sopečné a lidské činnosti.
🧅 Vrstvy atmosféry
Atmosféra se na základě vertikálního průběhu teploty dělí do několika hlavních vrstev. Hranice mezi nimi nejsou pevně dané a jejich výška se mění v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období.
Troposféra
Nejnižší a nejhustší vrstva atmosféry, sahající od zemského povrchu do výšky přibližně 7–9 km nad póly a 16–18 km nad rovníkem. Obsahuje asi 75–80 % celkové hmotnosti atmosféry a téměř veškerou vodní páru. V této vrstvě se odehrává prakticky veškeré počasí. Teplota v troposféře s rostoucí výškou klesá v průměru o 0,65 °C na 100 metrů.
Stratosféra
Nachází se nad troposférou a sahá přibližně do výšky 50 km. Její charakteristickým znakem je, že teplota zde s výškou roste. To je způsobeno přítomností ozonové vrstvy (ve výšce cca 25–35 km), která pohlcuje většinu škodlivého ultrafialového (UV) záření ze Slunce. Vzduch je zde velmi řídký a suchý.
Mezosféra
Rozprostírá se od 50 km do výšky přibližně 80–85 km. Teplota v této vrstvě opět klesá a na její horní hranici dosahuje nejnižších hodnot v celé atmosféře, až kolem -90 °C. Většina meteoroidů, které vstoupí do zemské atmosféry, shoří právě zde.
Termosféra
Sahá od 85 km až do výšky 500–700 km. Teplota v této vrstvě prudce roste s výškou a může dosáhnout stovek až tisíců stupňů Celsia v závislosti na sluneční aktivitě. Hustota vzduchu je zde však extrémně nízká. V termosféře dochází k interakci částic slunečního větru s atmosférou, což způsobuje vznik polárních září.
Exosféra
Nejvyšší a okrajová vrstva atmosféry, která plynule přechází do meziplanetárního prostoru. Sahá do výšky několika desítek tisíc kilometrů. Je tvořena převážně nejlehčími plyny, jako jsou vodík a helium, jejichž částice mohou unikat z gravitačního pole Země.
🛡️ Význam a funkce
Atmosféra je pro život na Zemi naprosto nepostradatelná:
- Ochrana před zářením: Ozonová vrstva ve stratosféře pohlcuje většinu škodlivého UV záření. Atmosféra jako celek chrání povrch i před dalšími druhy nebezpečného kosmického záření.
- Tepelná regulace: Díky skleníkovému jevu, kdy plyny jako vodní pára a oxid uhličitý zadržují teplo, je průměrná teplota na povrchu Země přibližně 15 °C. Bez atmosféry by byla hluboko pod bodem mrazu, okolo -18 °C.
- Umožňuje dýchání: Obsahuje kyslík nezbytný pro dýchání většiny živých organismů.
- Ochrana před meteoroidy: Většina těles z vesmíru se při průletu atmosférou třením zahřeje a shoří.
- Koloběh vody: Je klíčovou součástí hydrologického cyklu, umožňuje vznik oblaků a srážek.
- Šíření zvuku: Vzduch je prostředím, které umožňuje šíření zvukových vln.
⏳ Historie a vývoj
Současná atmosféra je výsledkem miliardy let trvajícího vývoje.
- Prvotní atmosféra: Vznikla krátce po zformování Země a byla tvořena nejlehčími plyny, jako je vodík a helium, které však rychle unikly do vesmíru.
- Druhotná atmosféra: Vytvořila se díky intenzivní sopečné činnosti, která uvolňovala plyny z nitra planety. Obsahovala především vodní páru, oxid uhličitý, dusík a metan, ale prakticky žádný volný kyslík.
- Vznik života a kyslíku: S nástupem prvních fotosyntetizujících organismů (především sinice) před více než 2,5 miliardami let se do atmosféry začal uvolňovat kyslík. Tento proces, známý jako Velká oxidační událost, dramaticky změnil složení atmosféry a umožnil vývoj složitějších forem života. Postupně se také vytvořila ochranná ozonová vrstva.
🔬 Pro laiky: Atmosféra jako planetární deka
Představte si, že Země je váš dům a atmosféra je jeho střecha, stěny a topení v jednom.
- Střecha a stěny: Stejně jako střecha vás chrání před deštěm a kroupami, atmosféra nás chrání před padajícími "kameny" z vesmíru (meteoroidy), které většinou shoří, než dopadnou na zem. Zároveň funguje jako neviditelný slunečník (ozonová vrstva), který odfiltruje většinu nebezpečných UV paprsků ze Slunce.
- Topení a klimatizace: Přes den atmosféra brání tomu, aby se planeta přehřála, a v noci funguje jako deka, která udržuje teplo, aby příliš nevychladla. Tento jev se nazývá skleníkový efekt. Bez něj by na Zemi panoval mráz a život by nebyl možný.
- Vzduch k dýchání: A samozřejmě, atmosféra obsahuje kyslík, který dýcháme. Je to jako systém ventilace pro celou planetu.
Stručně řečeno, atmosféra je tenká, křehká a naprosto nezbytná vrstva, která dělá ze Země obyvatelnou planetu.
🌡️ Fyzikální vlastnosti
Atmosférický tlak
Atmosférický tlak je síla, kterou působí hmotnost sloupce vzduchu na jednotku plochy zemského povrchu. S rostoucí nadmořskou výškou tlak klesá, protože se zmenšuje sloupec vzduchu nad daným místem. Normální atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je definován jako 1013,25 hPa. Rozdíly v tlaku vzduchu jsou hlavní příčinou vzniku větru.
Hustota vzduchu
Hustota vzduchu je největší u zemského povrchu a s rostoucí výškou rychle klesá. Přibližně 75 % hmotnosti atmosféry se nachází v prvních 11 kilometrech. Hustota také závisí na teplotě a tlaku; teplejší vzduch má obecně nižší hustotu než studený.
🛰️ Hranice atmosféry
Atmosféra nemá jasně definovaný konec. Plynule řídne, až splyne s vakuem kosmického prostoru. Pro účely letectví, kosmonautiky a mezinárodního práva byla stanovena pomyslná hranice:
- Kármánova hranice: Nachází se ve výšce 100 km nad úrovní moře. Je mezinárodně uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI) jako hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem. Letouny v této výšce již nemohou využívat aerodynamický vztlak, protože vzduch je příliš řídký, a pro udržení letu by musely dosáhnout orbitální rychlosti.
🧐 Zajímavosti a rekordy
- Celková hmotnost atmosféry je odhadována na více než 5 biliard tun (5 × 10¹⁸ kg).
- Kdyby se celá atmosféra stlačila na hustotu vody, vytvořila by vrstvu hlubokou jen asi 10 metrů.
- Modrá barva oblohy je způsobena Rayleighovým rozptylem slunečního světla na molekulách plynů v atmosféře.
- Polární záře vznikají ve výškách 100 až 400 km v termosféře.
- Nejchladnější místo v atmosféře je na vrcholu mezosféry (mezopauza), kde teploty klesají až k -100 °C.
Zdroje
Atmosféra Země - Wikipedie Kármánova hranice - Wikipedie Atmosféra Země - Enviwiki Atmosféra Země — struktura a složení - Aeroweb.cz Atmosféra | Výpisky ze zeměpisu na Edisco.cz Atmosféra země a její složení - Meteocentrum Zemská atmosféra - infoviz.cz Vrstvy atmosféry – Umíme to - Umime fakta Evoluce atmosféry Země - Meteorologický slovník