Armin Delong

Armin Delong
Datum narození	29. ledna 1925
Místo narození	Bartošovice
Datum úmrtí	5. října 2017
Místo úmrtí	Brno
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	fyzik, vědec, politik
Web	[www.isibrno.cz Oficiální stránky]

"Armin Delong" (29. ledna 1925 Bartošovice – 5. října 2017 Brno) byl jeden z nejvýznamnějších světových fyziků v oblasti elektronové optiky a zakladatel československé školy elektronové mikroskopie. V roce 2005 obdržel vůbec první Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní přínos vědě. Profesor Delong byl klíčovou postavou, díky níž se Brno stalo světovým centrem výroby elektronových mikroskopů, kterým zůstává i v roce 2026 (tzv. "Brno Microscope Valley").

Ve své vědecké práci se Armin Delong proslavil konstrukcí prvního československého elektronového mikroskopu a především vývojem stolního elektronového mikroskopu Tesla BS 242, který získal zlatou medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Byl dlouholetým ředitelem Ústav přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) v Brně a po sametové revoluci krátce působil jako místopředseda československé vlády pro vědu a technický rozvoj.

V dubnu 2026 je Armin Delong vnímán jako vědec, který dokázal propojit špičkový teoretický výzkum s masovou průmyslovou výrobou. Jeho odkaz žije v globálních firmách jako Thermo Fisher Scientific (dříve FEI), Tescan či Delong Instruments, které v Brně produkují přibližně jednu třetinu celosvětové produkce elektronových mikroskopů. Za své zásluhy o stát v oblasti vědy byl v roce 2015 vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.

🔬 Vědecká dráha a bruselský triumf

Armin Delong studoval na Vysokém učení technickém v Brně, kde v roce 1950 promoval na Fakultě elektrotechnického inženýrství. Již během studií ho fascinovaly možnosti zobrazení mikrosvěta pomocí elektronových svazků. Spolu s Vladimírem Drahošem a Ladislavem Zobačem začal v provizorních podmínkách poválečného Brna pracovat na prototypu elektronového mikroskopu.

[Image of electromagnetic lens in electron microscope]

V roce 1954 se jejich týmu podařilo dokončit prototyp mikroskopu, který byl následně zaveden do výroby v národním podniku Tesla Brno. Skutečný světový průlom však přišel s modelem Tesla BS 242. Jednalo se o unikátní stolní elektronový mikroskop, který byl kompaktní, snadno ovladatelný a přitom dosahoval špičkových parametrů. Tento přístroj v roce 1958 na světové výstavě v Bruselu ohromil odbornou veřejnost a získal nejvyšší ocenění. Exportoval se do více než 20 zemí světa, což byl v tehdejším centrálně plánovaném hospodářství nevídaný úspěch.

Díky vlnové délce elektronů, která je podle de Broglieho vztahu $\lambda = \frac{h}{p}$ mnohem kratší než u viditelného světla, umožnily Delongovy přístroje vědcům pozorovat struktury na úrovni jednotlivých molekul. V dubnu 2026 zůstává princip jeho "stolního" pojetí mikroskopu inspirací pro moderní nízkonapěťové systémy používané v materiálovém inženýrství.

🏛️ Ústav přístrojové techniky a vědecké vůdcovství

V roce 1954 Armin Delong spoluzaložil Laboratoř elektronové optiky ČSAV, ze které v roce 1960 vznikl Ústav přístrojové techniky (ÚPT) v Brně. Delong ústav vedl jako ředitel v letech 1961–1990. Pod jeho vedením se pracoviště stalo unikátní kombinací vědeckého ústavu a konstrukční kanceláře, kde vznikaly prototypy nejmodernějších vědeckých přístrojů, od laserů až po spektrometry nukleární magnetické rezonance.

Armin Delong kladl mimořádný důraz na precizní mechaniku a vakuovou techniku. Věřil, že československá věda může konkurovat západu pouze tehdy, pokud si dokáže sama vyrobit špičkové přístroje, které nelze kvůli embargům dovézt. V dubnu 2026 je ÚPT nadále mezinárodně uznávaným centrem, které staví na základech položených Delongem, zejména v oblasti rastrovací elektronové mikroskopie a environmentální mikroskopie.

🇨🇿 Politické působení a akademické funkce

Po událostech v listopadu 1989 se Armin Delong aktivně zapojil do veřejného života. Na přání premiéra Petra Pitharta přijal v roce 1990 post místopředsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky pro vědu a technický rozvoj. Ačkoliv v politice setrval jen krátce, zasadil se o transformaci Akademie věd a o narovnání vztahů mezi vědou a průmyslem v nových tržních podmínkách.

Byl zakládajícím členem Učená společnost České republiky a působil ve vědeckých radách mnoha univerzit. Jako pedagog na VUT v Brně a Masarykově univerzitě vychoval generace fyziků. V dubnu 2026 nese jeho jméno nejprestižnější brněnská vědecká cena pro mladé badatele a v technologickém parku v Brně je po něm pojmenována ulice, což podtrhuje jeho status "otce zakladatele" moderního brněnského průmyslu.

🏆 Ocenění a odkaz 2026

Armin Delong je v dubnu 2026 uctíván jako vědecký velikán, jehož vliv na ekonomiku Brna byl srovnatelný s vlivem Tomáše Bati na Zlín.

Česká hlava (2005): Historicky první laureát Národní ceny vlády za celoživotní dílo.
Medaile Za zásluhy (2015): Udělena prezidentem republiky za mimořádné zásluhy v oblasti vědy.
Cena města Brna: Za zásadní rozvoj vědy a techniky v regionu.

V březnu a dubnu 2026, u příležitosti blížícího se 101. výročí jeho narození, se v Brně koná mezinárodní konference o elektronové mikroskopii, kde je Delongův odkaz prezentován jako příklad úspěšného transferu technologií. Společnost Delong Instruments, kterou založil v roce 1992 po odchodu do penze, nadále prosperuje a vyvíjí unikátní nízkonapěťové transmisní elektronové mikroskopy (LVEM), které jsou jediné svého druhu na světě.

💡 Pro laiky

Armina Delonga si můžete představit jako "Steva Jobse mikroskopů". Zatímco běžný mikroskop v biologii používá světlo, Delongovy přístroje používají místo světla proud elektronů. To je jako rozdíl mezi tím, když se díváte na obraz přes špinavé sklo a když si nasadíte brýle s neuvěřitelně vysokým rozlišením. Díky němu jsme mohli poprvé uvidět viry nebo detaily uvnitř buněk.

Největší kousek se mu povedl v roce 1958, kdy sestrojil elektronický mikroskop tak malý, že se vešel na stůl (předtím to byly obří skříně přes celou místnost). S tímto přístrojem vyhrál zlato na světové výstavě a udělal z Brna světovou velmoc v tomto oboru. Dodnes platí, že každý třetí elektronový mikroskop na světě má své kořeny v Brně u Armina Delonga. Za to, že z naší země udělal technologickou špičku, dostal úplně první cenu Česká hlava.

Zdroje