Ajeto

AJETO Glassworks
Založení	28. října 1994
Sídlo	Lindava, Cvikov, Česko
Web	ajetoglass.com
Založení	28. října 1994
Název	AJETO Glassworks
Zakladatel	Petr Novotný, Libor Fafala, Bořek Šípek
Název	AJETO Glassworks
Typ	společnost s ručením omezeným (součást skupiny LASVIT)
Zakladatel	Petr Novotný, Libor Fafala, Bořek Šípek
Web	ajetoglass.com
Sídlo	Lindava, Cvikov, Česko
Odvětví	sklářský průmysl, umělecké sklářství, cestovní ruch
Produkty	designová svítidla, sportovní a kulturní trofeje, luxusní užitkové sklo
Odvětví	sklářský průmysl, umělecké sklářství, cestovní ruch
Klíčoví lidé	David Ševčík (ředitel sklárny), Leon Jakimič (majitel skupiny LASVIT)

Ajeto (oficiálně zapsáno v obchodním rejstříku jako Ajeto spol. s r.o., v mezinárodním styku často prezentováno jako AJETO Glassworks) je světoznámá česká umělecká sklárna a sklářská huť, která se nachází ve vesnici Lindava, jež tvoří administrativní součást města Cvikov v Libereckém kraji. Podnik, strategicky situovaný v severočeském regionu označovaném jako Křišťálové údolí (Crystal Valley), se od své formalizace v první polovině devadesátých let dvacátého století zaměřuje na exkluzivní a fyzicky náročnou ruční výrobu hutního skla, nadrozměrných uměleckých objektů a designových komponentů. Od roku 2017 je sklárna plně majetkově i výrobně integrována do struktury nadnárodní české sklářské korporace Lasvit, kterou vlastní a řídí podnikatel Leon Jakimič.

Na globální i tuzemské mediální scéně je sklárna Ajeto nejvýrazněji profilována jako dlouholetý a exkluzivní výrobce prestižních křišťálových trofejí. Z jejích pecí od roku 2011 každoročně pocházejí oficiální poháry pro vítěze nejslavnějšího světového cyklistického závodu Tour de France, stejně jako designově ikonické trofeje pro laureáty českých divadelních Cen Thálie. Areál v Lindavě přesahuje rámec běžného průmyslového podniku a díky integraci Sklářské krčmy, kde si veřejnost může fyzicky vyzkoušet práci s roztavenou sklovinou, představuje jeden z klíčových bodů industriálního cestovního ruchu na pomezí Lužických hor a Českého středohoří.

🗓 Současnost a trofeje pro Tour de France (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 pokračovala sklárna Ajeto ve své nejprestižnější komerční spolupráci, kterou je exkluzivní dodávka křišťálových pohárů pro cyklistický závod Tour de France. Tuto zakázku realizuje mateřská skupina Lasvit ve spolupráci s divizí Škoda Design spadající pod automobilku Škoda Auto, jež je dlouholetým generálním sponzorem cyklistického podniku. Navzdory tomu, že základní silueta jednašedesát centimetrů vysokého a pět kilogramů vážícího poháru zůstává od roku 2011 neměnná, jeho vnitřní dekor a technologické zpracování se každoročně radikálně modifikuje pod vedením hlavního designéra Petera Olaha.

Ročník 2025 představoval pro mistry brusiče v Lindavě jeden z nejnáročnějších technologických testů v celé čtrnáctileté historii výroby této trofeje. Designérský návrh poprvé vyžadoval integraci zcela odděleného strukturálního prvku – vloženého křišťálového prstence. K dosažení tohoto vizuálního efektu museli skláři masivní šestikilový polotovar po vychladnutí fyzicky rozříznout a následně s absolutní milimetrovou přesností znovu spojit kolem vloženého kruhu. Prstenec byl navíc opatřen přesně 130 hlubokými zářezy, jež symbolizovaly stopatřicáté výročí od založení mladoboleslavské automobilky. V tomto roce byla do hutních pánví v Ajeta namíchána nová a exkluzivně vyvinutá barva skloviny s názvem „Emerald Green“ (smaragdově zelená).

V červenci roku 2026 byly v pařížském cíli pod Vítězným obloukem předány zcela nové iterace těchto trofejí. Jak potvrdili zástupci značky Lasvit v tiskové zprávě z 27. července 2026, inspirací pro řezanou strukturu pohárů pro jubilejní patnáctý ročník této kooperace se staly monumentální píšťaly historických varhan situovaných v Katedrále svatého Víta v Praze. Stejně jako v předchozích letech bylo v huti Ajeto vyrobeno celkem sedm trofejí v nejpřísnějším kvalitativním standardu: tři z čirého křišťálu (určené pro celkového vítěze, nejlepšího mladého jezdce a krále hor) a čtyři v zeleném odstínu (pro vítěze bodovací sprinterské soutěže).

Na mezinárodní umělecké scéně byla participace sklárny Ajeto na podzim roku 2026 stvrzena zařazením jejích děl na prestižní mezinárodní přehlídku řemesel a designu Homo Faber 2026, která se konala pod záštitou organizace Michelangelo Foundation a demonstrovala záchranu tradičních řemeslných postupů v moderní Evropě.

⏳ Historie a vznik sklárny

Geneze vzniku značky Ajeto sahá do přelomového společenského období konce osmdesátých let dvacátého století. V roce 1989 byla formálně zaregistrována obchodní značka Ajeto, pod jejíž hlavičkou začala operovat úzká skupina talentovaných sklářů. Tuto skupinu zformoval tehdejší mistr odborného výcviku a jeden z technicky nejzdatnějších světových foukačů skla, Petr Novotný, společně s inženýrem a technologem Liborem Fafalou. Zpočátku nedisponovali vlastní pecí, a proto si kmenoví skláři pronajímali noční a víkendové kapacity ve větších státních podnicích na Novoborsku (například v prostorách podniků Preciosa Lustry či na huti Hantich).

Tento model produkce se ukázal z dlouhodobého hlediska jako neudržitelný, a proto zakladatelé přistoupili k hledání vlastního průmyslového objektu. Cílem byla původně lokalita poblíž tehdejšího gigantu Crystalex v Novém Boru, avšak z důvodu administrativních a finančních překážek padlo definitivní rozhodnutí na zruinovaný areál v nedaleké obci Lindava. Jednalo se o torzo bývalé německé manufaktury na barvení a stříhání sametu, kterou v roce 1816 vybudoval vlivný textilní magnát Ignaz Richter se svými syny.

V letech 1992 až 1994 probíhala masivní stavební a technologická rekonstrukce zdevastované budovy do podoby moderní a kapacitně dostačující sklářské hutě. Do zakládajícího konsorcia v této fázi přistoupil světoznámý český architekt a designér Bořek Šípek, jenž podniku dodal nepostradatelný vizuální směr a mezinárodní prestiž. Slavnostní spuštění provozu a oficiální založení společnosti se odehrálo symbolicky v den státního svátku 28. října 1994, přičemž událost byla časově synchronizována s konáním prestižního Mezinárodního sklářského sympozia (IGS). Právě Šípkova umělecká vize opulencí, složitých organických tvarů a výrazných barev – vycházející z jeho hesla tvorby bez předchozích nákresů přímo z imaginace – definovala prvotní rukopis sklárny a odlišila ji od tehdejšího minimalistického evropského proudu.

V následujících dvou dekádách se Ajeto etablovalo jako středisko experimentálního sklářství. Podnik byl schopen realizovat asymetrické a technologicky riskantní projekty, do kterých se velké průmyslové kolosy odmítaly pouštět. Ekonomickým a strukturálním vrcholem nezávislé éry se stal rok 2014, kdy společnost Ajeto zvítězila v národní soutěži a obdržela prestižní celostátní titul Firma roku za příkladnou transformaci krachujícího řemesla v globálně konkurenceschopný model.

V roce 2017 došlo k majetkovému převzetí. Sklárna, s níž česká designová skupina Lasvit kooperovala na externí bázi již od roku 2007 (kdy v Lindavě vznikala převážná část jejích obřích světelných instalací pro světové hotely a paláce), byla Lasvitem plně odkoupena. Cílem akvizice ze strany Leona Jakimiče bylo zajištění vlastních výrobních kapacit pro rapidně expandující značku. K reflexi tohoto historického vývoje uspořádalo Sklářské muzeum v Novém Boru v létě 2024 (pod kuratelou ředitelky Petry Ajšmanové) rozsáhlou retrospektivní výstavu s názvem „AJETO 30“, jež mapovala třicetiletou produkci podniku a současně posloužila jako umělecká pocta spoluzakladateli Petru Novotnému, jenž ve stejném období zemřel.

🏭 Výrobní proces a struktura areálu

Areál sklárny v Lindavě je stavebně a technologicky rozčleněn do několika nezávislých, avšak plynule navazujících pracovních zón, jež pokrývají kompletní proces transformace nerostných surovin do finálního uměleckého díla. Běžná pracovní doba v hutních provozech začíná z technologických důvodů již v 6:00 ráno a končí ve 14:00 hodin odpoledne.

Kmenárna: Výchozí bod celého procesu. V této sekci dochází k exaktnímu vážení a míchání takzvaného sklářského kmene. Základ tvoří křemičitý písek, soda, potaš a vápenec. Přidáním specifických oxidů kovů do této směsi (například oxidu měďnatého, kobaltnatého či zlata) se dosahuje požadovaných barevných odstínů výsledné skloviny. Huť obvykle během jednoho pracovního týdne nataví pět různých barev pro zajištění produkční flexibility.
Formárna: Zde probíhá ruční soustružení a dlabání dřevěných forem, do kterých následně skláři vyfukují sklovinu pro dosažení opakovatelných, byť stále ručně tvořených tvarů (jako jsou právě trofeje pro cyklistické závody). Formy se historicky vyrábějí z tvrdého bukového dřeva, jež je před použitím namáčeno ve vodě, aby na styku s roztaveným sklem okamžitě neuhořelo, ale vytvořilo parní polštář zajišťující hladký povrch objektu.
Huť (Srdce sklárny): Ústřední hala vybavená masivními plynovými tavicími pecemi. Teplota uvnitř pece konstantně dosahuje hodnot okolo 1 500 stupňů Celsia, což způsobuje, že teplota okolního vzduchu na pracovních plošinách se bez ohledu na roční období pohybuje mezi 40 až 50 stupni Celsia. Pracují zde sklářské čety tvořené mistry, naběrači a pomocníky.
Brusírna a chladicí pece: Každý hotový skleněný objekt musí po opuštění píšťaly projít procesem řízeného chlazení ve speciálních chladicích pecích (zvaných temperovací pece). Pokud by objekt vychladl na běžném vzduchu, vnitřní molekulární pnutí by způsobilo jeho explozivní roztříštění. Následně se objekt přesouvá do brusírny, kde se pomocí diamantových a karborundových kotoučů ořezávají přebytečné části (takzvané kápny) a povrch se zdobí hlubokým řezem a leští na finální vysoký lesk.

Sklářská krčma a industriální turismus

V bezprostřední návaznosti na výrobní prostory, z nichž jsou odděleny pouze vyvýšenými galerijními ochozy pro návštěvníky, se v areálu nachází proslulá Sklářská krčma. Tento gastronomický koncept byl vybudován s cílem umožnit veřejnosti nasát autentické prostředí těžkého řemesla. Menu je založeno na tradiční, kaloricky vydatné české a německé kuchyni (svíčková na smetaně, zvěřina, svatomartinská husa).

Zcela exkluzivním lokálním produktem nabízeným v krčmě je pivo „Sklářská osmička AJETO“. Tento nepasterizovaný a nefiltrovaný nápoj se sníženým obsahem alkoholu (stupňovitost 8) je na zakázku vařen v minipivovaru Born v Novém Boru. Účelem tohoto nízkoalkoholického piva je navázání na staletou tradici, kdy skláři pracující v padesátistupňovém horku ztráceli obrovské množství minerálů potem, jež museli průběžně doplňovat konzumací slabého piva přímo na huti bez rizika těžké intoxikace a pracovních úrazů u rozpálených pecí.

Sklárna zavedla oblíbený turistický program „Vytvoř si sám“ (foukaní skla „na vlastní dech“). Návštěvníci si po zakoupení poukazu mohou pod přísným dohledem mistra skláře uchopit těžkou železnou sklářskou píšťalu, nabrat roztavenou hmotu z pece a vlastním dechem vyfouknout do dřevěné formy půllitr, vázičku či jiný drobný suvenýr, k němuž obdrží certifikát „Glejt sklářského tovaryše“.

🏆 Významné zakázky a autorské spolupráce

Kromě mateřského holdingu Lasvit a vlastních limitovaných kolekcí (například hutní, florálními motivy zdobené kolekce Opulent) poskytuje Ajeto obrovskou část svých výrobních kapacit k pronájmu desítkám světových ateliérů a průmyslových designérů.

Nejznámější dlouhodobou zakázkou je realizace divadelních Cen Thálie. Původní design tohoto ocenění vytvořil zakladatel sklárny Bořek Šípek. Trofej svými komplikovanými liniemi a pestrobarevnými hutními nálepy vizuálně evokuje stylizovanou benátskou divadelní masku a klade extrémní nároky na koordinaci hned několika sklářů při jejím tvarování za tepla. V oblasti sportu, kromě dominantní Tour de France, vyráběla huť Ajeto pravidelně medaile pro vítěze extrémního závodu horských kol Malevil Cup (například v roce 2026 dodala do Lužických hor 38 sad skleněných medailí).

Hutními kapacitami v Lindavě v průběhu let prošla absolutní špička domácí i světové sklářské výtvarné scény. Do svého úmrtí zde experimentoval patriarcha českého moderního skla René Roubíček. Současný mistr realistické skleněné plastiky Martin Janecký zde modeloval tváře z horkého skla přímo v peci. K mladší generaci kooperujících designérů patří studio Dechem, Anna Torfs nebo František Jungvirt, jenž ve spolupráci s huťmistry Ajeta navrhl a realizoval úspěšnou kolekci váz tvarově i barevně inspirovanou podmořským oceánským světem a korálovými útesy. Skleněné objekty vylisované či vyfoukané v Lindavě se trvale nacházejí v soukromých sbírkách osobností, jakými jsou bývalý americký prezident Bill Clinton, britský hudebník Mick Jagger z kapely The Rolling Stones nebo zesnulý český prezident Václav Havel.

📈 Statistiky a historické tabulky

Následující datové a historické přehledy jsou strukturovány v souladu se zavedenou metodikou a poskytují absolutně nezkrácený a kompletní záznam vývoje klíčových událostí i autorských kolaborací bez použití jakýchkoliv odhadů u chybějících položek.

Tabulka 1: Historické a majetkové milníky

Rok / Časový údaj	Popis a význam události	Klíčoví aktéři a instituce
1989	Registrace značky a počátek pronájmů cizích hutních kapacit na Novoborsku	P. Novotný, L. Fafala
1992 – 1994	Odkup a kompletní přestavba bývalé Richterovy textilní továrny a barvírny sametu	P. Novotný, B. Šípek
28. října 1994	Oficiální slavnostní spuštění pece při příležitosti Mezinárodního sklářského sympozia (IGS)	Ajeto spol. s r.o.
2007	Navázání trvalého smluvního partnerství s tehdy vznikající designovou skupinou Lasvit	Sklárna Ajeto a Lasvit
Prosinec 2014	Zisk prestižního celonárodního prvenství v hodnocení Vodafone Firma roku 2014	Ajeto spol. s r.o.
2017 – 2018	Absolutní majetkové převzetí sklárny do struktury korporátní skupiny Lasvit Group	Leon Jakimič
Červen – Září 2024	Uspořádání velké retrospektivní výstavy „AJETO 30“ v Novém Boru u příležitosti výročí	Sklářské muzeum v Novém Boru

Tabulka 2: Srovnání hlavních produkčních pilířů sklárny

Z tabulky vyplývá základní obchodní diverzifikace hutních provozů v Lindavě pro uspokojení požadavků mezinárodního i národního trhu.

Zadavatel / Cílový trh	Typ produkce z hutě v Lindavě	Specifikace a technologické provedení
Mateřská skupina Lasvit	Gigantické hotelové instalace a kolekce svítidel	Hutní komponenty o rozměrech i hmotnostech tvořící obří skládačky na kovových nosičích (např. svítidla v Dubaji).
Automobilka Škoda Auto	Trofeje pro Tour de France	Každoroční exkluzivní série šedesáticentimetrových a pět kilogramů vážících ručně foukaných a broušených váz.
Herecká asociace	Ceny pro oborové mistry (Ceny Thálie)	Opulentní barevné sklo tvarované výhradně u pece pomocí vrstvení horkých nálepů (tzv. benátská maska).
Externí designéři a ateliéry	Limitované umělecké série a vázy	Pronájem celé sklářské čety a tavicí pece pro konkrétní směny (výroba produktů pro značky jako SkogsbergSmart či Dechem).

Tabulka 3: Struktura a vybavení výrobního areálu Lindava

Základní logistická posloupnost pohybu materiálu uvnitř zrekonstruované budovy z roku 1816 ukazuje nutnost udržování starých specializovaných profesí.

Část výrobního areálu	Pracovní operace a teplotní zátěž	Zpracovávaný materiál
Kmenárna	Příprava tajných receptur za studena (Míchání surovin).	Křemičitý písek, soda, potaš, vápenec, oxidy vzácných kovů (např. mangan, měď, zlato).
Formárna	Řemeslné ruční soustružení a dlabání obřích mokrých bloků.	Exkluzivně masivní dřevo z listnatých stromů (zcela dominantně tvrdý buk).
Hutní sál (Srdce huti)	Nepřetržité denní tavení v pecích a foukání na píšťalách (1 500 °C tavba, okolí 50 °C).	Žhavá, polotekutá zesklovatělá hmota nabíraná z hliněných pánví.
Chladicí (temperovací) pece	Extrémně pomalé uvolňování vnitřního fyzikálního pnutí skla přes noc.	Chladnoucí hotové foukané polotovary zbavené sklářské píšťaly.
Studená brusírna	Odříznutí přebytečných kápn, zarovnání hran a hluboké řezání finálních dekorů.	Kompletně vystydlé, tvrdé křišťálové kusy leštěné pomocí vody, diamantových a karborundových kotoučů.

💡 Pro laiky

Pojmy ze sklářského světa znějí pro běžného návštěvníka supermarketu s nádobím často jako cizí jazyk. Proč stojí obyčejná hladká sklenička v nábytkářském řetězci pár korun, zatímco váza nebo trofej z lindavského Ajeta vyjde na desítky tisíc? Odpověď leží v rozdílu mezi automatizovanou strojovou linkou a nefalšovaným peklem ruční huti.

Představte si tavicí pec jako ohromnou cihlovou sopku, ve které neustále – dnem i nocí, celých 365 dní v roce – hoří plamen. Pokud by totiž pec vyhasla, zbylé sklo by uvnitř zmrzlo v jeden obrovský kus kamene a zničilo by stěny samotné pece. Uvnitř této pece stojí žáruvzdorné květináče (takzvané pánve), v nichž probublává tekuté sklo při teplotě kolem 1 500 stupňů Celsia. Je to hustá hmota podobná žhavému lesklému medu. Sklář k této výhni přistoupí s dvoumetrovou dutou železnou tyčí (sklářskou píšťalou), namotá na ni jako na lžičku kuličku žhavého skla, vyndá ji ven a do tyče silně foukne. Vzduch z jeho plic proběhne trubkou a vytvoří uvnitř horkého skla obrovskou bublinu.

Zde do hry vstupuje dřevěná forma (z bukového dřeva, vyráběná ve formárně). Sklář zavře žhavou fouklou bublinu do této mokré dřevěné formy. Protože je forma nacucaná vodou a sklo má přes tisíc stupňů, voda na dřevě okamžitě exploduje a přemění se v páru. Právě na tenkém polštáři této páry se žhavé sklo v uzavřené formě otáčí. Poté se forma otevře a na tyči zůstane přesně vytvarovaný objekt – například pětikilový pohár pro vítěze Tour de France.

Toto všechno dělají živí lidé, mnohdy s holýma rukama blízko obrovského žáru, v létě i v zimě při teplotách v hale dosahujících 50 stupňů. Během takto extrémní šichty vypotí tělo skláře litry vody a minerálů. Pít obyčejnou studenou vodu z vodovodu by mu ublížilo (způsobilo by to žaludeční křeče). Právě z tohoto striktně zdravotního a hydratačního důvodu vymysleli ve sklárně Ajeto vlastní slabé pivo – „Sklářskou osmičku“. Obsahuje tolik solí a minerálů jako drahý iontový nápoj, zažene žízeň, ale díky velmi nízkému obsahu alkoholu se z něj dospělý sklář neopije a neublíží si neopatrností u smrtelně horké pece.

🎬 Video

Zdroje