Přeskočit na obsah

API

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Software

API (z anglického Application Programming Interface, česky Aplikační programové rozhraní) je sada definic, protokolů a nástrojů pro tvorbu aplikačního softwaru. Zjednodušeně řečeno, API umožňuje dvěma softwarovým komponentám vzájemně komunikovat pomocí sady definic a protokolů. Funguje jako prostředník, který přijímá požadavky z jedné aplikace, zpracovává je a vrací zpět odpověď z jiné aplikace, aniž by bylo nutné znát vnitřní fungování každé z nich.

API představují základ moderních softwarových aplikací a digitální ekonomiky, umožňují bezproblémové integrace, výměnu dat a interakce se zákazníky. V roce 2025 je API považováno za strategické aktivum, které pohání inovace, rozvoj ekosystémů a digitální transformaci.

⏳ Historie

Koncept API se objevil již v 50. letech 20. století jako potenciální metoda pro usnadnění komunikace mezi dvěma počítači. Termín byl poprvé zmíněn v knize Maurice Wilkea a Davida Wheelera z roku 1951, nazvané The Preparation of Programs for an Electronic Digital Computer, která nastínila ranou verzi API. V této fázi byla API omezena na jednoduchá rozhraní příkazového řádku, která umožňovala programátorům interakci s počítači.

V 60. a 70. letech se s rostoucí popularitou počítačů koncept API dále vyvíjel. IBM System/360 v roce 1964 představil první API na úrovni operačního systému, umožňující programům interagovat s operačním systémem. V 70. letech pak UNIX zavedl strukturovaná API pro předvídatelnou komunikaci programů s operačním systémem.

V 80. letech se s nástupem počítačových sítí API stala klíčovými pro vzdálené volání procedur (RPC), což umožnilo cross-platformní kompatibilitu. V roce 1999 Roy Fielding předložil svou disertační práci, která definovala Representational State Transfer (REST), architektonický styl, který se stal základem moderních webových API.

První moderní webové API bylo spuštěno společností Salesforce 7. února 2000. Následovaly jej eBay v listopadu 2000 a Amazon v červenci 2002, které umožnily třetím stranám integrovat jejich služby. V srpnu 2006 Facebook a v září 2006 Twitter spustily svá vlastní API, čímž významně přispěly k rozvoji sociálních sítí a digitální interakce.

⚙️ Typy API

Existuje několik architektonických stylů API, z nichž každý je vhodný pro odlišné typy aplikací a požadavků. Mezi nejčastější patří:

  • REST API (Representational State Transfer): Nejrozšířenější architektonický styl, který využívá standardní HTTP metody (GET, POST, PUT, DELETE) a protokoly. Je bezstavový, založený na modelu klient-server a často vrací data ve formátu JSON nebo XML. Je ideální pro webové aplikace a mobilní aplikace, kde je důležitá jednoduchost a škálovatelnost. V roce 2024 používalo REST 83 % veřejných API a udrželo si drtivou dominanci.
  • SOAP (Simple Object Access Protocol): Starší protokol, který se spoléhá na XML pro výměnu strukturovaných informací a implementaci webových služeb. Je známý svou robustností a bezpečnostními funkcemi, ačkoli v moderním webovém vývoji je méně běžný. Stále se používá v podnikovém prostředí, které vyžaduje přísnou bezpečnost a kontrolu transakcí, například v bankovnictví nebo pojišťovnictví.
  • GraphQL: Dotazovací jazyk pro API vyvinutý společností Facebook v roce 2015, který nabízí flexibilnější alternativu k REST. Namísto více koncových bodů pro různé zdroje má GraphQL jeden koncový bod a klienti si přesně specifikují, jaká data požadují. To snižuje přenos dat a je ideální pro mobilní aplikace a komplexní systémy.
  • gRPC (gRPC Remote Procedure Call): Robustní open-source RPC framework vyvinutý společností Google, který umožňuje transparentní komunikaci mezi klientem a serverem a vývoj propojených systémů. Využívá HTTP/2 a binární formáty dat, jako jsou Protocol Buffers, což zajišťuje nízkou latenci a vysokou rychlost komunikace. Je ideální pro mikroslužby, herní servery a platformy pro streamování videa.
  • WebSockets: Protokol umožňující obousměrnou komunikaci v reálném čase přes jediné TCP připojení. Na rozdíl od HTTP, které je založeno na principu dotaz-odpověď, WebSockets umožňují klientovi i serveru posílat zprávy kdykoli. Jsou ideální pro aplikace v reálném čase, jako jsou chatovací aplikace, online hry nebo platformy pro obchodování s akciemi.

💡 Klíčové koncepty API

Pro efektivní práci s API je nezbytné rozumět několika klíčovým konceptům:

  • Koncový bod (Endpoint): Koncový bod API je specifická URL nebo IP adresa, která umožňuje vývojářům přístup k určité funkci nebo datové sadě z aplikace prostřednictvím API. Slouží jako komunikační bod, který vystavuje funkcionality nebo data služby jiným aplikacím.
  • HTTP metody: Většina webových API, zejména RESTful API, používá standardní HTTP metody k definování akce, která má být provedena s prostředkem. Mezi nejběžnější patří:
    • GET: Načtení dat ze serveru.
    • POST: Odeslání nových dat na server.
    • PUT: Aktualizace existujících dat na serveru.
    • DELETE: Odstranění dat ze serveru.
  • Parametry požadavku: Různé typy parametrů umožňují větší kontrolu nad požadavky na API. Patří sem:
    • Parametry cesty (Path Parameters): Vloženy přímo do cesty URL (např. `/users/{user_id}`).
    • Dotazovací parametry (Query Parameters): Dvojice klíč-hodnota připojené k URL (např. `/users?age=25`).
    • Parametry těla (Body Parameters): Používají se s požadavky POST a PUT k odesílání strukturovaných dat, často ve formátu JSON.
  • Autentizace a autorizace: Zajištění bezpečnosti API je kritické. API autentizace ověřuje identitu klienta, který se pokouší o přístup k API. Mezi běžné metody patří:
    • API klíče: Jedinečný identifikátor, který API poskytovatel vydává registrovaným uživatelům pro kontrolu využití a monitorování přístupu.
    • OAuth 2.0: Tokenový autentizační mechanismus, který umožňuje uživateli udělit přístup třetí straně k jeho účtu, aniž by musel sdílet své přihlašovací údaje.
    • JSON Web Token (JWT): Kompaktní, bezstavový mechanismus pro autentizaci API, často používaný ve spojení s OAuth 2.0.
    • Základní autentizace (Basic Authentication): Nejjednodušší metoda, kdy se uživatelské jméno a heslo posílají v hlavičce požadavku, často kódované pomocí Base64.
  • Formáty dat: Nejčastěji používaným formátem pro výměnu dat v moderních webových API je JSON (JavaScript Object Notation), kvůli své lehkosti a čitelnosti. Alternativou je XML (Extensible Markup Language), který je stále relevantní v některých starších nebo podnikově orientovaných systémech.

🛠️ Použití a příklady API

API jsou všudypřítomná v moderním digitálním světě a pohánějí širokou škálu aplikací a služeb:

📈 Trendy a budoucnost API v roce 2025

V roce 2025 se ekonomika API nadále vyvíjí a je považována za klíčový pilíř digitální transformace. Řada trendů naznačuje směr, kterým se API budou ubírat:

  • API-First Development: Přístup "API-first" se stává standardem, kdy jsou API navrhována před samotnými aplikacemi, což zajišťuje škálovatelnost, připravenost na integraci a lepší vývojářskou zkušenost. V roce 2025 se 82 % organizací hlásí k určité úrovni API-first přístupu, přičemž 25 % funguje jako plně API-first organizace, což představuje 12% nárůst oproti roku 2024.
  • API poháněná AI a ML: Integrace AI a ML do API umožňuje inteligentnější a dynamičtější integrace. Tyto API umožňují funkce jako NLP pro chatboty, počítačové vidění nebo prediktivní analýzu. Očekává se, že AI-poháněné API zkrátí dobu vývoje funkcí s AI až o 70 %.
  • Zvýšená bezpečnost a správa API: S rostoucí závislostí na API se bezpečnost stává ještě kritičtější. Důraz je kladen na architekturu Zero Trust, vylepšení OAuth 2.0, omezování rychlosti a nástroje pro monitorování API v reálném čase. Očekává se, že do roku 2030 dojde k nárůstu kybernetických útoků na API o 1000 %.
  • Platformy Low-code a No-code: Tyto platformy demokratizují vývoj a integraci API, umožňují občanským vývojářům a netechnickým uživatelům vytvářet automatizované pracovní postupy s minimálním nebo žádným kódováním.
  • Hyperautomatizace a událostmi řízená API: Event-driven API jsou páteří hyperautomatizace, umožňují reakci v reálném čase na události jako akce uživatelů nebo data ze senzorů. To vede k automatické detekci podvodů, okamžitým doporučením produktů a aktualizacím zásob v reálném čase.
  • Monetizace API a ekosystémová strategie: API jsou stále více vnímána jako produkty generující příjmy. Organizace zpeněžují API tím, že je vystavují partnerům, vývojářům třetích stran a platformám prostřednictvím API tržišť, cenových modelů založených na využití nebo předplatném.
  • Spolehlivost API: Mezi Q1 2024 a Q1 2025 klesla průměrná dostupnost API z 99,66 % na 99,46 %, což vedlo k o 60 % většímu výpadku. To zdůrazňuje rostoucí tlak na spolehlivost API v důsledku rostoucích očekávání uživatelů, složitosti systémů a přijímání AI.

🤝 Pro laiky

Představte si API jako číšníka v restauraci. Když jdete do restaurace, nechcete jít do kuchyně a vařit si jídlo sami, ani nechcete vědět, jak přesně kuchař jídlo připravuje. Jednoduše si prohlédnete jídelní lístek, řeknete číšníkovi, co si přejete, a on vaši objednávku předá do kuchyně. Kuchař jídlo připraví a číšník vám ho přinese zpět.

Přesně tak funguje API v digitálním světě:

  • Vy (zákazník) jste aplikace, která potřebuje nějakou informaci nebo službu.
  • Jídelní lístek (dokumentace API) je seznam všech věcí, které můžete požádat a jak je máte požádat.
  • Číšník (API) je kód, který přijímá váš požadavek.
  • Kuchyně (server nebo jiná aplikace) je místo, kde se požadavevek zpracovává a data se připravují.
  • Jídlo (odpověď API) jsou data nebo služba, kterou dostanete zpět.

Díky API se různé programy a webové služby mohou bavit mezi sebou, aniž by musely znát všechny složité detaily. To umožňuje, aby například mobilní bankovní aplikace ukázala váš bankovní účet, aniž by se musela starat o to, jak banka ukládá data. Nebo aby cestovní aplikace zobrazila lety z různých leteckých společností na jednom místě. API zkrátka dělají digitální svět propojenější a chytřejší.

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=API&oldid=13683“