Čínská národní vesmírná agentura

Rozbalit box

Obsah boxu

Čínská národní vesmírná agentura (čínsky 国家航天局, pchin-jin Guójiā Hángtiān Jú, anglicky China National Space Administration, zkráceně CNSA) je národní vesmírná agentura Čínské lidové republiky zodpovědná za civilní vesmírný program a mezinárodní vesmírnou spolupráci. Byla založena v roce 1993 a sídlí v Pekingu v městském obvodu Chaj-tien.

CNSA je jednou z předních světových vesmírných agentur, po boku americké NASA, evropské ESA a ruského Roskosmosu. Čína se díky svým ambiciózním programům stala teprve třetí zemí na světě, která dokázala vlastními silami vyslat člověka do vesmíru, přistát na Měsíci a na Marsu. Mezi její největší úspěchy patří program čínských pilotovaných letů Šen-čou, měsíční program Čchang-e a vybudování vlastní vesmírné stanice Tchien-kung.

Čínská národní vesmírná agentura
Soubor:China National Space Administration logo.svg
Logo CNSA na raketě Dlouhý pochod
Typ	vládní vesmírná agentura
Založení	22. dubna 1993
Sídlo	Chaj-tien, Peking, Čína
Rozpočet	11 mld. $ (odhad 2018)
Mateřská organizace	Ministerstvo průmyslu a informačních technologií
Klíčoví lidé	Čang Kche-ťien (ředitel)
[www.cnsa.gov.cn Oficiální web]

⏳ Historie a vznik

Kořeny čínského vesmírného programu sahají až do 50. let 20. století, kdy Čína začala s pomocí Sovětského svazu rozvíjet svůj raketový program. V roce 1970 Čína úspěšně vypustila svou první družici, Tung-fang-chung 1, čímž se stala pátou zemí na světě, které se to podařilo.

Moderní CNSA byla založena v roce 1993, kdy došlo k restrukturalizaci čínského leteckého a kosmického průmyslu. Byla oddělena od Čínské korporace pro letecký a kosmický průmysl (CASC), která nadále funguje jako hlavní státní dodavatel pro vesmírný program, zodpovědný za vývoj a výrobu raket a kosmických lodí. CNSA tak plní spíše politickou a administrativní roli, podobně jako NASA, zatímco CASC je výrobním a technickým zázemím.

✨ Hlavní programy

Čínský vesmírný program je komplexní a zahrnuje pilotované lety, robotický průzkum Sluneční soustavy, satelitní navigaci i pozorování Země.

👨‍🚀 Pilotované lety (Program Šen-čou)

Čína se stala třetí zemí, která vyslala člověka do vesmíru, když 15. října 2003 odstartoval tchajkonaut Jang Li-wej v kosmické lodi Šen-čou 5. Na tento úspěch navázal programem Šen-čou, v jehož rámci proběhly první výstupy do volného prostoru, orbitální manévry a dokování. Vrcholem tohoto úsilí je Vesmírná stanice Tchien-kung, velká modulární stanice, jejíž stavba byla dokončena v roce 2022 a která je trvale obydlena tříčlennou posádkou.

🌕 Měsíční program (Čchang-e)

Čínský lunární program, pojmenovaný po bohyni Měsíce Čchang-e, dosáhl mimořádných úspěchů. Jeho hlavní milníky jsou:

• Čchang-e 3 (2013): První čínské přistání na Měsíci, které na povrch dopravilo rover Nefritový králík.
• Čchang-e 4 (2019): Historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce, což se žádné jiné zemi předtím nepodařilo.
• Čchang-e 5 (2020): Komplexní mise, která úspěšně odebrala vzorky z povrchu Měsíce a dopravila je zpět na Zemi. Čína se tak stala teprve třetí zemí (po USA a SSSR), která to dokázala.
• Čchang-e 6 (2024): Úspěšný odběr vzorků z odvrácené strany Měsíce a jejich doprava na Zemi, což je další světové prvenství.

V dlouhodobém horizontu Čína plánuje pilotovanou misi na Měsíc kolem roku 2030 a vybudování mezinárodní lunární výzkumné stanice ve spolupráci s Ruskem.

🔥 Průzkum Marsu (Tchien-wen)

V roce 2021 Čína úspěšně dopravila k Marsu sondu Tchien-wen-1, která se skládala z orbiteru, landeru a roveru Ču-žung. Tím se stala druhou zemí po USA, která na povrch Marsu úspěšně dopravila a provozovala funkční rover.

🛰️ Satelitní navigace (Pej-tou)

CNSA provozuje globální navigační satelitní systém Pej-tou, který je čínskou alternativou k americkému GPS, ruskému GLONASS a evropskému Galileo.

🚀 Nosné rakety a kosmodromy

Páteří čínského vesmírného programu je rodina nosných raket Dlouhý pochod (长征, Čchang-čeng). Nejpoužívanější jsou rakety Dlouhý pochod 2, 3, 4 a 5, přičemž poslední jmenovaná je nejtěžší a je klíčová pro lety k vesmírné stanici a k Měsíci.

CNSA využívá čtyři hlavní kosmodromy:

• Ťiou-čchüan: Nejstarší a hlavní kosmodrom pro pilotované lety, nacházející se v poušti Gobi.
• Si-čchang: Kosmodrom pro vynášení geostacionárních družic a měsíčních sond.
• Tchaj-jüan: Používán pro družice na polární dráhy.
• Wen-čchang: Nejnovější a nejjižněji položený kosmodrom na ostrově Chaj-nan, určený pro nejtěžší rakety Dlouhý pochod 5 a 7.

Pro laiky

Představte si Čínskou národní vesmírnou agenturu (CNSA) jako rychle rostoucího a velmi ambiciózního hráče ve vesmírném "závodě". Zatímco dříve dominovaly USA a Rusko, Čína je v posledních letech dohání a v některých oblastech dokonce předbíhá.

Je to, jako by Čína za posledních 20 let stihla to, co jiným trvalo půl století. Mají své vlastní astronauty (tchajkonauty), vlastní velkou vesmírnou stanici, která krouží nad našimi hlavami, a dokonce i vlastní "GPS" systém nazvaný Pej-tou.

Nejvíce ale ohromují svými úspěchy na Měsíci. Jako jediní na světě dokázali přistát na jeho odvrácené, "temné" straně a dokonce odtamtud přivézt vzorky. Úspěšně také vyslali svůj rover na Mars. Je to zkrátka velmi silná a technologicky vyspělá organizace, která má jasný cíl: stát se do poloviny 21. století vedoucí vesmírnou mocností světa.