Vízum H-1B
Obsah boxu
Vízum H-1B je nepřistěhovalecké pracovní vízum do Spojených států amerických, které umožňuje americkým zaměstnavatelům dočasně zaměstnávat zahraniční pracovníky ve specializovaných profesích (specialty occupations). Jedná se o jedno z nejžádanějších víz, které je klíčové pro technologický a vědecký sektor americké ekonomiky, ale zároveň je předmětem intenzivních politických debat a kontroverzí.
Šablona:Infobox Právní dokument
Účel a definice
Hlavním účelem programu H-1B je umožnit americkým firmám najímat vysoce kvalifikované zahraniční talenty v případech, kdy nemohou najít vhodné zaměstnance na domácím trhu práce. Program je definován v Zákoně o přistěhovalectví a národnosti a je určen pro profese, které vyžadují teoretické a praktické uplatnění vysoce specializovaných znalostí.
Kdo se může kvalifikovat?
Pro získání víza H-1B musí být splněny přísné požadavky jak na straně zahraničního pracovníka, tak na straně amerického zaměstnavatele, který o vízum žádá jménem pracovníka.
Požadavek na "specializovanou profesi"
Jádrem kvalifikace je, že nabízená pracovní pozice musí být tzv. specializovaná profese (specialty occupation). Podle definice imigračního úřadu USCIS se jedná o profesi, která vyžaduje minimálně bakalářský titul (nebo jeho ekvivalent) v konkrétním oboru.
Typickými příklady specializovaných profesí jsou:
- Informační technologie: softwaroví vývojáři, datoví analytici, systémoví architekti
- Inženýrství: strojní, elektro, stavební a další inženýři
- Finance: finanční analytici, účetní, ekonomové
- Lékařství a věda: lékaři, vědci, výzkumníci, farmaceuti
- Architektura, právo a další obory vyžadující vysokoškolské vzdělání.
Požadavek na vzdělání nebo praxi pracovníka
Zahraniční pracovník musí prokázat, že splňuje kvalifikaci pro danou specializovanou profesi. To lze splnit jedním z následujících způsobů: 1. Získáním bakalářského titulu nebo vyššího vzdělání z akreditované univerzity v USA. 2. Získáním zahraničního titulu, který je ekvivalentní americkému bakalářskému titulu. 3. Držením neomezené státní licence, registrace nebo certifikace, která opravňuje k výkonu dané profese. 4. Prokázáním odbornosti prostřednictvím kombinace vzdělání a progresivní pracovní praxe, která je ekvivalentní bakalářskému titulu (obecně platí pravidlo "3 za 1", tedy 3 roky praxe za 1 rok vysokoškolského studia).
Požadavek na zaměstnavatele
O vízum H-1B nemůže žádat jednotlivec sám za sebe. Proces musí iniciovat a sponzorovat americký zaměstnavatel. Ten musí prokázat, že mezi ním a držitelem víza bude existovat skutečný zaměstnanecký vztah a že bude vyplácet mzdu, která odpovídá běžné mzdě pro danou pozici v dané lokalitě (tzv. prevailing wage).
Proces žádosti
Získání víza H-1B je komplexní, vícestupňový proces, který vyžaduje spolupráci zaměstnavatele, zaměstnance a imigračního právníka. Proces sponzoruje a financuje zaměstnavatel.
Krok 1: Podání žádosti o mzdové podmínky (LCA)
Ještě před podáním samotné žádosti o vízum musí zaměstnavatel podat u Ministerstva práce USA (Department of Labor) formulář LCA (Labor Condition Application). V tomto dokumentu se zaměstnavatel zavazuje, že[1]:
- Bude zahraničnímu pracovníkovi platit mzdu, která je stejná nebo vyšší než mzda vyplácená americkým zaměstnancům na srovnatelné pozici, nebo vyšší než tzv. prevailing wage (převažující mzda) v dané geografické oblasti.
- Zaměstnání zahraničního pracovníka nepříznivě neovlivní pracovní podmínky ostatních zaměstnanců.
- V době podání žádosti neprobíhá v podniku stávka nebo výluka.
Ministerstvo práce tento formulář pouze certifikuje, neposuzuje kvalifikaci pracovníka.
Krok 2: Registrace do loterie H-1B
Kvůli obrovskému převisu poptávky nad nabídkou zavedl imigrační úřad USCIS v roce 2020 online registrační systém. Zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat pracovníka v rámci roční kvóty, musí nejprve na začátku března elektronicky zaregistrovat každého potenciálního kandidáta.
Krok 3: Loterie H-1B
Každý fiskální rok (začínající 1. října) je k dispozici pouze omezený počet nových víz H-1B. Tento limit je známý jako roční kvóta (annual cap).
- Standardní kvóta: 65 000 víz pro pracovníky s bakalářským titulem.
- Dodatečná kvóta: 20 000 víz pro pracovníky, kteří získali magisterský nebo vyšší titul na americké univerzitě[2].
Počet registrací každoročně dramaticky převyšuje dostupné kvóty. Například pro fiskální rok 2024 bylo podáno více než 780 000 registrací na 85 000 dostupných míst[3].
Proto USCIS na konci března provádí náhodný, počítačem řízený výběr – loterii – aby vybral dostatečný počet registrací k naplnění kvóty. Pouze ti zaměstnavatelé, jejichž registrace byla v loterii vybrána, mohou postoupit k dalšímu kroku. Šance na výběr je tedy velmi nízká.
Krok 4: Podání petice H-1B (Formulář I-129)
Pokud je registrace vybrána v loterii, má zaměstnavatel 90 dní na to, aby u USCIS podal kompletní žádost, tzv. petici (Formulář I-129), spolu s certifikovaným LCA a rozsáhlou dokumentací prokazující, že pozice i pracovník splňují všechny požadavky.
Krok 5: Schválení a konzulární proces
Pokud USCIS petici schválí a pracovník se nachází mimo USA, musí následně požádat o samotné vízum na americkém konzulátu nebo velvyslanectví ve své zemi. Po úspěšném pohovoru je mu do pasu vlepen vízový štítek, na jehož základě může vstoupit do USA a začít pracovat.
Existují i výjimky z roční kvóty, například pro zaměstnance univerzit a neziskových výzkumných organizací.
Klíčové vlastnosti a podmínky
Délka platnosti a prodloužení
Vízum H-1B je zpočátku udělováno na dobu až tří let. Následně může být prodlouženo o další tři roky, což znamená maximální celkovou dobu pobytu šest let.
Existují však výjimky, které umožňují prodloužení nad tento šestiletý limit. Nejčastěji se tak děje v případě, že držitel víza je v pokročilé fázi procesu žádosti o Zelenou kartu (trvalý pobyt)[4].
Dvojí záměr (Dual Intent)
Na rozdíl od mnoha jiných nepřistěhovaleckých víz (např. turistických nebo studentských) je vízum H-1B vízem s tzv. dvojím záměrem (dual intent). To znamená, že držitel víza může legálně usilovat o získání trvalého pobytu (Zelené karty), aniž by tím porušil podmínky svého dočasného víza. To z H-1B činí hlavní cestu k trvalému pobytu pro mnoho vysoce kvalifikovaných profesionálů.
Vázanost na zaměstnavatele
Držitel víza H-1B je vázán na zaměstnavatele, který ho sponzoroval. Pokud chce změnit zaměstnání, nový zaměstnavatel musí projít celým procesem sponzoringu znovu (tzv. H-1B transfer). V případě ztráty zaměstnání má držitel víza pouze krátkou lhůtu (obvykle 60 dní) na to, aby si našel nového sponzora, změnil svůj vízový status, nebo opustil USA.
Vízum H-4 pro rodinné příslušníky
Manželé/manželky a svobodné děti do 21 let držitele víza H-1B mohou získat odvozené vízum H-4. Toto vízum jim umožňuje pobývat v USA a studovat, ale ne automaticky pracovat. Za určitých podmínek (zejména pokud držitel H-1B již má schválenou petici I-140 pro Zelenou kartu) může manžel/manželka s vízem H-4 požádat o pracovní povolení (EAD)[5].
Kontroverze a kritika
Program H-1B je již desítky let předmětem intenzivních politických a ekonomických debat. Kritika zaznívá z obou stran politického spektra.
Zneužívání a nahrazování amerických pracovníků
Hlavní kritika tvrdí, že program je zneužíván velkými technologickými a outsourcingovými firmami k nahrazování kvalifikovaných (a dražších) amerických pracovníků levnější zahraniční pracovní silou. Kritici argumentují, že požadavek na vyplácení "převažující mzdy" (prevailing wage) je často obcházen a že firmy upřednostňují držitele víz H-1B, protože jsou více závislí na zaměstnavateli a méně si stěžují na pracovní podmínky[6].
Dopad na mzdy
Některé ekonomické studie naznačují, že příliv velkého počtu pracovníků H-1B v určitých oborech (zejména v IT) může vést ke stagnaci nebo dokonce poklesu mezd pro americké pracovníky v těchto sektorech.
Loterijní systém
Samotný systém loterie je kritizován jako nespravedlivý a neefektivní. O tom, kdo získá vízum, nerozhodují dovednosti nebo přínos pro ekonomiku, ale náhoda. To ztěžuje plánování pro firmy i pro jednotlivce. V posledních letech se také objevily důkazy o masivním zneužívání registračního systému, kdy firmy podávaly více žádostí pro stejného kandidáta, aby uměle zvýšily jeho šanci na vylosování.
Podpora programu
Zastánci programu, zejména z technologického sektoru, naopak tvrdí, že H-1B je naprosto klíčový pro udržení konkurenceschopnosti USA a pro inovace. Argumentují, že v USA je kritický nedostatek talentů v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) a že bez zahraničních expertů by mnoho firem muselo přesunout své výzkumné a vývojové aktivity do zahraničí. Zdůrazňují také, že držitelé víz H-1B často zakládají nové firmy a vytvářejí tak nová pracovní místa.
Reference
- ↑ https://www.dol.gov/agencies/whd/fact-sheets/62-h1b
- ↑ https://www.uscis.gov/working-in-the-united-states/temporary-workers/h-1b-specialty-occupations-and-fashion-models/h-1b-electronic-registration-process
- ↑ https://www.forbes.com/sites/stuartanderson/2023/04/28/h-1b-lottery-sees-record-number-of-registrations/
- ↑ https://www.uscis.gov/working-in-the-united-states/temporary-workers/h-1b-specialty-occupations-and-fashion-models/extension-of-stay
- ↑ https://www.uscis.gov/working-in-the-united-states/temporary-workers/h-4-dependent-spouses
- ↑ https://www.epi.org/publication/h-1b-visas-and-prevailing-wage-levels/