Mahsá Amíníová
Obsah boxu
Mahsá Amíníová (persky مهسا امینی; 21. září 1999 – 16. září 2022), známá také pod svým kurdským jménem Džíná Amíníová (kurdsky ژینا ئەمینی, Jîna Emînî), byla íránská Kurdka, jejíž smrt ve vazbě íránské mravnostní policie vyvolala celonárodní protesty a celosvětovou vlnu solidarity. Její případ se stal symbolem útlaku íránských žen a boje proti povinnému nošení hidžábu a teokratickému režimu v Íránu. Hnutí, které její smrt zažehla, nese heslo „Žena, život, svoboda“ (persky زن، زندگی، آزادی, Zan, Zendegí, Ázádí).
Posmrtně jí byla udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení, nejvyšší ocenění Evropské unie v oblasti lidských práv.
| Mahsá (Džíná) Amíníová | |
|---|---|
| Soubor:Mahsa Amini.jpg | |
| Portrét Mahsy Amíníové | |
| Datum narození | 21. září 1999 |
| Místo narození | Sakkiz, provincie Kurdistán, Írán |
| Datum úmrtí | 16. září 2022 (22 let) |
| Místo úmrtí | Teherán, Írán |
| Národnost | íránská |
| Rodiče | Amdžad Amíní Možgán Eftekháríová |
| Povolání | studentka |
| Ocenění | Sacharovova cena za svobodu myšlení (2023, posmrtně) |
🧬 Život
Džíná Amíníová se narodila v roce 1999 v kurdské rodině ve městě Sakkiz v provincii Kurdistán na severozápadě Íránu. Její jméno Džíná v kurdštině znamená "život". Jméno Mahsá bylo její oficiální perské jméno, protože v Íránu je registrace kurdských jmen často omezována[1]. Podle její rodiny byla zdravá, mladá žena plná života, která snila o studiu na univerzitě a právě byla přijata ke studiu práv[2]. Neměla žádnou historii politického aktivismu.
🚔 Zatčení a smrt
Dne 13. září 2022 navštívila Mahsá se svým bratrem Kijárašem hlavní město Teherán. U vstupu do stanice metra Haghani byli zastaveni hlídkou mravnostní policie (persky گشت ارشاد, Gašt-e Eršád). Jednalo se o speciální jednotku íránské policie, která dohlížela na dodržování islámského kodexu oblékání, zejména na povinné nošení hidžábu u žen.
📜 Důvod zatčení
Hlídka obvinila Mahsu z porušení zákona o povinném hidžábu. Podle jejich názoru měla šátek příliš volně a odhaloval část jejích vlasů. Navzdory protestům jejího bratra, který hlídce vysvětloval, že jsou v cizím městě a neznají místní zvyklosti, byla Mahsá násilně odvedena a naložena do policejní dodávky. Měla být převezena do detenčního centra na "převýchovnou hodinu", kde měla být poučena o správném způsobu oblékání[3].
eyewitness svědectví o násilí
Její bratr Kijáraš, který na ni čekal před detenčním centrem, i další ženy zadržené ve stejné dodávce, později vypověděli, že policisté Mahsu již v dodávce bili. Podle svědkyň ji bili přes hlavu a udeřili ji o bok vozidla[4].
Krátce po příjezdu do detenčního centra na třídě Vozara Mahsá zkolabovala a upadla do kómatu. Po dvou hodinách byla převezena sanitkou do nemocnice Kasra v Teheránu.
🏥 Smrt a protichůdné zprávy o příčině
Mahsá Amíníová zemřela v nemocnici o tři dny později, 16. září 2022, aniž by se probrala z kómatu. Bylo jí 22 let.
Oficiální verze íránských úřadů
Íránské úřady a státem kontrolovaná média okamžitě popřely jakékoliv pochybení. Tvrdily, že Mahsá Amíníová utrpěla "náhlou srdeční příhodu". Později oficiální zpráva koronera uvedla, že její smrt byla způsobena selháním více orgánů v důsledku mozkové hypoxie, která souvisela s operací mozkového nádoru, již měla údajně podstoupit v osmi letech[5].
Verze rodiny a uniklé důkazy
Rodina Mahsy Amíníové oficiální verzi kategoricky odmítla. Její otec Amdžad opakovaně prohlásil, že jeho dcera byla naprosto zdravá, nikdy neměla problémy se srdcem a nepodstoupila žádnou vážnou operaci[6]. Rodině bylo údajně odepřeno vidět celé tělo dcery a na těle a nohou si všimli nevysvětlitelných modřin.
Tuto verzi podporují i uniklé lékařské dokumenty a CT skeny, které se dostaly k íránským opozičním novinářům. Skeny, analyzované několika nezávislými radiology, údajně ukázaly frakturu lebky, krvácení do mozku a otok mozku, což jsou zranění odpovídající silnému úderu do hlavy[7]. Nezávislá vyšetřovací mise OSN v březnu 2024 dospěla k závěru, že její smrt byla "nezákonná a způsobena fyzickým násilím", za které jsou zodpovědné íránské státní orgány[8].
🔥 Vzplanutí protestů „Žena, život, svoboda“
Zpráva o smrti Mahsy Amíníové se rychle rozšířila po sociálních sítích a vyvolala vlnu pobouření. Její smrt se stala katalyzátorem pro největší a nejvytrvalejší vlnu protestů proti íránskému režimu za poslední desetiletí.
🖤 Pohřeb jako rozbuška
Protesty propukly naplno 17. září 2022 během jejího pohřbu v rodném městě Sakkiz v íránském Kurdistánu. Navzdory snahám bezpečnostních složek o rychlý a tichý obřad se na místě sešly obrovské davy lidí. Právě zde ženy poprvé masově učinily akt vzdoru: strhávaly si hidžáby, mávaly jimi ve vzduchu a stříhaly si vlasy. Dav skandoval hesla jako "Smrt diktátorovi!", mířené přímo na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chámeneího[9]. Její náhrobní kámen nese nápis: "Drahá Džíno, nezemřeš. Tvé jméno se stane symbolem."[10]
Z Kurdistánu se protesty během několika dní lavinovitě rozšířily do všech 31 provincií Íránu, včetně velkých měst jako Teherán, Mašhad, Isfahán, Šíráz i do tradičně konzervativních a náboženských center, jako je Qom.
🗣️ Heslo a charakter protestů
Hnacím motorem hnutí se stalo heslo „Žena, život, svoboda“ (v kurdštině Jin, Jiyan, Azadî). Původně pochází z kurdského osvobozeneckého hnutí a shrnuje ústřední požadavky protestujících: práva žen, právo na důstojný život a svobodu od teokratického útlaku[11].
Protesty měly několik charakteristických rysů:
- Vedené ženami a mladými lidmi: Na rozdíl od předchozích protestů, které byly často motivovány ekonomicky, stály v čele tohoto hnutí ženy a mladí lidé, zejména z generace Z. Jejich odvaha a odhodlání se staly inspirací pro celou společnost.
- Symbolické akty vzdoru: Pálení hidžábů na veřejnosti a stříhání vlasů se staly virálními symboly odporu proti povinnému zahalování a kontrole ženského těla.
- Decentralizovanost a absence vůdce: Hnutí nemělo žádného konkrétního vůdce ani politickou organizaci, která by ho řídila. Protesty byly organizovány spontánně přes sociální sítě a mobilizační aplikace.
- Překonání sociálních a etnických bariér: Protesty sjednotily Íránce napříč etnickými skupinami (Peršany, Kurdy, Ázerbájdžánce, Balúče) i sociálními vrstvami. Požadavek na zrušení povinného hidžábu se rychle přetavil v obecný požadavek na změnu celého režimu.
👊 Brutální potlačení
Íránský režim reagoval na protesty s extrémní brutalitou. Bezpečnostní složky, včetně Revolučních gard a milicí Basídž, zahájily masivní a systematický zásah s cílem protesty za každou cenu potlačit.
- Násilí a smrtelné oběti: Proti neozbrojeným demonstrantům byla použita ostrá munice, broky, gumové projektily, slzný plyn a obušky. Podle lidskoprávních organizací, jako je Human Rights Activists in Iran (HRAI), bylo během protestů zabito více než 500 lidí, včetně desítek dětí[12]. Mnoho obětí bylo zasaženo broky do obličeje a očí, což vedlo ke stovkám případů oslepnutí[13].
- Masové zatýkání a mučení: Režim provedl masové zatýkání, během kterého bylo zadrženo odhadem přes 20 000 lidí[14]. Zadržení, včetně novinářů, právníků, aktivistů a celebrit, byli vystaveni mučení, sexuálnímu násilí a vynuceným přiznáním.
- Popravy demonstrantů: Vláda začala pořádat zinscenované soudní procesy, ve kterých byli demonstranti odsuzováni k trestu smrti za zločiny jako "vedení války proti Bohu" (moharebeh) nebo "šíření korupce na Zemi" (efsad-e-filarz). Několik mladých mužů, jako například Mohsen Šekarí a Madžídrezá Rahnavard, bylo v prosinci 2022 a lednu 2023 veřejně popraveno, aby režim zastrašil další protestující[15].
- Blokáda internetu: Úřady zavedly rozsáhlé a dlouhodobé blokády internetu a sociálních sítí jako Instagram a WhatsApp, aby ztížily organizaci protestů a zabránily šíření informací o brutalitě zásahů do světa[16].
🌍 Mezinárodní reakce a ohlas
Smrt Mahsy Amíníové a následné protesty vyvolaly silnou mezinárodní odezvu, a to jak na politické, tak na společenské úrovni.
🇺🇳 Politická a diplomatická odezva
- Západní vlády: Spojené státy, Evropská unie, Spojené království a Kanada uvalily sérii sankcí na íránské představitele a instituce zodpovědné za potlačování protestů, zejména na mravnostní policii a velitele Revolučních gard. Politici a diplomaté po celém světě odsoudili brutalitu režimu a vyjádřili podporu protestujícím[17].
- Organizace spojených národů (OSN): Rada OSN pro lidská práva odhlasovala v listopadu 2022 vytvoření nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise, která měla shromažďovat důkazy o porušování lidských práv během protestů[18]. V březnu 2024 mise prezentovala svou zprávu, v níž konstatovala, že se íránský režim dopustil zločinů proti lidskosti, včetně vražd, mučení a znásilňování[19].
solidarity Projevy solidarity ve světě
Po celém světě probíhaly rozsáhlé demonstrace na podporu íránských žen. Íránské diaspory v evropských a severoamerických městech, jako je Berlín, Londýn, Toronto či Los Angeles, organizovaly masové pochody, kterých se účastnily desítky tisíc lidí.
Mnoho světově známých osobností, umělců a politiků si na znamení solidarity veřejně stříhalo vlasy. Francouzské herečky jako Juliette Binoche a Marion Cotillard zveřejnily video, které se stalo virálním. Poslankyně Evropského parlamentu si rovněž stříhaly vlasy přímo na půdě parlamentu.
🏆 Posmrtná ocenění
Jako uznání jejího odkazu a hnutí, které inspirovala, byla Mahse Amíníové posmrtně udělena řada prestižních ocenění.
- Sacharovova cena za svobodu myšlení: V říjnu 2023 jí Evropský parlament udělil své nejvyšší ocenění za lidská práva. Cenu spolu s ní symbolicky obdrželo i hnutí "Žena, život, svoboda"[20].
- Časopis Time: Mahsá Amíníová byla zařazena mezi 100 nejvlivnějších lidí světa pro rok 2023 a hrdinky roku 2022[21].
🇮🇷 Dopad na íránskou společnost
Ačkoliv masové pouliční protesty byly brutálně potlačeny, smrt Mahsy Amíníové a následné hnutí zanechaly v íránské společnosti hlubokou a pravděpodobně trvalou stopu.
- Zhroucení "zdi strachu": Hnutí, vedené především mladou generací, ukázalo, že velká část společnosti, zejména mládež, již není ochotna akceptovat přísná společenská omezení a teokratickou vládu.
- Vzdor proti povinnému hidžábu: Po protestech se na ulicích íránských měst, zejména v Teheránu a dalších velkých centrech, objevuje bezprecedentní počet žen, které odmítají nosit hidžáb. Tento akt občanské neposlušnosti pokračuje navzdory hrozbám zatčení a snahám režimu o opětovné zpřísnění kontrol[22].
- Zpochybnění legitimity režimu: Brutalita zásahu a neschopnost režimu řešit základní požadavky občanů dále podkopaly jeho legitimitu, a to i mezi dříve loajálními vrstvami obyvatelstva.
- Dočasné zrušení mravnostní policie: V prosinci 2022 se objevily zprávy, že íránské úřady rozpustily mravnostní policii. Ačkoliv se později ukázalo, že šlo spíše o dočasný taktický ústupek a dohled nad oblékáním převzaly jiné složky a technologie (např. kamery s rozpoznáváním obličejů), signalizovalo to, že protesty donutily režim alespoň k symbolickým krokům.
🕯️ Odkaz
Mahsá (Džíná) Amíníová se stala globálním symbolem boje za svobodu a lidskou důstojnost. Její smrt transformovala desetiletí trvající boj íránských žen za svá práva v revoluční hnutí, které otřáslo základy Islámské republiky. Přestože režim zůstává u moci, její odkaz žije dál v každodenních aktech odporu, zejména v odmítání povinného hidžábu, a inspiroval novou generaci Íránců k pokračování v boji za změnu. Heslo "Žena, život, svoboda" se stalo univerzálním voláním po svobodě proti tyranii po celém světě.
🧐 Pro laiky
Představte si mladou ženu, Mahsu, která jela na výlet do hlavního města. Místní "módní policie" ji zatkla, protože jí prý koukalo příliš mnoho vlasů zpod šátku. O tři dny později zemřela ve vazbě na následky brutálního bití.
Její smrt byla jako jiskra, která zapálila celou zemi. Statisíce Íránců, zejména mladých žen a mužů, vyšly do ulic. Ženy si na protest pálily šátky a stříhaly vlasy – symboly útlaku. Jejich hlavní heslo bylo "Žena, život, svoboda". Tím říkaly, že chtějí mít právo rozhodovat o svém těle (Žena), chtějí žít v bezpečí a důstojnosti (Život) a nechtějí žít pod diktaturou (Svoboda).
Vláda odpověděla obrovským násilím – stovky lidí zabila, tisíce zatkla a některé dokonce popravila. I když se jí podařilo protesty v ulicích potlačit, něco se změnilo. Mnoho žen v Íránu dnes odmítá nosit šátek, i když riskují zatčení. Mahsá se tak stala symbolem pro všechny, kdo bojují proti nespravedlnosti, a její jméno se stalo synonymem pro odvahu postavit se útlaku.
Reference
- ↑ https://www.nytimes.com/2022/09/29/world/middleeast/mahsa-amini-iran-kurds.html
- ↑ https://www.bbc.com/news/world-middle-east-63004278
- ↑ https://www.amnesty.org/en/latest/news/2022/09/iran-mahsa-aminis-death-in-custody-must-be-criminally-investigated/
- ↑ https://www.cnn.com/2022/09/23/middleeast/mahsa-amini-death-iran-intl/index.html
- ↑ https://www.reuters.com/world/middle-east/iran-coroner-says-mahsa-aminis-death-not-caused-by-blows-state-media-2022-10-07/
- ↑ https://www.bbc.com/news/world-middle-east-63004278
- ↑ https://www.theguardian.com/world/2022/sep/22/mahsa-amini-leaked-medical-scans-show-iranian-police-beat-her
- ↑ https://www.ohchr.org/en/press-releases/2024/03/mahsa-aminis-death-custody-was-unlawful-and-caused-violence-says-un-fact
- ↑ https://www.theguardian.com/world/2022/sep/17/mahsa-amini-womens-protests-spread-in-iran-as-un-calls-for-investigation
- ↑ https://www.rferl.org/a/iran-mahsa-amini-gravestone-symbol/32049001.html
- ↑ https://time.com/6218530/woman-life-freedom-iran-protests-origin/
- ↑ https://www.iranintl.com/en/202303106199
- ↑ https://www.nytimes.com/2022/11/19/world/middleeast/iran-protesters-eye-injuries.html
- ↑ https://www.ohchr.org/en/press-releases/2022/11/iran-un-experts-deplore-use-death-penalty-quell-protests-and-call-moratorium
- ↑ https://www.amnesty.org/en/latest/news/2023/01/iran-chilling-use-of-the-death-penalty-to-brutalize-and-terrorize-people/
- ↑ https://www.wired.com/story/iran-protests-mahsa-amini-internet-shutdown/
- ↑ https://www.reuters.com/world/middle-east/us-imposes-new-sanctions-iran-citing-human-rights-abuses-2022-10-26/
- ↑ https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/ffm-iran/index
- ↑ https://www.theguardian.com/global-development/2024/mar/08/iranian-regime-committed-crimes-against-humanity-in-protest-crackdown-says-un-report
- ↑ https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20231013IPR07130/mahsa-amini-a-hnuti-zena-zivot-svoboda-ziskali-sacharovovu-cenu-za-rok-2023
- ↑ https://time.com/heroes-of-the-year-2022-women-of-iran/
- ↑ https://www.rferl.org/a/iran-women-defy-hijab-law-crackdown/32371911.html