Přeskočit na obsah

Omán

Z Infopedia
Verze z 29. 9. 2025, 21:37, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Omán''', plným názvem '''Sultanát Omán''' (arabsky '''سلطنة عُمان''', ''Salṭanat ‘Umān''), je arabský stát na jihovýchodním pobřeží Arabského poloostrova. Sousedí se Spojenými arabskými emiráty na severozápadě, se Saúdskou Arábií na západě a s Jemenem na jihozápadě. Pobřeží Ománu omývá Arabské moře na jihu a východě a…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Omán, plným názvem Sultanát Omán (arabsky سلطنة عُمان, Salṭanat ‘Umān), je arabský stát na jihovýchodním pobřeží Arabského poloostrova. Sousedí se Spojenými arabskými emiráty na severozápadě, se Saúdskou Arábií na západě a s Jemenem na jihozápadě. Pobřeží Ománu omývá Arabské moře na jihu a východě a Ománský záliv na severovýchodě. Součástí Ománu jsou také exklávy Madha a Musandam.

Omán je absolutistická monarchie a je nejstarším nepřetržitě nezávislým státem v arabském světě. Hlavním a největším městem je Maskat. Země je známá svou rozmanitou krajinou, bohatou historií a kulturním dědictvím.

Šablona:Infobox Země

⏳ Historie

🏺 Starověk a přijetí islámu

Území dnešního Ománu bylo osídleno již před tisíci lety. Ve starověku byla tato oblast známá pod názvem Magan nebo Majan a byla významným zdrojem měďi a dioritu pro sumerské civilizace v Mezopotámii. Strategická poloha umožňovala kontrolu nad obchodními trasami a Ománci byli proslulí jako zdatní námořníci a obchodníci, kteří obchodovali s kadidlom, jednou z nejcennějších komodit starověku. Od 6. století př. n. l. byla oblast pod vlivem perských dynastií Achaimenovců, Parthů a Sásánovců.

Islám se do Ománu rozšířil mírovou cestou již za života proroka Mohameda v 7. století n. l. a místní kmeny jej přijaly dobrovolně. V roce 751 založili ibáditští muslimové v Ománu imámát.

🇵🇹 Portugalská nadvláda a vzestup říše

Na počátku 16. století přilákala strategická poloha Ománu Portugalce. V roce 1507 dobyl Maskat portugalský mořeplavec Afonso de Albuquerque, a Portugalci následně ovládali klíčové pobřežní oblasti a přístavy po dobu téměř 150 let. Pozůstatky jejich přítomnosti jsou dodnes patrné v podobě mohutných pevností, například v Maskatu.

V polovině 17. století byli Portugalci vyhnáni pod vedením imáma Sultána bin Saífa z dynastie Jarúba. Od té doby se Omán stal mocnou námořní a koloniální říší. Na vrcholu svého vlivu v 19. století sahal ománský vliv přes Hormuzský průliv až do dnešního Pákistánu a Íránu a na jihu ovládal rozsáhlá území ve východní Africe, včetně ostrova Zanzibar, který se stal druhým sídlem sultána.

🇴🇲 Moderní dějiny a renesance

Po období úpadku a vnitřních konfliktů nastal zásadní zlom v roce 1970, kdy se k moci dostal sultán Kábús bin Saíd. Svrhl svého konzervativního otce Saída bin Tajmúra a zahájil období, které je v Ománu známé jako "renesance" (Nahda). Díky příjmům z těžby ropy zahájil rozsáhlý program modernizace země. Zrušil otroctví, budoval školy, nemocnice, silnice a přístavy, přičemž dbal na zachování tradiční ománské kultury a islámských hodnot. Přejmenoval zemi z "Maskat a Omán" na Sultanát Omán, aby zdůraznil jednotu země.

Sultán Kábús vládl téměř 50 let a zemřel v lednu 2020. Protože neměl potomky, jeho nástupcem se stal jeho bratranec Hajtham bin Tárik, kterého Kábús určil ve svém dopise.

🌍 Geografie

Omán se nachází v jihovýchodní části Arabského poloostrova. Krajina Ománu je mimořádně rozmanitá. Většinu vnitrozemí tvoří štěrková pouštní rovina, která na západě přechází v písečné duny pouště Rub al-Chálí (Pustá končina), největší souvislé písečné pouště na světě.

⛰️ Hory a pobřeží

Severní a východní část země je lemována pohořím Al-Hadžar (Kamenné hory), které se táhne v délce přes 700 km a odděluje pobřežní pláně od pouštního vnitrozemí. Nejvyšším vrcholem Ománu i celého východního Arabského poloostrova je Džabal Šams (Sluneční hora), dosahující výšky přibližně 3 009 metrů. V jižní provincii Dafár se nachází pohoří, které během letních měsíců zachytává monzunové deště, známé jako charíf, které krajinu promění v zelenou oázu.

Pobřeží Ománu je dlouhé přes 3 000 kilometrů a nabízí písečné pláže, skalnaté útesy i laguny.

🗺️ Exklávy

Omán má dvě exklávy oddělené územím Spojených arabských emirátů:

  • Musandam: Poloostrov na severu, který vybíhá do strategicky významného Hormuzského průlivu. Je známý svými dramatickými fjordy a je přezdíván "Norsko Arábie".
  • Madha: Malá exkláva kompletně obklopená územím SAE, uvnitř které se navíc nachází kontrar-exkláva Nahwa patřící SAE.

🌡️ Podnebí

Podnebí je ve vnitrozemí horké a suché, na pobřeží horké a vlhké. Letní teploty mohou snadno přesáhnout 40 °C a v poušti dosahují až 50 °C. Zimy jsou mírné s teplotami okolo 20–25 °C. V jižní oblasti Dafár panuje v období od června do září monzunové klima, které přináší mlhu, mrholení a nižší teploty.

🏛️ Vláda a politika

Omán je absolutistická monarchie, kde veškerá politická moc spočívá v rukou sultána, který je zároveň hlavou státu, předsedou vlády, vrchním velitelem ozbrojených sil a ministrem obrany, financí a zahraničních věcí. V zemi neexistují politické strany[1].

Poradním orgánem sultána je dvoukomorová Rada Ománu (Madžlis Umán), která má však pouze omezené zákonodárné pravomoci. Skládá se z:

  • Poradního shromáždění (Madžlis aš-Šúrá): Má 86 členů volených občany na čtyřleté období. Může navrhovat zákony a dotazovat se ministrů, ale sultán má právo veta.
  • Státní rady (Madžlis ad-Dawla): Má 86 členů jmenovaných sultánem, kteří jsou vybíráni z řad bývalých vysokých úředníků, významných podnikatelů a akademiků.

🕊️ Zahraniční politika

V mezinárodních vztazích zaujímá Omán tradičně pozici neutrality a hraje roli diskrétního zprostředkovatele v regionálních konfliktech. Udržuje dobré vztahy se všemi sousedními zeměmi, včetně Íránu, a také se západními mocnostmi, zejména se Spojeným královstvím a USA[2]. Tato vyvážená politika umožňuje Ománu hostit jednání mezi znepřátelenými stranami a přispívat ke stabilitě v regionu[3].

💰 Ekonomika

Ománská ekonomika je silně závislá na exportu ropy a zemního plynu, které tvoří většinu státních příjmů a HDP[4]. Ačkoliv Omán není členem OPEC, koordinuje svou produkci s touto organizací v rámci skupiny OPEC+[5]. Vzhledem k omezeným zásobám ropy, které se odhadují do roku 2035, vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky[6].

Strategický plán "Oman Vision 2040" se zaměřuje na rozvoj neropných sektorů[7], jako jsou:

  • Turismus: Země investuje do hotelů a infrastruktury, aby přilákala více návštěvníků.
  • Logistika a doprava: Omán buduje moderní přístavy, zejména hlubokomořský přístav v Duqmu, s cílem stát se globálním logistickým uzlem[8].
  • Průmysl a těžba: Rozvíjí se petrochemický průmysl a těžba nerostů, jako je měď, chromit a vápenec[9].
  • Zemědělství a rybolov: Tradiční odvětví, zaměřená na produkci datlí, ovoce a ryb.
  • Obnovitelná energie: Vláda podporuje projekty solárních elektráren a výroby zeleného vodíku[10].

👨‍👩‍👧‍👦 Demografie

V Ománu žije přibližně 5,5 milionu obyvatel (odhad 2025). Významnou charakteristikou je vysoký podíl cizinců (expatriantů), kteří tvoří přes 40 % populace[11]. Většina z nich pochází z Indie, Pákistánu, Bangladéše a Filipín a pracují především ve stavebnictví a službách[12].

Státním náboženstvím je islám. Omán je jedinou zemí na světě, kde převažuje ibádíjská větev islámu, která je odlišná od sunnitského i šíitského směru[13]. Ibádíjci jsou známí svou umírněností a tolerancí. Úředním jazykem je arabština, ale v obchodním styku a turistických oblastech je běžně používána angličtina.

🕌 Kultura

Ománská kultura je hluboce zakořeněna v islámských tradicích a hodnotách, jako je pohostinnost, úcta ke starším a rodinná soudržnost[14].

  • Tradiční oděv: Muži nosí dlouhý bílý oděv bez límečku zvaný dišdaša a na hlavě buď turban (muzzar) nebo vyšívanou čapku (kumma). Při slavnostních příležitostech nosí za pasem zahnutou dýku zvanou chandžár, která je národním symbolem a je vyobrazena i na státním znaku.
  • Kadidlo: Omán je historicky proslulý produkcí nejkvalitnějšího kadidla na světě, zejména z oblasti Dafár. Pálení kadidla (bachúr) je nedílnou součástí ománské pohostinnosti.
  • Námořní tradice: Ománci byli od starověku zdatní mořeplavci. Ve městě Súr se dodnes ručně staví tradiční dřevěné lodě dhau[15].
  • Světové dědictví UNESCO: V Ománu se nachází pět památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO[16]:
   # Pevnost Bahla
   # Archeologická naleziště Batu, al-Chutm a al-Ajn
   # Země kadidla (oblast Dafár)
   # Zavlažovací systémy Aflaj
   # Starověké město Kalhat

🏕️ Turismus

Omán je stále populárnější turistickou destinací, která láká na svou autenticitu, bezpečnost a přírodní krásy. Na rozdíl od svých sousedů se vyhýbá masové turistice a okázalým mrakodrapům.

Mezi hlavní turistické magnety patří:

  • Maskat: Hlavní město s Velkou mešitou sultána Kábúse, operou, tradičním trhem a krásným pobřežím[17].
  • Pohoří Al-Hadžar: Nabízí dramatické scenérie, hluboké kaňony (wádí) jako Wádí Šáb a Wádí Bani Chalid, a nejvyšší horu Džabal Šams[18].
  • Pouště: Zlaté písečné duny pouště Wahiba Sands (Šarkíja) jsou ideální pro kempování a jízdu v terénních vozech.
  • Pobřeží: Nabízí krásné pláže a možnost pozorování želv kladoucích vejce v rezervaci Rás al-Džinz[19].
  • Salála a Dafár: Jižní oblast, která se v létě díky monzunu charíf mění v zelený ráj s vodopády a plantážemi.

🧐 Pro laiky

Představte si Omán jako klidného a důstojného starého mořeplavce v rodině bohatých a trochu hlučných mladších bratrů (jako jsou SAE). Zatímco jeho sousedé staví nejvyšší mrakodrapy světa, Omán si zakládá na tom, že si zachoval svou duši. Jsou tu úchvatné hory, kde se můžete koupat v jezírkách uprostřed kaňonů, zlaté pouště jako z pohádky a prastaré pevnosti střežící pobřeží. Místo okázalého luxusu zde najdete spíše tichou eleganci a neuvěřitelnou pohostinnost. Ománci jsou hrdí na svou historii, ale zároveň jsou moderní a otevření světu. Je to země, kde se tradice nepovažuje za překážku pokroku, ale za jeho pevný základ.

Reference