Přívalový déšť

Rozbalit box

Obsah boxu

Přívalový déšť, hovorově také liják nebo průtrž mračen, je meteorologický jev charakterizovaný extrémně vysokou intenzitou srážek, které spadnou za velmi krátký časový úsek. Na rozdíl od trvalého deště, který může trvat mnoho hodin či dní, je přívalový déšť obvykle krátkodobý (v řádu minut až desítek minut), ale jeho intenzita je natolik vysoká, že způsobuje rychlý odtok vody, který krajina ani kanalizační systémy nedokáží pojmout.

Tento jev je téměř výhradně vázán na konvektivní oblačnost, především na bouřkové mraky typu Kumulonimbus, a často je doprovázen bouřkou, krupobitím a silným větrem. Přívalový déšť je hlavní příčinou vzniku bleskových povodní, které představují vážné nebezpečí pro lidské životy, majetek a infrastrukturu.

-

🌪️ Vznik a mechanismus

Přívalový déšť je produktem procesů probíhajících uvnitř mohutných bouřkových oblaků. Jeho vznik je podmíněn několika faktory: 1. Velké množství vlhkosti: V atmosféře musí být dostatek vodní páry, která slouží jako stavební materiál pro dešťové kapky. 2. Silné vzestupné proudy: Uvnitř bouřkového mraku Kumulonimbus existují velmi silné vzestupné proudy vzduchu (často o rychlosti desítek m/s). Tyto proudy dokáží udržet ve "vznosu" obrovské množství vodních kapek a ledových částic a brání jim ve vypadávání na zem. 3. Nahromadění vody v oblaku: Díky silným vzestupným proudům se v horních částech oblaku nahromadí obrovské množství vody. Oblak funguje jako jakási dočasná "nádrž" na vodu. 4. Náhlé uvolnění: K přívalovému dešti dojde, když vzestupný proud zeslábne nebo se zhroutí, případně když množství nahromaděné vody přesáhne sílu, kterou ji proud dokáže udržet. V tomto okamžiku se celá "nádrž" vody náhle a téměř najednou vylije na zemský povrch^[1].

Riziko bleskových povodní se výrazně zvyšuje, pokud je bouřka stacionární nebo se pohybuje velmi pomalu. V takovém případě spadne extrémní úhrn srážek na velmi malou, lokalizovanou oblast (např. jedno údolí nebo jednu obec), což vede ke katastrofálním následkům.

📏 Charakteristika a měření

Hlavním parametrem pro definici přívalového deště je jeho intenzita, která se měří v milimetrech za časovou jednotku (nejčastěji mm/hod). Jeden milimetr srážek odpovídá jednomu litru vody na metr čtvereční.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) používá pro výstrahy před přívalovými srážkami následující stupně nebezpečí^[2]:

Vysoký stupeň nebezpečí (oranžový): Očekávaný úhrn 30 mm / 1 hod.
Extrémní stupeň nebezpečí (červený): Očekávaný úhrn 50 mm / 1 hod nebo 90 mm / 6 hod.

Pro srovnání: mírný déšť má intenzitu 1–2 mm/hod, zatímco intenzita 50 mm/hod znamená, že na každý metr čtvereční spadne za hodinu 50 litrů vody.

Je důležité rozlišovat mezi přívalovým a trvalým deštěm. Trvalý déšť má mnohem nižší intenzitu, ale trvá mnoho hodin nebo i dní. Zatímco přívalový déšť způsobuje bleskové povodně na malých tocích a v urbanizovaných oblastech, trvalý déšť vede k postupnému nasycení půdy a vzestupu hladin velkých řek.

🌪️ Nebezpečí a dopady

Důsledky přívalového deště mohou být devastující:

Bleskové povodně: Nejzávažnější a nejnebezpečnější dopad. Voda, která se nestačí vsakovat ani odtékat, se hromadí a vytváří silné proudy. Z malých potůčků se během několika minut mohou stát dravé řeky, které strhávají mosty, automobily a ničí domy. Zvláště nebezpečné jsou v horských a podhorských oblastech s prudkými svahy.
Eroze a sesuvy půdy: Síla stékající vody odnáší velké množství půdy (půdní eroze) a může nasytit svahy natolik, že dojde k jejich sesuvu.
Dopravní komplikace: Prudký déšť dramaticky snižuje viditelnost, na silnicích se tvoří hluboké kaluže a hrozí nebezpečí aquaplaningu. Voda rychle zaplavuje podjezdy a nízko položené komunikace.
Škody na majetku a infrastruktuře: Dochází k zaplavení sklepů, přízemí budov a k zahlcení a poškození kanalizačních systémů.

👶 Pro laiky

Představte si, že nad vámi v oblaku drží někdo obrovskou vanu plnou vody.

Běžný déšť: Někdo ve vaně jen trochu pootevře kohoutek. Voda pomalu a rovnoměrně kape a stéká do odtoku (vsakuje se do země). Je to nepříjemné, ale většinou bezpečné.
Přívalový déšť: Někdo najednou převrátí celou vanu naráz. Všechna voda se vylije v jediném okamžiku. Odtok (země a kanály) nemá absolutně žádnou šanci takové množství vody pojmout. Voda se okamžitě rozlije všude kolem, vytvoří silné proudy a zaplaví vše, co jí stojí v cestě.

Základní pravidlo bezpečnosti: Nikdy nepodceňujte sílu vody.

Nevjíždějte autem do zatopených podjezdů nebo na zaplavené silnice. Nevíte, jak hluboká voda je a jak silný je proud.
Při varování před bleskovými povodněmi se vyhýbejte korytům potoků a řek, a to i těch, které jsou normálně vyschlé.
Pokud vás zastihne blesková povodeň, snažte se dostat na co nejvýše položené místo.

Reference

[1] Přívalové srážky a jejich ničivá síla - In-počasí

[2] Popis výstražných informací a stupňů nebezpečí - ČHMÚ

[1]

[2]