1943

Rozbalit box

Obsah boxu

1943
Rok	1943
Soubor:Tank battle of Kursk 1943.jpg
Sovětské tanky T-34 během bitvy u Kurska, největší tankové bitvy v dějinách.
Století	20. století
Desetiletí	1940–1949
Commons	1943
Wikizdroje	1943

Rok 1943 představuje zásadní a rozhodující zlom v průběhu druhé světové války. Po letech vítězství a expanze se mocnosti Osy ocitly ve strategické defenzivě na všech hlavních frontách. Spojenci, posíleni plným zapojením průmyslového a vojenského potenciálu Spojených států, přešli do ofenzivy, která předznamenala konečnou porážku nacistického Německa a císařského Japonska.

Tento rok byl definován třemi klíčovými událostmi: totální porážkou Německa u Stalingradu, strategickým vítězstvím Sovětského svazu u Kurska a kapitulací Itálie, která otevřela Spojencům cestu na evropskou pevninu. Bylo to období brutálních a vyčerpávajících bojů, ale zároveň rok, kdy se začala rýsovat podoba poválečného světa na konferencích "Velké trojky".

📜 Hlavní události ve světě

Válečné operace v roce 1943 se soustředily především na východní frontu, Středomoří a Tichomoří.

Východní fronta: Velký obrat

Východní fronta byla i v tomto roce klíčovým a nejkrvavějším bojištěm, kde se lámala moc nacistického Německa.

• Kapitulace u Stalingradu (31. ledna – 2. února): Rok začal katastrofou pro Wehrmacht. Zbytky německé 6. armády, obklíčené v ruinách Stalingradu, kapitulovaly. Z původních téměř 300 000 mužů padlo do sovětského zajetí jen asi 91 000, z nichž se po válce vrátila domů jen malá část. Porážka u Stalingradu byla nejen obrovskou vojenskou, ale především zdrcující psychologickou ranou pro Třetí říši a stala se symbolem obratu ve válce.
• Bitva u Kurska (5. července – 23. srpna): Hitler se pokusil o poslední velkou letní ofenzivu na východní frontě (operace Citadela) s cílem zničit sovětské síly v Kurském oblouku. Němci nasadili své nejnovější tanky Tiger a Panther. Sovětské velení však, díky vynikající práci zpravodajských služeb, o německém plánu vědělo předem a připravilo hlubokou, dokonale opevněnou obranu. Německý útok byl po úporných bojích zastaven v největší tankové bitvě v historii u vesnice Prochorovka. Následná sovětská protiofenzíva donutila Němce k ústupu. Po bitvě u Kurska ztratil Wehrmacht definitivně strategickou iniciativu na východní frontě a od té doby až do konce války pouze ustupoval.

Středomoří: Pád Itálie a otevření druhé fronty

Zatímco na východě bojoval Sovětský svaz, západní Spojenci zasadili úder "měkkému podbřišku" Evropy.

• Kapitulace v severní Africe (květen): Spojenecké síly dokončily vyčištění severní Afriky, když se v Tunisku vzdalo téměř 250 000 německých a italských vojáků.
• Invaze na Sicílii (operace Husky, červenec): Spojenci se vylodili na Sicílii. Rychlý postup a ztráta ostrova vedly k politickému převratu v Itálii.
• Pád Mussoliniho (25. července): Velká fašistická rada svrhla a uvěznila Benita Mussoliniho. Nová italská vláda v čele s maršálem Pietrem Badogliem začala tajně jednat se Spojenci.
• Spojenecké vylodění v Itálii a kapitulace (září): 3. září se Spojenci vylodili na jihu Itálie. Dne 8. září Itálie oficiálně kapitulovala. Německo reagovalo bleskovou okupací severní a střední Itálie (operace Achse), osvobodilo Mussoliniho a dosadilo ho do čela loutkové Italské sociální republiky. Spojenecký postup Itálií se poté změnil v pomalou a krvavou válku v těžkém horském terénu proti houževnaté německé obraně.

Politické konference: Plánování poválečného světa

Zatímco vojáci bojovali, lídři Spojenců začali plánovat budoucnost.

• Casablanská konference (leden): Roosevelt a Winston Churchill se dohodli na strategii pro rok 1943 a poprvé veřejně vyhlásili požadavek na bezpodmínečnou kapitulaci Německa, Itálie a Japonska.
• Teheránská konference (listopad–prosinec): První společné setkání "Velké trojky" – Roosevelta, Churchilla a Stalina. Zde bylo definitivně dohodnuto, že západní Spojenci otevřou v roce 1944 druhou frontu ve Francii (pozdější operace Overlord). Zároveň se zde začaly rýsovat kontury poválečného uspořádání Evropy, včetně posunu polských hranic.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si druhou světovou válku jako obrovskou přetahovanou lanem. Až do roku 1943 jednu stranu (Osu – Německo, Itálie, Japonsko) táhli siláci, kteří neustále vyhrávali a posouvali čáru dál a dál na svou stranu.

• • Rok 1943 byl momentem, kdy se lano zastavilo a začalo se trhavě, ale nezadržitelně posouvat zpět.**

• Na východním konci lana (Rusko): Německý tým na začátku roku utrpěl totální kolaps u Stalingradu. Bylo to, jako by jim hlavní tahoun omdlel a zhroutil se do bahna. V létě se Němci pokusili o jeden poslední, zoufalý zátah v obrovské bitvě u Kurska, kde proti sobě nasadili tisíce tanků. Ale sovětský tým byl připravený, zátahu odolal a pak začal táhnout takovou silou, že od té chvíle už Němce jenom přetahoval zpátky až do Berlína.
• Na jižním konci lana (Itálie): Druhý tahoun německého týmu, Itálie, už byl úplně vyčerpaný. Američané a Britové se rozhodli, že místo toho, aby se přetahovali s Němci přímo, podkopnou nohy jejich slabšímu parťákovi. Vylodili se v Itálii, dali jí "pár facek" a Itálie se okamžitě vzdala a přešla na druhou stranu. Němci sice museli rychle zaskočit a začít se přetahovat i na tomto konci lana sami, ale otevřela se jim tam další fronta, která je oslabovala.

• • Mezitím si kapitáni vítězného týmu** (Roosevelt, Churchill a Stalin) sedli ke stolu a začali si kreslit, jak bude hřiště vypadat, až vyhrají. Dohodli se, že hlavní útok na německou pevnost povedou příští rok z Francie. Válka sice ještě nebyla vyhraná, ale v roce 1943 už bylo jasné, kdo ji vyhraje.

⚔️ Další bojiště a události

Válka v Tichomoří: Žabí skoky

V Pacifiku pokračovali Spojenci, především Spojené státy, v ofenzivě proti Japonsku. Po vítězství u Midway v roce 1942 přešli na strategii tzv. "žabích skoků" (Island Hopping). Cílem nebylo dobývat každý jednotlivý ostrov obsazený Japonci, ale obsazovat jen strategicky důležité ostrovy, které mohly sloužit jako letecké a námořní základny pro další postup směrem k Japonsku. Ostatní japonské posádky byly ponechány svému osudu, odříznuty od zásobování.

• Bitva o Guadalcanal (konec v únoru): Po šesti měsících brutálních bojů v džungli Američané definitivně ovládli strategický ostrov Guadalcanal.
• Postup na Šalamounových ostrovech a Nové Guineji: Po celý rok probíhaly těžké boje o další ostrovy, jako byla Nová Georgia nebo Bougainville.

Bitva o Atlantik

Rok 1943 znamenal rozhodující obrat i v bitvě o Atlantik. Německé ponorky (U-Booty), které do té doby způsobovaly Spojencům obrovské ztráty na konvojích, ztratily svou výhodu.

• Zlepšení spojenecké taktiky: Zavedení eskortních letadlových lodí, vylepšené radary a sonary a efektivnější doprovod konvojů dramaticky zvýšily počet potopených německých ponorek.
• "Černý květen": V květnu 1943 utrpělo německé ponorkové loďstvo katastrofální ztráty (bylo zničeno 41 ponorek). Velitel ponorkového loďstva, admirál Karl Dönitz, byl nucen dočasně stáhnout své ponorky ze severního Atlantiku. Spojenecké zásobovací trasy do Británie byly definitivně zabezpečeny.

Válka v oblacích

Spojenci zahájili strategickou bombardovací ofenzivu proti Německu s cílem zničit jeho průmysl a zlomit morálku civilního obyvatelstva.

• Bombardování Hamburku (operace Gomora, červenec–srpen): Série masivních náletů britských a amerických bombardérů vytvořila v Hamburku tzv. ohnivou bouři, která zničila většinu města a zabila přes 40 000 civilistů.

Holokaust a odboj

• Likvidace ghett: Nacisté pokračovali ve systematickém vyvražďování Židů. V roce 1943 byla zlikvidována velká židovská ghetta ve Varšavě, Lvově, Białystoku a Vilniusu.
• Povstání ve varšavském ghettu (19. dubna – 16. května): Největší a symbolicky nejvýznamnější akt židovského ozbrojeného odporu. Několik stovek špatně vyzbrojených bojovníků z Židovské bojové organizace (ŻOB) dokázalo téměř měsíc odolávat drtivé přesile jednotek SS. Přestože bylo povstání brutálně potlačeno a ghetto srovnáno se zemí, stalo se symbolem hrdinství a odhodlání bojovat i v beznadějné situaci.

🇨🇿 Události v Československu

V Protektorátu Čechy a Morava pokračovala nacistická okupace a teror.

• Totální mobilizace: Po porážce u Stalingradu vyhlásil Joseph Goebbels v Německu "totální válku". To se projevilo i v protektorátu uzavřením divadel a zvýšením pracovního nasazení českého obyvatelstva pro německý válečný průmysl.
• Českoslovenští vojáci v zahraničí:

   *   Bitva u Sokolova (březen): První bojové nasazení 1. československého samostatného polního praporu na východní frontě po boku Rudé armády.
   *   V Velké Británii a v severní Africe nadále bojovali českoslovenští letci a pozemní jednotky.

• Moskevská jednání (prosinec): Prezident Edvard Beneš odletěl do Moskvy, kde podepsal novou Československo-sovětskou smlouvu o přátelství a poválečné spolupráci. Tento krok, ač v té době vnímán jako nutnost, předznamenal silný poválečný vliv Sovětského svazu na Československo.