Zimní olympijské hry 2026/Skoky na lyžích (střední můstek ženy)

⛷ Skoky na lyžích: Ženy – Střední můstek (HS104)

Závod žen ve skocích na lyžích na středním můstku na Zimních olympijských hrách 2026 se uskutečnil v sobotu 7. února 2026 v areálu Trampolino dal Ben v jihotyrolském městečku Predazzo, které leží v údolí Val di Fiemme. Tato disciplína byla jedním z vrcholů úvodního dne her a potvrdila neuvěřitelný vzestup ženského skokanského sportu v posledním desetiletí. Ženy se na olympijských můstcích poprvé představily v roce 2014 v Soči a milánsko-cortinské hry ukázaly, že se technickou úrovní i délkou skoků začínají přibližovat mužské kategorii.

Závod probíhal v malebném prostředí italských Dolomit za ideálních zimních podmínek. Teplota vzduchu se pohybovala kolem -10 stupňů Celsia, obloha byla jasná a vítr byl stabilní, což umožnilo férové klání pro všechny závodnice. Areál v Predazzu, který má za sebou bohatou historii pořádání Mistrovství světa v klasickém lyžování, byl pro rok 2026 kompletně zmodernizován a nabídl sportovkyním nejmodernější zázemí včetně keramické nájezdové stopy a automatizovaného systému pro měření větrných poryvů.

🏟 Trampolino dal Ben: Technické parametry můstku

Můstek HS104 v Predazzu je považován za jeden z technicky nejvyváženějších můstků v Evropě. Jeho konstrukční bod (K-bod) se nachází ve vzdálenosti 95 metrů, zatímco velikost můstku (Hill Size) je stanovena na 104 metrů. Profil můstku vyžaduje od skokanek agresivní odraz z hrany a schopnost okamžitého přechodu do stabilní letové fáze.

Pro rok 2026 byl můstek vybaven novým typem ledové stopy, která využívá technologii nepřímého chlazení, což zajišťuje konstantní třecí odpor bez ohledu na počet odskákaných závodnic. Aerodynamika letu byla v Predazzu klíčová – díky sevřenému údolí zde dochází k mírnému stoupavému proudu (upwind), který skokankám pomáhá v závěrečné fázi letu. Výpočet bodového hodnocení za skok se řídil standardním vzorcem FIS, který zahrnuje body za vzdálenost, stylové body od pěti rozhodčích a kompenzaci za vítr a nájezdové okno:

$$P = 60 + (d - 95) \times 2,0 + C_{w} + C_{g}$$

Kde:

$P$ je celkový bodový zisk za skok.
$d$ je naměřená vzdálenost v metrech.
$C_{w}$ je větrná kompenzace.
$C_{g}$ je kompenzace za změnu nájezdového okna.

🏁 Průběh závodu: Reportáž kolo po kole

Do závodu nastoupilo 40 nejlepších skokanek světa, které prošly včerejší kvalifikací.

První kolo: Slovinský útok na vedení

První kolo odstartovalo přesně v 16:30. Startovní listina slibovala souboj mezi zkušenými veteránkami a nastupující generací. Mezi prvními se blýskla domácí italská naděje Lara Malsiner, která za bouřlivého potlesku dopadla na hranici 92 metrů. Laťka se však posunula výše s příjezdem rakouské reprezentantky Evy Pinkelnigové, která předvedla stylově čistý skok o délce 98,5 metru a usadila se na čele.

Zlomový moment přišel u startovního čísla 38, s nímž se na nájezd spustila hlavní favoritka sezóny Nika Prevc ze Slovinska. Prevcová, pokračovatelka slavné skokanské dynastie, předvedla fenomenální odraz. Její letová křivka byla plochá a stabilní, což jí umožnilo doplachtit až na značku 102,5 metru. S vysokými známkami za telemark se suverénně ujala vedení po prvním kole. Za ní se seřadily Eva Pinkelnig a norská reprezentantka Anna Odine Strøm.

Druhé kolo: Psychologická bitva o medaile

Finálové kolo, do kterého postoupilo 30 nejlepších skokanek, začalo za umělého osvětlení, které dodalo areálu v Predazzu magickou atmosféru. Boj o medaile se vyhrotil v závěrečné desítce. Výborný skok ve druhém kole vynesl kanadskou závodnici Abigail Strate do elitní pětky, ale na medailové pozice to nestačilo.

Norka Anna Odine Strøm potvrdila svou pověst skvělé letkyně a druhým skokem dlouhým 97 metrů si pojistila průběžné vedení. Následovala ji Eva Pinkelnig. Rakouská veteránka, známá svou pevnou psychikou, předvedla 98 metrů a díky lepším stylovým známkám se dostala před Strømovou. Na vrcholu můstku zbývala poslední závodnice – Nika Prevc. Celý areál utichl. Prevcová se spustila z nájezdu, její nájezdová rychlost byla naměřena na 88,2 km/h. Po agresivním odrazu opět kontrolovala let a dopadla na 101 metrů. S celkovým náskokem deseti bodů se stala novou olympijskou vítězkou.

🏅 Výsledková listina: Střední můstek ženy (7. 2. 2026)

V tabulce jsou uvedeny nejlepší skokanky a výsledky českých zástupkyň.

Pořadí	Závodnice	Země	Délka skoků (m)	Body	Medaile
1.	Nika Prevc	Slovinsko	102,5 / 101,0	268,4	🥇 Zlato
2.	Eva Pinkelnig	Rakousko	98,5 / 98,0	258,2	🥈 Stříbro
3.	Anna Odine Strøm	Norsko	97,0 / 97,0	254,1	🥉 Bronz
4.	Eirin Maria Kvandal	Norsko	96,0 / 98,5	251,3
5.	Abigail Strate	Kanada	95,5 / 99,0	249,8
6.	Katharina Schmid	Německo	94,0 / 96,5	245,6
7.	Sara Takanashi	Japonsko	93,5 / 95,0	242,1
8.	Jacqueline Seifriedsberger	Rakousko	92,0 / 94,5	238,7
9.	Yūki Itō	Japonsko	91,5 / 93,0	235,4
10.	Alexandria Loutitt	Kanada	90,5 / 94,0	233,2
...	...	...	...	...
24.	Karolína Indráčková	Česko	87,5 / 86,0	198,4
28.	Anežka Indráčková	Česko	84,0 / 83,5	185,2

🇨🇿 Česká účast: Sestry Indráčkovy v akci

Pro český skokanský sport byl ženský závod v Predazzu důležitým ukazatelem stavu disciplíny. Česko reprezentovaly sestry Karolína Indráčková a Anežka Indráčková. Obě závodnice prošly bez problémů kvalifikací a jejich cílem byl postup do finálového kola mezi nejlepší třicítku.

Zkušenější Karolína Indráčková předvedla v prvním kole technicky solidní skok o délce 87,5 metru, což jí zajistilo průběžné 22. místo. Ve druhém kole se bohužel potýkala s mírným poryvem zadního větru těsně po odrazu, což zkrátilo její skok na 86 metrů. Celkové 24. místo je však v nabité světové konkurenci solidním výsledkem, který odpovídá jejím aktuálním možnostem ve Světovém poháru.

Mladší Anežka Indráčková si v olympijské atmosféře vedla statečně. V prvním kole dopadla na 84 metrů a těsně postoupila do finále z 29. místa. Ve druhém kole svůj výkon téměř zopakovala (83,5 m) a nakonec obsadila konečnou 28. příčku. Obě sestry potvrdily, že český ženský skok má potenciál na pravidelné bodované pozice, ačkoliv k absolutní světové špičce momentálně chybí především vyšší nájezdová rychlost a agresivita ve střední fázi letu.

🔬 Biomechanika a technologie skoku

Vítězství Niky Prevcové v Miláně 2026 bylo výsledkem dokonalé kombinace biomechaniky a materiálového inženýrství. Prevcová využívá specifický „V-styl“, který maximalizuje aerodynamický vztlak těla. Její lyže značky Slatnar byly vybaveny novým typem skluznice, která snižuje koeficient tření v ledové stopě, což jí v Predazzu zajišťovalo jednu z nejvyšších nájezdových rychlostí.

Důležitým faktorem byla také kombinéza. Moderní skokanské kombinézy jsou vyráběny z vícevrstvých syntetických materiálů s přesně definovanou prodyšností vzduchu. Slovinský tým v olympijské sezóně vyvinul střih, který minimalizuje turbulence v oblasti podpaží a boků, což umožňuje skokankám udržet stabilitu i v měnících se větrných podmínkách. Průměrný tlak vzduchu pod lyžemi se při skoku Niky Prevcové pohyboval kolem hodnot, které umožňovaly efektivní „plachtění“ i při mírně klesavé tendenci letu.

🌍 Atmosféra a divácký zájem ve Val di Fiemme

Areál Trampolino dal Ben byl v sobotu 7. února 2026 beznadějně vyprodán. Kapacita 15 000 diváků byla naplněna fanoušky především ze Slovinska, kteří vytvořili bouřlivou kulisu plnou národních vlajek a řehtaček. Po vítězném skoku Prevcové propukly na tribunách oslavy, které trvaly dlouho do noci.

Organizátoři ve Val di Fiemme zvládli nápor návštěvníků díky efektivnímu systému bezemisní dopravy. Fanoušci byli do areálu sváženi speciálními vodíkovými autobusy z odstavných parkovišť v údolí. Závod byl přenášen televizními stanicemi do více než 100 zemí, přičemž v samotném Slovinsku sledovanost v čase druhého kola dosahovala neuvěřitelných 75 % podílu na trhu. Tento úspěch je vnímán jako další impuls pro rozvoj skokanských center v Itálii, která se po hrách stanou součástí národního tréninkového programu.

💡 Pro laiky: Jak se hodnotí skok na lyžích?

Pokud se na skoky díváte jen jednou za čtyři roky, může vám bodování připadat složité. Nejde totiž jen o to, kdo doletí nejdále. Skok se skládá ze tří částí, které rozhodčí hodnotí:

1. Vzdálenost: Každý můstek má svou „lajnu“ (K-bod). V Predazzu to bylo 95 metrů. Pokud skokanka dopadne přesně na tuto značku, získává 60 bodů. Za každý metr navíc body přibývají, za každý metr méně se odečítají (na tomto můstku 2 body za metr).

2. Styl: Pět rozhodčích sleduje letovou fázi a dopad. Hodnotí se elegance, symetrie lyží a hlavně dopad do takzvaného telemarku (jeden noha před druhou v pokleku). Nejvyšší a nejnižší známka se škrtá, zbylé tři se sčítají.

3. Vítr a nájezd: Aby byl závod spravedlivý, používá se matematická kompenzace. Pokud skokance fouká vítr do zad (který ji sráží dolů), body se jí přičítají. Pokud jí fouká pod lyže (což jí pomáhá letět), body se jí odečítají. Stejně tak se upravují body, pokud trenér nebo jury změní délku nájezdu.

V Predazzu 2026 vyhrála Nika Prevc proto, že zkombinovala nejdelší skoky s nejlepším stylem a dokázala se vyrovnat s mírnými změnami větru v horní pasáži můstku.

Zdroje