Turecká mužská basketbalová reprezentace

Rozbalit box

Obsah boxu

Turecká mužská basketbalová reprezentace (turecky: Türkiye millî basketbol takımı) je národní tým Turecka, který reprezentuje zemi v mezinárodních basketbalových soutěžích. Tým je celosvětově známý pod přezdívkou "12 Dev Adam" (12 obřích mužů), která se stala symbolem jeho bojovnosti a neuvěřitelné podpory ze strany fanoušků. Největšími úspěchy týmu jsou stříbrné medaile ze Mistrovství světa 2010 a Mistrovství Evropy 2001, přičemž obou dosáhl na domácí půdě.

🏆 Největší úspěchy

Oba historické úspěchy Turecka jsou neoddělitelně spjaty s výhodou domácího prostředí a fanatickou podporou fanoušků.

🥈 Stříbro na MS 2010

Vrchol turecké basketbalové historie. Na mistrovství světa, které Turecko hostilo, se tým pod vedením trenéra Bogdana Tanjeviće a lídra Hidayeta Türkoğlua dostal do euforie. V bouřlivé atmosféře istanbulské arény Sinan Erdem Dome Turci v dramatickém semifinále porazili Srbsko o jediný bod 83:82, když vítězný koš zaznamenal Kerem Tunçeri sekundu před koncem. Ve finále tým podlehl hvězdnému výběru USA s Kevinem Durantem, ale zisk stříbrných medailí byl oslavován jako národní triumf.

🥈 Stříbro na EuroBasketu 2001

První velký úspěch moderní éry, který odstartoval basketbalovou horečku v zemi. Turecko opět jako hostitelská země dokráčelo až do finále, kde podlehlo tehdy dominantní Jugoslávii v čele s Predragem Stojakovičem. Hvězdami týmu byli první Turci v NBA, Hidayet Türkoğlu a Mehmet Okur, a také střelec İbrahim Kutluay. Právě pro tento turnaj vznikla marketingová kampaň a píseň "12 Dev Adam", která se stala hymnou reprezentace.

🇹🇷 "12 Dev Adam" - 12 obřích mužů

Tato přezdívka, která se stala synonymem pro turecký národní tým, není jen marketingovým sloganem, ale fenoménem. Vznikla před domácím EuroBasketem 2001 a měla symbolizovat bojovnost a sílu dvanácti hráčů na soupisce, kteří se díky podpoře národa stávají "obry". Píseň se stala obrovským hitem a přezdívka dokonale vystihla symbiózu mezi týmem a jeho vášnivými fanoušky. Tento název ztělesňuje myšlenku, že tým na hřišti reprezentuje sílu celého 80milionového národa.

⏳ Historie a průkopníci v NBA

Turecký basketbal byl po většinu 20. století bez výraznějších mezinárodních úspěchů. Zlom nastal na přelomu tisíciletí s příchodem generace hráčů, kteří se jako první dokázali masivně prosadit v americké NBA a přinesli do národního týmu zkušenosti z nejlepší ligy světa.

Těmito průkopníky byli především:

• Hidayet Türkoğlu: Všestranné křídlo, které strávilo v NBA 15 sezón. V roce 2008 získal cenu pro hráče s největším zlepšením (NBA Most Improved Player) a v roce 2009 byl klíčovým hráčem týmu Orlando Magic, který postoupil až do finále NBA.
• Mehmet Okur: Pivot s vynikající střelou z dálky. V roce 2004 vyhrál s týmem Detroit Pistons titul v NBA a v roce 2007 byl jako první turecký hráč v historii nominován do NBA All-Star Game.
• Ersan İlyasova: Další dlouholetý hráč NBA, známý jako specialista na střelbu za tři body.

Tito hráči tvořili páteř týmu při obou historických úspěších v letech 2001 a 2010 a inspirovali další generace tureckých basketbalistů.

🇹🇷 Současné hvězdy

I v současnosti se Turecko může opřít o několik hráčů působících v NBA. Největšími hvězdami jsou:

• Alperen Şengün: Mladý a extrémně talentovaný pivot týmu Houston Rockets. Je často přirovnáván k srbské superhvězdě Nikolu Jokičovi pro svou kreativitu, vynikající přihrávky a vysokou basketbalovou inteligenci. Je považován za budoucího lídra reprezentace.
• Cedi Osman: Zkušené křídlo, které strávilo řadu sezón v Cleveland Cavaliers a nyní působí v San Antonio Spurs.
• Furkan Korkmaz: Střelecký specialista s dlouholetými zkušenostmi z Philadelphia 76ers.

✨ Pro laiky

Představit si tureckou basketbalovou reprezentaci je jako představit si tým se dvěma naprosto odlišnými tvářemi – něco jako Dr. Jekyll a Mr. Hyde.

• Na hřištích soupeřů (Dr. Jekyll): Často působí jako průměrný, byť houževnatý evropský tým, který může potrápit, ale málokdy porazí největší favority.
• Na domácí půdě (Mr. Hyde): Tým se mění v nezastavitelnou bestii. Hnáni fanatickým, neuvěřitelně hlučným publikem, hráči podávají výkony na hranici svých možností. Atmosféra na jejich zápasech je tak elektrizující, že i ti největší favorité se často zaleknou a prohrají. Není náhoda, že oba své největší úspěchy (stříbra z MS i ME) získali právě doma v Turecku.

Jejich styl je velmi vášnivý a emotivní. Hra je často postavena na několika klíčových individualitách (obvykle hráčích z NBA), které doplňují bojovní a neústupní hráči z domácí ligy. Jejich největší zbraní však není žádný herní systém, ale šestý hráč na hřišti – jejich neuvěřitelní fanoušci, kteří dokáží vytvořit doslova "peklo na zemi".