Přeskočit na obsah

Japonský jen

Z Infopedia
Verze z 20. 8. 2025, 22:42, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Japonský jen''' (japonsky 円, ''en'') je oficiální měna Japonska. Je to třetí nejobchodovanější měna na světovém devizovém trhu (Forex) po americkém dolaru a euru.<ref name="bis-forex">[https://www.bis.org/statistics/rpfx22_fx.pdf Triennial Central Bank Survey of Foreign Exchange and Over-the-counter (OTC) Derivatives Markets in 2022 - Bank for International Settlements]</ref> Je také široc…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Japonský jen (japonsky 円, en) je oficiální měna Japonska. Je to třetí nejobchodovanější měna na světovém devizovém trhu (Forex) po americkém dolaru a euru.[1] Je také široce využíván jako rezervní měna po americkém dolaru, euru a libře šterlinků. Kód jenu podle normy ISO 4217 je JPY a jeho symbolem je ¥.

Šablona:Infobox Měna

⏳ Historie

Jen byl zaveden vládou Meidži v roce 1871 jako součást modernizačního programu, který měl sjednotit a centralizovat dosud chaotický monetární systém v zemi.[2]

  • Zavedení a zlatý standard: Nový zákon o měně z roku 1871 zavedl jen jako základní desetinnou měnu, která nahradila složitý systém z období Tokugawa. Jen byl původně definován jako 1,5 gramu zlata, čímž se Japonsko připojilo ke zlatému standardu. Tento standard však několikrát opustilo a znovu přijalo.
  • Poválečné období: Po porážce ve druhé světové válce byla hodnota jenu drasticky snížena inflací. V roce 1949, v rámci Brettonwoodského systému, byla hodnota jenu pevně navázána na americký dolar v kurzu ¥360 = 1 USD.[3] Tento kurz platil až do roku 1971, kdy se Brettonwoodský systém zhroutil.
  • Plaza Accord (1985): Po přechodu na plovoucí směnný kurz začal jen posilovat. Klíčovým momentem byla tzv. Plaza Accord v roce 1985, dohoda mezi Francií, Západním Německem, Japonskem, Spojeným královstvím a USA, jejímž cílem bylo oslabit americký dolar vůči jenu a německé marce. Tato dohoda vedla k rapidnímu zhodnocení jenu, což bylo jednou z příčin vzniku japonské ekonomické bubliny na konci 80. let.[4]
  • Současnost: Japonský jen je dnes jednou z nejdůležitějších světových měn. Jeho kurz je ovlivňován ultra uvolněnou měnovou politikou Bank of Japan, která dlouhodobě bojuje s deflací pomocí nízkých až záporných úrokových sazeb.

💴 Mince a bankovky

Současná série mincí a bankovek se vyznačuje jednoduchým, ale elegantním designem.

Mince

  • ¥1: Hliníková, velmi lehká mince. Její výroba stojí více, než je její nominální hodnota.
  • ¥5: Mosazná mince s otvorem uprostřed. Na líci je vyobrazen rýžový klas.
  • ¥10: Bronzová mince. Na rubu je vyobrazen Fénixův sál chrámu Bjódóin.
  • ¥50: Mědiniklová mince s otvorem uprostřed.
  • ¥100: Mědiniklová mince. Na líci jsou vyobrazeny květy sakury.
  • ¥500: Bimetalová mince s nejvyšší hodnotou, zavedená v roce 2021 s novými bezpečnostními prvky.

Mince s otvorem (¥5 a ¥50) jsou v moderním světě neobvyklé a pro japonskou měnu charakteristické.

Bankovky

Současná série bankovek (Série E) byla představena v roce 2004. V červenci 2024 byla do oběhu uvedena nová série F s vylepšenými bezpečnostními prvky, včetně 3D hologramů.[5]

  • ¥1000: (Série F) Portrét lékaře a bakteriologa Šibasaburó Kitasata.
  • ¥2000: Bankovka vydaná v roce 2000, která je dnes v oběhu vzácná. Na líci je brána Šureimon na Okinawě.
  • ¥5000: (Série F) Portrét průkopnice vzdělávání žen Umeko Cudy.
  • ¥10000: (Série F) Portrét "otce japonského kapitalismu" Eiičiho Šibusawy.

💹 Jen jako bezpečná měna a v carry trade

Japonský jen má ve světě financí dvojí a poněkud protichůdnou pověst.

  • Bezpečný přístav (Safe Haven): V dobách globální ekonomické nejistoty nebo finančních krizí mají investoři tendenci přesouvat své prostředky do japonského jenu. Je považován za "bezpečný přístav", protože Japonsko je politicky stabilní země s obrovským objemem zahraničních aktiv. To paradoxně vede k tomu, že jen v době krizí posiluje.[6]
  • Carry Trade: Na druhou stranu, kvůli dlouhodobě extrémně nízkým úrokovým sazbám v Japonsku je jen oblíbenou měnou pro tzv. carry trade. Investoři si levně půjčují jeny, které pak prodají a nakoupí za ně měnu země s vysokými úrokovými sazbami (např. australský nebo novozélandský dolar). Rozdíl v úrokových sazbách pak inkasují jako zisk. Tento jev naopak vyvíjí tlak na oslabování jenu v dobách globální stability a optimismu.[7]

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si japonský jen jako velmi spolehlivé, ale trochu "ospalé" auto.

  • **Velmi bezpečné:** Když se na světových finančních dálnicích stane velká bouračka (finanční krize), všichni ostatní řidiči (investoři) se snaží rychle zaparkovat svá auta někam do bezpečí. A japonský jen je pro ně jako velmi bezpečná, dobře hlídaná garáž. Všichni se do ní snaží dostat, a proto hodnota jenu v době krizí roste.
  • **Levné na půjčení:** Protože je v Japonsku téměř nulový "úrok za parkování" (úroková sazba), mnoho spekulantů si tuto "ospalou" a levnou měnu půjčí, aby s ní mohli financovat své rychlejší a riskantnější jízdy v jiných zemích, kde jsou úroky vyšší.

Kurz jenu se tak neustále houpe podle toho, jestli mají investoři zrovna strach (a kupují jeny), nebo jsou odvážní (a jeny si půjčují a prodávají).

Reference

  1. ↑ Triennial Central Bank Survey of Foreign Exchange and Over-the-counter (OTC) Derivatives Markets in 2022 - Bank for International Settlements
  2. ↑ History of the Bank of Japan
  3. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené wiki-yen není určen žádný text
  4. ↑ Plaza Accord: Definition, History, and Purpose
  5. ↑ Commencement of Circulation of New Series of Bank of Japan Notes
  6. ↑ Safe Haven: Definition, How It Works, and Examples
  7. ↑ What Is a Currency Carry Trade? How It Works, With Example
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Japonský_jen&oldid=7808“