Akademie věd České republiky

Rozbalit box

Obsah boxu

Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je nejvýznamnější česká neuniverzitní veřejná výzkumná instituce. Jejím hlavním posláním je provádět špičkový základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických a humanitních věd. Skládá se ze sítě 54 vědeckých ústavů a zaměstnává přes 10 000 pracovníků, z nichž více než polovina jsou vědci s vysokoškolským vzděláním. AV ČR je nástupnickou organizací Československé akademie věd (ČSAV) a navazuje na tradici starších učených společností v českých zemích.

Akademie věd České republiky
Soubor:AV ČR logo.svg
Zkratka	AV ČR
Vznik	31. prosince 1992 (zákonem č. 283/1992 Sb.)
Předchůdce	Československá akademie věd
Sídlo	Národní 1009/3, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Počet zaměstnanců	10 577 (k 31. 12. 2023)
Rozpočet	15,2 miliardy Kč (2023)
Předseda	prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.
[www.avcr.cz Oficiální web]

📝 Poslání a hlavní činnosti

Hlavním posláním AV ČR je uskutečňovat svobodný základní výzkum, který rozšiřuje hranice lidského poznání. Kromě toho plní i další důležité role ve společnosti.

• Základní výzkum: Tvoří jádro činnosti. Vědci se věnují bádání v nejrůznějších oblastech od astronomie a jaderné fyziky přes molekulární biologii a chemii až po historii, jazykovědu a sociologii.
• Strategie AV21: Od roku 2015 se výzkum orientuje také na aktuální společenské výzvy prostřednictvím strategických programů Strategie AV21. Cílem je propojit různé vědní obory a zacílit výzkum na řešení konkrétních problémů, jako jsou energetika, zdraví obyvatel, kvalita života ve stáří nebo ochrana kulturního dědictví.
• Expertní činnost: AV ČR působí jako poradní orgán pro vládu, parlament a další státní instituce. Poskytuje odborná stanoviska k závažným společenským otázkám.
• Vzdělávání a výchova vědců: Ústavy AV ČR se podílejí na doktorském studiu ve spolupráci s univerzitami a vychovávají tak novou generaci vědeckých pracovníků.
• Mezinárodní spolupráce: Akademie je zapojena do stovek mezinárodních projektů a je členem významných světových vědeckých organizací.
• Popularizace vědy: Důležitou součástí činnosti je přibližování vědy a jejích výsledků široké veřejnosti.

🏛️ Struktura

Akademie věd není jediná instituce, ale komplexní síť 54 autonomních veřejných výzkumných institucí (ústavů).

Nejvyššími orgány AV ČR jsou:

• Akademický sněm: Nejvyšší samosprávný orgán, který rozhoduje o zásadních otázkách. Je složen ze zástupců ústavů, univerzit, státní správy a dalších významných osobností.
• Akademická rada: Výkonný orgán, který řídí činnost AV ČR mezi zasedáními sněmu. V čele stojí předseda (v současnosti předsedkyně Eva Zažímalová).
• Vědecká rada: Vrcholný vědecký orgán, který se zabývá koncepcí výzkumu a hodnotí jeho kvalitu.

Vědecké ústavy jsou rozčleněny do tří hlavních vědních oblastí:

1. Vědy o neživé přírodě: Zahrnuje obory jako matematika, fyzika, informatika, vědy o Zemi a astronomie. Spadá sem například Fyzikální ústav, Astronomický ústav nebo Ústav termomechaniky.
2. Vědy o živé přírodě a chemické vědy: Zahrnuje obory jako biologie, medicína, chemie a ekologie. Patří sem například Ústav organické chemie a biochemie, Mikrobiologický ústav nebo Biologické centrum v Českých Budějovicích.
3. Humanitní a společenské vědy: Zahrnuje obory jako historie, archeologie, jazykověda, filozofie, sociologie a ekonomie. Patří sem například Filosofický ústav, Historický ústav nebo Národohospodářský ústav.

⏳ Historie

Tradice učených společností v českých zemích je velmi dlouhá a sahá až do období osvícenství.

• 1784: Vzniká Královská česká společnost nauk, která je považována za nejstaršího přímého předchůdce dnešní Akademie. Byla založena osvícenými šlechtici a učenci a stala se centrem vědeckého bádání v zemi.
• 1890: Z iniciativy mecenáše Josefa Hlávky je založena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (po roce 1918 přejmenovaná na Česká akademie věd a umění). Ta existovala souběžně se Společností nauk a zaměřovala se na podporu vědy a umění v českém jazyce.
• 1952: Po komunistickém převratu jsou obě instituce zrušeny a direktivně sloučeny do nově vzniklé Československá akademie věd (ČSAV). Ta byla vybudována podle sovětského vzoru, byla silně ideologizovaná a podřízená kontrole Komunistické strany Československa. Přesto i v této době v mnoha ústavech probíhal špičkový výzkum, například v chemii (Otto Wichterle) nebo v matematice.
• 1992: Po pádu komunistického režimu a v souvislosti s blížícím se zánikem Československa byla ČSAV zrušena. Zákonem České národní rady č. 283/1992 Sb. byla na jejích základech zřízena současná Akademie věd České republiky, která se vrátila k principům nezávislého a svobodného bádání.

💰 Financování

Financování AV ČR je kombinované a pochází z několika hlavních zdrojů:

• Institucionální podpora: Největší část rozpočtu tvoří příspěvek ze státního rozpočtu, který je určen na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (tzv. "platy a provoz").
• Účelová podpora (granty): Významnou část příjmů získávají vědci a jejich týmy soutěží o granty od národních agentur (GA ČR, TA ČR) i z mezinárodních programů (např. granty ERC, programy Horizont Evropa).
• Smluvní výzkum a licence: Ústavy si také vydělávají spoluprací s průmyslovými partnery, prodejem licencí na své patenty a poskytováním odborných služeb. Příkladem je Ústav organické chemie a biochemie, jehož příjmy z licenčních poplatků za léky vyvinuté Antonínem Holým tvoří významnou část jeho rozpočtu.

📢 Popularizace vědy

AV ČR klade velký důraz na komunikaci s veřejností a popularizaci vědeckých poznatků. Organizuje řadu akcí pro školy i širokou veřejnost:

• Týden vědy a techniky AV ČR: Největší vědecký festival v ČR, který se koná každý rok v listopadu. Ústavy otevírají své dveře veřejnosti, pořádají přednášky, workshopy a exkurze.
• Veletrh vědy: Každoroční velká interaktivní výstava, kde ústavy zábavnou a srozumitelnou formou představují své výzkumy.
• Časopis A / Věda a výzkum: Vlastní populárně-naučný časopis, který je zdarma dostupný v tištěné i online verzi.
• Přednáškové cykly a výstavy: Během celého roku se v hlavní budově na Národní třídě i v jednotlivých ústavech konají desítky přednášek, diskuzí a výstav pro veřejnost.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Akademii věd jako národní tým nejlepších průzkumníků a vynálezců. Každý ústav je jako specializovaná jednotka v tomto týmu:

• Jedna jednotka (astronomové) má nejlepší dalekohledy a zkoumá vzdálené galaxie.
• Jiná jednotka (biologové) má mikroskopy a zkoumá, jak fungují buňky a viry.
• Další (historici) se prohrabuje starými archivy a zjišťuje, jak žili naši předkové.
• A další (chemici) míchá v laboratoři látky a snaží se vynalézt nové léky nebo materiály.

Tento tým nepracuje na konkrétní zakázku jako továrna. Jeho hlavním úkolem je objevovat úplně nové věci, které ještě nikdo nezná, a posouvat hranice našeho vědění. Občas při tomto zkoumání narazí na něco, co má obrovský praktický dopad – jako když chemici z Akademie vynalezli léky, které dnes používá celý svět. Stát tento "tým průzkumníků" platí, protože jejich objevy jsou zásadní pro naši budoucnost, vzdělání a prosperitu.

✨ Zajímavosti a největší úspěchy

• Kontaktní čočky: Otto Wichterle vynalezl v 50. letech na půdě tehdejší ČSAV měkké kontaktní čočky a zkonstruoval první prototyp zařízení na jejich výrobu (tzv. čočkostroj) ze stavebnice Merkur.
• Léky proti AIDS a hepatitidě B: Největším finančním úspěchem českého výzkumu jsou antivirotika vyvinutá týmem Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie. Licence na tyto léky (Viread, Hepsera, Truvada a další) přinesly do Česka desítky miliard korun a pomohly milionům pacientů po celém světě.
• Čeština v počítači: Ústav pro jazyk český AV ČR stojí za kodifikací spisovné češtiny a tvorbou klíčových slovníků a jazykových příruček, které jsou základem pro výuku i pro fungování češtiny v digitálním světě.
• Laserové centrum HiLASE: V Dolních Břežanech provozuje Fyzikální ústav AV ČR supermoderní laserové centrum, které disponuje jedněmi z nejvýkonnějších laserů na světě a je špičkovým pracovištěm pro výzkum interakce laseru s hmotou.