Dodo mauricijský
Obsah boxu
Dodo mauricijský (Raphus cucullatus), obecně známý jako dodo nebo také blboun nejapný, byl nelétavý pták, který endemicky žil na ostrově Mauricius v Indickém oceánu.[1] Dosahoval výšky přibližně jednoho metru a vážil kolem 20 kilogramů. Dodo je jedním z nejznámějších symbolů vymírání druhů způsobeného lidskou činností.[2] Jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou holubi, zejména holub nikobarský.[3]
📝 Popis
Dodo byl velký, zavalitý a nelétavý pták. Z dochovaných koster a dobových kreseb víme, že měl šedé až modrošedé peří, malá, zakrnělá křídla a silné žluté nohy. Jeho nejvýraznějším rysem byl velký, zahnutý a na konci černý zobák, který byl pravděpodobně jeho hlavní zbraní a nástrojem pro získávání potravy.[1] Hlava byla neopeřená a na konci ocasu měl chomáč kadeřavých per. Vzhledem k nedostatku predátorů na Mauriciu ztratil schopnost létat a stal se výhradně pozemním ptákem.[2]
🌍 Výskyt a způsob života
Dodo žil výhradně v lesích na ostrově Mauricius. Jeho strava se pravděpodobně skládala z ovoce, semen a ořechů, které spadly na zem. Předpokládá se, že k trávení tvrdých semen využíval gastrolity (žaludeční kameny), které polykal.[3] O jeho hnízdních návycích se ví jen málo, ale pravděpodobně hnízdil na zemi, což se později ukázalo jako fatální pro přežití jeho vajec a mláďat. Byl popisován jako pomalý a důvěřivý pták, který se nebál lidí, protože se ve svém přirozeném prostředí po tisíce let nesetkal s žádnými predátory.[2]
멸종 Vymření
Dodo vyhynul v druhé polovině 17. století, méně než sto let po svém objevení evropskými mořeplavci kolem roku 1598.[2] Příčiny jeho rychlého vymření byly komplexní, ale všechny souvisely s příchodem člověka.
- Lov: Přestože maso doda nebylo popisováno jako zvlášť chutné, námořníci, kteří přistáli na ostrově, ho lovili jako snadno dostupný zdroj čerstvého masa.[1]
- Zavlečené druhy: Hlavní příčinou vyhynutí však nebyl samotný lov, ale invazivní druhy, které lidé na ostrov přivezli. Prasata, opice, krysy a psi plundrovali hnízda dodů na zemi a požírali jejich vejce a mláďata.[3]
- Ničení přirozeného prostředí: Noví osadníci také káceli lesy, které byly přirozeným domovem doda, aby získali zemědělskou půdu.
Poslední potvrzené pozorování doda je datováno do roku 1662.[2] Jeho vyhynutí se stalo varovným příkladem toho, jak rychle může lidská činnost zničit celý druh.
🎭 Kulturní dopad
Přestože dodo vyhynul před více než 350 lety, zůstává jedním z nejznámějších zvířat na světě.
- Symbol vymírání: Stal se archetypálním symbolem vyhynutí. Anglická fráze "as dead as a dodo" ("mrtvý jako dodo") se používá pro označení něčeho, co je beznadějně zaniklé nebo zastaralé.[2]
- V literatuře: Nejvíce ho proslavil spisovatel Lewis Carroll, který ho zařadil jako jednu z postav do své knihy Alenka v říši divů z roku 1865.
- Státní symbol: Dodo je zobrazen ve státním znaku Mauricia a je národním symbolem tohoto ostrova.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že dodo byl takový velký a trochu neohrabaný holub, který žil v naprostém ráji na ostrově, kde neměl žádné nepřátele. Nikdo ho nelovil, a tak se postupem času přestal bát a dokonce zapomněl létat, protože to nepotřeboval. Chodil si po zemi a sbíral spadané ovoce.
Jednoho dne ale do tohoto ráje připluli lidé. Dodo se jich nebál, a tak se stal velmi snadnou kořistí. To nejhorší ale bylo, že lidé s sebou přivezli svá zvířata – prasata, krysy a opice. Pro dody, kteří si stavěli hnízda s vejci na zemi, to byla katastrofa. Nová zvířata jim všechna vejce a mláďata sežrala. Během několika desítek let tak kvůli lidem a jejich zvířatům zmizel z planety celý druh, který tu žil miliony let.