Petr Fiala
| Petr Fiala | |
|---|---|
| Datum narození | 1. září 1964 |
| Místo narození | Brno |
| Státní příslušnost | |
| Manželka | Jana Fialová |
| Alma mater | Masarykova univerzita |
| Povolání | politolog, vysokoškolský pedagog, politik |
| Strana | ODS |
| Funkce</ | |
| Předchůdce | Andrej Babiš |
| Nástupce | Andrej Babiš (od prosince 2025) |
Petr Fiala je český politolog, vysokoškolský pedagog a pravicový politik, který v letech 2021 až 2025 zastával úřad předsedy vlády České republiky. Od roku 2014 je předsedou Občanské demokratické strany (ODS) a vůdčí osobností koalice SPOLU (tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Po parlamentních volbách v roce 2025 přešel do role lídra parlamentní opozice.
Před vstupem do vysoké politiky působil v akademické sféře. Je profesorem politologie a v letech 2004 až 2011 byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Jeho politická kariéra nabrala strmý vzestup po roce 2013, kdy se stal poslancem a následně převzal vedení ODS v době její hluboké krize. Fialova vláda se musela potýkat s dopady války na Ukrajině, energetickou krizí a nutností konsolidace veřejných financí.
V lednu 2026 působí jako předseda poslaneckého klubu ODS a hlavní tvář opozice vůči staronové vládě Andreje Babiše. Profiluje se jako obhájce prozápadního směřování země a kritik rozkladu státních institucí. Je autorem mnoha odborných monografií o Evropské unii a konzervatismu.
🎓 Mládí a akademická kariéra
Petr Fiala se narodil v Brně do konzervativní katolické rodiny. Jeho otec, pocházející z židovské rodiny, přežil holokaust, což výrazně formovalo Fialův pohled na totalitní režimy a význam svobody. Po absolvování gymnázia vystudoval v letech 1983 až 1988 obor český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita J. E. Purkyně).
Po sametové revoluci v roce 1989 se podílel na založení oboru politologie v Česku. V roce 1993 založil Katedru politologie na Fakultě sociálních studií MU, kterou vedl deset let. V roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v České republice. Jeho akademická dráha vyvrcholila zvolením rektorem Masarykovy univerzity, kde působil dvě funkční období (2004–2011). Během jeho rektorátu univerzita zažila masivní rozvoj, včetně výstavby kampusu v Bohunicích. Působil také jako předseda České konference rektorů.
Vědecky se specializoval na srovnávací politologii, evropskou integraci a politický extremismus. Je autorem či spoluautorem více než 20 knih, které se zabývají mimo jiné i kritikou byrokratizace Evropské unie z konzervativních pozic.
🏛️ Vstup do politiky a vzestup ODS
Do vysoké politiky vstoupil nejprve jako nestraník. V letech 2011 až 2012 působil jako hlavní vědecký poradce premiéra Petra Nečase. Poté, co Nečasova vláda prošla rekonstrukcí, přijal v květnu 2012 post ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který zastával do pádu vlády v červenci 2013.
V předčasných volbách v říjnu 2013 byl zvolen poslancem za Jihomoravský kraj jako nestraník na kandidátce ODS. Strana tehdy utrpěla historickou porážku a získala pouze 7,72 % hlasů. V listopadu 2013 vstoupil do ODS a na kongresu v lednu 2014 byl zvolen jejím předsedou. Jeho úkolem bylo stabilizovat stranu po pádu Nečasovy vlády a korupčních skandálech. Fiala naordinoval straně návrat ke kořenům, důraz na program a slušnost v politice, což mu vyneslo přezdívku „profesor“.
Pod jeho vedením se ODS postupně vracela na politické výsluní. V roce 2017 strana skončila druhá se ziskem 11,32 %. Klíčovým strategickým tahem Petra Fialy bylo sjednocení středopravicových sil před volbami v roce 2021. Inicioval vznik koalice SPOLU, která spojila konzervativní ODS, lidovce (KDU-ČSL) a liberálně-konzervativní TOP 09.
🇨🇿 Předseda vlády (2021–2025)
Koalice SPOLU pod Fialovým vedením zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 se ziskem 27,79 % hlasů, čímž těsně porazila hnutí ANO. Petr Fiala sestavil většinovou koaliční vládu s aliancí Piráti a Starostové (Piráti a STAN). Prezident Miloš Zeman jej jmenoval premiérem 28. listopadu 2021 na zámku v Lánech.
Zahraniční politika a válka na Ukrajině
Fialův mandát byl dominantně ovlivněn ruskou agresí na Ukrajině, která začala v únoru 2022. Fiala se stal jedním z nejhlasitějších podporovatelů Kyjeva v Evropě. Spolu s polským a slovinským premiérem podnikl 15. března 2022 historicky první cestu do obléhaného Kyjeva, aby vyjádřil solidaritu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Jeho vláda prosazovala tvrdé sankce proti Rusku, energetickou nezávislost na ruském plynu a dodávky zbraní Ukrajině. Výrazným úspěchem bylo i české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, které bylo mezinárodně vysoce hodnoceno pro efektivní řešení energetické krize a udržení jednoty EU.
Domácí politika a ekonomika
Na domácí scéně čelila vláda Petra Fialy vysoké inflaci a nutnosti konsolidace veřejných rozpočtů. V roce 2023 vláda prosadila tzv. konsolidační balíček, který upravoval sazby DPH a snižoval státní výdaje. Ačkoliv tato opatření vedla ke snížení deficitu, setkala se s kritikou odborů a opozice a vedla k poklesu popularity vládních stran.
V roce 2024 a 2025 pokračoval tlak na strukturální reformy. Významným momentem bylo prosazování důchodové reformy a změny v systému digitalizace státu. Premiér opakovaně zdůrazňoval, že jeho cílem je předat zemi v lepší kondici, než ji převzal po vládě Andreje Babiše, zejména v oblasti energetické bezpečnosti a mezinárodní reputace.
Vládní krize a odchod Pirátů (2024)
Rok 2024 přinesl nejvážnější vnitrovládní krizi Fialova kabinetu. Spouštěčem se stal neúspěšný start digitalizace stavebního řízení, projekt vedený vicepremiérem a předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. Systém vykazoval značné chyby, což paralyzovalo stavební úřady. Petr Fiala se po měsících problémů rozhodl Ivana Bartoše v září 2024 odvolat z funkce ministra pro místní rozvoj.
Tento krok vedl k odchodu Pirátské strany z vlády. Kabinet Petra Fialy však pokračoval dál, jelikož zbývající čtyři strany (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) si i nadále udržely většinu v Poslanecké sněmovně. Fiala situaci ustál, ale preference koalice SPOLU začaly v důsledku nepopulárních kroků stagnovat.
🗳️ Konec mandátu a volby 2025
Parlamentní volby na podzim 2025 se staly referendem o Fialově vládě. Koalice SPOLU pod jeho vedením získala 22,4 % hlasů. Ačkoliv šlo o druhý nejlepší výsledek, nestačilo to na sestavení vlády proti formujícímu se opozičnímu bloku tvořenému hnutím ANO, uskupením Motoristé a hnutím SPD.
Petr Fiala opustil Strakovu akademii 15. prosince 2025. Ve svém závěrečném projevu hájil výsledky své vlády, zejména v oblasti nezávislosti na ruských surovinách a stabilizace veřejných financí. Uznal volební porážku, kterou analytici přičítali především dopadům konsolidačního balíčku a únavě voličů z inflační krize.
⏱️ Aktuální role: Lídr opozice (od 2026)
Od ledna 2026 zastává Petr Fiala roli lídra parlamentní opozice a předsedy poslaneckého klubu ODS. Vrátil se do sněmovních lavic, odkud ostře kritizuje kroky nové vlády.
Aféra Macinka a institucionální krize
V lednu 2026 se Fiala výrazně vymezil vůči tzv. „aféře Macinka“ a situaci kolem nového ministra zahraničí. V rozhovoru z 28. ledna 2026 označil dění v rezortu za „rozklad státních institucí v přímém přenosu“. Podpořil prezidenta Petra Pavla v jeho snaze ošetřit bezpečnostní rizika plynoucí z tlaku vládních stran na personální obsazení diplomacie. Fiala tento konflikt rámuje jako zásadní boj o zachování prozápadní orientace Česka.
Sjednocení opozice a Stínová rada
Jako reakci na vznik vlády Andreje Babiše inicioval Fiala vznik tzv. stínové koaliční rady. Tento orgán, sdružující zástupce ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů, má za cíl koordinovat postup demokratické opozice v klíčových otázkách, zejména v zahraniční politice a při schvalování státního rozpočtu.
Budoucnost v čele ODS
I přes volební prohru si Petr Fiala udržuje silnou pozici uvnitř své mateřské strany. Na duben 2026 je naplánován volební kongres ODS. Ačkoliv se z některých regionů ozývá kritika volebního výsledku, Fiala zatím nemá výrazného vyzyvatele a očekává se obhajoba předsednického postu. Vyhlásil strategický cíl pro rok 2026: vítězství v podzimních komunálních a senátních volbách, které má být prvním krokem k návratu pravice k moci.
🧠 Politické myšlení a názory
Petr Fiala se sám označuje za konzervativního politika a liberála v klasickém smyslu slova. Jeho myšlení je silně ovlivněno britským konzervatismem a křesťanskou demokracií.
- Vztah k EU: Je dlouhodobým kritikem centralizace a byrokratizace Evropské unie, ale odmítá vystoupení z unie (Czexit). Prosazuje reformu EU zevnitř a návrat k původní myšlence ekonomické spolupráce suverénních států. Jeho postoj se během premiérství posunul k pragmatičtějšímu proevropskému kurzu, zejména v otázkách bezpečnosti.
- Nepolitická politika: Jako politolog ostře kritizoval koncept „nepolitické politiky“ spojený s Václavem Havlem, který považoval za škodlivý pro standardní stranický systém. Věřil v nezastupitelnou roli politických stran.
- Zahraniční orientace: Je silným zastáncem transatlantické vazby a členství v NATO. Podporuje úzkou spolupráci s USA a Izraelem.
- Kulturní otázky: V kulturně-etických otázkách zastává konzervativní postoje, například v definici manželství jako svazku muže a ženy, ačkoliv v rámci koalice SPOLU musel hledat kompromisy s liberálnějšími partnery.
👤 Osobní život
Petr Fiala je od roku 1992 ženatý s Janou Fialovou, která pracuje jako bioložka a proděkanka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Společně mají tři děti: Martina, Kláru a Jiřího.
Je věřícím katolíkem, pokřtěn byl tajně v roce 1986. Ve volném čase se věnuje literatuře, historii a tenisu. Je známý svým klidným vystupováním, láskou k saku a motýlkům (ačkoliv v premiérské funkci přešl častěji ke kravatám) a občasnou suchou ironií. Napsal řadu knih, mezi nejznámější patří Teorie politických stran, Evropský mezičas nebo Politika, jaká nemá být.
📊 Přehled volebních výsledků (SPOLU)
| Rok | Volby | Lídr | Hlasy (%) | Mandáty | Pozice |
|---|---|---|---|---|---|
| 2021 | Poslanecká sněmovna | Petr Fiala | 27,79 % | 71 | Vláda (Premiér) |
| 2025 | Poslanecká sněmovna | Petr Fiala | 22,40 % | [počet] | Opozice |
💡 Pro laiky
Petra Fialu si můžete představit jako „pana profesora“, který se rozhodl opravit politiku. Celý život učil na univerzitě o tom, jak má fungovat stát, až se rozhodl to jít dělat prakticky. Když přebíral ODS, byla strana na dně a málokdo jí věřil. On ji dokázal trpělivou prací zvednout, spojit se s dalšími dvěma stranami (lidovci a TOP 09) a porazit Andreje Babiše.
Jako premiér měl smůlu na dobu – sotva nastoupil, začala válka na Ukrajině a ceny energií letěly nahoru. I když se mu podařilo provést Česko nejhorším a v Evropě nám dělal dobré jméno, doma musel šetřit a zdražovat, což lidi naštvalo. Proto v roce 2025 volby prohrál. Teď v roce 2026 sedí v opozici a hlídá novou vládu, aby nedělala chyby a neodkláněla nás od Západu. Je to typ politika, který nekřičí, ale snaží se argumentovat fakty.