Herzbergova dvoufaktorová teorie
Obsah boxu
Herzbergova dvoufaktorová teorie (známá též jako Motivačně-hygienická teorie) je jedním z nejvlivnějších a nejvíce diskutovaných konceptů v oblasti řízení lidských zdrojů a psychologie práce. Byla představena americkým psychologem Frederickem Herzbergem v roce 1959 na základě jeho výzkumu mezi inženýry a účetními v Pittsburghu.
Tato teorie zbořila do té doby panující mýtus, že spokojenost a nespokojenost jsou dva konce jedné úsečky (pokud odstraním to, co člověka štve, bude automaticky šťastný). Herzberg přišel s revoluční myšlenkou: Spokojenost a nespokojenost nejsou opaky. Jsou to dva zcela nezávislé jevy, řízené dvěma odlišnými skupinami faktorů. To, co způsobuje nespokojenost (např. nízký plat), je úplně něco jiného než to, co způsobuje spokojenost (např. uznání). Odstraněním nespokojenosti nevznikne motivace, ale pouze "neutrální stav".
Velký paradox: Dvě různé škály
Abychom teorii pochopili, musíme přehodnotit naše chápání emocí v práci:
- Škála Hygieny**: Pohybuje se od **"Nespokojenosti"** do **"Ne-nespokojenosti" (neutrál).
- Škála Motivace**: Pohybuje se od **"Ne-spokojenosti"** (neutrál) do **"Spokojenosti".
Opakem "spokojenosti" tedy není nespokojenost, ale "žádná spokojenost". Opakem "nespokojenosti" není spokojenost, ale "žádná nespokojenost".
1. Hygienické faktory (Dissatisfiers)
Herzberg zvolil název "hygienické" podle lékařské analogie. Hygiena (mytí rukou, čištění kanalizace) sama o sobě zdraví nevytváří, ale její absence způsobuje nemoci. V pracovním kontextu jsou to faktory, které souvisejí s prostředím a kontextem práce (context), nikoliv s prací samotnou. Jejich úkolem je bránit nespokojenosti. Pokud chybí nebo jsou špatné, lidé jsou naštvaní a trpí. Pokud jsou dobré, lidé nejsou motivovaní – berou to jako samozřejmost.
- Peníze a Plat: (Ano, peníze jsou primárně hygienický faktor! Pokud máte málo, jste naštvaní. Pokud máte dost, přestanete být naštvaní, ale neznamená to, že budete hořet nadšením pro práci dlouhodobě).
- Podniková politika a administrativa: Byrokracie, nesmyslná pravidla.
- Vztahy s nadřízeným a kolegy.
- Pracovní podmínky: Teplota v kanceláři, vybavení, bezpečnost.
- Jistota práce.
2. Motivátory (Satisfiers)
Motivátory jsou faktory, které souvisejí s obsahem práce (content) a s lidskou potřebou růstu. Pouze tyto faktory mohou vytvořit skutečnou, vnitřní motivaci a dlouhodobou spokojenost. Pokud chybí, zaměstnanec není vyloženě "naštvaný" (pokud je plat dobrý), ale je pasivní, jede na "autopilota" a nevyvíjí úsilí navíc.
- Úspěch (Achievement): Pocit dokončení úkolu, vyřešení problému.
- Uznání (Recognition): Pochvala za dobře odvedenou práci (ne za to, že jsem přišel do práce).
- Práce samotná: Práce musí být zajímavá, smysluplná a pestrá.
- Zodpovědnost: Pocit, že mi šéf věří a mám kontrolu nad výsledkem.
- Osobní růst a postup: Možnost naučit se nové věci a kariérně růst.
KITA: Kopanec do zadku
Herzberg proslul svým kritickým postojem k tradičním metodám motivace, které nazýval KITA (Kick In The Ass – Kopanec do zadku). Rozlišoval:
- Negativní KITA: Fyzické nebo psychické nátlaky ("Když to neuděláš, vyhodím tě").
- Pozitivní KITA: Odměny, bonusy, benefity ("Když to uděláš, dostaneš pamlsek").
Herzberg tvrdil, že pozitivní KITA není motivace**. Je to jen **pohyb (movement).
- "Když kopnu psa, pohne se. Ale pohnul se proto, že chtěl? Ne, pohnul se, protože jsem ho kopnul. Až přestanu kopat (dávat bonusy), pes se zastaví."*
Skutečná motivace je jako vnitřní generátor – člověk se hýbe, protože sám chce. KITA je jako dobíjení baterie – funguje jen chvíli a musíte ji neustále "dobíjet" zvenčí.
Obohacování práce (Job Enrichment)
Praktickým důsledkem teorie je snaha o tzv. Job Enrichment (vertikální obohacování práce). Nejde o to dát lidem *více* práce (Job Loading), ale dát jim *náročnější* a smysluplnější práci. Manažer by neměl lidi motivovat zvyšováním platu (to jen uklidní nespokojenost), ale tím, že jim svěří zajímavý projekt, odstraní zbytečnou kontrolu a umožní jim stát se experty ve svém oboru.
Kritika teorie
Ačkoliv je teorie populární, má své kritiky:
- Ignoruje individuální rozdíly (někoho motivují peníze více než uznání).
- Metodologická chyba: Lidé mají tendenci připisovat úspěch sobě (motivátory) a neúspěch okolí (hygienické faktory).
- Peníze jsou sporné: Pro lidi s nízkým příjmem mohou být peníze silným motivátorem, nikoliv jen hygienou.
💡 Pro laiky: Klimatizace vs. Dobrý film
Představte si práci v kanceláři jako návštěvu kina.
- Hygienické faktory jsou jako Klimatizace (a čisté záchody).
Když klimatizace nefunguje a v sále je 40 °C, jste naštvaní, potíte se a nemůžete se soustředit. Je to "faktor nespokojenosti". Když klimatizaci opraví a je tam příjemných 22 °C, přestanete být naštvaní. Ale znamená to, že jste z návštěvy kina "nadšení"? Ne. Jen vám nic nevadí. Nikdo nechodí do kina jen proto, že je tam dobrá klimatizace.
- Motivátory jsou jako samotný Film.
To, co vás nadchne, rozpláče nebo inspiruje, je příběh na plátně (obsah práce). Pokud je film nudný, nepomůže vám ani ta nejlepší klimatizace na světě – budete se nudit v chládku. Abyste odcházeli z kina (práce) šťastní a chtěli přijít znovu, potřebujete obojí: Funkční klimatizaci (aby vás nic nerušilo) a skvělý film (aby vás to bavilo). Manažeři často dělají chybu, že když se lidem nelíbí "film" (nudná práce), snaží se to vyřešit tím, že pustí klimatizaci naplno (přidají benefity). To nefunguje.