Parietální lalok

Rozbalit box

Obsah boxu

Parietální lalok (latinsky lobus parietalis, česky též temenní lalok) je jednou ze čtyř hlavních částí mozkové kůry. Nachází se pod temenními kostmi lebky, tedy "na střeše" mozku, vklíněn mezi čelní lalok (vpředu), týlní lalok (vzadu) a spánkový lalok (dole).

Z funkčního hlediska je parietální lalok "multimediálním integračním centrem" mozku. Zatímco týlní lalok vidí a spánkový slyší, parietální lalok tyto informace spojuje s tím, co cítíme na těle (hmat, teplota, bolest) a kde se naše tělo nachází v prostoru. Je to sídlo našeho "vnitřního GPS" a tělesného schématu. Bez něj bychom sice viděli šálek kávy, ale nedokázali bychom k němu přesně natáhnout ruku, uchopit ho správnou silou a vědět, kde máme ústa, abychom se napili.

🧠 Anatomická stavba a hranice

Parietální lalok je ohraničen třemi významnými rýhami, které definují jeho rozsah:

Centrální rýha (Sulcus centralis): Tvoří přední hranici a odděluje parietální lalok od motorického frontálního laloku.
Laterální rýha (Sulcus lateralis): Tvoří spodní hranici vůči temporálnímu laloku.
Parieto-okcipitální rýha: Tvoří zadní hranici vůči týlnímu laloku (lépe viditelná na vnitřní ploše hemisféry).

Samotný lalok se dělí na tři funkčně odlišné oblasti:

Postcentrální gyrus: Přední část laloku, kde sídlí primární somatosenzorická kůra.
Horní parietální lalůček (SPL): Zodpovědný za prostorovou orientaci a vizuomotorickou koordinaci.
Dolní parietální lalůček (IPL): Evolučně nejmladší část, zahrnující *gyrus supramarginalis* a *gyrus angularis*, klíčové pro řeč, čtení a matematiku.

🖐️ Somatosenzorika: Mapa těla (Homunkulus)

Nejdůležitější strukturou přední části parietálního laloku je primární somatosenzorická kůra (Brodmannovy oblasti 1, 2, 3). Zde končí nervové dráhy vedoucí z celého těla a přinášejí informace o dotyku, tlaku, vibracích, teplotě a bolesti.

Fascinujícím rysem této oblasti je její uspořádání, zvané somatosenzorický homunkulus. Neurony nejsou rozmístěny náhodně, ale tvoří mapu těla. Velikost oblasti na kůře však neodpovídá velikosti části těla, ale její citlivosti. Proto mají ruce (zejména palec) a rty na mozkové kůře obrovské zastoupení, zatímco celá záda zabírají jen malý proužek. Díky tomu dokážeme prsty rozeznat jemnou strukturu látky, ale na zádech nepoznáme, zda se nás dotýká jeden prst nebo dva.

🧭 Prostorová orientace a "Dorsal Stream"

Zadní parietální kůra (PPC) je klíčovou součástí tzv. dorzální zrakové dráhy (často nazývané dráha "KDE" a "JAK"). Zatímco temporální lalok řeší, *co* vidíme (např. "to je kladivo"), parietální lalok řeší:

Kde to kladivo leží?
Jak musím natočit ruku, abych ho uchopil?
Jakou silou ho musím zvednout?

Tato oblast integruje zrak s propriocepcí (hlubokým citlivostí ze svalů a šlach). Díky tomu můžete zavřít oči a dotknout se špičky nosu – váš parietální lalok přesně ví, kde je vaše ruka i váš nos, aniž by je musel vidět.

🔢 Hemisferální asymetrie: Čísla vs. Prostor

Stejně jako u jiných laloků, i zde existuje specializace hemisfér (u většiny praváků):

Dominantní (levá) hemisféra

Levý dolní parietální lalůček (zejména gyrus angularis) je evolučním unikátem člověka. Je křižovatkou mezi zrakem, sluchem a hmatem, což umožňuje vznik abstraktních konceptů:

Matematika a počítání: Schopnost chápat, že symbol "5" představuje pět objektů.
Čtení a psaní: Převod vizuálních symbolů (písmen) na zvuky a významy.
Rozlišování levé a pravé strany.

Nedominantní (pravá) hemisféra

Je mistrem v prostorovém vnímání. Umožňuje nám:

Orientovat se v mapě nebo v neznámém městě.
Vnímat 3D objekty a rotovat s nimi v mysli (mentální rotace).
Vnímat tzv. tělesné schéma – povědomí o celistvosti vlastního těla.

📉 Klinická patologie: Když systém selže

Poškození parietálního laloku vede k bizarním a fascinujícím neurologickým poruchám, které odhalují, jak složitě mozek konstruuje naši realitu.

Gerstmannův syndrom (Léze vlevo)

Při poškození levého gyrus angularis vzniká tetráda příznaků: 1. Akarugrafie: Neschopnost psát. 2. Akalkulie: Neschopnost počítat (ani jednoduché příklady jako 2+2). 3. Prstová agnosie: Neschopnost rozeznat a pojmenovat vlastní prsty. 4. Pravolevá dezorientace: Pacient neví, která ruka je pravá a která levá.

Hemineglect syndrom (Léze vpravo)

Při rozsáhlém poškození pravého parietálního laloku (často po mrtvici) pacient ztrácí povědomí o levé polovině světa.

Nejedná se o slepotu! Oči vidí, ale mozek informace ignoruje.
Pacient sní jídlo jen z pravé poloviny talíře.
Oholí si jen pravou polovinu tváře.
Pokud ho požádáte, aby nakreslil hodiny, namaluje kruh, ale všechna čísla (1–12) natlačí na pravou stranu ciferníku.

Apraxie

Ztráta schopnosti vykonávat naučené, složité pohyby, ačkoliv svaly jsou zdravé. Pacient například ví, co je to hřeben, ale nedokáže provést pohyb česání (může si hřebenem třeba čistit zuby nebo ho jen bezradně držet). Je to porucha "programování" pohybu.

🚀 Moderní výzkum (2025–2026)

Současná neurověda se zaměřuje na parietální lalok v kontextu BMI (Brain-Machine Interfaces). Vědci zjistili, že v zadní parietální kůře vzniká "záměr k pohybu" ještě předtím, než je vyslán signál do svalů. Toho se využívá u paralyzovaných pacientů, kterým jsou do této oblasti implantovány čipy. Pacient si pouze "představí", že chce pohnout robotickou rukou, parietální lalok vygeneruje plán a robot pohyb vykoná.

💡 Pro laiky: Řídící pult těla

Představte si parietální lalok jako kokpit supermoderního letadla.

Přední část (somatosenzorika) je palubní deska plná kontrolek, které hlásí stav letadla: "teplota křídla", "tlak v podvozku", "poškození trupu".
Zadní část je navigační počítač a GPS. Říká vám, kde se letadlo nachází vzhledem k zemi, horám a cíli cesty.
Pokud se tento počítač rozbije (poškození laloku), pilot sice vidí hory před sebou, ale neví, jak jsou daleko, a nedokáže letadlo navést na přistávací dráhu, i když ji vidí. A v případě Gerstmannova syndromu pilot zapomene, jak se používají tlačítka a která páka je pravá a která levá.

📚 Zdroje